Show Email

Tělo:

"O Havlovi trochu jinak....

Jitka Vodňanská (milenka Havla a úspěšná psycholožka) napsala knihu:

Voda, která hoří. Napsala přitom spousty faktů, které jsou zajímavé."""" ""

Článek Václava Pikory.

K narozeninám jsem si přál knihu Jitky Vodňanské: „Voda, která hoří“.

Tušil jsem, že mě její příběh zaujme. Netušil jsem ale, jak je tenhle příběh

překvapivě realistickým zrcadlem doby, kterou si právě připomínáme. No ano,

příběh mě skutečně zaujal, bohužel ale úplně jinak, než jak byl nejspíš

autorkou zamýšlen. Vyprávění bere iluze o prezidentovi.

Václav Havel byl i pro mě dlouho ikonou dobrých vlastností. Rok 1989 mě

zastihl jako dítě, takže jsem hodně přebíral názory dospělých. Když zemřel –

to už jsem byl samozřejmě dospělý – byli lidé nešťastní. Zemřela jejich

modla. Mluvili o něm, jako by nebyl člověk z masa a kostí, ale nadčlověk.

Tato kniha však čtenáře usadí. Havel je vylíčen jako každý jiný s dobrými i

špatnými stránkami.

Kniha nemění jen mainstreamový náhled na Havla, ale na celou

socialistickou společnost. Já jsem jako dítě vnímal život asi takto: práce,

večerní vymývání mozku v televizi, brzo spát, brzo vstát a zase práce.

Dovolené v NDR a jednou za celé dětství v Jugoslávii.

Vodňanská popisuje jiný socialismus. Klídek, pohodička, jeden mejdan za

druhým. Mnohokrát píše, že bylo štěstí, že tou dobou nebyly běžně dostupné

drogy, protože jinak by v nich jela. Jeden vztah za druhým a k tomu zábava a

cestování. Před rokem 68 pobývala dlouhodobě v Západním Německu a ve

Francii. Byt jí koupila babička za našetřené peníze. Proč neznám nikoho,

komu by babička našetřila na byt? Co dělali moji rodiče špatně? Na Západě

byli jen díky tomu, že tam každému z rodičů emigroval sourozenec. Mohli za

ním jet, ale jen sami, aby taky nemohli emigrovat s rodinou. Vodňanská ale

byla v USA i s manželem. A hned si troufne navštívit režimu nepohodlné lidi,

jako byl Voskovec.

Byla to evidentně úplně jiná vrstva socialistické společnosti.

Měla

„všechno“. Ano, čas od času odvedli disidenty na výslech, ale za 48 hodin se

vrátili a pařilo se dál. Takový socialismus ale většina lidí dnes

nepamatuje.

Kniha ukazuje pro mě falešnou morálku disidentů. Scházeli se jako

elita

zaštítěná jmény, jako například Tomáš Halík, aby přitom navazovali a měnili

vztahy jak ponožky. Tak třeba Havel odchází do vězení. Tou dobou má vedle

Olgy ještě přítelkyni. Vrací se z vězení, Olga mu oznamuje, že má nový vztah

s hercem, který je o 23 let mladší. On zareaguje tím, že navazuje nový vztah

s Vodňanskou. Žijí vespolek zvláštní partnerský mnohoúhelník. Na fotkách

jsou společně a působí spokojeně Nerozumím. Obvyklý argument, že se

nerozvedli kvůli dětem, nemá u bezdětného Havla logiku. Vodňa