Show Email

Tělo:

---přepis přílohy---

V první linii musí mít i lidi. Spojené státy varují Ukrajinu před obtížným rozhodnutím o mobilizaci

Reklama

Antony Blinken

FOTO: Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických / Public Domain

Vojtěch Laštůvka

Zahraničí

5. 12. 2024

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se domnívá, že ukrajinské úřady budou muset učinit „obtížná rozhodnutí“ o další mobilizaci, aby se země ubránila ruské invazi. Podle agentury Reuters to řekl na tiskové konferenci v Bruselu, kde se konal summit ministrů zahraničí NATO. Spojené státy naléhají na Ukrajinu, aby urychleně revidovala legislativu a snížila věk pro povolání k mobilizaci z 25 na 18 let, aby mohla rychleji zvýšit početní stav svých ozbrojených sil.

Blinken byl na tiskové konferenci dotázán, jaká konkrétní opatření NATO navrhuje k posílení pozice Kyjeva před případnými rozhovory s Ruskem. Americký ministr zahraničí odpověděl, že ministři NATO na summitu jednali mimo jiné o poskytnutí Ukrajině potřebných financí a zdrojů na podporu její ekonomiky a obrany a také o poskytnutí zbraní této zemi. Jako další opatření uvedl mobilizaci.

„To je kriticky důležité. Protože i s penězi a municí musí mít v první linii lidi, kteří se mohou postavit ruské agresi. Ukrajina bude muset učinit obtížná rozhodnutí o další mobilizaci, ale jsou to nutná rozhodnutí. Naším úkolem je však zajistit, aby každý mobilizovaný voják dostal potřebný výcvik a zajištění k účinné obraně země,“ řekl Blinken.

Spojené státy tlačí na Ukrajinu

Na konci listopadu agentura AP a deník Financial Times informovaly, že Spojené státy vyzvaly Ukrajinu, aby urychleně revidovala legislativu a snížila věk pro mobilizaci z 25 na 18 let, aby tak rychleji zvýšila počet svých ozbrojených sil.

V komentáři k těmto zprávám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že problém nespočívá v počtu vojáků na frontě, ale v nedostatečném vybavení již zformovaných brigád ukrajinské armády zbraněmi a technikou. Oficiální představitel ukrajinského ministerstva zahraničí zase potvrdil, že Kyjev jednal se svými spojenci o otázce snížení věku mobilizace.

Ukrajina by měla zvážit snížení věku vojenské služby pro své vojáky z 25 na 18 let, řekl agentuře Reuters vysoký představitel americké administrativy a vyvinul tak tlak na Kyjev, aby posílil své bojové síly ve válce s Ruskem. V rozhovoru s novináři úředník dodal, že Ukrajina nemobilizuje ani necvičí dostatek nových vojáků, kteří by nahradili ty, jež ztratila na bojišti.

„Nyní je potřeba lidské síly,“ řekl. „Rusové ve skutečnosti dělají pokroky, stálé pokroky, na východě a začínají zatlačovat ukrajinské linie v Kursku. Mobilizace a více živé síly by v tuto chvíli mohly znamenat významný rozdíl, jak se dnes díváme na bojiště.“

V dubnu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který snižuje věk pro mobilizaci do bojové služby z 27 na 25 let, čímž se rozšiřuje počet civilistů, které může armáda mobilizovat do bojů v rámci válečného stavu. Ten platí od února 2022, kdy Rusko zahájilo plnou invazi.

---Přepis přílohy č.2---

NATO chce pěstí do ksichtu. Zase se dostávají do problémů...

4.12.2024 Komentáře Témata: NATO 1112 slov

Marat Khairullin

Srovnání s událostmi kolem ostrova Yeonpyeong je skutečně na místě, protože NATO právě nyní pokračuje v projevování naprosto stejných agresivních záměrů. Konkrétně Severoatlantická aliance letos provedla rozsáhlé cvičení „Steadfast Defender 2024“, které simulovalo útok na Rusko. V rámci cvičení simulovali také jaderný úder na pět příhraničních oblastí naší země, včetně Moskevské a Leningradské oblasti. Prozatím však ponechme jadernou složku stranou a zaměřme se na konvenční síly.

