Show Email
Prezidentova nečekaná podpora Lichtenštejnska v dlouhotrvajícím sporu s Českem vyvolává kontroverze. Nabídka smíru, kterou prezident podporuje, naráží na odpor ze strany odborníků i části vlády. Kritici tvrdí, že přijetí nabídky by mohlo ohrozit Benešovy dekrety a otřást českým právním řádem.
V diskuzi pod článkem je prezidentovo počínání kritizováno diskutujícími.
Dvojitý agent nadržuje kolaborantům z Lichtenštejnska, aby poškodil u veřejnosti naši vládu již tak utrápenou vývojem a špatnými rozhodnutími. Tato zákeřná záškodnická činnost by měla býti všemi odsouzena.
------------------Obsah přílohy----------------------
Lichtenštejni chtějí obejít Benešovy dekrety, prezident Pavel jim pomáhá
7.11.2023
Oldřich Danda
Prezident Petr Pavel začal pomáhat Lichtenštejnsku prosadit smírné řešení dlouholetých sporů s Českem. Svými vstřícnými kroky vůči knížecímu rodu, který se s Českou republikou soudí o miliardové majetky a 35miliardové odškodnění, překvapil část vlády a opozice.
Lednicko-valtický areál, který chce rod Lichtenštejnů i s dalšími majetky získat od státu zpět.
Článek
Podle odborníků ke vstřícnosti není právní ani morální důvod a pouze to oslabuje jinak silné české pozice u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, u kterého Lichtenštejnsko Česko zažalovalo. Reakce vlády na lichtenštejnskou nabídku smíru je vlažná a rozpačitá. Ministerstvo spravedlnosti apeluje na to, aby se vyčkalo rozhodnutí soudu, protože otázku případného odškodnění bude soud řešit až po vynesení rozsudku. „A poté v intencích rozhodnutí soudu případně jednat,“ řekl Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Lichtenštejnsko nabízí, že stáhne žaloby a vzdá se nároků na vlastnictví a odškodnění, pokud se majetek vloží do česko-lichtenštejnského fondu. Na ten by měly dohlížet obě strany, ale hospodařit s majetkem by měla Nadace knížete z Lichtenštejna, která spravuje veškerá aktiva alpského knížectví.
„Navržená podoba mimosoudního urovnání by vyřešila nejen tzv. otevřené otázky, ale umožnila by lichtenštejnským subjektům v ČR investovat,“ uvedla nadace. Pokud by ale Česko přistoupilo na tyto podmínky, uznalo by podle právníků, že po válce pochybilo.
KOMENTÁŘ: Prezidentův tým vrší chyby – Alex Švamberk
Vedoucí katedry mezinárodního práva Univerzity Karlovy Veronika Bílková například pro Právo upozornila, že by to zpochybnilo rozhodování českých soudů, které zatím všechny nároky knížectví odmítly.
A prolomilo by to nedotknutelnost Benešových dekretů, na jejichž základě byl po válce Lichtenštejnům majetek konfiskován, protože byli prokazatelně loajální k nacistickému Německu, a to by ohrozilo celý český právní řád. Bílková nevidí jediný důvod, proč by se mělo Česko dohodnout s Lichtenštejnskem na smíru ještě předtím, než rozhodne soud ve Štrasburku.
„Bylo by to vítězstvím Lichtenštejnska, protože je to smír podle jejich podmínek, a pokud ho akceptujeme, tak to znamená minimálně implicitní uznání, že na své straně vnímáme pochybení,“ řekla Právu Bílková. Pro to podle ní ale není žádný důvod. „Neměli bychom řešit právní otázku politickými prostředky,“ dodala.
Neměli bychom řešit právní otázku politickými prostředky
Veronika Bílková, profesorka mezinárodního práva
S tím souhlasí i ministerstvo spravedlnosti. „I když výsledek řízení pochopitelně nelze spolehlivě předjímat, lze říct, že pozice ČR v řízení je ve světle ustálené judikatury soudu pro lidská práva silná,“ uvedl Řepka.
Také podle Bílkové má Česko velkou šanci, protože doposud všechny soudy o zabraný majetek Lichtenštejnsko prohrálo. Příkladem může být spor o slavný obraz Velká vápenka, který lichtenštejnský kníže Hans Adam II. nechal soudně zadržet v Německu a pak se o něj 10 let bezúspěšně soudil a neuspěl ani ve Štrasburku.
Doporučení bylo se nepotkávat
Podle Bílkové by pokus o smír mohl znejistit celé české právní prostředí. „Pokud by v tom bylo, byť implicitní uznání, že ČR to dělá jako odčinění svého pochybení, tak by to podrylo i rozhodnutí Ústavního soudu, který doposud dával za pravdu postoji ČR,“ dodala.
Podle ní by takový postup mohl vést k prolomení restituční hranice, která je daná rokem 1948. „Pokud bychom to učinili v jednom případě, tak by nebyl důvod, proč bychom to neměli dělat i v případech jiných,“ podotkla.
Prezident Pavel se na konci září sešel s dědičným princem Aloisem z Lichtenštejna na půdě OSN v New Yorku a poté začal lobbovat za lichtenštejnskou stranu. Nejdříve v rozhovoru pro Deník N řekl, že se s princem už potkal několikrát a že nabídka knížectví je dobrá.
„Pokud by to bylo v této podobě, pak si myslím, že by to bylo velice solidní vyrovnání, ke kterému bychom soud opravdu nepotřebovali. Těším se, že se s premiérem pobavím o tom,
Lichtenštejni chtějí obej...
52.21 KiB