Show Email

Tělo:

VŠEM NA PŘIPOMENUTÍ TOHO REZAVÉHO POTKANA VLASTIZRÁDNÉHO. TEN BLB CO SEDÍ

NA HRADĚ BY SI MĚL O TOM PARCHANTOVI REZAVÉM NĚCO PŘEČÍST , NEŽ BUDE

VYHLAŠOVAT ŽE JE JAKO HAVEL, MÁM POCIT ŽE JE DALEKO VĚTŠÍ DEMENT , JEN O TOM

NEVÍ NEBO MLČÍ. LHÁŘ A PROZÁPADNÍ SVINĚ JE UŽ TEĎ!!! HAVEL BYL TA

NEJVĚTŠÍ KURWA V DĚJINÁCH ČESKOSLOVENSKA , ZAPRODAL NÁS A ROZKRADL NÁM SE

SVÝMI POSKOKY REPUBLIKU!! PŘEJMENUJTE LETIŠTĚ RUZYNĚ , NA LETIŠTĚ KAŠPÁRKA

VÁCLAVA HAVLA , TOHO NEJVĚTŠÍHO KOKOTA !!!!

Miláček národa Václav Havel- vyšla dlouho očekávaná kniha. " Zpověď jeho

kamarádů ". To je až neuvěřitelné !!!

Zajímavé....100stránková kniha o životě Václava Havla.....první kapitolu

jsem přečetla jedním dechem. Nikoho nenutím ji číst, posílám jen, že kdyby

si ji někdo chtěl přečíst, tak si ji nemusíte draze kupovat.

Mapuje kus našich dějin a ukazuje jak nás při sametové revoluci opili rohlíkem.

text v příloze:

Obsah:

Opilec Václav Havel – svědek vypraví o bývalém prezidentovi.......................................... 4

Otevřený dopis Václavu Havlovi od Zdeněka Spálovského,............................................... 9

Havlova ztráta paměti o jeho spolupráci s komunisty........................................................ 14

Dopis Zbyňka Čeřovského prezidentu Václavu Havlovi .................................................... 19

Seděl jako Havel. Nemůže ho ani cítit. Parta kolem Havla byly hyeny.......................... 27

Mašínův dopis Václavu Havlovi z roku 1996........................................................................ 30

Tajemné Havlovy restituce....................................................................................................... 33

Balkanizace Německa pokračuje............................................................................................. 36

Václav Havel a ideál demokracie............................................................................................. 36

Václav Havel – přítel Německa ............................................................................................... 40

Havel si přál návrat sudetských Němců i jejich majetku ................................................... 47

Havel? Prase v žitě!.................................................................................................................... 48

Osvícený prezident - selektivní humanista - nešťastná Jugoslávie.................................. 50

Znovu otevřený dopis exprezidentovi Václavu Havlovi ..................................................... 53

Krátké připomenutí k 8. výročí pádu Bagdádu ................................................................... 53

Další chyba humanitárního bombardéra Havla .................................................................. 55

Projev, na který se nezapomíná ! ............................................................................................ 58

Václav Havel: Projev k občanům před volbou prezidenta republiky 1989 .................... 60

Novoroční projev Václava Havla 1990................................................................................... 63

Výňatky z projevů Václava Havla............................................................................................ 67

Havel - ODS mne chtěla obvinit z vlastizrady a sesadit ..................................................... 68

Hra jako zrcadlo světa aneb o Havlovi a jeho odchodu (pardon, odcházení)............... 69

Překvapivě účinná a hluboká omluva od bývalého prezidenta......................................... 74

Kdo nemiluje Václava Havla, jest duševním trpaslíkem! .................................................. 79

Opičan Havel aneb Sametová normalizace + Diskuse ....................................................... 81

Havel udával Židy a Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora v Letech ............. 92

Pehe – pravdoláska promluvila............................................................................................... 97

Citát hodnoty našeho největšího zlatoústého humanisty Václava Havla, .................... 100

Prezidentské nevěry ................................................................................................................. 100

Opilec Václav Havel – svědek vypraví o

bývalém prezidentovi

Autor: Jiří Wolf

19.1.2010

Kdyţ byl Václav Havel ze zdravotních důvodů propuštěn z Borů (míním, ţe to bylo v roce

1983, tedy v roce, kdy jsem byl znovu zatčen a poslán do kriminálu), pracoval jsem u

Dopravního podniku Metro a to na stanici Kačerov. Měl jsem krásnou a slušivou uniformu

dozorčího v barvě hnědé a abych řekl pravdu, měl jsem s ní u ţenských úspěchy. Takhle

jednou po práci, míním, ţe to bylo na jaře, jsem s velkou námahou nakoupil nedostatkové

ovoce a šel za Václavem Havlem na internu do nemocnice Pod Petřínem. Prý uţ mu je po

tom zápalu plic lépe a můţe přijímat návštěvy rodinných příslušníků a přátel. To jsem se

dozvěděl od Aničky Šabatové.