Čím se nás Američané snažili vystrašit na začátku roku 2024? "Nezlomný obránce" byl rozdělen do dvou etap. První zahrnovala přesun vojáků ze Spojených států a Kanady. Druhý zahrnoval osm cvičení v různých směrech: "Joint Warrior" - cvičení v anglických vodách; "Crystal Arrow" - cvičení hodnotící bojeschopnost jediné lotyšské pěší brigády; "Nordic Response" - pokus o koordinaci sil Finska, Švédska, Norska a Spojených států; "Brilliant Jump" - cvičení hodnotící schopnost nasazení sil rychlé reakce NATO; a konečně "Dragon 24" - cvičení hodnotící schopnost nasazení dvou polských divizí. Celkem se cvičení NATO mělo zúčastnit 90 tisíc vojáků z 31 zemí, 80 letadel a vrtulníků, 50 lodí a 166 tanků.

Síly, které na papíře vypadaly impozantně, se však ve skutečnosti ukázaly jako fiktivní. Například v rámci cvičení „Brilliant Jump“ mělo být z Británie do Polska přesunuto 600 vozidel. Nakonec jich bylo z ostrovů vysláno pouze 100. Do Polska se jich dostala méně než polovina. A tak je to se vším.

Noví členové NATO Švédsko a Finsko mohli na společné cvičení vyslat pouze pět tanků Leopard. A vypadalo to velmi komicky: tanky přijely na předpokládané místo bitvy po asfaltu, a když se z něj pokusily vyjet na měkkou zem, okamžitě uvízly. Takže cvičili na asfaltu.

Ještě vtipnější bylo nasazení americké a britské námořní pěchoty v ruských snězích (roli té druhé hrály norské sněhy). Dvě roty Američanů, Britů a k nim přidělených Norů musely dva týdny jednoduše žít ve stanech v zimním lese. Ukázalo se, že vojáci prostě nevěděli, jak rozpustit sníh na ohni, aby získali vodu. A třetí den dostalo 54 lidí omrzliny na penisu (opravdu to není vtip).

Stalo se to kvůli nekvalitnímu vybavení. Stany měly díry a praskliny a druhý den se porouchaly ohřívače. Američtí a britští mariňáci se v zimním lese nedokázali zakopat ani zahřát. Třetí den cvičení skončilo – mariňáci porazili konvenční „Rusko“ a vrátili se do svých teplých ubikací.

Prosím, dávejte pozor ještě jednou! Tihle chlapi vůbec nebojovali! Oni si takříkajíc vyšli na piknik a utrpěli takové monstrózní „ztráty“. Co od nich můžeme čekat, až dojde na skutečný boj!

O letadlech a lodích ani nemluvím. Z deklarovaných osmdesáti, včetně bojových vrtulníků, jich chvíli létalo jen patnáct. A i to bylo nějak nepřesvědčivé. Totiž ve třetím roce ukrajinské války se NATO rozhodlo vyzkoušet své reálné schopnosti při nasazení Sil rychlé reakce (RRF) a ukázalo se, že (kromě Američanů) jen Poláci v neúplném složení nějak dokázali urazit požadovaných tři sta kilometrů. Dvěma brigádám ze šesti se podařilo dosáhnout podmíněného cíle (ve standardní divizi NATO jsou tři brigády – každá o čtyřech tisících lidech).

V roce 2002 NATO vytvořilo takzvané síly rychlé reakce – většinou na papíře. Záměrem bylo, aby bylo možné do 48 hodin vyslat do oblasti konfliktu nejméně 40 000 vojáků. V roce 2022, zřejmě aby vyděsilo Rusko, NATO oznámilo, že má v Silách rychlé reakce 300 000 lidí. Pak o tom půl roku přemýšleli a zvýšili počet na pět set tisíc. To jsou, znovu zdůrazňuji, síly, které musí reagovat do 48 hodin.

