Show Email

Tělo:

Očkování Známe dva základní druhy očkování – aktivní a pasivní imunizace.

Při PASIVNÍ IMUNIZACI se podávají obranné látky vytvořené v jiných organismech. K této podobě se sahá, když už nějaká nemoc propukla (např, tetabulin proti tetanospasminu). V psychické rovině to znamená převzetí hotových řešení problémů. Člověk získá cizí patentní recepty a vyhne se tak vlastnímu střetnutí a prožitku – JE TO CESTA, KTERÁ NENÍ CESTOU, PROTOŽE JÍ CHYBÍ POHYB.

Při AKTIVNÍ IMUNIZACI se podávají oslabené choroboplodné zárodky dráždící tělo tak, aby si mohlo samo vytvořit protilátky. K této formě patří všechna profylaktická séra (očkování) – např. proti obrně, neštovicím, tetanu, …

Tato metoda odpovídá v psychické rovině nácviku řešení konfliktů v simulovaných, neškodných situacích (manévry).

A nyní tu máme „novou“ metodu očkování – vakcíny MESSENGER RNA (MRNA).

Tyto nové vakcíny jsou poněkud odlišné. Neobsahují jakýkoliv patogen… obsahují genetický kód pro část patogenu. To je v podstatě messenger RNA, což je něco, co se nachází mezi vaší DNA, vašimi geny, a proteinem. Je to vzkaz, která kopíruje vaše geny do proteinů, něco, co můžete vidět.

Pro mRNA není přirozené, aby do těla dorazila zvnějšku a šla do buňky. Vaše tělo má ve skutečnosti obranné mechanismy, aby se tomu zabránilo. Zamyslete se, proč? Aby se zabránilo cizím genům, aby se dostaly do vašich buněk. Tohle nechcete, aby se dělo. Vaše tělo má dobře rozvinuté obranné mechanismy, které to rozkouskují nebo to rozpoznají jako cizí látku.

V novém výzkumu publikovaném v časopise Mikrobiologie a infekční nemoci varuje imunolog J. Bart Classen, že technologie mRNA použitá ve vakcínách Pfizer a Moderna může vytvořit „nové potenciální mechanismy“ nežádoucích účinků, které se projeví až za několik let. Autor varuje, že vakcína může přinést více škody než užitku.

RNA vakcíny proti covid-19 vytvářejí riziko vzniku prionových chorob a degenerativního onemocnění nervového systému, mezi něž patří především:

* amyotrofická laterální skleróza – smrtelné, neléčitelné onemocnění s průměrnou dobou přežití 2–3 roky;

* frontotemporální lobární degenerace – třetí nejčastější příčina demence neurodegenerativního původu;

*Alzheimerova choroba.

Zdroj: https://scivisionpub.com/pdfs/covid19-rna-based-vaccines-and-the-risk-of-prion-disease-1503.pdf

Sotva v médiích proběhla zpráva, že došlo k objevu dvojité protilátky, která by měla působit na všechny hlavní variace koronaviru, s výjimkou neexistující variace s dvojitou mutací, už byla tato dvojitá mutace objevena v Indii (E484 Q + L452R). Sotva se začaly předělávat současné vakcíny, aby působily i na variace s nečekaně velkým množstvím mutací, objevila se filipínská variace P3 (PHL-B.1.28), která je podle japonského ministerstva zdravotnictví odolná i vůči protilátkám vzniklým po očkování. V Evropě byla detekována zatím jen ve Velké Británii. O to víc se ale v evropských státech, a i u nás, vyskytuje nebezpečná belgická variace B.1.241.2, pocházející z Konga (dříve Zair). V Izraeli se navzdory vůbec nejpokročilejší vakcinaci šíří variace P681H, zatímco variace C29200A z Kataru uniká PCR testům podobně jako bretaňská. V Brazílii byla identifikována úplně nová variace, která se odlišuje od P1 a více se podobá jihoafrické.

Stále rychleji se objevují další variace a jejich bratranci a sestřenice, na které nepůsobí protilátky vytvořené proti předchozím nákazám, protože se chovají jako úplně N O V É V I R Y.

Což také zcela _zásadně mění dosavadní směr pandemie_ a vyžaduje novou strategii, jak jí čelit. Oproti předpokladům mnoha epidemiologů, že se virus ve své evoluci postupně umravní a začne si šetřit své hostitele, tyto nové variace jsou nejen čím dál víc nakažlivější, ale i smrtonosnější nebo odolnější vůči současným vakcínám než předcházející. Například česko-slovenskou variaci, se kterou jsme prožili ne zrovna radostný podzim a Vánoce, vytlačila v únoru ještě mnohem agresivnější britská. Pokud jde o vakcinaci, ve Spojených státech se začínají objevovat tzv. „průlomové případy“. The Epoch Times 31. března uvedl, že jen ve státě Washington se nakazilo přes sto očkovaných lidi čtrnáct dnů po poslední vakcinaci. Podobný počet „průlomových případů” registrují v Idahu, Jižní Karolině, na Floridě a dalších státech. V Izraeli, kde ještě neskončila první etapa očkování, se už pomalu začínají připravovat na druhou.

