Show Email

Tělo:

Muniční sklad ve Vrběticích cílem operace ruské GRU? Když

se vytváří zpravodajská fabulace, musí se to umět, ale BIS

se tohle nikdy nenaučí aneb Proč se vláda tak trestuhodně

podřizuje a proč je BIS umožněno trvale klamat a

poškozovat národní bezpečnost?

Kolektiv EXANPRO

Nová republika: Muniční sklad ve Vrběticích cílem operace ruské GRU? Když se vytváří

zpravodajská fabulace, musí se to umět, ale BIS se tohle nikdy nenaučí aneb Proč se vláda tak

trestuhodně podřizuje a proč je BIS umožněno trvale klamat a poškozovat národní

bezpečnost? (novarepublika.cz)

20. 4. 2021 EXANPRO

Souhrnná analýza (12097)

V sobotu večer 17. dubna 2021 se občané České republiky z úst premiéra

Andreje Babiše náhle dozvěděli, že existuje „důvodné podezření“ o zapojení

důstojníků GRU* (GU*) do výbuchu

muničního skladu v areálu Vrbětice

v roce 2014. Jenže pokud se jedná o

podezření, ať už důvodné, nebo

nepodložené, pořád je to jen

podezření, což znamená, že to stále

nestačí na to, aby byl kdokoli

obviněn, natož souzen. Podezření

znamená teprve zahájit šetření* či

vyšetřování*, nebo přejít z fáze

šetření* na fázi vyšetřování*,

případně zahájit další fázi v už

započatém vyšetřování a toto nové

podezření potvrdit, anebo vyloučit

(vyvrátit). Je proto nepochopitelné,

že česká vláda již při pouhém

podezření dospěla k tak rychlému a závažnému rozhodnutí vyhostit 18

pracovníků ruského velvyslanectví.

Babiš sdělil, že pro toto „důvodné podezření“ existují „jednoznačné důkazy“,

avšak někdo mu zapomněl říct, že pro to, aby měl podezření, ještě nemusí mít

jednoznačné důkazy. Ale pokud už někdo má jednoznačné důkazy, tedy něco

nezpochybnitelného, což můžeme nazvat přímými důkazy*, pak už nemusí mluvit o

podezření a může přejít přímo k obvinění. Jenomže Babiš ani nikdo jiný z vlády

netlumočili žádné obvinění, ale mluvili jen o podezření, a přesto se česká vláda

rozhodla vyhostit ze země ruské diplomaty a členy ruského personálu. (Zase někdo,

kdo měl přijít, aby to Babišovi vysvětlil, tak nepřišel…)

Babiš uvedl, že ty údajné jednoznačné důkazy* byly získány vyšetřováním

bezpečnostních složek. Avšak ani Policie ČR, respektive Národní centrála proti

organizovanému zločinu (NCOZ) ve svém „komickém“ příspěvku na sociální síti

Twitter a na webu Policie ČR nepíše nic o žádném obvinění, a dokonce ani o podezření

(tu komičnost vysvětlíme dále v textu). Pouze žádá občany o pomoc při pátrání po

dvou osobách v souvislosti s prověřováním okolností závažné trestné činnosti. Takže

policisté po více než šesti letech od incidentu ve Vrběticích stále cosi prověřují. Nyní

prověřují nové poznatky o pohybu dvou osob v určitých místech ČR a jelikož žádají

občany o pomoc, tak toho o jejich pohybu moc neví. A neví to ani Bezpečnostní

informační služba* (BIS), jinak by přece tyto informace policistům předala a ti by je pak

nemuseli žádat od občanů. Tak jaké to jsou ty jednoznačné důkazy, když Policie ČR

ještě pořád něco prověřuje a případ je tak stále otevřený a nejasný? Na základě čeho

se tedy vláda rozhodla vyhostit ruské diplomatické a jiné pracovníky?

Odpověď je jednoduchá. Vláda jednala na základě zpravodajské fabulace* BIS se

zapojením mocnějšího zahraničního partnera, či spíše nadřazené mocnosti.

Termín „zpravodajská fabulace“ je v této kauze klíčovým termínem, proto uvádíme

jeho definici:

Zpravodajská fabulace (intelligence fabrication)

Vytváření smyšlených (nepodložených) zpravodajských závěrů s cílem ovlivnit národní

politiku a politiku spojenců požadovaným směrem. Cílem je rovněž ovlivnit veřejné

mínění, a tím podpořit požadovanou politiku jak na národní úrovni, tak na úrovni

politických spojenců, případně na úrovni mezinárodních subjektů (především NATO a

EU).

V procesu zpravodajské fabulace jsou obvykle zpravodajské závěry předdefinovány,

přičemž jsou podpořeny účelovým výběrem zpráv (informací) nebo jejich úpravou tak,

aby formovaly požadovaný závěr. Pro snadnější proces fabulace přímo na ústředích

zpravodajských služeb se vytvářejí zdroje informací, jež zpravodajským službám

poskytují falešné či upravené informace vydávané za přímé poznatky (získané od

zdrojů s přímým přístupem k informacím).