Třešničkou na dortu bylo vytvoření speciálních sil vysoké připravenosti v rámci těchto SBR – až pět tisíc lidí, kteří měli dorazit na místo konfliktu do pěti dnů. Nedělám si legraci. Poté, co NATO původně psalo o 48 hodinách, pak poctivě přiznalo, že by bylo dobré vyslat první jednotky alespoň do dvou až tří týdnů. Proto muselo vytvořit tyto speciální jednotky – superrychlou reakci... Celkově výsledky cvičení Steadfast Defender 2024 ukázaly, že NATO bude schopno do půl roku nasadit na ruské hranice maximálně 20-30 tisíc lidí. A ne více než 30-50 tanků z deklarovaných 166. A to vše s rozpočtem na cvičení ve výši téměř tří miliard dolarů (včetně národních rozpočtů) – tomu se teď říká zpronevěra. 3 metry a 54 omrzlých příslušníků – to zní, jako by se skvěle bavili...

A teď si spočítejme, kolik vojáků může NATO reálně nasadit do boje s Ruskem během prvních dvou měsíců. Za tři země s nejbojeschopnějšími armádami v Evropě jsou považovány Francie, Británie a Německo. Francie má pouze jednu bojeschopnou pěší divizi, z níž sotva polovina bude schopna opustit kasárna do 24 hodin.

Británii zbyly tři divize a 47 tanků. Z nich 14 bylo předáno Ukrajině. Britové byli schopni převést na zmíněné cvičení pouze tři tisíce lidí z deklarovaných 20 tisíc. Existuje podezření, že i zde podváděli, protože čísla byla pouze na papíře. Ze tří divizí v Německu je za nejlépe bojeschopnou považována 10. tanková divize. Oficiálně zahrnuje dvě německé a jednu nizozemskou brigádu. Nyní zůstala zcela bez tanků – ty, které mohly jezdit, byly předány Ukrajině. Museli na to myslet – odebrat bojeschopné tanky bojové brigádě. Celkově z 270 „papírových“ tanků neměl Bundeswehr (německá armáda) více než 14 provozuschopných. Zbytek byl dán do války s Ruskem.

Největším vtipem v Evropě je nyní iniciativa německého ministra obrany trvale rozmístit brigádu (5 000 mužů) z 10. divize v Pobaltí. Popravdě řečeno, bez tanků. Všechny tanky byly na Ukrajině zničeny a není známo, kdy budou vyrobeny nové.

Celkově se ministr pořádně rozčílil, protože požadoval vytvořit celou brigádu pro Bundeswehr od nuly. Dlouho mu tleskali a rozhodli se, že to udělají do roku 2029.

Srovnejte: Rusko vytvořilo během dvou let (2023-2024) nejméně 70 nových divizí A plánuje vytvořit dalších třicet až čtyřicet v roce 2025. A to nepočítáme jedno letectvo od nuly. Nyní jsou již divize na frontě, vybavené a skutečně bojující.

Pokud se Polsku s velkými obtížemi podaří nasadit dvě bojeschopné divize a Skandinávci mohou poslat po jedné, co potom udělají Rumuni, Bulhaři, Maďaři, Španělé a Řekové?

Předpokládá se, že Američané jich v Evropě nasadili asi 80 tisíc. Ve skutečnosti však v rámci Sil rychlé reakce NATO byli schopni nasadit maximálně tři brigády (15 tisíc) a 5 předsunutých velitelství. A kvalita amerických expedičních sil je samostatný příběh (54 omrzlých idiotů je jen špičkou ledovce). Hegemonie zasadila bojeschopnosti americké armády velmi silnou ránu.

A oni s námi budou bojovat?!

Chtěl bych upozornit zejména na to, že všechny výše uvedené jednotky NATO jsou také poddimenzované. Například stejně bojeschopná 10. divize Bundeswehru nemá vůbec žádné dělostřelectvo. Kam se podělo, není známo. Proto je nesmírně zajímavé sledovat bojový střet mezi jednotkami NATO a ruskou armádou. Myslím, že je jasné, kdo dostane pořádnou ránu do obličeje.