Show Email
Autor zprávy upozorňuje na vládní návrh novely Ústavy, podle které by vláda měla možnost vysílat vojáky "do válek" bez souhlasu Parlamentu. Autor zároveň bez obalu říká, co si myslí o ODS a premiérovi. Přílohou je návrh zákona, jak byl předložen Poslanecké sněmovně.
... díky, rozeslala jsem to spoustě lidí. UVIDÍME KDO VŠECHNO V TOM MÁ TY SVOJE ŠPINAVÉ PRACKY KROMĚ JALOVICE A ZMRDA Z ODS CO SI ŘÍKÁ PREMIÉR. On nikdy náš premiér nebyl ani nebude. Jak je známo už z dob rozdělování protiprávně ČESKOSLOVENSKA, tak je jasné že od těch zmrdů ODSACKÝCH MŮŽEME
ČEKAT JEN TO NEJHORŠÍ. Ještě není dořešeno protiprávní rozdělení a ty kurwy už chystají další podraz. DOBŘE ČTĚTE CO SE CHYSTÁ. "
Pro informaci...Bez zájmu médií prošel prvním čtením vládní návrh změny Ústavy ČR.Nově umožní vládě vysílat naše vojáky do válek kdekoli po světě bez souhlasu parlamentu – a tedy bez demokratické kontroly...Jsou tam i další , méně problémové změny, jako že vláda může samostatně povolovat i cvičení našich vojáků nebo průjezdy či přelety cizích vojsk přes naše území.
____ TEXT PŘÍLOHY ____
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
252/0
Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Zástupce předkladatele: min. obrany
Doručeno poslancům: 22. června 2022 v 17:12
Vládní návrh
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 2022,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ
Změna Ústavy České republiky
Čl. I
V čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., odstavce 3 až 5 znějí:
„(3) Parlament vyslovuje souhlas
a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Bez souhlasu podle odstavce 3 tak může rozhodnout nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích,
d) ochranu života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky.
(5) Vláda bez souhlasu podle odstavce 3 dále rozhoduje o
a) povolení ozbrojeným silám jiných států uskutečňovat průjezdy přes území České republiky nebo přelety nad územím České republiky,
b) účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna ústavního zákona o bezpečnosti České republiky
Čl. II
V čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., písmeno b) zní:
„b) vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
A. Důvod předložení návrhu
Návrh změny článku 43 Ústavy České republiky (ČR) je předkládán v reakci na zásadní změny bezpečnostního prostředí spočívající v:
a) agresivním chování Ruska, které vyvrcholilo vojenským napadením Ukrajiny v únoru 2022 a které představuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti ČR;
b) bezprecedentním množství bezpečnostních hrozeb spočívajících zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a Evropské unie (EU);
c) nárůstu počtu aktérů včetně nestátních, kteří ohrožují mír, demokracii, občanské svobody, bezpečnost a stabilitu ve světě;
d) návratu k širokospektrálnímu chápání způsobů ovlivňování bezpečnosti, kdy je k prosazování zájmů států používána kombinace diplomatických, ekonomických, zpravodajských a vojenských nástrojů, populárně nazývaná jako hybridní válečnictví;
e) nepředvídatelném vývoji epidemií a pandemií se závažnými dopady na zdravotní, sociální a ekonomickou situaci ve světě.
Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila. Současné znění čl. 43 Ústavy ČR, zavedené ústavním zákonem č. 300/2000 Sb., však neumožňuje dostatečně rychlou reakci na současná rizika.
Podle dosavadní úpravy by například bylo mimořádně obtížné včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí nebo občanů, jejichž životy jsou v ohrožení v důsledku ozbrojených konfliktů, epidemií či pandemií, živelních katastrof, průmyslových havárií a jiných událostí s podobnými důsledky. Takové situace již v minulosti v různých formách nastaly a nedá se vyloučit, že se budou opakovat. V případě záchrany občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí mají sice primární odpovědnost za jejich záchranu bezpečnostní orgány státu, na jehož území k protiprávnímu zadržování dochází, avšak tyto bezpečnostní orgány nemusí být schopné nebo ochotné záchrannou operaci uskutečnit.