Maroda jsem našel na nemocniční chodbě, kterak tam seděl obklopen chumlem přátel a

rodinou na bílé lavici, celý chudák zbědovaný a hubený. Tak jsme tiše kecali o všem

moţném, anţto v nemocničním ţupanu obejdovali na chodbě dva „důkladně zamaskovaní“

tajní. Já marodovi předal ovoce, však Václavovi to radost neudělalo. Olga mne poprosila,

abych skočil do pokoje Vaška a vyčistil jeho stolek a lůţko od alkoholu. Podala mi velkou

igelitovou tašku a řekla: "Jiří, hlavně se tam dostaň nenápadně, ať nemá Vašek ţádné

podezření." S tím, ţe si musím odskočit na záchod jsem úspěšně dorazil do jeho pokoje a

začal důkladně očisťovat jeho nemocniční lůţko od pekelného zlořádu.

Jen pod matrací bylo na dvacet lahviček tvrdého alkoholu, pod polštářem jich bylo

napěchováno pět a noční stolek byl nacpán chlastem, ţe mi ta igelitka od Olgy nestačila.

Nakonec jsem ty l "vitamínové" dárečky od jeho přátel musel cpát do sluţebního kabátu. Uţ

jsem se chtěl vydat z pokoje nazpět na chodbu ku přátelům, kdyţ tu znenadání stál u mne

Václav, který asi vytušil, co jsem s jeho ţenou upekl za lumpárnu! Řekl jsem mu: "Vašku,

Václave, to Tvoje dušinka Olga nařídila, já za nic nemohu, s ní si to vyřiď. Uznej, ten chlast

Tě zničí, a potom, vţdyť jsi váţně nemocen a potřebuješ se především uzdravit. Havel na

mne vrhl prosebné oči: "Jirko, nech mi tu alespoň jednu malou lahvinku, prosím, chceš,

abych Tě poprosil na kolenou, nech mi tu jen jednu jedinou". Těm jeho smutným kukadlům

alkoholika se prostě nadalo odolat a jednu láhev rumíčku jsem mu strčil pod polštář.

Proč to píši. Nedokáţi si představit, kolik tvrdé měny, našich peněz atd.. se vydalo na

mejdany, kdy chlast v bytech lepších disidentů tekl doslova proudem, kdy se platilo za

narvané hospody, kdy si šlechta Charty uţívala peněz a vyloţeně rozkrádala a rozhazovala

peníze o které venku ţádala pro naše rodiny, balíčky do kriminálů atd. Své o tom ví i Petr

Cibulka a další vězni svědomí, kteří se dostávali do vězení. Nebylo nás po těch kriminálech

mnoho, ale peněz na nás se posílalo z celého západního demokratického světa a to hodně.

Jednalo se o velké finanční částky, o které se disent dělil dokonce s reţimem pěkně na půl!

Do dnešního dne nedokázal Havel odpovědět prof. Janouchovi na otázku: Kam, ţe se

poděly všechny peníze, které ze zahraničí posílal do tehdejšího Československa? To by

především zajímalo bývalé politické vězně. A nešlo jen o peníze od profesora Janoucha, ale i

od křesťanských organizacích atd.

Chcípali jsme ve vazbách, co hladu jsme tam zaţili, do pracovních táborů jsme šli zesláblí s

podváhou a nemohli řádně plnit tvrdé výkonové normy, rozesílali jsme na všechny strany

ţádosti o nějaké peníze na nákup jídla, rozesílali jsme balíčenky s prosbou o zaslání

dvukilového potravinového balíčku s nějakým jídlem, ţe máme hlad. Jídla ve vězení bylo

málo a věru špatné. Polovina zubů se mi v puse rozsypala, hlady jsem šílel. A kdo si

vzpomněl? Dostal jsem za dva roky vazby jen jeden balíček od Aničky Šabatové! Havel mi

mohl poslat do vazby v Ruzyň na mé konto peníze - i další z té šlechty! Mohli zfalšovat

odesílatele a peníze bych na vazbě dostal, ale nikdo mi nic neposlal. Ani ubohou jednu

korunu!

V bytech šlechty Charty se jídlo nakupovalo výhradně v Tuzexu! Kaţdý svátek v těchto

rodinách, narozeniny a jiné slavnosti, to vše se odbývalo v neuvěřitelných ţranicích a

chlastu! Přístup k penězům z venku měl ale jen někdo. To si tahle parta hyen dobře

hlídala a nikoho dalšího mezi sebe nebrala. Havel a jeho parta, tyto hyeny dál prosila

Západ, ţe peněz je málo, a o další a další peníze na advokáty ţádala - povětšinou jsme

měli ex offo - na balíčky atd. pro nás politické vězně. Jako prasata ţila tahle parta,

šlechta Charty 77 z našeho hladu, utrpení a sociální bídy! To se nikdy neodpouští!

