Show Email

Když ministr Karel Havlíček před pár dny oznámil, že dotazník k tendru na dostavbu Dukovan pošle i ruskému Rosatomu, strhla se nebývalá mela. Všichni věrní Bruselané vyrazili jako na povel a s divokým křikem na zteč. Že prý zrada! Zvací dopis…. Nebo aspoň „ohrožení národní bezpečnosti”. Tak se na to podívejme zblízka. Jaderná elektrárna Dukovany byla postavena na základě smlouvy z roku 1970, mezi tehdejší ČSSR a SSSR. Z větší částí českými firmami, ale na sovětské technologii a podle sovětské dokumentace. Má 4 bloky. Základem každého z nich je tlakovodní reaktor tzv. Voroněžského typu. Dnes, po úpravách o výkonu 510 MW. Všechno to jede na ruské palivo. Stejně, jako v Temelíně. Ono totiž ideologicky motivované experimentování s palivem od Westinghausu, prováděné právě v Temelíně, jaksi „nedopadlo” a od r. 2009 se temelínští pokorně vrátili k původnímu dodavateli. Takže 4 pětiny Dukovan (po dostavbě) na ruské technologii i palivu stejně pojedou dál, ale ta pátá, ta nově postavená, ta nesmí ani za nic… I kdyby čert na koze rajtoval! Není to, soudruzi Bruselští, poněkud na hlavu? Kde je to vaše „ohrožení naší bezpečnosti”? Pro ty, kteří by snad namítli, že v dodávkách paliva, je nutné vysvětlit tzv. Palivový cyklus elektrárny: každý rok se v dukovanských reaktorech vymění jen 1/5 článků. Takže kompletní výměna (cyklus) trvá 5 let. Proto se také zásoby jaderného paliva navážejí jednou až dvakrát za desetiletí. Naráz. A pak si pěkně leží