Show Email
Důvody nedůstojné komedie kolem Vrbětic jsou evidentní. Je třeba posílit štvavou kampaň proti Rusku, samozřejmě nikoli v českém zájmu. Je třeba zamezit očkování úspěšnou vakcínou Sputnik V, je třeba prosadit americký projekt dostavby Dukovan, přestože je méně bezpečný a provozně dražší, než ruská verze.
TO JSOU SLOVA DO RVAČKY......
22.4.2021 20:19:54
Předmět: FW: Vrbětice
Jako Goebels před Mnichovem: Kdo z toho má prospěch
_MARTIN KOLLER_
19. 4. 2021
K tragické explozi, či explozím ve Vrběticích jsem psal
článek krátce, po tragickém výbuchu. Vyšel tehdy ještě na
Parlamentních listech, což v současnosti určitě nehrozí. Při
pohledu na komedii, kterou prezentují česká média, především
ČT a Seznam, mám pocit generála, který v knize Černí baroni
vidí, a komentuje úroveň lampasáků velících PTP. Protiruská
kampaň připomíná svojí prolhaností Josefa Goebelse v létech
1937 a 1938 při tažení proti Československu. Bohužel, či
bohudík, Babiš, Hamáček, Pavel a další slouhové cizáků
zdaleka nedosahují úrovně kopytnatého socialistického
advokáta, takže jsou spíš ubozí.
Obecně lze předpokládat, že strůjcem úžasných objevů po
téměř sedmi letech je nejvyšší „čučkař“ Koudelka se
svojí partou od firmy Bl.. Id.. St.., neboli CIA.cz. Stačí si
připomenout jejich slavnou komickou akci s pisálkem Kundrou a
smyšleným ruským diplomatem, převážejícím ampule s
Novičokem. Nicméně, Koudelka je stálým oblíbencem Babiše i
Hamáčka. Představa ruských Jamesů Bondů, vypátraných po
sedmi letech má úroveň amerických i sovětských
propagandistických filmů z doby studené války. Dvojka ruských
agentů nejdříve tráví Skripala, poté vyhazuje sklad ve
Vrběticích a možná i ohrožuje kriminálníka Navalného,
případně ukradla Koudelkovi kufřík s tajnými spisy z auta.
Opravdu, úroveň určená pro absolventy současné české
inkluzivní školy, či doktory přes pasení koz, migrující ze
Somálska do EU. Vcelku mne neudivuje, že na takovou stupiditu
skočil Hamáček, který na mne při delším rozhovoru zapůsobil
jako ubohá figurka o co omezenější, o to arogantnější, a
navíc s nepotlačitelnou touhou po skleničce něčeho tvrdého. U
Babiše, který se obvykle vyhýbá aktivistickým vystoupením k
aktuálním událostem, mne účast na šaškárně to dost udivuje.
Patrně začíná jít do úzkých a zednářští soudruzi typu
Sorose, od nich má Babiš napůjčované peníze k nákupu a
ovládnutí naší země, chtějí svoje dividendy, nejen v
penězích.
OBECNÉ SOUVISLOSTI
Při hodnocení situace si vystačíme s jednoduchou
předlistopadovou terminologií. Každopádně zde vidíme zoufalou
snahu imperialistů, či neoimperialistů (rozbor slova si ponechám
na jindy) k tažení proti Rusku, a to doslova za každou cenu.
Imperialismus si totiž může udržet podporu obyvatel v
demokratické komedii pouze při udržení životní úrovně.
