Show Email

Tělo:

TOHLE VŠE SE UKRADLO. TEĎ JEN „BABIŠ“. PROFESOR SVOBODA UŽ

NEMŮŽE MLČET

07.10.2021 4:35 | Analýza

FILMOVÝ REŽISÉR, PROFESOR A NĚKDEJŠÍ VÝZNAMNÝ LEVICOVÝ

POLITIK JIŘÍ SVOBODA NENÍ PŘEKVAPEN KAUZOU „BABIŠOVA ZÁMKU“.

TÝDEN PŘED VOLBAMI SE PODOBNÉ SKANDÁLY ZKOUŠEJÍ PRAVIDELNĚ.

PROFESOR PŘIPOMÍNÁ KUBICEHO ZPRÁVU PROTI JIŘÍMU PAROUBKOVI ČI

NAHRÁVKY JULIUS ŠUMAN MINULE PROTI ANDREJI BABIŠOVI. LETOŠNÍ

NOVINKOU ALE JE VÝRAZNÉ ANGAŽMÁ NADNÁRODNÍCH SIL.

[Tohle vše se ukradlo. Teď jen „Babiš“. Profesor Svoboda už

nemůže mlčet] Foto: ARCHIV PLTV

Popisek: JIŘÍ SVOBODA V POŘADU HORKÉ TÉMA

V českých polistopadových dějinách má velkou tradici pokus o

kompro načasovaný těsně před volbami. Profesor Jiří Svoboda,

filmový režisér a rovněž bývalý předseda KSČM, proto zasazuje

kauzu „Babišův zámek“ především do rámce těchto

zvyklostí. Povídat by o nich mohli Václav Klaus i Jiří Paroubek.

ANKETA

Je Světlana Witowská dobrá moderárotka?

Ano

[https://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Tohle-vse-se-ukradlo-Ted-jen-Babis-Profesor-Svoboda-uz-nemuze-mlcet-679361?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#]

0%

Ne

[https://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Tohle-vse-se-ukradlo-Ted-jen-Babis-Profesor-Svoboda-uz-nemuze-mlcet-679361?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#]

100%

hlasovalo: 20 LIDÍ

Rozebírá také neúspěšné předcházející pokusy o diskreditaci

předsedy vlády, které vyvrcholily nasazením jeho vlastního syna.

Ani to nestačilo.

Nakonec se zamýšlí nad samotnou podstatou kauzy, ve které má

figurovat dalších tři sta českých beneficientů, jejichž jména

ale neznáme. Stačí to jediné, na které mohou všichni ukazovat.

CELÝ TEXT PROFESORA JIŘÍHO SVOBODY:

Čtyři dny před parlamentními volbami v roce 2006 zdiskreditoval

politickou nestrannost elitního útvaru Policie ČR šéf ÚOOZ Jan

Kubice. Parlamentnímu výboru přinesl přísně tajný dokument,

dehonestující ČSSD a jejího předsedu Jiřího Paroubka.

„Tajný“ dokument byl snůškou polopravd, výmyslů a naprostých

lží. Další cesta „tajného dokumentu“ cíleného

k ovlivnění parlamentních voleb byla předem naplánovaná.

Poslanec parlamentního výboru pohodil „tajnou zprávu“ tak, aby

ji našel redaktor Českého rozhlasu a promptně ji vyslal do éteru.

Političtí analytici se shodli většinově na tom, že tzv. Kubiceho

zpráva připravila tehdy ČSSD o rozhodující hlasy a Jiřího

Paroubka o post premiéra. Podvod na demokracii se zdařil a Kubice

byl o nějaký rok později za odměnu jmenován ministrem vnitra ve

vládě ODS.

Tehdejší lídři „politické elity“ a mužové ve stínu

potřebovali odstranit z politiky člověka, o němž se domnívali,

že by další majetkové machinace na úkor státu nemusel strávit.

Po „sarajevském atentátu“ (2009) se pokusila koalice

„čistých“ odstranit z politiky Václava Klause. Do éteru byla

vyslána vylhaná zpráva, dodaná investigativci, že v té době

expremiér vlastní luxusní vilu ve Švýcarsku. Tehdy se rychle

prokázalo, že jde o naprostou lež určenou k diskreditaci V.

Klause.

Obdobnou animozitu vyvolává od okamžiku, kdy vstoupil do politiky

Andrej Babiš a hnutí ANO 2011. Babiš se ovšem ukázal být

tvrdším oříškem a soustavnému úsilí o diskreditaci a

vytlačení z politiky odolává.

Jednou z příčin je jeho sociálně vstřícná politika,

kombinovaná až do příchodu pandemie covidu-19 s hospodářským

růstem. Neméně pak díky jazykové vybavenosti schopnost

vyjednávat. I když Babišův přístup ke vnucovaným imigračním

kvótám nebyl v mezinárodní komunitě, zahleděné do plánů

hraběte Coudenhove-Kalergiho, velkou přízeň nezískal. Plán

stručně formuloval bývalý ředitel WHO G. Brock Chisholm:_ _„Co

lidé musejí všude rozvíjet, je kontrola porodnosti a smíšená

manželství za účelem vytvoření jediné rasy v jediném světě,

závislé na centrální autoritě.“

Počáteční kritika A. Babiše působila jako standardní

negativistický přístup opozice k vládě. Když se ukázalo, že

běžné metody kritiky ovlivňují voliče jen minimálně, vstoupila

do hry, obdobně jako v případě J. Paroubka, policie. Začala být

vyšetřována kauza dotace na Čapí hnízdo. Nasazen byl

vyšetřovatel Pavel Nevtípil. Vzhledem k citlivosti případu bylo

trochu podivné, že je vyšetřováním pověřen člověk, který

v kauze Neograf umožnil podle rozsudku vrchního soudu podjatým

stíháním majitele Sitty jr. vytunelování jeho firmy. Na podjatost

Nevtípila vůči Sittovi jr. ve prospěch polomafiánských struktur

s neobvyklou razancí upozornil v rozsudku vrchní soud (2019).

