Show Email

Tělo:

JE V TOM LOGIKA ?????""

Krize na Ukrajině není o Ukrajině. Je to o

Německu

11. ÚNORA 2022

MIKE WHITNEY

"Prvotním zájmem Spojených států, o který jsme po staletí bojovali ve válkách

– první, druhé a studené – byl vztah mezi Německem a Ruskem, protože tam

sjednoceni jsou jedinou silou, která by nás mohla ohrozit. A aby se zajistilo, že

se to nestane." George Friedman, generální ředitel STRATFOR v Chicagské

radě pro zahraniční věci

Ukrajinská krize nemá s Ukrajinou nic společného. Jedná se o Německo a zejména o

plynovod, který spojuje Německo s Ruskem s názvem Nord Stream 2. Washington vidí

plynovod jako hrozbu pro své prvenství v Evropě a snaží se projekt sabotovat na každém

kroku. Přesto se Nord Stream posunul vpřed a je nyní plně funkční a připravený k provozu.

Jakmile němečtí regulátoři poskytnou konečnou certifikaci, dodávky plynu začnou.

Němečtí majitelé domů a podniky budou mítspolehlivý zdroj čisté a levné energie,zatímco

Rusko uvidí významný nárůst svých příjmů z plynu. Je to oboustranně výhodná situace.

Americký zahraničněpolitický establishment není z tohoto vývoje nadšený. Nechtějí, aby

se Německo stalo závislejším na ruském plynu, protože obchod buduje důvěru a důvěra

vede k expanzi obchodu. S tím, jak se vztahy oteplují, uvolňují se další obchodní bariéry,

2

uvolňují se regulace, zvyšuje se cestování a cestovní ruch a vyvíjí se nová bezpečnostní

architektura. Ve světě, kde jsou Německo a Rusko přáteli a obchodními partnery, není

potřeba amerických vojenských základen, není potřeba drahých amerických zbraní a

raketových systémů a není potřeba NATO. Není také třeba obchodovat s energií v

amerických dolarech nebo hromadit americké státní dluhopisy na vyrovnané účty.

Transakce mezi obchodními partnery mohou být prováděny v jejich vlastních měnách,

což nutně urychlí prudký pokles hodnoty dolaru a dramatický posun ekonomické síly. To

je důvod, proč bidenova administrativa oponuje Nord Streamu. Není to jen plynovod, je

to okno do budoucnosti; budoucnost, v níž se Evropa a Asie sbližují do masivní zóny

volného obchodu, která zvyšuje jejich vzájemnou moc a prosperitu,zatímco USA se dívají

zvenčí dovnitř. Vřelejší vztahy mezi Německem a Ruskem signalizují konec "unipolárního"

světového řádu, na který USA dohlížely posledních 75 let. Německo-rusko-ruské

spojenectví hrozí, že urychlí úpadek supervelmoci, která se v současné době blíží k

propasti. To je důvod, proč je Washington odhodlán udělat vše, co je v jeho silách, aby

sabotoval Nord Stream a udržel Německo na jeho oběžné dráze. Je to otázka přežití.

To je místo, kde Ukrajina přichází do obrazu. Ukrajina je "zbraní volby" Washingtonu pro

torpédování Nord Streamu a vražení klínu mezi Německo a Rusko. Strategie je převzata

z první strany příručky US Foreign Policy Handbook pod rubrikou: Rozděl a

panuj. Washington musí vytvořit dojem, že Rusko představuje bezpečnostní hrozbu pro

Evropu. To je cíl. Musí ukázat, že Putin je krvežíznivý agresor s nenávistnou povahou,

kterému nelze věřit. Za tímto účelem dostala média za úkol znovu a znovu opakovat, že

"Rusko plánuje invazi na Ukrajinu". Co zůstává nevyřčeno, je to, že Rusko nenapadlo

žádnou zemi od rozpadu Sovětského svazu a že USA napadly nebo svrhly režimy ve více

než 50 zemích ve stejném časovém období a že USA udržují více než 800 vojenských

základen v zemích po celém světě. Nic z toho média neinformují, místo toho se pozornost

zaměřuje na "zlého Putina", který nashromáždil odhadem 100 000 vojáků podél ukrajinské

hranice a hrozí, že uvrhne celou Evropu do další krvavé války.