Zábor kolonií Polsko, Česko, Slovensko, Litva, Lotyšsko,
Estonsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a
Ukrajina ho udržel při životě a růstu dalších třicet let. K
tomu genocida Srbů a dva islámské narkomafiánské státy Bosna a
Kosovo, které vyžírají EU. Na hranici Ruska se postup zastavil a
není kam pokračovat. Putin odmítl udělat z Ruska rozkradenou a
zotročenou kolonii, rozdělenou mezi USA a Německo a možná by
něco málo Ukrajiny zbylo na Polsko. Je zde další z
hospodářských krizí od roku 1990, a s ní COVID, jako
prostředek nátlaku na vlastní obyvatelstvo v rámci přechodu na
globální GULAG značky Nový světový řád. Vzorovým výsledkem
takového postupu je Ukrajina, rozkradená a ovládaná několika
oligarchy, kterou se budu zabývat jindy. Za třicet let úžasných
úspěchů, jsme na tom dost podobně, nicméně z nás cizí banky
a německý průmysl vysávají ročně v klidu téměř bilion
korun a nehraničíme s Ruskem, takže nejsme ve válce. Vše u nás
po úspěšné privatizaci devadesátých let patří několika
oligarchům typu Babiše, Kellnera a spol., cizákům a jejich
bankám, jako na Ukrajině (Kolomojskij, Porošenko, Hrojsman,
Jacenjuk a spoj). Aby mohl být Soros, Schwab a podobní, německý
továrník a rovněž průměrný Němec bohatý, musí být Čech,
Slovák, Polák….. chudý. Za třicet let se z hlediska
porovnání reálných příjmů a důchodů v podstatě nic
nezměnilo, jen si někteří na stálou chudobu, nejistotu a strach
zvykli a jsou ochotni líbat i ruku, která je ožebračuje. K tomu
je třeba přidat známou britskou praxi, kterou převzaly USA,
spolu s námořními základnami po druhé světové válce. Je
třebas bojovat do posledního spojence. Na řadě jsou Ukrajinci a
Poláci, my se můžeme těšit.
Vrbětická realita
Sklad munice ve Vrběticích patřil původně resortu obrany a byl
již v předlistopadovém období vybudován tak, aby byl
bezpečný. Prostor Vrbětic a další skladů podobného typu na
našem území tvoří rozsáhlý oplocený prostor, v němž jsou
rozmístěna jednotlivá skladiště a kobky. Skladiště jsou
rozmístěna v terénu tak, aby nemohlo dojít k přenosu tlakové
vlny a ohně při výbuchu z jednoho na další. Jsou většinou
částečně zapuštěna do svahu a mají relativně lehké střechy
a slabé zdi, což směruje tlakovou vlnu. Každé skladiště je
vybaveno hromosvodovými sítěmi. Kolem jsou vysazeny lesy, takže
stromy poskytují kryt před slunečným svitem a absorbují
tlakovou vlnu při explozi. Existují naprosto jasné předpisy z
hlediska skladování materiálu. Munice, trhaviny a třaskaviny se
skladují odděleně, případně i podle stupně bezpečnosti v
samostatných skladištích. Třaskaviny se skladují samostatně v
malých podzemních kobkách. Existují jasně stanovené počty,
případně hmotnosti materiálu, který lze skladovat v jednom
skladišti. Při dodržení těchto norem je prakticky vyloučené,
aby se exploze přenesla z jednoho skladiště na druhé. Sklady
mají být opocené, hlídané a ostraha má znemožňovat
proniknutí a pohyb cizích osob uvnitř areálů skladů.
Sklad ve Vrběticích si pronajala soukromá firma. Byly tam
uskladněny ruční zbraně, především údajně kolem 10 000
kusů typu Samopal vzor 58. (uvedený počet nejsem schopen
jednoznačně ověřit) Dále byla do skladu navezena
dělostřelecká a letecká munice (granáty, rakety, bomby) a
trhaviny ze Srbska, možná i jiných balkánských zemí. Údajně
(?) se tam nalézala i americká munice s ochuzeným uranem. V
televizních reportážích se objevily rovněž rakety do
pancéřovky RPG-7.
Oficiálním důvodem uskladnění munice ve Vrbětickém skladu
byla delaborace této válečné munice z Balkánu. Podle
dosažitelných výpovědí hodnověrných svědků docházelo k
hrubému porušování bezpečnostních norem i předpisů. Existuje
dokonce dokumentární film, kde místní obyvatelé z okolí
uvádějí, že přes poškozené ploty lezli do skladu zloději,
kteří kradli kdeco, dokonce i ruční zbraně. Do objektu
přijížděly osoby z Balkánu a pohybovaly se tam bez doprovodu.
Množství munice překračovalo bezpečnostní normy a
pravděpodobně byly spolu skladovány druhy materiálu, která by
měly být skladovány separátně. Podle hodnověrných svědků
byly ve skladech nálože šedé trhaviny na bázi nitroglycerinu,
které se takzvaně potily. To je poslední fáze, před samovolnou
explozí.
