Ukázat Factcheck

Aktualizováno: 2021-05-10 15:07

Publikováno: 2021-05-10 15:07

Dez 9402

Celý text je stylizován jako vyprávění „starého praktiky od fochu“ co do toho vidí a u piva vysvětluje, jak je to doopravdy.

Tvrzení:

Možná to ani nevíte, ale v Temelíně s firmou Westinghaus byly takový problémy, že to nemohli najet. Nechápeme, o jaké bezpečnosti politici stále mluví. Palivo v Dukovanech i Temelíně je Ruské. Zkoušelo se jiné, ale nefungovalo to. Palivo v Dukovanech i Temelíně je Ruské. Zkoušelo se jiné, ale nefungovalo to.

Fakta:

 S palivem od společnosti Westinghouse Electric Company skutečně byly problémy.

„Pro jadernou elektrárnu Temelín bylo v prvních deseti letech dodáváno palivo od společnosti Westinghouse, které ale trpělo častým ohýbáním, kroucením a netěsnostmi. V roce 2006 byl vybrán nový dodavatel s kontraktem na deset let od roku 2010 - ruská společnost TVEL.“

https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/westinghouse-doda-testovaci-palivove-soubory-pro-je-temelin

Po jednom desetiletí se nicméně americké palivo, zatím zkušebně, do temelínské elektrárny vrací.

„Přesně 163 palivových souborů zavezou temelínští technici do reaktoru odstaveného prvního bloku. Bude mezi nimi i šest zkušebních palivových souborů společnosti Westinghouse Electric Sweden. Elektrárna je hodlá v nadcházejících letech testovat. Palivo Westinghouse se tak do jihočeské elektrárny vrátí po necelých deseti letech. Zatím jenom šest palivových souborů a pouze na testování. ‚Neznamená to přechod na americké palivo. Jde pouze o testování pro ověření vlastností a oboustranné získání know-how před výběrem dodavatele pro další kontrakt. Se stávajícím výrobcem máme nasmlouvaný objem paliva do roku 2023 a smlouva nám umožňuje v případě potřeby uplatnit opci na další překládky,‘ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika. Přestože palivo od Westinghouse bude tvořit pouze tři procenta z celkového počtu palivových souborů v reaktoru, jeho zavezení předcházelo náročné licenční řízení. ‚Naprostou prioritou je samozřejmě bezpečnost. I proto licencování trvalo téměř tři roky, vzniklo přes sedm desítek technických zpráv, analýz a posudků, které mají dohromady přes sedm tisíc stran,‘ konstatoval Jan Kruml, ředitel JE Temelín. Šest palivových souborů od společnosti Westinghouse Electric Sweden bude v reaktoru pracovat spolu s palivem od stávajícího temelínského dodavatele společnosti TVEL.“

(https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/v-temeline-zacnou-zavazet-palivo.-budou-testovat-i-sest-palivovych-souboru-od-westinghouse-electric-sweden-47106)

Na americké palivo nyní vsadilo i Bulharsko, jak uvádí zpráva z letošního února:

„Dodávky jaderného paliva různými výrobci pomohou Bulharsku významně při diverzifikaci energetického sektoru. Nyní bude také licencováno palivo společnosti Westinghouse pro jadernou elektrárnu Kozloduj. Společnost Westinghouse se již delší dobu zaměřuje na vývoj paliva pro tlakovodní reaktory východního typu. Smlouva, která byla nyní podepsána mezi společností Westinghouse a jadernou elektrárnou Kozloduj, se týká nasazení a provedení bezpečnostních analýz při implementaci alternativního jaderného paliva. Speciální testovací palivové soubory by měly být zavezeny do 5. bloku jaderné elektrárny Kozloduj, jehož srdcem je reaktor VVER-1000. ‚Jaderná elektrárna Kozloduj znovu prokázala důvěru ve zkušenosti společnosti Westinghouse při zajištění jaderného paliva,‘ sdělil Tarik Choho, prezident společnosti EMEA Operating Plant Services.

‚V rámci bulharské strategie energetického zabezpečení nám naše globální schopnosti umožňují nabídnout inovativní technologie a nejvyšší úroveň služeb pro provoz bulharských jaderných elektráren,‘ dodal Choho.