Patolízalové dostávali peníze ze západu na chlast a děvky! Jednalo se převáţně o peníze,

které měli končit v rodinách politických vězňů, aby nedocházelo k rozpadům manţelství z

finančních důvodů.

Celá tahle banda, spojená tak morální kolektivní vinou, dostala pak od Havla koryta.

Skuteční bojovníci proti totalitě nedostali po roce 1989 nic! Byla tu váţná obava, ţe by tito

militantní antikomunisté poţadovali legálního zrušení KSČ a to podle dokumentu OSN z roku

1948, ţe by poţadovali potrestání zločinců, odebrání jejich nakradených majetků, zákaz

práce komunistů v justici, policii, atd. A pan V. Havel se přece na své tajné návštěvě v

Moskvě - ještě před 17. listopadem 1989 - dohodl s tamní mocí, ţe k něčemu takovému

nedojde. Proto si Moskva zvolila opilce Havla za nového prezidenta, člověka, který je

ochoten ke "kompromisům", tedy zrady na vlastním národu, slabocha a megalomana,

schopného podvádět, lhát a zapírat. K této morální deformaci inklinují především opilci!

Pamatuji si, jak za totality objíţděli kriminály záhadní muţíci v drahých oblecích s ruským

přízvukem a prováděli s námi pohovory na téma: "Kdyby v této zemi došlo ke změně

reţimu.." Jen sondovali, jak jsme na tom s morálkou, jestli jsme ochotni zradit své ideály.

L.P. 199O. Psal mi z USA spoluautor připravované kníţky k vydání "Dobrý voják Wolf" Stuart

Rawlings, ţe by nutně potřeboval fotku pana prezidenta a moji maličkosti do kníţečky, která

má jiţ vyjíti a ţe kvůli tomu musí urychleně letecky do Prahy. Já z toho nadšený zrovna moc

nebyl, arciţ kníţečka měla být o mně a ne o V. H., ale Stuart mne ku focení nakonec v Praze

přemluvil.

Setkání s bývalým panem prezidentem se uskutečnilo ve velmi krátké době v Rybárně. Jak

ješita zjistil, ţe se bude fotit do USA, schůzku značně urychlil. Rybárna je, čtenáři, malá

restaurace přímo pod okny domu Václava Havla hned u břehu královského vodotoče

Vltavského. V restauraci, která byla vyhrazena jen pro pana prezidenta , tam jiţ seděl pan

kancléř, osobní miláček Sašenka, který se po bývalé člence KSČ paní R. Klímové stal

velvyslancem v USA. Dále u stolu bylo několik přátel pana Havla a pár goril (StB) z jeho

doprovodu.

Václav se u stolu líbezně usmíval a decentně lţičkou ujídal ze zmrzlinového poháru. Bylo na

něm vidět, ţe mu chutná. Mr. Stuart udělal rychle pár snímků a objednal si kávu. Já peníze

neměl a proto jsem vedle Havla seděl na suchu. Přítomná Olga, tedy jeho manţelka, byla

nadmíru spokojená, ţe manţílek není zase oţratý jako dělo a tudíţ mají v rodině velký

svátek. Aby ne, kdyţ si svého opilce dobře hlídala, aby se jako ničeho, co zavánělo

alkoholem nenapil. Václav si objednal uţ třetí zmrzku a opět na něm bylo vidět, ţe mu pohár

s jahůdkou chutná. "No vidíš, Václave, ţe to jde i bez toho chlastu", chválila svého

abstinujícího manţílka Oluška.

Václav se mne ptal, co dělám a jak se vůbec mám. "Díky tvému nařízení, Vašku, ţe Wolf

nesmí dostat ţádnou práci v KC OF, ani jinou funkci, se mám fakt blbě. Ale to asi víš, ne?

Bydlím dál v přístřešku za Jedličkárnou, v jedné malinké hygienicky závadné místnosti, a dál

háţu lopatou uhlí do kotle." Tak jsem mu řekl popravdě, jak si náramně ţiji. "Chceš snad,

Vašku, popřít, ţe jsi nevydal ten příkaz o mé osobě a o dalších, jako je Petr Cibulka, Ruda

Battěk... abys jen ty vynikl, likvidovals kolem sebe, megalomane, nejlepší lidi a ještě máš tu

drzost se mne ptát, jak já se mám?“ Byl jsem pěkně naštván. „Jdu pryč! Nebýt tady Stuarta,

tak jsem k tomu focení nesvolil! Doprdele, co tu vůbec dělám! Jdu domů!"