Tvrzení, že ve Vrběticích se prováděla delaborace munice, je
mimo realitu. Delaboraci dělostřelecké a letecké munice mohly
už v předlistopadové ČSSR a ČSFR provádět výhradně
armádní muniční základna v Týništi nad Orlicí a firma Zeveta
Bojkovice, na Slovensku závod v Novákoch a muniční základna v
Moldave nad Bodvou. V současnosti delaboruje dělostřeleckou a
leteckou munici v ČR základna v Týništi. Možnosti v
Bojkovicích, kde se před lety naposledy delaborovaly jednotné
náboje (granát/střela je pevně spojena s nábojkou jako u
nábojů do ručních zbraní) ráže 100 mm (pro tanky T-54/55 a
100mm kanony vzor 53) jsou aktuálně nejasné. Nájemce Vrbětic
nemohl dostat povolení k delaboraci dělostřeleckých granátů,
raket a bomb. K něčemu takovému tam nebyly specializované
stavby, bezpečnostní vybavení, ani technická zařízení.
Delaboraci by musel zadat do Týniště, nebo Bojkovic, nebo do
zahraničí. Nanejvýš by mohli ve Vrběticích ručně vytahovat
prachové náplně z kovových dělostřeleckých nábojek u
dělené munice (granát/střela a nábojka se skladují,
přepravují a nabíjejí separátně), a poté vyšroubovávat,
nebo iniciovat zápalkové šrouby, což je vcelku bezpečné.
Pokud někdo tvrdí, že dělostřelecká munice ve Vrběticích
byla určena k vývozu na Ukrajinu, jednalo by se o hrubé
porušení mezinárodního práva, a to ze strany státu. K
takovému exportu je třeba povolení Licenční správy
Ministerstva průmyslu a obchodu a souhlas z Ministerstva
zahraničních věcí. Transport velkého množství munice by byl
sotva přehlédnutelný. Munice byla deklarována jako určená k
delaboraci, jinak by nesměla být dovezena z Balkánu na území
ČR a jistě zde byl jednoznačný zákaz reexoportu do další
země. Povolení k dovozu musela opět vystavit Licenční správa.
Pokud by došlo k vývozu bez povolení, nesl by stát následky
hrubého porušení mezinárodního práva. Nicméně, nelze
přehlédnout, že naše kolonie, přesněji značná část
politiků, mediálních pracovníků a různých aktivistů je
schopna spáchat v americkém zájmu pravděpodobně cokoli. Síla
exploze však potvrzuje, že munici nikdo neodvezl islámským
teroristům do Sýrie, ani fašistickým vrahům na Ukrajinu.
V podstatě existují dvě verze příčiny exploze munice ve
Vrběticích. První a pravděpodobnější je samovolný výbuch na
základě nedodržování bezpečnostních norem. Druhou je
nesprávná manipulace s municí. Odborníci se shodují, byť
mnozí neoficiálně, že výrazně pravděpodobnější je první
možnost. Není příliš pravděpodobné, že explozi zavinili dva
mrtví skladníci. Na druhé straně nelze zapomenout, že to byli
svědkové všeho, co se dělo ve skladu. Nikde nebyl zaznamenán
pohyb nějakých Rusů. Ti se vynořili, evidentně účelově, po
více, než šesti letech. Zde si můžeme položit první otázku
římského práva, kdo z toho má prospěch. Pro Rusko by bylo
daleko zajímavější dokázat porušování mezinárodního
práva, než nějaké riskantní akce ve stylu Jamese Bonda.
Ostatně, staré munice bylo na Ukrajině dost a dost, dokážou si
ji tam sami vyrábět.
RUČNÍ ZBRANĚ SE NEVYPAŘUJÍ
Zajímavější je otázka následné exploze skladu ručních
zbraní. Jak již bylo uvedeno v médiích, ruční zbraně
nevybuchují. Bez ohledu na otřesný nepořádek není příliš
pravděpodobné, že by se truhlíky se zbraněmi skladovaly
společně s dělostřeleckou municí. Následně se našlo,
údajně, podle různých informačních zdrojů, 120-180 zbytků
samopalů vzor 58. Je třeba zdůraznit, že ocelové předměty se
při výbuchu trhaviny nevypaří. Přežijí, byť rozteklé a
deformované i jaderný výbuch. Pomineme-li nějaké zlodějiny,
zmizelo beze stopy tisíce ručních zbraní. To byl pravděpodobně
důvod druhé exploze ve Vrběticích. Měla zakrýt fakt
chybějících zbraní, a to velkého počtu. Export zbraní
podléhá stejnému právnímu procesu, jako u výše zmíněné
munice. Existují dvě teorie o cestě samopalů za hranice.
Podle první se jednalo o tajnou operaci zvláštních služeb.