Slavnostní ceremonie se zúčastnil také bulharský premiér Boyko Borissov, podle něhož  je diverzifikace paliva klíčovým elementem bulharského úsilí pro posílení naši národní bezpečnosti.“

(https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/westinghouse-podepsal-zakazku-dodavky-paliva-reaktory-vver)

Americké palivo se bude používat i na Ukrajině:

„Aktivní zóna pátého bloku ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží byla plně zavezena palivem typu VVER-1000 od společnosti Westinghouse. Minulou středu to oznámil provozovatel elektrárny, společnost Energoatom. Nejedná se však o první případ kompletní zavážky aktivní zóny ruského reaktoru VVER ‚americkým‘ palivem. V červenci 2018 se stal třetí blok jaderné elektrárny Jižní Ukrajina světově prvním reaktorem VVER-1000 s kompletní palivovou vsázkou, která nebyla dodána Ruskem. Energoatom uvedl, že celkem 163 palivových souborů od firmy Westinghouse bylo zavezeno do aktivní zóny pátého reaktoru Záporožské jaderné elektrárny. I další tři bloky využívají palivo vyrobené firmou Westinghouse. Konkrétně bloky č. 3 a 4 mají každý v aktivní zóně 84 palivových souborů od Westinghouse a první blok, momentálně v odstávce, má v aktivní zóně celkem 126 souborů z produkce Westinghouse.“

(https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/paty-blok-ukrajinske-zaporozi-zavezen-vyhradne-palivem-od-westinghouse)¨

 

Tvrzení:

Takže 4 pětiny Dukovan (po dostavbě) na ruské technologii i palivu stejně pojedou dál, ale ta pátá, ta nově postavená, ta nesmí ani za nic… I kdyby čert na koze rajtoval! Není to, soudruzi Bruselští, poněkud na hlavu? Kde je to vaše „ohrožení naší bezpečnosti”?

Fakta:

V případě jaderných elektráren se nejedná jen o technickou bezpečnost, kterou z expertů celkem nikdo v případě reaktorů ruského původu nezpochybňuje. Jedná se o „strategickou bezpečnost“, což je širší pojem. Kdybychom se měli přiblížit řeči citovaného odborníka na jádro u piva, je to asi podobné, jako kdyby vám někdo nabídl, že vás bude chránit před vlky kalašnikovem. Mířil by přitom současně na vlky i na vás. O technické dokonalosti kalašnikova a zkušeného střelce nikdo nepochybuje a ochrana před vlky, by byla nejspíš dokonalá. Problém je v tom, že jste současně zákazník i oběť.

V dnes již proslulém rozhovoru pro Seznam Zprávy v listopadu 2020 říká Dana Drábová:

"Tím, že si vyberete dodavatele, vybíráte za partnera i zemi jeho původu. A to skoro na sto let. To není nic jednoduchého, takhle si vybrat. Stejně jako když si koupíte auto, jste závislý na servisu toho výrobce, protože sám si všechno neopravíte... Záleží hodně na tom, jak si nastavíte smlouvu, která by měla v ideálním případě obsahovat co nejvyšší míru transferu znalostí a technologií do Česka. Což je těžké. Stačí se podívat na analogii Temelína a Dukovan. Pořád musí lidé z ČEZ nebo z Energoprojektu občas hezky běžet do Moskvy, když jde o něco v primárním okruhu... Ačkoliv při stavbě Dukovan před 40 lety jsme si 80 procent toho železa vyrobili doma a kontrolovali jsme stavbu, i tak o tom projektu nevíme úplně všechno. Tam je strašně důležité, že nestačí vědět jenom to, jak to udělat, ale proč to tak je. Proč to ten Rus tenkrát takhle navrhl. Oni jsou v tom opravdu vynikající, jenže stále více se ukazuje, že podstatná část toho byla v hlavách a notýscích na náčrtcích lidí, a dneska se to rekonstruuje velmi těžko... Své know-how si chrání všichni. Já to řeknu jinak – já mám ten ruský projekt za technicky vynikající. Co je ale slabina Rusů, a vždycky byla a zase znova se to ukazuje, je dokumentace toho projektu a předání všech možných bezpečnostních analýz. Podívejte se na aktuální stavbu Rosatomu v maďarském Paksu – vytvořit licenční dokumentaci podle toho, co se v Evropě nebo ve Spojených státech pokládá za standard, je pro Rusy velmi bolavá záležitost. A velmi namáhavá. Rusové navíc nemají dost lidí, kteří by byli schopní tu stavbu řídit kulturně podle západních standardů."

(https://www.seznamzpravy.cz/clanek/projekt-rusu-je-technicky-vynikajici-ma-jedinou-slabinu-rika-drabova-130806)

 

Tvrzení:

V roce 1984 jsem byl na tříměsíčním kurzu v Brně. V té době mělo Československo 10 krajů. V každým kraji měla být 1 jaderka a u Prahy se měla postavit jaderná kotelna, která měla vytápět část Prahy. Čili v ČSSR 10 jaderek (nakonec jsou Dukovany, Temelín, Jasovské Bohunice a Mochovce) - do pytle, kde ti komouši na to brali.