Václav se mezi tím zvedl ze ţidle, začal se omlouvat a něco breptal, ţe musí někam nutně

jít, potom udělal krok kupředu, však náhle přepadl přes ţidli, která stála před ním. Válel se

tam pan prezident na zemi jako pytel ovsa! Paní Olga vyskočila ze ţidle a hnala se k

leţícímu manţílkovi. Přičichla k jeho ústům, potom běţela k tomu zmrzlinovému poháru, také

ho očuchala a uţ věděla, která bije! "Kdo mu do toho poháru nalil vodku!? Kdo to byl!? Dala

jsem výslovný zákaz nedávat mu chlast!" zaječela paní prezidentová, poté běţela do

kuchyně a tam vlastnoručně profackovala chudáka číšníka, jenţ opilému Vaškovi nosil ty

dobré "zmrzlinové poháry".

To fackování bylo z kuchyně zřetelně slyšet aţ do restaurace. Mezi tím hlava státu pomalu a

vrávorajíc vstávala z podlahy a usedla na ţidli, kterou mu přistrčil pan kancléř. Doprovod a

ochranka pana prezidenta se opravdu skvěle bavila. Jen pan kancléř, jako správný šlechtic

se nesmál a s kamennou tváří pomáhal malému opilci ven z rybárny. Za celou tou bandou

vyběhla nasupěná stíhačka, která svého Vašíka zase neuhlídala. "Tak tohle sis měl, Stuarte"

vyfotit. Jak se náš oţrala povaluje po zemi jako čuně. Jó, to minule jsi ho, Stuarte, mohl vidět

u něj v bytě . Nejenom nádherně opilého, ale ke všemu ještě pěkně pozvraceného!"

Můj kamarád z Kalifornie si v Praze udělal svůj vlastní obrázek o člověku, kterého obdivuje

celý svět. Na tohle focení se opravdu nezapomíná a jsem rád, ţe k němu nakonec po mém

velkém zdráhání došlo. Petr Cibulka tomuto člověku jednou u soudu řekl: "Vašku, jsi prase!"

a měl a dodnes má pravdu..

Já to cibulkovské tričko s tím nápisem "Vašku, jsi prase", ještě mám a občas ho na

sebe vezmu a také hrdě na veřejnosti nosím. Vím totiţ, proč. On ten Cibulka v podstatě

perfektně vystihl, jaký opravdu pan Havel po té morální stránce je.

Václava Havla jsem nikdy za svého kamaráda nepovaţoval. Byl to podrazák a já s ním

skončil uţ v den, kdy se nechal propustit z vězení v květnu 1989 na podmínku. Podle

interního předpisu ministerstva vnitra - tento předpis se vztahoval na celý východní

blok- propuštěn z vazby, z výkonu trestu odnětí svobody na podmínku či ze

zdravotních důvodů nebo na prezidentskou milost mohl být odsouzený, jen v tom

případě, ţe podepsal spolupráci s StB nebo jinou sloţkou MV. Neexistovala výjimka!

Stačí se jen podívat do materiálu VONSu, kolik disidentů bylo propuštěno z vazby a z

výkonu trestu na tento zrádcovský "pardon"! Nic totiţ není zadarmo. Ani svoboda a

kaţdý si ji cení jinak! Doslova mne uráţí, kdyţ mne někdo spojuje s opilcem a zločincem

Havlem, či dokonce spojuje mou s jeho bezcharakterní osobu! Lumpovi Havlovi jsem nikdy

nevěřil, ostatně alkoholikům a muţům, kteří se pusinkují s jinými chlapci se opravdu věřit

nedá. Lehce se totiţ dají vydírat a se svou morálkou jsou na štíru. Bratrům Havlíčkům se

obecně v Chartě dokonce říkalo teplí bratři. Jako první s tím přišla paní Kamila Bendová z

Karlova náměstí.

Jednou jsem si k ní přišel pro nějaká peníze. Potřeboval jsem na nákup fotografického

materiálu, abych mohl ofotit dokumenty a poslat na Západ do exilového tisku. Měl jsem také

hlad a prosil paní Kamilu, aby mi něco přidala na jídlo. Převáţně se u ní stavovili lidé ze

Západu, z křesťanských charit. Uváděla je do pokoje hned vedle vchodových dveří. Kdyţ

vítal manţel byl vţdy a výhradně v obrovských trenýrkách. V pokoji byl dětmi naschvál

zničený a rozpadající se starý nábytek. Křesla, skříně - dobrá finta - umocňovaly dojem

otřesné bídy, ve které paní Kamila ţije s velkým počtem dětí. Kaţdá návštěva ze Západu pak

byla velmi štědrá. Za darované peníze se nový nábytek zás