K případné záchraně občanů ČR v zahraničí mohou být vyslány speciálně vycvičené jednotky Policie ČR, které nejsou součástí ozbrojených sil ČR a jejichž vyslání tudíž nepodléhá čl. 43 Ústavy ČR a může být realizováno velmi rychle. Pro určité typy záchranných operací jsou však lépe připravené a vybavené jednotky Armády ČR (např. může jít o speciální síly). Ty však jako součást ozbrojených sil ČR mohou být vyslány výhradně podle procedur obsažených v čl. 43 Ústavy ČR, jehož dosavadní znění rychlé vyslání k případné záchraně občanů ČR v zahraničí neumožňuje.
Podle dosavadní úpravy by bylo mimořádně obtížné rovněž včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem provádění opatření za účelem ochrany života a zdraví uprchlíků ze států, v nichž probíhá ozbrojený konflikt, či naopak obyvatel jiných států ohrožených nelegální migrací. Nedávné zkušenosti některých států (např. Slovenska v roce 2022, Polska na konci roku 2021 a též Rakouska či Maďarska v dřívějších letech) jasně ukazují, že při zvládání důsledků uprchlické vlny či naopak nelegální migrace velkého rozsahu je využití sil a prostředků ozbrojených sil nezbytné (např. při budování táborů pro uprchlíky či při stavbě zařízení k ochraně státních hranic). Pokud by jiný stát, který se potýká s důsledky uprchlické vlny či nelegální migrace velkého rozsahu, žádal o pomoc ČR v podobě vyslání ozbrojených sil ČR, pak by takové vyslání podle dosavadní úpravy nemohlo být provedeno operativně pouze na základě rozhodnutí vlády.
Podobně je problémem i operativní rozhodování o vyslání ozbrojených sil ČR či o pobytu ozbrojených sil jiných států v případech náhlého ohrožení života a zdraví osob v důsledku epidemií a pandemií. Zkušenosti z ČR i jiných států ukazují, že při řešení důsledků pandemie COVID-19 sehrávaly významnou úlohu i schopnosti ozbrojených sil v oblasti zdravotnictví.
Návrh na změnu čl. 43 Ústavy ČR je předkládán opakovaně. Poprvé byl v roce 2016 v 7. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předložen jako návrh skupiny poslanců v podobě sněmovního tisku 956, avšak nedošlo na jeho schválení. Následně byl obdobně předložen též v roce 2019 v 8. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako sněmovní tisk 557. Ani tentokrát nedošlo k jeho schválení. Další vývoj ve světě potvrdil, že důvody pro opakované předložení stále trvají, protože hrozby vyžadující flexibilní nasazování vojenských sil v zahraničí neoslabily, ale naopak zesílily. V této souvislosti lze uvést překvapivou evakuaci českých občanů a místních spolupracovníků českých misí z Afghánistánu v srpnu 2021 a též invazi Ruska na Ukrajinu dne 24. února 2022.
V souvislosti s předložením prvního návrhu v roce 2016 se rozeběhla debata o předmětné novele čl. 43 Ústavy ČR. Lze konstatovat, že v zásadě existuje politická podpora pro změnu napříč politickým spektrem, což potvrdila v letech 2016 i 2019 různorodá politická afilace předkladatelů. Z odborné debaty je také patrné, že existuje důvod ke změně, protože předmětná ustanovení ne zcela vyhovují současné bezpečnostní situaci, jelikož vycházejí především z praxe a hrozeb 90. let minulého století.
B. Zhodnocení platného právního stavu
B.1 Pravomoc Parlamentu ČR schvalovat vysílání a pobyt ozbrojených sil
Ústava ČR vychází z toho, že o vysílání ozbro