Fakta:

„První zkoušku pro československý jaderný průmysl znamenala výstavba první československé jaderné elektrárny A1 v Jaslovských Bohunicích (SR), která byla spuštěna před téměř 40 lety v roce 1972.  Za účelem její výstavby a provozu byla v tehdejším Československu vybudována rozsáhlá průmyslová základna soustředěná zejména v podnicích Škoda, Vítkovice či ČKD Sigma... Reaktor byl chlazen oxidem uhličitým a moderovaný těžkou vodou. V průběhu 70. let minulého století byla československá koncepce jaderné energetiky přehodnocena. Jaderný program se přeorientoval na využití lehkovodních reaktorů typu VVER, nebo-li ‚jadernickou‘ hantýrkou: začaly se stavět ‚veverky‘. Samotný první reaktor A1, mimochodem podle klasifikace jaderných reaktorů spadající pod tzv. 1. generaci, ukončil svou činnost poměrně brzy, v roce 1977 byl po nehodě odstaven a zakonzervován. Ostatně v současné době by rozhodně již v provozu nebyl, naprosto by totiž neodpovídal přísným požadavkům na bezpečnost…

Kromě Temelína byl v tehdejší ČSSR plánován i pro východoslovenské Kecerovce (2, případně 4 bloky á 1 000 MW), severomoravské Blahutovice (také 2-4 bloky po 1 000 MW) a východočeský Tetov (rovněž 2-4 bloky po 1000 MW). Mezi sledované lokality byly zařazeny i Severní Čechy a Západní Slovensko. Prvním projektem aktualizovaného programu byl Temelín. 

Plány československého jaderného programu byly opravdu grandiózní.  Nicméně je nutné upozornit, že byly poplatné době, ve které vznikaly. Tedy s ohledem na plánované pokračující zaměření hospodářství na energeticky náročný těžký průmysl. Navíc postavit jadernou elektrárnu bylo tehdy mnohem lehčí – centrální plánovači se na názor okolních obcí a jejich obyvatel neptali. Podmínky tak byly diametrálně odlišné od těch dnešních. Vytipované další uváděné jaderné lokality tedy nejsou nijak rozvíjeny, v ČEZ nikdo nad takovými plány nepracuje.“

(https://ihned.cz/c1-37391300-velke-oci-jadernych-planovacu)

O tom, že komunistické plány na stavbu mnoha jaderných bloků byly megalomanské a podmíněné i nezdravou strukturou tehdejší ekonomiky svědčí i to, že i s nedostavěnými bloky v Dukovanech je naše země vývozcem elektrické energie.

„V celkovém výsledku každoročně převládají dodávky elektřiny z ČR za hranice nad nákupem ze zahraničí a Česko je výrazně exportní země.“

(https://www.ceskovdatech.cz/clanek/159-toky-elektriny/)

Tvrzení:

Jinak se mně líbí Orbán, ten se vyprdnul na Brusel a nechal v Pakši postavit elektrárnu Rusama, na souhlas EU se vyprdnul. Najetí a provoz absolutně bez problémů. Běžte už s tím strašením Ruskem do Brusele!

Fakta:

Míněna je zřejmě dostavba elektrárny PAKS, někdy nazývaná PAKS 2. Není tomu tak, že se Orbán „vyprdnul na Brusel“. „V listopadu 2015 bylo spuštěno vyšetřování ze strany Evropské komise, které prověřovalo, zda projekt neobsahuje nedovolenou státní podporu. Na to navázala další vyšetřování, která zkoumala soulad systému udílení zakázek, uzavření přímé dohody mezi Maďarskem a Rosatomem, technických a technologických parametrů projektu a systému utajování důvěrných informací obsažených v mezivládní dohodě s pravidly Evropské unie. Jedním z výsledků těchto procesů je úplné oddělení nových bloků od stávající jaderné elektrárny. Nové bloky proto byly vyčleněny do společnosti Paks II Zrt., která je funkčně a právně oddělena od všech státních energetických podniků a případné zisky budou použity pouze ke splácení investice, běžným provozním nákladům a investicím do nových bloků, ne však do starších bloků VVER-440. Dále Evropská komise požadovala, aby 55 % soutěží na dodávku komponent a služeb probíhalo podle evropských pravidel. Poslední řízení skončilo v březnu 2017 a Evropská komise potvrdila, že projekt sice obsahuje státní podporu, ale že jde o přiměřenou a omezenou podporu odpovídající evropským pravidlům.“

(https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Paks)

Problém byl tedy z hlediska EU především ve způsobu státního financování.

Pokud jde o PAKS 2, provoz nemůže být „úplně bez problémů“, protože elektrárna vůbec není dostavěna.