Zbraně byly převezeny do tajného skladu americké armády v
Přáslavicích u tankového útvaru, o jehož obsahu nebyl
informován ani velitel. O tomto skladu jsem psal již před
několika lety a není jisté, zda ještě existuje. Odtud byly
zbraně v rámci oslavovaných komediálních konvojů americké
armády přes naši republiku odvezeny buď na Ukrajinu, nebo do
Kosova na základnu Bond Steel. Faktem je, že u islámských
teroristů v Sýrii byly nalezeny zbraně Samopal vzor 58.
Předpokládám, že se nikdo nenamáhal zjistit jejich čísla. U
zmizelých zbraní ve Vrběticích musí existovat seznamy čísel
uložených zbraní. Stačilo jen porovnat. Je to podobná
špinavost, jako v případě rakety BUK, která sestřelila
Malajsijské letadlo nad Ukrajinou. Na mnoha dílech rakety jsou
vyražena identifikační čísla. Podle nich by se dalo zjistit,
kdo raketu vlastnil, a tudíž odpálil. Čísla dodnes nikdo
nekontroloval, zato mediální štvanice proti Rusku vesele
pokračuje.
Podle druhé teorie se jednalo i ilegální obchod bez vědomí
státu, ve spojení s jedním obchodníkem z Bulharska. Tam se
podařilo zbraně převézt bez ohledu na pohraniční kontroly.
Proud kamionů mezi Německem a Tureckem, přes otevřené hranice
EU, umožňuje pašovat téměř cokoli. O tom, že z Turecka se
vozí zbraně pro islámské teroristy do EU, si štěbetají vrabci
na střechách. Jestliže lze úspěšně provážet tlupy
migrantů, proč ne zbraně. V jednom truhlíku je 10 samopalů s
příslušenstvím, ve 100 truhlících 1000. To se vejde
rozměrově i hmotnostně pohodlně na náklaďák střední
velikosti. I tomto bylo třeba zakrýt zmizení zbraní. Nelze
vyloučit, že zbraně zmizely oběma uvedenými směry. Pokud se
české samopaly vyskytují ve výzbroji teroristických
žoldáckých praporů na Ukrajině, není co řešit. Oficiálně
se tam nevyvezly. Měl někdo z našeho, údajně právního státu
zájem zjistit, zda se zmizelé zbraně nevyskytují na Ukrajině?
KDO Z TOHO MÁ PROSPĚCH
Důvody nedůstojné komedie kolem Vrbětic jsou evidentní. Je
třeba posílit štvavou kampaň proti Rusku, samozřejmě nikoli v
českém zájmu. K zlosti amerických imperialistů, stejně jako
jejich slouhů z německé EU, mnoho Čechů stále používá
mozek. Proto bez ohledu na televizi, především ČT, rozhlas,
Seznam a různé další internetové šiřitele pravdy a lásky,
nevěří přehlídce mediálních výmyslů kolem Skripala,
Navalného, ruskému travičství a údajné ruské agresivitě
logicky. Jenže v cizáckém zájmu je třeba zvýšit nenávist
obyvatel ČR proti Rusku. Je třeba zamezit očkování úspěšnou
vakcínou Sputnik V, které mnozí logicky věří víc, než
dlouhodobě nejistému genetickému léčivu Pfizer. Je třeba
získat podporu občanů k zastavení nákupů ruského plynu (90%)
a ruské nafty (40%) a nahradit je dražšími produkty z USA. Je
třeba prosadit americký projekt dostavby Dukovan, přestože je
méně bezpečný a provozně dražší, než ruská verze. Češi
musí být ochotni platit dražší a dražší elektřinu.
Zábavné z tohoto hlediska je, že i americké a evropské jaderné
elektrárny nakupují ruské palivo. Na to odbornice Drábová v
rámci ideologických školení na Seznamu, účelově zapomíná. V
neposlední řadě je třeba poštvat Čechy proti Rusku natolik,
aby podporovali bez ohledu na vlastní životy imperialistickou
vojenskou agresi proti Rusku, včetně rizika jaderné války.
Zaplatí ji životy především Ukrajinci a Poláci, my se můžeme
těšit. A tady vidíme, komu slouží Babíš, Hamáček, Pavel a
další politické hvězdy.
Vystavil MUDr. Ivan David CSc.
[https://www.blogger.com/profile/00781597552672068092]v 20:19:00
[http://www.novarepublika.cz/2021/04/jako-goebels-pred-mnichovem-kdo-z-toho.html]