Show Email

Tělo:

Tento článek jsem napsal a ocitoval z

různých zdrojů, protože patřím k

těm, co zažívali pouto mezi

umělci, herci, zpěváky, jejich

diváky a posluchače. K lidem,

kterým oni kdysi věřili, a pro

které hráli a zpívali. Patřím do

doby, kdy nám umělci neříkali, že

jsme debilové, co ničemu nerozumí.

Patřím do doby, kdy z pódia létaly

narážky na tehdejší totalitní

režim. Všichni

jsme byli na jedné lodi, všichni

jsme věděli, o čem je řeč,

umělce vítali výbuchy smíchu a

potlesku. Měli jsme pocit, že nám

někdo rozumí, a že o nás někdo

stojí, že se o nás někdo zajímá.

Takže

milí dnešní „umělci“ - tohle

všechno jste v nás zabili. Už

neříkáme naši umělci, už vám

říkáme jen šmíra a trapní

komedianti. Mnozí

z nás vás nechtějí ani poslouchat,

ani vidět a nechtějí chodit na

vaše divadelní představení.

*Zdeněk

Svěrák* byl pro nás kdysi pojmem,

protože byl ve svém

oboru jedinečný. Dnes je z něj

zaujatý, nenávistný, zavilý stařík

nad hrobem.

Kdysi

jsem měl rád pohádku „Jak se budí

princezny“. Tak na ni se dnes

už nedokážu dívat, protože je mi

ze zpitomělého sluníčkáře *Jana

Hrušínského* zle.

Rád

jsem poslouchal *Tomáše Kluse* -

už to nejde a jeho cédéčka jsem

hodil do koše na odpadky.

A

ti mladí v čele s *Jiřím Mádlem a

Marthou Issovou* jsou klasičtí vymetenci,

z nichž padají pouze hovnokecy a

jejich mediální eurovypreparovanost

křičí na dálku.

O

jinak dobrém režiséru *Janu

Hřebejkovi* ani nemluvě.

Přál

bych si, aby se oživilo znovu to

souznění mezi národem a jeho

umělci, ale to chci asi moc

a cesta k nápravě není vidět.

Neustále na mne útočí z novin, z

televize, z internetu záplava

pitomostí od komediantů všeho

druhu: /o

lásce a pravdě /o

tom, jak se máme chovat /o

tom, jak jsme hloupí /o

tom, jací jsme hajzlové /o

tom, jací jsme rasisté a

xenofobové /o

tom, že jsme rusofilové /o

tom, že důchodci by měli držet

hubu a krok /o

tom, že bychom měli vychcípat i se

Zemanem (to přesně řekla

nedávno herečka Eva Holubová) /o

tom, že je lepší muslim než český

nevěřící nebo křesťan /o

tom, jak ničemu nerozumíme.

A

hlavně o tom, že pokud tohle

nevnímáme tak jako oni, marně

žijeme. Protože oni jsou „elitou“

národa, všemu rozumí, i když se

mnozí narodili až po roce 1989,

ale všechno o době před tím znají

mnohem nejlépe, všude

byli mnohokrát. Jen nás neslyší,

nás neposlouchají, a mezi námi asi

nikdy nebyli.

Přeposílám,

taky patřím ke generaci dnešních

šedesátníků až sedmdesátníků.