Veškerá hysterická válečná propaganda je vytvořena s úmyslem vytvořit krizi, která může

být použita k izolaci, démonizaci a nakonec k rozštěpení Ruska na menší

jednotky. Skutečným cílem však není Rusko, ale Německo. Podívejte se na tento výňatek

z článku Michaela Hudsona v The Unz Review:

"Jediný způsob, jak mohou američtí diplomaté zablokovat evropské nákupy, je

podnítit Rusko k vojenské reakci a pak tvrdit, že pomsta za tuto reakci

převažuje nad jakýmikoli čistě národními ekonomickými zájmy. Jak vysvětlila

jestřábí náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti Victoria

Nulandová na tiskové konferenci ministerstva zahraničí 27. ledna: "Pokud

Rusko napadne Ukrajinu tak či onak, Nord Stream 2 se nepohne

kupředu." ("Skutečnými protivníky Ameriky jsou její evropští a jiní spojenci",

The Unz Review)

Tam je to černé na bílém. Bidenův tým chce "podnítit Rusko k vojenské reakci", aby mohl

sabotovat Nord Stream. To znamená,že dojde k nějaké provokaci, která má přimět Putina,

aby poslalsvé vojáky přes hranice na obranu etnických Rusů ve východní částizemě. Pokud

Putin přijme návnadu, reakce bude rychlá a tvrdá. Média budou tuto akci kritizovat jako

hrozbu pro celou Evropu, zatímco lídři po celém světě budou odsuzovat Putina jako

"nového Hitlera". To je strategie Washingtonu v kostce a celá produkce je organizována s

jediným cílem v mysli: politicky znemožnit německému kancléři Olafu Scholzovi provést

Nord Streamem závěrečným schvalovacím procesem.

Vzhledem k tomu, co víme o opozici Washingtonu vůči Nord Streamu, se čtenáři mohou

divit, proč na začátku roku Bidenova administrativa lobbovala v Kongresu, aby na tento

projekt NEUVALIL další sankce. Odpověď na tuto otázku je jednoduchá: Domácí politika.

Německo v současné době vyřazuje své jaderné elektrárny z provozu a potřebuje zemní

plyn, aby vyrovnalo nedostatek energie. Hrozba ekonomických sankcí je také "odbočkou"

pro Němce, kteří je považují za známku zahraničního vměšování. "Proč Spojené státy

zasahují do našich energetických rozhodnutí," ptá se průměrný Němec. "Washington by se

měl starat o své vlastní záležitosti a zůstat mimo naše." To je přesně ta odpověď, kterou by

člověk očekával od každého rozumného člověka.

Pak je tu tohle z Al Jazeery:

"Němci ve většině projekt podporují, jsou to jen části elity a médií, kteří jsou

proti plynovodu...

"Čím více USA mluví o sankcích nebo kritizují projekt, tím více se stává

populárním v německé společnosti," řekl Stefan Meister, odborník na Rusko a

východní Evropu v Německé radě pro zahraniční vztahy. ("Nord Stream 2: Proč

ruský plynovod do Evropy rozděluje Západ", AlJazeera)

Takže veřejné mínění pevně stojí za Nord Streamem, což pomáhá vysvětlit, proč se

Washington rozhodl pro nový přístup. Sankce nebudou fungovat, takže strýček Sam přešel

k plánu B: Vytvořit dostatečně velkou vnější hrozbu, že Německo bude nuceno

zablokovat otevření plynovodu. Upřímně řečeno, tato strategie zavání zoufalstvím, ale

musíte být ohromeni vytrvalostí Washingtonu. Řečeno boxerskou hantýrkou – v boxerském utkání na deset kol, v devátém kole už byli celkem pět krát na zemi, ale pořád

4

neházejí ručník do ringu. Dají tomu poslední šanci a uvidí, jestli mohou udělat nějaký

pokrok.

