Show Email

Tělo:

 TO JSOU SLOVA DO RVAČKY...... 

 

 22.4.2021 20:19:54 

 Předmět: FW: Vrbětice

 

 Jako Goebels před Mnichovem: Kdo z toho má prospěch

 

 _MARTIN KOLLER_

 19. 4. 2021

 K tragické explozi, či explozím ve Vrběticích jsem psal

 článek krátce, po tragickém výbuchu. Vyšel tehdy ještě na

 Parlamentních listech, což v současnosti určitě nehrozí. Při

 pohledu na komedii, kterou prezentují česká média, především

 ČT a Seznam, mám pocit generála, který v knize Černí baroni

 vidí, a komentuje úroveň lampasáků velících PTP. Protiruská

 kampaň připomíná svojí prolhaností Josefa Goebelse v létech

 1937 a 1938 při tažení proti Československu. Bohužel, či

 bohudík, Babiš, Hamáček, Pavel a další slouhové cizáků

 zdaleka nedosahují úrovně kopytnatého socialistického

 advokáta, takže jsou spíš ubozí.

 

 Obecně lze předpokládat, že strůjcem úžasných objevů po

 téměř sedmi letech je nejvyšší „čučkař“ Koudelka se

 svojí partou od firmy Bl.. Id.. St.., neboli CIA.cz. Stačí si

 připomenout jejich slavnou komickou akci s pisálkem Kundrou a

 smyšleným ruským diplomatem, převážejícím ampule s

 Novičokem. Nicméně, Koudelka je stálým oblíbencem Babiše i

 Hamáčka. Představa ruských Jamesů Bondů, vypátraných po

 sedmi letech má úroveň amerických i sovětských

 propagandistických filmů z doby studené války. Dvojka ruských

 agentů nejdříve tráví Skripala, poté vyhazuje sklad ve

 Vrběticích a možná i ohrožuje kriminálníka Navalného,

 případně ukradla Koudelkovi kufřík s tajnými spisy z auta.

 Opravdu, úroveň určená pro absolventy současné české

 inkluzivní školy, či doktory přes pasení koz, migrující ze

 Somálska do EU. Vcelku mne neudivuje, že na takovou stupiditu

 skočil Hamáček, který na mne při delším rozhovoru zapůsobil

 jako ubohá figurka o co omezenější, o to arogantnější, a

 navíc s nepotlačitelnou touhou po skleničce něčeho tvrdého. U

 Babiše, který se obvykle vyhýbá aktivistickým vystoupením k

 aktuálním událostem, mne účast na šaškárně to dost udivuje.

 Patrně začíná jít do úzkých a zednářští soudruzi typu

 Sorose, od nich má Babiš napůjčované peníze k nákupu a

 ovládnutí naší země, chtějí svoje dividendy, nejen v

 penězích.

 

 OBECNÉ SOUVISLOSTI

 

 Při hodnocení situace si vystačíme s jednoduchou

 předlistopadovou terminologií. Každopádně zde vidíme zoufalou

 snahu imperialistů, či neoimperialistů (rozbor slova si ponechám

 na jindy) k tažení proti Rusku, a to doslova za každou cenu.

 Imperialismus si totiž může udržet podporu obyvatel v

 demokratické komedii pouze při udržení životní úrovně.

 Zábor kolonií Polsko, Česko, Slovensko, Litva, Lotyšsko,

 Estonsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a

 Ukrajina ho udržel při životě a růstu dalších třicet let. K

 tomu genocida Srbů a dva islámské narkomafiánské státy Bosna a

 Kosovo, které vyžírají EU. Na hranici Ruska se postup zastavil a

 není kam pokračovat. Putin odmítl udělat z Ruska rozkradenou a

 zotročenou kolonii, rozdělenou mezi USA a Německo a možná by

 něco málo Ukrajiny zbylo na Polsko. Je zde další z

 hospodářských krizí od roku 1990, a s ní COVID, jako

 prostředek nátlaku na vlastní obyvatelstvo v rámci přechodu na

 globální GULAG značky Nový světový řád. Vzorovým výsledkem

 takového postupu je Ukrajina, rozkradená a ovládaná několika

 oligarchy, kterou se budu zabývat jindy. Za třicet let úžasných

 úspěchů, jsme na tom dost podobně, nicméně z nás cizí banky

 a německý průmysl vysávají ročně v klidu téměř bilion

 korun a nehraničíme s Ruskem, takže nejsme ve válce. Vše u nás

 po úspěšné privatizaci devadesátých let patří několika

 oligarchům typu Babiše, Kellnera a spol., cizákům a jejich

 bankám, jako na Ukrajině (Kolomojskij, Porošenko, Hrojsman,

 Jacenjuk a spoj). Aby mohl být Soros, Schwab a podobní, německý

 továrník a rovněž průměrný Němec bohatý, musí být Čech,

 Slovák, Polák….. chudý. Za třicet let se z hlediska

 porovnání reálných příjmů a důchodů v podstatě nic

 nezměnilo, jen si někteří na stálou chudobu, nejistotu a strach

 zvykli a jsou ochotni líbat i ruku, která je ožebračuje. K tomu

 je třeba přidat známou britskou praxi, kterou převzaly USA,

 spolu s námořními základnami po druhé světové válce. Je

 třebas bojovat do posledního spojence. Na řadě jsou Ukrajinci a

 Poláci, my se můžeme těšit.

 

 Vrbětická realita

 

 Sklad munice ve Vrběticích patřil původně resortu obrany a byl

 již v předlistopadovém období vybudován tak, aby byl

 bezpečný. Prostor Vrbětic a další skladů podobného typu na

 našem území tvoří rozsáh