Show Email

Tělo:

Článek jsem napsal a ocitoval z různých

zdrojů, protože patřím k těm, co zažívali

pouto mezi umělci, herci, zpěváky, jejich

diváky a posluchače. K lidem, kterým oni

kdysi věřili, a pro které hráli a zpívali.

Patřím do doby, kdy nám umělci neříkali, že

jsme debilové, co ničemu nerozumí. Patřím do

doby, kdy z pódia létaly narážky na tehdejší

totalitní režim. Všichni jsme byli na jedné

lodi, všichni jsme věděli, o čem je řeč,

umělce vítali výbuchy smíchu a potlesku.

Měli jsme pocit, že nám někdo rozumí, a že o

nás někdo stojí, že se o nás někdo zajímá.

Takže milí dnešní „umělci“ - tohle všechno jste v

nás zabili. Už neříkáme naši umělci, už vám

říkáme jen šmíra a trapní komedianti

Mnozí z nás vás nechtějí ani poslouchat, ani vidět

a nechtějí chodit na vaše divadelní

PŘEDSTAVENÍ.

Zdeněk Svěrák byl pro nás kdysi pojmem, protože

byl ve svém oboru jedinečný Dnes je z něj

zaujatý, nenávistný, zavilý stařík nad

HROBEM.

Kdysi jsem měl rád pohádku „Jak se budí

princezny“. Tak na ni se dnes už nedokážu

dívat, protože je mi ze zpitomělého

sluníčkáře *Jana Hrušínského* zle.

Rád jsem poslouchal *Tomáše Kluse* - už to nejde

a jeho cédéčka jsem hodil do koše na odpadky.

A ti mladí v čele s *Jiřím Mádlem a Marthou

Issovou* jsou klasičtí vymetenci, z nichž

padají pouze hovnokecy a jejich

mediální eurovypreparovanost křičí na dálku.

O jinak dobrém režiséru *Janu Hřebejkovi* ani

NEMLUVĚ.

Přál bych si, aby se oživilo znovu to souznění mezi

národem a jeho umělci, ale to chci asi moc a

cesta k nápravě není vidět. Neustále na mne

útočí z novin, z televize, z internetu záplava

pitomostí od komediantů všeho druhu:

/o lásce a pravdě

/o tom, jak se máme chovat

/o tom, jak jsme hloupí

/o tom, jací jsme rasisté a xenofobové

/o tom, že jsme rusofilové

/o tom, že důchodci by měli držet hubu a krok

/o tom, že bychom měli vychcípat i se Zemanem (to přesně řekla nedávno herečka Eva Holubová)

/o tom, že je lepší muslim než český nevěřící nebo křesťan

/o tom, jak ničemu nerozumíme.

A hlavně o tom, že pokud tohle nevnímáme tak

jako oni, marně žijeme. Protože oni jsou

„elitou“ národa, všemu rozumí, i když se mnozí

narodili až po roce 1989, ale všechno o době

před tím znají mnohem nejlépe, všude byli

mnohokrát. Jen nás neslyší, nás neposlouchají,

a mezi námi asi nikdy nebyli.

PŘEPOSÍLÁM,

taky patřím ke generaci dnešních šedesátníků a

SEDMDESÁTNÍKŮ.