NOVÁ ČESKÁ VARIACE SARS-COV-2?

Kromě tří hlavních nových variaci SARS-CoV-2 jako je britská (B 117), jihoafrická (B.1.351 nebo 50 Y.V2) a brazilská (B.1.1.248 nebo P1), se v zorném poli evropských badatelů zřejmě brzy ocitne i variace B.1.258?, která díky největšímu rozšíření u nás, aspiruje na název č e s k á, i když byla prvně sekvenovaná na Slovensku, a tudíž by jí právem náležel název slovenská. Díky ní ale dlouhodobě aspirujeme na světové prvenství v počtu nakažených na 100.000 obyvatel.

Podle průlomové slovenské studie ze 7. února 2021 (viz Zdroj) se tato variace v českém a slovenském epicentru pandemie vyskytuje už od září minulého roku a rychle se šíří v Polsku, Německu, Rakousku, Švédsku, Holandsku, Dánsku a dokonce i na Islandě. Běžné a nespolehlivé testy na COVID-19 nejsou schopné rozlišit jednotlivé variace, což vedlo k chybným závěrům našich odborníků, z nichž převážná většina ji ještě stále zaměňuje s britskou variaci B 117. I když ta se na Slovensku v malé míře objevila a sice po návratu části romské populace z Velké Británie.

S variací B.1.258? jsme se ve střední Evropě setkávali už v srpnu 2020, tudíž mnohem dřív než s britskou B 117 a podle brilantního slovenského výzkumu se také vyvinula zcela nezávisle na ní. Nicméně byla nejprve identifikována ve Švýcarsku a Velké Británii počátkem srpna 2020. Jejímu vzniku předcházela variace s klíčovou mutací N439K, která se objevila v Rumunsku už počátkem května, ale ještě bez delece (? = delta) H69/V70.

Nejdůležitější změnou, ke které došlo v B.1.258, je právě tato delece (odstranění) šesti nukleotidů v S genu SARS-CoV-2, která způsobila ztrátu dvou aminokyselin H69 a V70. To podstatně změnilo a n t i g e n viru, TAKŽE PROTILÁTKY VYTVOŘENÉ PROTI PŘEDCHOZÍM VARIACÍM (např. D614 nebo D614G) uzdravenými z COVID-19, NEBUDOU NA TUTO NOVOU VARIACI PŮSOBIT PODOBNĚ JAKO DOSAVADNÍ VAKCÍNY (s výjimkou SPUTNIK V) a bez ohledu na případné dosažení kolektivní imunity, bude docházet k reinfekcím. Výstražným příkladem pro nás může být situace v brazilském Manaus. Zmiňovaná delece zároveň zvyšuje potenciál viru vytvářet další a další nové mutace a následně pak variace, které budou zřejmě unikat i neustále upravovaným vakcínám jako je tomu v případě chřipkových virů. Objevila se také u pěti dalších variací SARS-CoV-2. Jednak u B1.1.298 (dánská variace vzniklá v norcích), britské B 117, americké B.1.375 a i u variací EU 1 (B.1.177) a EU 2 (B.1.160), které se loňského léta rozšířily ze Španělska po celé Evropě. Delece H69/V70 v NTD (N-terminal domain) spike proteinu česko-slovenské B.1.258? odpovídá nejen za to, že uniká působení imunitního systému hostitele, ale i za zhruba dvojnásobnou nakažlivost.

Na té se rovněž podílí i mutace N439K, která vznikla ještě před delecí H69/V70. Jde o druhou nejčastější mutaci v RBD (receptor binding domain) spike proteinu. Prvně se objevila už v březnu minulého roku ve Skotsku. Proč je tato mutace tak důležitá? Změna asparaginu na lysin v pořadí 439 umožňuje hrotu viru daleko lépe navázat na ACE2 receptor hostitele než u předchozích variací, což má za následek zmiňovanou dvojnásobně vyšší nakažlivost. Společně s delecí H60/V70 rovněž zvyšuje resistenci na působení monoklonálních i polyklonálních protilátek z krve pacientů uzdravených z onemocnění způsobeném některou z předchozích variací SARS-CoV-2. Tato mutace je také spojována s větší virovou náloží.

Zatímco replikace viru v buňkách hostitele ovlivňují nesynonymní mutace v NSP9, NSP12 a NSP13.

Zdroj: https://virological.org/t/b-1-258-a-sars-cov-2-variant-with-h69-v70-in-the-spike-protein-circulating-in-the-czech-republic-and-slovakia/613