Související termíny: fabulátor, fabulace, zpravodajský fabulátor, operační fabulace,

konstrukce, zpravodajská konstrukce, zpravodajský závěr, zpravodajská historka

Andrej Babiš své prohlášení četl, ale určitě si ho nepsal sám. Vše mělo působit

přesvědčivě, jenže když se prohlášení politika nezakládá na pravdě, ale na záměrných

smyšlenkách, pak se v něm snadno objeví interní rozpory*. Je obecnou zkušeností, že

pokud lidská mysl nevychází ze skutečnosti, kterou popisuje, ale z vlastního

smyšleného příběhu, je mnohem těžší tento příběh napsat tak, aby všechny položky v

něm uvedené do sebe zapadaly a byly konzistentní s vývojem situace (logicky na sebe

navazovaly). Z proslovů premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka

zaznělo několik takovýchto interních rozporů a samozřejmě dramatických vsuvek,

které měly sugestivně navodit vážnost celé situace, propojení České republiky se

Západem a nepopiratelnou vinu Ruska. Z hlediska vzdělávání zpravodajských

analytiků* (analytiků zpravodajských služeb*) jsou projevy obou českých výkonných

politiků i jejich vyjadřování následující den v médiích příhodným analytickým

materiálem. Potíží však je, že erudovaný a nestranný analytik nemá v dnešní době

takovou hodnotu jako analytik, který je skrze upravený obsah svých zpravodajských

produktů* ochoten kráčet naproti aktuálním politickým požadavkům.

Z Babišova projevu jsme již něco rozebrali, ale protože se spolu s ním k případu

vyjadřuje také Hamáček, tak zmíníme i jeden nesmysl v Hamáčkově vyjádření. V

pořadu ČT „Otázky Václava Moravce“ vysílaném 18. dubna 2021 vicepremiér

Hamáček tvrdil, že česká policie věděla o obou podezřelých Rusech od začátku

(rozuměj od počátku vyšetřování incidentu ve Vrběticích – rok 2014), ale údajně až ve

chvíli, kdy byl proveden útok na bývalého ruského dvojitého agenta* Sergeje Skripala

a jeho dceru Julii v jihoanglickém Salisbury (rok 2018), se podle Hamáčka zjistilo, že

jsou oba příslušníky vojenské zpravodajské služby GRU. Hůře se do toho Hamáček

zamotat nemohl – a opět se nám tu objevují jasné znaky fabulace*.

Policejní vyšetřovatelé podle Hamáčka tedy věděli v souvislosti s incidentem ve

Vrběticích o obou Rusech, případně cizincích od samého počátku. Ale pak je divné,

že tyto cizince a jejich pohyb nikdo neprověřil, a to právě za situace, kdy všem bylo

známo, že společnost Imex Group, která muniční sklad pro svou obchodní komoditu

(výzbroj a muniční elementy) využívala, obchodovala s exponovanými zahraničními

subjekty. Za této situace musela přece přítomnost cizinců vzbudit jasné podezření. A

co spolupráce Policie ČR s BIS? Kdy vůbec začala BIS prověřovat tyto dva cizince?

Ale to není všechno. Hamáček dále uvedl, že policisté až po incidentu v Salisbury

zjistili, že oba Rusové či cizinci s krycími doklady* patří k ruské GRU. Avšak co dělali

od roku 2018 čeští policisté a příslušníci BIS, když až nyní v roce 2021 žádají občany

o informace ohledně pohybu těchto osob?

V říjnu 2018 vedla moderátorka Českého rozhlasu Věra Štechrová rozhovor s

novinářem Jankem Kroupou. Rozhovor uvedla následujícími slovy:

„Přeběhlý ruský agent Sergej Skripal byl podle zjištění Radiožurnálu před čtyřmi

lety v Česku (říjen 2014 – pozn. red.). V té samé době tu byli i dva údajní ruští

rozvědčíci, kteří mají podle Britů jeho otravu jedem Novičok na svědomí. Podle

důvěryhodných zdrojů ze zpravodajské komunity už tehdy oba Rusové zřejmě

Skripala sledovali.“

Moderátorka Štechrová potvrdila, že česká zpravodajská komunita* nejpozději na

podzim 2018 věděla, že dva ruští zpravodajci byli v říjnu 2014 v České republice (nyní

pomineme, že se jednalo o řízený únik* utajované informace*). Údajně zde sledovali

Sergeje Skripala, který měl českým kontrazpravodajským důstojníkům* pomáhat

odhalovat ruské zpravodajce* a špiony*/vyzvědače*. Jenomže z hlediska způsobu

práce zpravodajských služeb je nesmysl, aby byl Skripal schopen takové věci odhalit.

Tento nesmysl jsme podrobně objasnili v produktu 12046 „Čeští novináři píší o

Skripalově stopě v ČR a opět dokládají svou základní neznalost o práci zpravodajských

služeb (1/2)“ a v navazujícím produktu 12047. Těmi novináři byli Ondřej Kundra a

Jaroslav Spurný, kteří se ve svém článku zabývali návštěvou Skripala v ČR v roce

2012 (v té době Skripal navštívil ČR poprvé od doby, kdy byl v rámci výměnné operace

v roce 2010 předán do Británie). Příslušný článek byl otištěn v časopise Respekt č. 20,

jenž vyšel zhruba v polovině května 2018. Článek nese název „Skripalova stopa v

Česku“ (článek je možné i s jeho aktualizací dohledat podle názvu na internetu).

