Show Email
Pokus o analýzu povolební situace, která vládu Petra Fialy dostává do velmi obtížné situace vzhledem k pandemii, inflaci a Green dealu. Sociální smír se podle podle autora může zhroutit a Andrej Babiš může využít sílu propadlých hlasů, volnost opoziční role a vést ČR Orbánovou cestou.
Datum: 23. 10. 2021 9:06:41
Předmět: analýza - 19102021
V příloze přeposílám poměrně stručnou ale i
výstižnou analýzou stavu v našem politickém
rybníčku.. Stojí to za přečtení, není nutno s tím
vůbec souhlasit, to je výsada demokracie, ale vědět
jak se budou, nebo mohou zítra kola točit může být
celkem poučné . VK.
ANALÝZA: Velká politická hra právě začala
19.10.2021
Vítězství se rodí z využívání příležitostí, jež se objevují s výskytem problémů.
Mistr Sun´C
Unikátní výsledek nedávných parlamentních voleb způsobil, že v budoucí sněmovně budou pouze dva politické tábory – opoziční hnutí ANO Andreje Babiše a vládní blok pětikoalice pod vedením designovaného premiéra Petra Fialy. Okamurova SPD se stane jen výplní dvaceti poslaneckých seslí, protože její mandáty nebude nikdo potřebovat. Tím se politická situace Česka přiblížila k té americké, kde je systém dvou politických stran standardem, podstatnější však je, že se zpřehlednily strategie, které mohou zbývající dva tábory uplatnit.
Až do pátku 15. října se zdálo, že politikové tuto novou kvalitu nechápou, když rozvířili pseudokampaň kolem informování o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana, z níž jako sláma z bot čouhalo na straně jedné úsilí získat pro Andreje Babiše první pověření pro sestavení nové vlády, na straně druhé pak neméně vehementní snaha toto pověření zmařit.
Nicméně minulý pátek Andrej Babiš z této kampaně vystoupil, když veřejně prohlásil, že by pověření stejně nepřijal. Asi se nedovíme, zda tak učinil z vlastní vůle, nebo z podnětu alespoň jednoho strategicky uvažujícího poradce, každopádně provedl strategicky velmi silný tah a otevřel velkou politickou hru, která bude probíhat následující čtyři roky, pokud se ovšem pětikoalice dříve nerozpadne pod palbou Babišovy opozice a pod tlakem krajně nepříznivých ekonomických podmínek, které redaktoři ČT trefně nazývají „perfektní bouří“.
Babišova hra
Při poměru mandátů 108 : 72 v jeho neprospěch si Babiš (nebo nějaký jeho poradce) uvědomil, že kdyby zdržoval vytvoření nové Fialovy vlády, byl by to kontraproduktivní tah, který by ho v očích veřejnosti mohl jen poškodit, neboť by se jevil jako kazisvět a slaboch, jenž nesnese porážku. Ještě horší by však bylo, že by pětikoalici umožnil svalit na něho veškerou vinu za všechny potíže, které globální ekonomická situace ještě do konce roku přinese, kdežto čím dříve bude Fialova vláda ustavena, zřejmě ještě v listopadu, tím dříve na ni bude moci z opozičních lavic sněmovny útočit a „přišít“ jí ekonomické problémy, tedy proměnit „Babišovu“ drahotu ve „Fialovu“ drahotu.
Zříci se pověření pro sestavení vlády je tedy ze strany Andreje Babiše velmi silný tah, který mu umožní dostat Fialovu vládu pod tlak ještě dříve, než se tato vláda ustaví! Ihned od začátku se tak chopí iniciativy a zatlačí vládní blok do defenzívy. Přitom bude mít k dispozici strategický faktor, kterému se říká svoboda či volnost manévru, faktor stejně mocný jako početní nebo palebná převaha. V příštích čtyřech letech, pokud se pětikoalice pod jeho bombardováním nerozpadne dříve, si totiž Babiš bude moci pro cíle svých útoků svobodně volit kontroverzní body vládní politiky a takticky je střídat, přizpůsobovat jak vnitřní politické situaci, tak vnější, dané například prosazováním „Zeleného údělu“, hroucením automobilového průmyslu nebo imigrační eurounijní politikou, a s nimi spojenou rostoucí sociální nejistotou nejen námezdných, ale i živnostenských vrstev české společnosti.
Petr Fiala tuto volnost manévru mít nebude. Jeho pozice se dá přirovnat k postavení vojevůdce, jehož země vybudovala pohraniční opevnění, takže v případě ohrožení nemá na výběr než toto opevnění svou armádou obsadit a pasivně čekat, v kterém úseku nepřítel zaútočí. Oním opevněním, které bude vládě Petra Fialy svazovat ruce, jsou ony již mnohokrát propírané body koaličního volebního programu – celkové snížení deficitu státního rozpočtu o 220 miliard, snížení počtu státních úředníků o 13 % a hlavně neudržitelný slib plošně nezvyšovat daně. A k tomu se pojí roztáčející se spirála nákladové inflace (inflace způsobené raketovým vzestupem cen vstupů, nikoli přebytkem nekrytých peněz) a další neuralgické body – například strmě rostoucí cena energií a odstávka automobilového průmyslu, která hrozí úpadkem velkého