Show Email
Profesor Jan Švejnar kritizuje českou vládu a Českou národní banku za nedostatečnou reakci na rychle rostoucí inflaci a nedostatek podpory růstu HDP. Podle něj ekonomická recese byla způsobena těmito institucemi. Švejnar zpochybňuje spojitost mezi mzdovým růstem a inflací a zdůrazňuje nutnost zlepšení životní úrovně. Kritizuje také polarizaci společnosti v Česku. Vládní balíček veřejných financí nenabízí řešení pro podporu ekonomiky ani zvyšování životní úrovně obyvatel.
(https://www.fintag.cz/wp-content/uploads/2023/07/Svejnar.jpg)Profesor Jan
Švejnar / Foto: Redakce FinTag.cz
„Česká vláda nebyla schopná zajistit, aby inflace klesla dost prudce. A i
neudělala nic, aby podpořila růst hrubého domácího produktu [HDP]. A když
vám klesá HDP, roste vám dluh,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce profesor
Jan Švejnar.
Podle profesora Columbia University v New Yorku, který působí i v tuzemském
vědeckém pracovišti CERGE-EI, Jana Švejnara loni a letos ale neselhala jenom
česká vláda, ale i Česká národní banka [ČNB], která rovněž dostatečně
nereagovala na rychle rostoucí inflaci.
Zároveň odmítl, že by vláda či ČNB ve svém aktuálním složení měly nějakou
významnou zásluhu na aktuálním mírném poklesu tempa inflace v Česku. Podle
něj inflace klesá globálně, proto klesá i v Česku. Podle něj pak docela
fatální a hrubá chyba, které se dopouští česká vláda, spočívá v tom, že se
nevěnuje podpoře konkurenceschopnosti české ekonomiky.
„Vláda a centrální banka v Česku způsobila ekonomickou recesi. A stále ještě
stagnujeme. To bychom měli řešit. A ne to, o kolik nám tady vzrostou mzdy,“
uvedl.
Česká ekonomika se loni potýkala s recesí. Letos v prvním čtvrtletí už
rostla, ale jen o pouhých 0,1 procenta
(https://www.fintag.cz/2023/05/03/ekonomika-uz-sice-v-recesi-neni-ale-ani-nikterak-nevzkveta/)
. Švejnar pak docela odmítl debatu o nebezpečí růstu mezd, kterého se obává
zejména centrální banka
(https://www.fintag.cz/2023/03/16/viceguvernerka-zamrazilova-shrnula-proinflacni-rizika/)
kvůli dalšímu růstu inflace. Odmítl i argument, že růst mezd se v minulosti
významně podílel na růstu inflace.
„Ty mzdy netáhnou inflaci ani náhodou. Mzdy pouze reagují na to, jak v Česku
klesá životní úroveň. A právě životní úroveň je to důležité téma, které
bychom měli řešit,“ řekl.
Česká ekonomika se nachází ve velice špatné situaci, zhodnotil. Ještě horší
podle něj je to, že tento fakt nikdo v Česku neřeší. Související problém
podle něj je, že se česká společnost nadále významně polarizuje. Jedni jsou
na tom „hodně špatně“, zatímco zanedbatelnému procentu bohatých se dále daří
dobře, uvedl.
Ozdravný balíček toho moc neřeší, uvedl Švejnar
Profesor Švejnar se vyjádřil i k takzvanému ozdravenému vládnímu balíčku
veřejných financí
(https://www.fintag.cz/2023/05/11/komentar-vladni-ozdravny-balicek-znaci-hlavne-zdrazeni-nic-vic/)
. V souvislosti s ním zopakoval, že balíček rezignuje na podporu ekonomiky a
zvyšování životní úroveň obyvatel. Inflace, která je globální, by podle něj
v Česku zdaleka nabyla takový problém, pokud by česká ekonomika rostla a
lidem by rostl příjem. To však vládní balíček nikterak jasně neakcentuje,
dodal.
Negativně se vymezil ke zvýšení daně z příjmů u právnických firem
(https://www.fintag.cz/2023/05/16/vladni-balicek-ohrozuje-rust-ceske-ekonomiky-tvrdi-firmy/)
, který balíček obsahuje. A na druhé straně vyjádřil nepochopení toho, proč
vláda Petra Fialy [ODS] zrušila EET.
„EET byla a přece je důležitá. Zavedla se, něco to stálo. Ve světě je to
naprosto normální. Na pláži v Řecku vám elektronicky účtují přímo u lehátka
u moře. Nevím, proč se to v Česku ruší, když je přínos pro státní rozpočet i
to podporuje rovné podmínky pro podnikání,“ uvedl.
Vláda podle něj pak měla například už loni zdanit mimořádné zisky všem
firmám, které na krizi neočekávaně vydělávaly. Naopak odmítl znovuzavedení
daně z převodu nemovitostí. To podle něj opět podvazuje ekonomický růst.
Brání to totiž podle jeho názoru pohybu kapitálu.
„Já vůbec nechápu, že v případě ozdravného balíčku se v Česku začíná u daní,
ale ne u úspor v chodu státu,“ vyjádřil údiv a dodal, že přínosem by byl
přesun pracovníků z veřejného do privátního sektoru.