Show Email

Tělo:

Přepis přílohy:

Ústavní soud a změna volebního zákona pro volby na

podzim 2021 PhDr. Marie Neudorflová,

historička a politoložka

Většinové rozhodnutí Ústavního soudu zrušit ustanovení volebního zákona o

multiplikačním kvóru pro vstup koalice do sněmovny, aby koalicím stačilo pro

vstup do poslanecké sněmovny pouze 5 % hlasů a zrušit D’Hondtovu metodu

sčítání a bonusy pro vítěze voleb, může mít velmi závažné implikace pro český

národ do budoucna.

Není to jen snaha ovlivnit říjnové volby tak, aby Andrej Babiš

nemohl po volbách v říjnu 2021 sestavit vládu. Jak řada politologů píše,

nelegitimní pokus o ovlivnění podzimních voleb je ve skutečnosti snahou

o destabilizaci politického systému s dosahem na destabilizaci státu.

D‘Hondtova metoda a bonusy pro vítězné strany byly zavedeny hlavně proto, aby bylo

snadnější vytvořit parlamentní většinu, která je potřebná pro stabilitu, efektivitu

parlamentu a pro demokratickou politiku.

Atomizovaný parlament přímo demokracii ohrožuje. V

případě odstranění zmíněných pojistek bude dosažení většiny

mnohem obtížnější, ne-li nemožné. Dá se realisticky předpokládat, že

budou vznikat nové malé strany s velmi specifickými úzkými zájmy.

Jejich koalice v parlamentu budou mít potenciál blokovat jednání o

čemkoli, co nebude v jejich zájmu, a naopak prosazovat zákony proti

potřebám a zájmům většiny národa. Vůbec je divné, že strany mohou

před volbami dělat koalice. Veřejnost pak těžko může kontrolovat jejich

program a jejich plnění.

Vstřícnost EU k stále rostoucímu počtu menšin, včetně imigrantů, a

záměrné potlačování historické a kulturní identity národů, trvalý nedostatek

důkladného vzdělání historického a demokratického i nedostatek povědomí o

národních zájmech...

V tomto kontextu se krok Ústavního soudu dlouhodobě jeví jako

tendenční v souladu s vnitřními i vnějšími tlaky, které oprávněně

můžeme považovat za nedemokratické. Je velké nebezpečí, že koalice

malých stran v parlamentu mohou skrytě a nepozorovaně vytvářet

podmínky pro přijetí různých tlaků z EU, které nejsou v zájmu kulturní,

sociální a vzdělanecké úrovně českého národa, ba ani v zájmu stability

českého státu. Každý malý národ ví, že jeho celková úroveň vyrostla

hlavně z vlastního vytrvalého úsilí a že zásahy zvenčí málokdy přinesly prospěch, ale

často tragédie. Poučení z historie bylo vždy nesmírně důležité a EU nám

tuto možnost, v zájmu budování jakési říše nerovnoprávných názorů,

chce vzít ve formě přepisování dějin, a to i ve školních učebnicích.

To se týká i jejího záměru prosadit zrušení Dekretů Edvarda Beneše z r.

1945 s argumentem, že do EU nepatří. Zrušení Benešových dekretů by

jistě znamenalo majetkové restituce sudetským Němcům,

ačkoli několikrát bylo dohodnuto, že minulost je již uzavřená.

Zapomnělo Německo a ostatní západní státy, jaká kolektivní

zvěrstva napáchalo Hitlerovo Německo národům Evropy

rozpoutáním dvou světových válek? Dnes se politika EU začíná jevit

spíše jako snaha Německa, jejího nejsilnějšího člena, pokračovat v politice jeho

expanze.

Nevědí vůdčí osobnosti, že před Hitlerem bylo Německo

demokratické a zvrat nastal neskutečně rychle a úspěšně i v důsledku

malé znalosti historie u samotných Němců i vzhledem k jejich

inklinaci k velikášským ideám a pohrdání menšími národy?

Nepozorují, že se některým potomkům těch, kteří s Hitlerem

kolaborovali, stýská po ztracené moci a majetku, odňatém jim

mezinárodními institucemi a smlouvami po konci druhé světové

války? Zkoumá někdo, zda se do funkcí v EU dostávají jen lidé s

demokratickým přesvědčením? Vědí, že respekt k národům, k jejich

kultuře, identitě a integritě je jedním z atributů demokracie?

V tomto ohledu ekonomický liberalismus a neoliberalismus jsou mnohem

bližší fašismu než demokracii. Nehledě na formální nelegitimitu

týkající se změn volebního zákona pro podzimní volby u nás, jen v

kontextu zmíněných skutečností v této úvaze, by mohlo být nahlíženo

na rozhodnutí Ústavního soudu změnit volební zákon jako na

vlastizradu.