Sittu jr. sice v celém rozsahu zprostil, majetek mu ovšem nahradit

nemohl.

Takto profesně „cinknutý“ člověk by patrně neměl být

pověřen vyšetřováním kauzy s velkými politickými konotacemi.

Ve veřejném prostoru byla souběžně potlačována informace, že

uvedenou dotaci na Čapí hnízdo schválil příslušný hejtman

kraje (Bendl – ODS) a ani Ministerstvo financí (Kalousek – TOP

09) neobjevilo pochybení.

Pro uklidnění aféry byla celá dotace na Čapí hnízdo vrácena!

Ti, kterým byl od počátku A. Babiš kostí vzpříčenou v krku,

si uvědomovali, že žádná aféra, zpochybňující nějakou osobu,

nenachází ve veřejnosti ohlas po desetiletí. A tak se skrytou

kamerou, zabudovanou v brýlích, se vydali dva známí

investigativci do Švýcarska za Babišem jr.

Bez skrupulí neoprávněným (podvodným) způsobem vstoupili do

soukromých prostor a tajným pořizováním záznamu (bez souhlasu

toho, kdo je nahráván) na neveřejném místě porušili

švýcarský trestní zákoník. Na výzvu švýcarské policie se

odmítli do Švýcarska dostavit s odůvodněním, že jsou „velice

zaměstnáni“.

Kde získali příslušnou adresu? Kdo bondovský výlet s použitím

nezákonných metod schválil a financoval, zůstalo obestřené

mlhou.

Následně byla na Andreje Babiše, v té době jednoho

z nejvyšších ústavních činitelů, nasazena špičková

zpravodajská technika, aby byl nezákonně odposloucháván, a to

v jeho soukromých prostorách _(Listina základních práv a

svobod)_.

Cena podobné zpravodajské techniky pro odposlech se pohybuje

v řádu 35–50 milionů Kč. Používat ji může pouze útvar

zvláštních činností Policie ČR, BIS a ÚSZI. Není bez

zajímavosti, že z inventáře posledně jmenované tajné služby

se ztratilo několik takových zařízení. Údajně byla darována

spřízněné egyptské tajné službě. A to bez finančního

plnění, a dokonce i bez jakéhokoli písemného záznamu. Že by

snad odposlechy ze soukromých prostor organizovala některá

z tajných služeb?

Zmíněné odposlechy byly umístěny pod jménem „Julius Šuman“

na internet. A to opět sofistikovanou metodou, používanou

rutinovanými hackery. Kdo tuto zcela nezákonnou, technicky i

ekonomicky náročnou akci financoval, se veřejnost nikdy

nedozvěděla.

Politická organizace PIRÁTI a nějaký europoslanec opakovaně

zpochybňovali v Bruselu a v Berlíně způsobilost českých

orgánů i českého Parlamentu řídit řádně a kompetentně chod

státu. Patrně se inspirovali peticí „99 Pragováků“, či tzv.

zvacím dopisem, které v roce 1968 rovněž zpochybňovaly

suverenitu legálních orgánů státu. Neobraceli se tehdy do

Bruselu, ale do Moskvy a později byli prohlašováni za

vlastizrádce.

JAK FUNGUJÍ MÉDIA

„_Jestliže porozumíme mechanismům a motivům skupinového

myšlení, budeme moci podle svých představ kontrolovat a řídit

masy, a to bez jejich vědomí a vůle…“_

Edward Bernays (Zakladatel teorie Public Relations)

Letos tři měsíce před volbami vymysleli nějací spindoktoři

využití syna premiéra, Babiše jr., ve volební kampani. Byl

přivezen do ČR, oblečen do trička s potiskem proti hnutí ANO a

vyfotografován s M. Kalouskem (TOP 09), jak se „potkali na

pivu“. Setkal se s ním i podmínečně odsouzený řeporyjský

starosta Novotný (ODS).

 

 

Hlavní „vystoupení“ Babiše jr. bylo naplánováno na zahájení

volební kampaně ANO 2011. Vystoupení bylo natočeno a mediálně

zveřejněno. Dodatečné krkolomné vysvětlení, jak se vlastně

náhodou Babiš jr. s režisérem dokumentárních filmů na

shromáždění dostal, pracně zorganizovanou akci zcela

znevěrohodnilo. Navíc se ukázalo, že české veřejné prostředí

není až tak cynické, aby účelové zneužití rodinného

příslušníka nevnímalo jako nevkusné a mravně pokleslé.

Zadané úkoly prakticky po celou dobu pilně naplňují i některá

média:

Připomeňme si v této souvislosti citát slavného novináře

Waltera Lippmanna o veřejném mínění: „_Média nejsou orgánem

přímé demokracie, za který jej mnozí považují, nýbrž v

nejlepším případě jedním ze zdrojů informací a v případě

nejhorším nástrojem, kterým menšina využívá svého postavení

ke svým cílům a k ovládání většiny. Každopádně však

masová média v menší či větší míře zneužívají svého

postavení k manipulaci veřejným míněním…“ _

Publicistika a zpravodajství některých médií měly na A. Babiše

speciálně přibroušená pera od počátku. Pokud tak přistupují

k novinářské práci média provozovaná soukromými vlastníky

např