V pondělí uspořádal prezident Biden v Bílém domě svou první společnou tiskovou

konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem. Rozruch obklopující tuto událost byl

prostě bezprecedentní. Vše bylo zorganizováno tak, aby vytvořilo "krizovou atmosféru",

kterou Biden použil k nátlaku na kancléře ve směru americké politiky. Začátkem týdne

mluvčí Bílého domu Jen Psaki opakovaně uvedla,že "ruská invaze je na spadnutí". Po jejích

komentářích vystoupil Nick Price z ministerstva zahraničí, který vyjádřil názor, že mu

zpravodajské agentury poskytly podrobnosti o údajné Ruskem podporované operaci "pod

falešnou vlajkou", kterou očekávaly, že se v blízké budoucnosti uskuteční na východní

Ukrajině. Po Priceovu varování, následovalo v neděli ráno vystoupení poradce pro národní

bezpečnost Jaka Sullivana, který tvrdil,že k ruské invazi může dojít kdykoliv, možná "izítra".

Bylo to jen několik dní poté, co agentura Bloomberg News zveřejnila svůj senzační a

naprosto falešný titulek, že "Rusko napadá Ukrajinu".

Vidíte zde vzor? Vidíte, jak byla všechna tato nepodložená tvrzení použita k vyvinutí tlaku

na nic netušícího německého kancléře, který se zdál být nevšímavý ke kampani, která byla

namířena proti němu?

Jak by se dalo očekávat, poslední ránu zasadil sám americký prezident. Během tiskové

konference Biden důrazně prohlásil, že:

"Pokud Rusko napadne ... Nord Stream 2 již nebude. Ukončíme to."

Takže nyní Washington stanovuje politiku pro Německo??? Jaká nesnesitelná arogance!

Německý kancléř byl zjevně zaskočen Bidenovými komentáři, které zcela určitě nebyly

součástí původního scénáře. Scholz nikdy nesouhlasil se zrušením plynovodu a odmítl

plynovod dokonce zmínit jménem. Pokud si Biden myslel,že by mohl vůdce třetí největší

ekonomiky světa zahnat do kouta tím, že to provede na veřejném fóru, hádal špatně.

Německo je i nadále odhodláno spustit Nord Stream bez ohledu na potenciální vzplanutí

na vzdálené Ukrajině. To se ale může kdykolizměnit. Koneckonců, kdo ví, jaké podněcování

by Washington mohl v blízké budoucnosti plánovat? Kdo ví, kolik životů jsou připraveni

obětovat, aby vrazili klín mezi Německo a Rusko? Kdo ví, jaká rizika je Biden ochoten

podstoupit, aby zpomalil úpadek Ameriky a zabránil vzniku nového "polycentrického"

světového řádu? V nadcházejících týdnech se může stát cokoliv. Cokoliv.

5

Prozatím je Německo v horkém křesle. Je na Scholzovi, aby rozhodl, jak bude záležitost

vyřešena. Zavede politiku, která nejlépe slouží zájmům německého lidu, nebo podlehne

Bidenovu neúnavnému kroucení rukou? Načrtne nový kurz, který posílí nové aliance v

rušném euroasijském koridoru, nebo podpoří šílené geopolitické ambice

Washingtonu? Přijme klíčovou roli Německa v novém světovém řádu – v němž se mnoho

vznikajících center moci rovným dílem podílí na globálním vládnutí a kde vedení zůstává

neochvějně oddané multilateralismu, mírovému rozvoji a bezpečnosti pro všechny – nebo

se pokusí podpořit potrhaný poválečný systém, který jasně přežil svou trvanlivost?

Jedna věc je jistá; Cokoliv se Německo rozhodne, se zákonitě dotkne nás všech.

Zdroj:

https://www.unz.com/mwhitney/the-crisis-in-ukraine-is-not-about-ukraine-its-aboutgermany/