Potíže, které jsou varováním i pro Českou republiku, jsou v něčem úplně jiném:

Respekt 29. dubna 2019 v článku Jiřího Nádoby zmiňuje: „Novinkou v maďarském příběhu, který Zeman dříve označil za inspirativní i pro Česko, jsou čerstvě odtajněné smlouvy s Ruskem. Část jich měla být třicet let tajná, což napadl u soudu maďarský europoslanec za Zelené Benedek Jávor a začátkem roku vyhrál. Od minulého týdne část smluv visí na webové stránce Paks2.hu. ‚Znovu se potvrzuje, že jde o obchod, z kterého má prospěch jedině Rusko,‘ prohlašuje po jejich prostudování Jávor. Řada pasáží je ve veřejném dokumentu začerněna, ze zbytku textu ale například plyne, že Rusko se má nečekaně postarat také o likvidaci stávajících reaktorů a rekultivaci areálu. Ten má vydržet ještě další dekádu, pak ale sanační práce vynesou Rusům zakázku za několik miliard eur, což se dosud nevědělo. V kontraktu také chybí právní garance, že platí ruský závazek zapojit do stavby ze 40 procent maďarské dodavatele. Ve smlouvě rovněž chybí, za jakých podmínek bude Rusko dodávat náhradní díly pro novou elektrárnu. Naopak pečlivě jsou popsány sankce v případě zdržení, bude-li zaviněno maďarskou stranou. Jde o reálné riziko: Maďarsko téměř rok vyjednávalo s Evropskou komisí, zda si může v Rusku objednat elektrárnu bez soutěže a slíbit na její provoz státní podporu, zpožďují se zakázky na některé velké subdodávky a chybí razítka od maďarského jaderného dohledu.“

Maďarsko se kvůli stavbě stává vazalem Ruska i kvůli tomu, že si na ni půjčilo – od Ruska:

„Vláda Viktora Orbána zadala zakázku bez výběrového řízení ruskému koncernu Rosatom a v roce 2014 si na základě mezivládní dohody na stavbu vypůjčila od Ruska. Státní půjčka až 10 miliard eur (cca 260 miliard korun) má krýt 80 procent investičních nákladů a Paks II. V Maďarsku se tak připravuje dostavba dvou bloků jaderné elektrárny ruskou společností, s díly z Rusy vlastněných maďarských železáren a za peníze z obří půjčky poskytnuté Rusy maďarské vládě. Dohodu o půjčce uzavřela Budapešť s Moskvou v lednu 2014, tedy dva měsíce před ruskou okupací Krymu. Obří půjčka pak měla vliv na maďarské postoje vůči ruské agresi a následným unijním sankcím.“

(https://www.seznamzpravy.cz/clanek/stavba-reaktoru-kolem-ceska-v-madarsku-rusove-v-polsku-americane-130286)

Můžeme tedy konstatovat, že Maďarsko nedalo najevo, jak mu záleží na suverenitě, ale polovinu výroby své elektrické energie svěřuje do rukou Ruska, kterému ještě navíc bude dlužit peníze.

Poznámka:

Odborník z lidu píše: Pirát Bartoš, TOPařka Pekarová, osvědčení „genossen” Jurečka s Bartoškem z KDU, progresivní socan Petříček… no a pak taky třeba Aňa Geislerová a s ní ti nejlepší z kultury. Všichni, kteří tu už léta dělají, co mohou, aby se náš národ a naše státnost rozpustila v úžasné, jednotné, multikulturní a liberální Evropě.

Spolupráce s Ruskem? To by tak hrálo! S Rusem přece mohou jednat jen někteří, vybraní příslušníci velkých států. Kdysi se také říkalo „herrenvolk”.

Pokud jde o „Herrenvolk“, bývalý ruský ministr kultury Vladimir Medinský ve svém návrhu programu „Základy státní kulturní politiky“ předloženém Vladimiru Putinovi píše: „Rusko není jen Evropa. Rusko je ve skutečnosti polovina Evropy. Ale je mnohem širší než jen Evropa. Kořeny naší civilizace sahají do Byzance, která po tisíc let zachovala a rozvinula kolosální úroveň římské kultury. Byla to úžasná synergie národů – na vrcholu vlády byli Gótové, Arméni a Slované ... Co spojovalo celou tuto obrovskou masu národů různých jazyků? Společné hodnoty, víra. Nejlepší mozky naší i evropské filozofie se již dávno shodly, že Rusko ukazuje světu samostatnou speciální civilizaci srovnatelnou se západoevropskými, čínskými, indickými atd. Nemá smysl se opakovat. Rusko je složité a mnohostranné. Náměstí evropských měst jsou si navzájem podobná, ale Rudé náměstí je podobné i jiné.“

Místo „Herrenvolk“ stačí dosadit něco o jedinečnosti „eurasijské civilizace“ a tušíme, kam bude Rusko nejspíš směřovat.