Show Email

Tělo:

Ukrajinská válka !

Skutečná příčina války na Ukrajině: Nord Stream 2. Nesměl být spuštěn za

žádných okolností. Nešlo jen o byznys. Hrůza z propojení Německa a Ruska je

v USA přímo mystická. Rozděl a panuj – o to šlo

Názor jednoho Američana na příčiny války na Ukrajině.

MIKE WHITNEY ( je geopolitický a sociální analytik z Washingtonu. Je

vědeckým pracovníkem Centra pro výzkum globalizace (CRG).) a tady v článku

objasňuje, proč se USA rozhodly podniknout na Ukrajině jakékoli riskantní

kroky, aby zabránily spolupráci Německa Ruska, protože důsledky viděly jako

totální ohrožení svých chřadnoucích světovládných ambicí

„Prvotním zájmem Spojených států, o které jsme po staletí vedli války –

První, Druhou a Studenou – byl vztah mezi Německem a Ruskem. Protože pokud

by byly sjednoceni, jsou jedinou silou, která nás může ohrozit. Naší hlavní

povinností je zajistit, aby se to nestalo," řekl George Friedman, generální

ředitel STRATFOR v The Chicago Council on Foreign Affairs.

Ukrajinská krize nemá s Ukrajinou nic společného. Řeč je pouze o Německu,

konkrétně o rusko-německém plynovodu Nord Stream 2. Pro Washington byl

projekt od počátku hrozbou jeho nadvlády nejen v Evropě, a snažil se proto

stavbu sabotovat na každém kroku.

Nord Stream 2 byl plně funkční a připravený k použití. Pokud by němečtí

regulátoři poskytly konečnou certifikaci, dodávky plynu by už nešlo

zastavit. Němečtí spotřebitelé a podniky by měli mít spolehlivý zdroj čisté

a levné energie, Rusko zase násobek svých příjmů z plynu. Win-win situace

pro obě strany.

Boj o přežití Ameriky.

Pro establishment USA to znamenalo katastrofu. Nemohl připustit, aby

Německo ještě více odebíralo ruský plyn – nejen z byznysových důvodů. Ale

především proto, že dobrý obchod buduje důvěru a důvěra vede zase k další

expanzi obchodu. Jak se vztahy oteplují, ruší se více obchodních bariér,

zmírňují se regulace, roste cestování a turistika – a na tom se vyvíjí i

nová bezpečnostní architektura.

Ve světě, kde jsou Německo a Rusko přáteli a obchodními partnery, nejsou

potřeba americké vojenské základny, nejsou potřeba drahé zbraně a raketové

systémy vyrobené v USA – a vlastně pak není potřeba ani NATO. Není také

nutné provádět transakce s energií v amerických dolarech nebo hromadit

americké státní dluhopisy, aby se vyrovnaly účty. Transakce mezi obchodními

partnery mohou být nakonec prováděny v jejich vlastních měnách, což nutně

vede k prudkému poklesu hodnoty dolaru a dramatickému posunu americké

ekonomické síly.

To byl důvod, proč se Bidenova administrativa stavěla tak ostře proti

zprovoznění Nord Streamu 2. To potrubí fakticky znamenalo okno do

budoucnosti; budoucnosti, ve které Evropa s Asií k sobě přiblíží do masivní

zóny volného obchodu, což zvýší jejich vzájemnou moc a prosperitu – zatímco

USA zůstanou mimo.

Vřelejší vztahy mezi Německem a Ruskem by totiž signalizovaly konec

„unipolárního“ světového řádu, nastoleného USA po rozpadu SSSR.

Německo-ruská aliance by tak dramaticky urychlila úpadek supervelmoci,

která se v současnosti tak jako tak blíží k propasti. To by hlavní důvod,

proč byl Washington odhodlán udělat vše, aby sabotoval Nord Stream 2 a

udržel Německo na své oběžné dráze: boj o přežití.

Náprava dle známé metody.

A tak se objevila Ukrajina. Stala se záchranou brzdou Washingtonu pro

torpédování Nord Streamu a vražení klínu mezi Německo a Rusko. Strategie

jak z první stránky Příručky zahraniční politiky USA v rubrice: Rozděl a

panuj.

