Show Email
Jde o přepsaný rozhovor z časopisu Reflex z roku 2016 zdroj ani rok rozhovoru není pravděpodobně záměrně uveden. Upozorňuje na problémy ve zdravotnictví
NEUROCHIRURG VLADIMÍR BENEŠ: „JAKO LÉKAŘ BYCH DOKÁZAL UTRATIT JAKÉKOLI PRACHY, KTERÉ BYCH DOSTAL“
Vladimír Beneš (1953) Přední český lékař, profesor, neurochirurg, přednosta neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. LF UK. Působil také osm let ve funkci předsedy České neurochirurgické společnosti a čtyři roky byl prezidentem Evropské asociace neurochirurgických společností, nyní je předsedou komise neurochirurgické anatomie Světové asociace neurochirurgických společností, nositel vyznamenání a medailí ministerstva obrany, Senátu ČR, ministerstva zdravotnictví ČR a Univerzity Karlovy. Jeho otec, profesor Vladimír Beneš (1921), i jeho syn Vladimír (1979) jsou rovněž neurochirurgové. Je ženatý, má dvě vnučky.
***
Je světově uznávaný neurochirurg, lékař „přes mozek“ a ostrý glosátor. Medicína je pro něj nádherná, v nemocnici je pořád teplo, vzdělaní lidé a zvýšená koncentrace hezkých ženských. PROFESOR VLADIMÍR BENEŠ (62) považuje nátlak kvůli zvýšení platů za vydírání, kritizuje české rovnostářství i evropské nařízení o pracovní době lékařů: „První půlku života mě hlídali, jestli neutíkám domů, a druhou mě budou hlídat, jestli nejsem v nemocnici moc dlouho.“ A je rád, že se nedožije doby, kdy medicína bude umět vyrábět jakési nadlidi. Ale kyborgové už mezi námi jsou.
* PANE PROFESORE, vrátil jste se ze Zimbabwe, kde jste přednášel a operoval. Během vaší nepřítomnosti slíbila vláda přidat lékařům deset procent platu. Jste šťastný?
Neuvěřitelně šťastný. To myslím ironicky, samozřejmě.
* Vy si tedy nemyslíte, že je zdravotnictví v takové krizi, jak lékařské odbory a komora tvrdí?
Není. V prohlášeních odborů se nám hroutí trvale, přitom je pořád lepší a lepší. Ať ve světě přijedu, kam přijedu, máme jedno z nejlepších zdravotnictví. Dívám-li se na to očima svého oboru, máme kupříkladu určitě nejvíc neurochirurgických operací na milión obyvatel za rok v Evropě. Za námi kulhají i Němci, Rakušané, Švýcaři. A pokud vím, tak máme nejvíc srdečních stentů.
* Prezident lékařské komory Kubek ovšem říká, že je to na úkor lékařů. I proto odcházejí do zahraničí, jen v nemocnicích jich údajně chybí kolem tisícovky.
Za prvé jich tolik nechybí, za druhé odcházejí proto, že jsme si v Unii vymysleli něco, jako je zákoník práce, European Working Time Directive. Nesmíme pracovat déle než šest hodin v jednom tahu a déle než 42,5 hodiny týdně. Pořád je někdo doma a odpočívá. Důsledkem je, že tam, kde dřív bylo třeba pět doktorů, je jich třeba patnáct, protože musejí domů. Po celé Evropě je tak spousta volných lékařských míst. Povím vám jeden tragikomický příběh. Kamarád šéfuje velké klinice v Mnichově a jeho doktoři mají jakési „tachografy“. Přišla dáma z magistrátu na kontrolu a povídá: Vaši mladí doktoři jsou v práci příliš dlouho. Vyprovodil ji se slovy, že je to baví. Přišla podruhé a už s pokutou. Musel zaplatit z vlastní kapsy patnáct tisíc eur, protože jeho lékaři chtěli pracovat. Absurdní.
* Není snad dobře, když lékař odpočívá?
Vy na mě máváte červeným hadrem! První půlku života mě hlídali, jestli neutíkám domů, a druhou mě budou hlídat, jestli nejsem v nemocnici moc dlouho. To je zrůdnost. My máme 42,5 hodiny za týden, Američané mají 80 hodin, Japonci jedou bez omezení. Přesto je statisticky prokázáno, že se péče spíš zhoršila, než zlepšila. Mladí lékaři nemají čas se medicínu dobře naučit, trpí i pacienti. Lékaři musí stále odpočívat, jeden pacienta obstará na příjmu, druhý mu naordinuje léky, třetí ho operuje, čtvrtý propouští ze špitálu – a žádný z nich ho pořádně nezná. Je to nesmysl, ale bohužel panu Špidlovi, který byl v EU, když se o nařízení diskutovalo, se to líbilo. Často se ptám, kým se ti úředníci, kteří to vymysleli, asi tak nechají operovat. Námi, kteří jsme bývali ve špitále dlouho, anebo nedouky, jež jejich nařízení produkuje?
* Nepřeháníte?
Milá zlatá, nepřeháním. Umíte si představit, jak říkáte pacientovi: Zákrok bude dlouho trvat, ale nebojte, uprostřed operace přijde na sál místo mě někdo další, já mám padla? Tohle nařízení naočkuje doktorům mentalitu dělníků u pásu a vyrobí z nich klienty odborářů, budou chtít víc a víc za to, že dělají kulový.
* A podle vás není špatné, když zdejší lékaři odcházejí a nahrazují je cizinci?
Paní Bendová, četla jste pohádky? I hloupej Honza šel do světa. Mělo by být naopak povinné, aby každý po promoci vypadl na rok dva do ciziny, nabral zkušenosti. Víc než polovička se vrátí. Já taky neutekl za komunistů, protože jsem tady doma. Byli by naučení, přivedli by si princezny, měli by půlku království a bylo by to jen dobře. U nás není problém s doktory, ale se sestrami. Jestli bude zdravotnictví na něčem haprovat, tak na nich. A že lékaři někde chybějí? No tak vezmu cizince! Pan Kubek nám přece nemůže vyhrožovat, že nejsou tak kvalifikovaní jako ti zdejší. Od toho tu ta komora je – když dá cizinci licenci, ručí za to, že je na naší úrovni.
* Považujete tedy za nesprávné, že komora žádá zvyšování platů o deset procent i v následujících letech?
Je to vydírání. Ani v cizině nemá mladý doktor žádné horentní příjmy. Ale medicína akumuluje peníze zcela spolehlivě, byť velmi pomalu. Do penze nejde žádný lékař chudý. Jde jen o to, kolik peněz k životu potřebujete, a pokud