Show Email

VAERS je pasivní systém hlášení amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), kde poskytovatelé nebo příjemci mohou hlásit poškození zdraví způsobené vakcínami. Nejedná se o úplný soupis všech nežádoucích příhod a je známo, že zachycuje méně než 1 % z nich. Údaje o šarži ukázaly, že 410 milionů dávek vakcíny Pfizer-BioNTech vyrobených ve 156 různých šaržích bylo distribuováno do 46 327 míst pro podání vakcíny po celých USA mezi 13. prosincem 2020 a 26. dubnem 2022. Podle údajů bylo denně distribuováno v průměru 1 011 055 vakcín. Vakcíny pocházely z jedné až 10 různých šarží. Počet vyrobených dávek v každé šarži se značně lišil – od 10 530 do více než 11,8 milionu. Za tři roky analyzovaných dat bylo VAERS hlášeno 977 542 nežádoucích příhod. Z toho 455 820 – tedy 46,7 % – souviselo s „vakcínami mRNA“ od Pfizer-BioNTech. Pouze 29 % zpráv však obsahovalo číslo šarže. Mezi těmito 29 % bylo 290 835 závažných nežádoucích účinků spojeno s čísly šarží v datech společnosti Pfizer. Zprávy zahrnovaly širokou škálu vedlejších účinků: • 78 % hlášených nežádoucích účinků nebylo závažných. • 20 % bylo považováno za závažné, což znamená, že vyžadovaly hospitalizaci nebo návštěvu pohotovosti nebo zahrnovaly život ohrožující událost, trvalou invaliditu nebo vrozenou vývojovou vadu. • 2 % záznamů uvádí úmrtí. Výzkumníci zjistili, že nežádoucí účinky nebyly rozděleny proporcionálně mezi různé šarže. Údaje odhalují, že některé šarže byly spojeny s více vedlejšími účinky než tomu bylo u jiných. Některé šarže „vakcíny“ proti Covidu, zejména ty rané, měly vyšší míru úmrtí a závažných nežádoucích účinků. Studie zjistila, že četnost závažných nežádoucích příhod v průběhu času klesala ve všech kategoriích. Vědci poznamenali, že to lze přičíst správě systému, menšímu počtu lidí hlásících poškození zdraví, menšímu počtu vedlejších účinků nebo bylo méně těch, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku, již zemřeli nebo mají poškozené zdraví. Vědci uvedli, že očekávají vysoký počet úmrtí ve státech s nejvyšším počtem obyvatel, jako je Kalifornie nebo New York. Místo toho však zjistili, že podíl vážných zranění a úmrtí byl relativně vyšší v místech, jako je Jižní Dakota, Kentucky a Tennessee. Výzkum naznačuje, že nebezpečné dávky byly poslány spíše do venkovských komunit než do hustě obydlených velkých měst. Autoři poznamenali, že data mohla být získána pouze právní cestou. Odpečetění dat prostřednictvím soudů činí tento typ výzkumu mnohem náročnějším. Také databáze VAERS je nedostatečná pro zachycení všech nežádoucích událostí a regionálních odchylek v rámci států, což představuje další problém pro pochopení celé řady možných problémů s šaržemi. Tento dokument je nejnovější ze série dokumentů, které analyzují údaje o šarži vakcín a nežádoucích účincích podle zemí. Výzkumníci v Dánsku, České republice a Švédsku provedli podobné studie s podobnými výsledky. Vědci z CHD postavili svou analýzu na práci publikované dánskými výzkumníky v roce 2023. Vědci v Dánsku analyzovali data šarže společnosti Pfizer spojená s hlášenými závažnými nežádoucími účinky. Tato dánská studie analyzovala data od 27. prosince 2020 do 11. ledna 2022. Analýza zjistila, že větší velikosti šarží vakcín byly spojeny s méně závažnými nežádoucími účinky. Tato dánská studie analyzovala data od 27. prosince 2020 do 11. ledna 2022. Analýza zjistila, že větší velikosti šarží vakcín byly spojeny s méně závažnými nežádoucími účinky. 71 % podezření na nežádoucí účinky se vyskytlo u 4,2 % šarží vakcín. Studie vyvolala poplach ohledně bezpečnostních problémů spojených s procesem výroby vakcíny. Autorka dánského článku, Vibeke Manniche, MD, Ph.D., řekla komentátorovi YouTube Johnu Campbellovi, Ph.D., že studie vyvolala zásadní otázky ohledně vakcíny COVID-19 společnosti Pfizer. „Změnil se produkt?“ zeptala se Mannicheová. „Kdy se to změnilo? Proč se to změnilo?“ Tento dokument vzbudil značnou negativní pozornost v tisku a na sociálních sítích . Autoři popsali odpor jako „obsedantní kritiku“ ve formě četných odpovědí od výzkumníků, kteří se pokoušeli zdiskreditovat metodiky a interpretace studie. Autoři reagovali veřejně v European Journal of Clinical Investigation. Obhájili své interpretace a uvedli, že „netrpělivě očekávají definitivní studie bezpečnosti vakcíny BNT162b2 mRNA COVID-19 závislé na šarži, například od SSI (Danish Statens Serum Institut), aby se vyvrátily nebo potvrdily naše výsledky a zvýšily důkazy pro tuto důležitou oblast výzkumu.“ V červnu čeští vědci z Ostravské univerzity a dalších výzkumných institucí reprodukovali metodiku dánské studie. Od začátku očkovací kampaně do 1. března 2023 použili údaje z České republiky vydané na základě žádosti o zákon o svobodném přístupu k informacím. Analyzovali také nežádoucí účinky hlášené po vakcíně COVID-19 podle čísla šarže. Porovnali zprávy s výsledky z údajů dánského registru. Dánský registr obsahoval údaje od společností Pfizer, Moderna a AstraZeneca.