Washington musel vytvořit dojem, že Rusko představuje pro Evropu

bezpečnostní hrozbu, a že Putin je krvežíznivý agresor se vznětlivou

povahou, kterému nelze věřit. Za tímto účelem dostala média za úkol znovu a

znovu opakovat: „Rusko plánuje invazi na Ukrajinu“.

O čem naopak důsledně pomlčela, že Rusko nenapadlo žádnou zemi od rozpadu

Sovětského svazu, zatímco USA ve stejném období napadly nebo svrhly režimy

ve více než 50 zemích. Že udržují přes 800 vojenských základen v zemích po

celém světě. O tom ani slovo. Místo toho se média ovládaná miliardáři a

nadnárodními korporacemi soustředila pouze na „zlého Putina“, který (kvůli

plánovanému útoku Američany řízeného kyjevského režimu na Doněck)

nashromáždil 100 000 vojáků podél ukrajinské hranice, a tím prý hrozil, že

celou Evropu uvrhne do další krvavé války.

Veškerá hysterická válečná propaganda byla vytvořena se záměrem vyrobit

krizi, a tu pak využít k izolaci, démonizaci, a nakonec k rozštěpení Ruska

na menší celky. Skutečným cílem, kvůli které bylo nutno vytvořit

ukrajinskou krizi, však nebylo Rusko, ale Německo. Michael Hudson v The Uni

Review napsal:

„Jediný způsob, jak mohou Spojené státy zablokovat evropské nákupy ruského

plynu, je donutit Rusko k vojenské akci, a pak tvrdit, že reakce Západu za

ni převáží jakýkoli národní ekonomický zájem. Jasně to se svou obvyklou

„hroší elegancí“ doznala náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová

již 27. ledna: „Pokud Rusko napadne Ukrajinu, Nord Stream 2 se už nepohne

vpřed.“

Doznání.

Máme to tedy černé na bílém: Bidenův tým potřeboval „přinutit Rusko k

vojenské reakci“ s cílem sabotovat Nord Stream. Musel vytvořit provokaci,

která přiměje Putina poslat vojáky na obranu etnických Rusů ve východní

části Ukrajiny. Pokud Putin spolkne návnadu (a nemůže ji nespolknout,

protože jinak Kyjev s americkými zbraněmi a „poradci“ skutečně na Donbas a

Krym zaútočí) odpověď bude rychlá a tvrdá: Média začnou hystericky volat o

hrozbě pro celou Evropu, evropští představitelé zemí EU budou Putina

odsuzovat jako „nového Hitlera“.

To byla v kostce strategie Washingtonu, která měla novému a nezkušenému

německému kancléři Olafu Scholzovi zabránit uvedení Nord Streamu do provozu

konečným schvalovacím procesem.

Proč tedy ale předtím Bidenova administrativa naopak lobovala v Kongresu,

aby NEUVALIL na projekt další sankce? Odpověď je jednoduchá: Domácí

politika. Německo, vyřazující z provozu své poslední jaderné elektrárny,

bezpodmínečně potřebovalo ruský zemní plyn, aby tuto energii nahradilo. V

takové chvíli by se stala hrozba amerických ekonomických sankcí jen

dráždidlem pro Němce, kteří by to pokládali za další americké vměšování.

Proč Spojené státy zasahují do našich energetických rozhodnutí?“ ptal by se

průměrný Němec. A on se skutečně ptal.

Vnucená sebevražda „spojencům“

A Al-Džazíra přinesla rozhovor se Stefanem Meisterem, expertem na Rusko a

východní Evropu z Německé rady pro zahraniční vztahy, v němž řekl: „Němci

většinou projekt podporují, proti plynovodu je jen část elit a médií … Čím

více USA mluví o sankcích nebo projekt kritizují, tím více se stává v

německé společnosti populárním," řekl.

Veřejné mínění prostě pevně stálo za Nord Streamem, a tak se Washington

rozhodl pro mnohokrát vyzkoušenou klasickou operaci. Donutit Německo k

zablokování plynovodu násilím – a to jakoukoli cestou. Tou se stala

„ukrajinská krize“ – tedy takzvané vnější nebezpečí pro Evropu. A Scholz,

který si je samozřejmě vědom, že jde o sebevraždu, už nemohl jednat jinak.

Prostě jak řekl klasik americké zahraniční politiky: Hned druhé největší

nebezpečí – vedle toho být nepřítelem Spojených států – je být jejich

přítelem a spojencem.

A je to tady ! ! ! .Pravda leze na povrch…….