Když se vrátíme ke dvěma ruským zpravodajcům, tak zásadní otázkou je, jak české

služby, a především BIS věděly, že oba Rusové v říjnu 2014 sledovali na území ČR

Sergeje Skripala. Buď prováděli ochranu proti sledování a zjistili to, anebo tuto

informaci později obdrželi od zahraniční partnerské služby – v tomto případě ale

nemuselo jít o pravdivou informaci (nyní se nebudeme zabývat tím, jak se vytváří

falešné stopy cizích osob v zájmových zemích včetně příspěvků na falešných účtech

sociálních sítí). Další otázkou je, zda na území ČR byl v říjnu 2014 i sám Skripal, a

proč to bylo zrovna v říjnu 2014, anebo zda i tento klam byl s určitým cílem vytvořen

později.

Pokud připustíme, že se v uvedeném termínu na území ČR nacházeli všichni tři a že

česká kontrazpravodajská služba* BIS ve spolupráci s Vojenským zpravodajstvím* v

tuto dobu při ochraně Skripala zaznamenala pohyb obou důstojníků GRU, pak by BIS

měla mít k dispozici fotografický materiál (ať už vlastní, nebo z kamerových systémů).

Potom je ale divné, proč tento autentický materiál nepoužila Policie ČR ve své žádosti

o pomoc, jak to dělá i v jiných případech.

A zde se vracíme k naší zmínce o tom, že internetový příspěvek NCOZ žádající od

občanů informace o pohybu dvou ruských osob je svým způsobem komický. Policie

píše, že žádá o pomoc při pátrání po dvou osobách, které se měly nejméně v období

od 11. října 2014 do 16. října 2014 pohybovat na území České republiky, nejprve v

Praze, následně v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji. Ta žádost působí dojmem,

jako by samotní policisté pořád věřili, že se v uvedených prostorech tyto osoby mohou

stále nacházet. Ale dobře, policisté zřejmě chtějí, aby se přihlásili svědci, kteří se mohli

s uvedenými osobami před téměř sedmi lety potkat nebo je v uvedených prostorech

spatřit. Jenže proč policisté nezačali pátrat nejpozději na podzim 2018, kdy BIS už

podle svých uniklých informací věděla, že se tu oba vojenští operativci* pohybovali?

Asi v té době policistům ze strany BIS ještě nikdo neřekl, že to má mít spojitost s

incidentem ve Vrběticích, a vedoucím pracovníkům BIS to v té době ještě nikdo neřekl

ze strany zahraničních partnerů. Hlavní aktéři patrně čekali, až dozraje vhodná doba,

což souvisí s nástupem pokoutně zvoleného Joea Bidena do Úřadu prezidenta

Spojených států amerických (viz např. produkt 11149 s odkazy na další produkty uvnitř

dokumentu) a s odstartováním nové protiruské kampaně včetně dalšího kola

vyhošťování ruských diplomatů a odstavování Ruska od zahraničních zakázek.

Čeští policisté tedy vědí, v jakých přibližných prostorech se oba Rusové na území ČR

pohybovali, proto by bylo zajímavé vědět, jak se tohle vůbec dozvěděli. Zjistili to

vlastním pátráním a objevením stop jejich pohybu či jinými slovy objevením známek

jejich činnosti v příslušné době a na uvedených místech? Pokud ano, tak by už

nemuseli žádat o pomoc. Anebo toho mají málo? Ale i to málo by stačilo k tomu, aby

už sami byli schopni rozšiřovat své pátrání dalšími směry. Asi tušíme, že tuto informaci

Policie ČR obdržela od BIS a že BIS tuto samou informaci získala od zahraničního

partnera. Pokud by BIS uvedené skutečnosti zjistila sama ze svého působení včetně

využití vlastních záznamových prostředků i záznamů z kamerových systémů, pak by

to svým kolegům z Policie ČR předala a policisté by nemuseli žádat veřejnost. Avšak

příslušníci BIS nic neví a jen účinkují jako prostředníci mezi zahraničním partnerem a

Policií ČR.

A jelikož čeští policisté nemají k dispozici nic relevantního, tak ve svém internetovém

příspěvku používají fotografie převzaté ze zahraničních médií původně prezentované

Brity v roce 2018. Celkově je to podivné i úsměvné zároveň. Policejní žádost o pomoc

vypadá spíše jako psychologické školení českých občanů s cílem jim znovu

připomenout notoricky známé fotografie s údajnými ruskými provinilci a zdůraznit, že

Rusko svými nebezpečnými aktivitami už ohrožuje i Českou republiku a že se tudíž

musíme ještě více přimknout k našim zdánlivým západním spojencům.

Jestli pak už jsou připraveni případní svědci, kteří by na žádost NCOZ přispěchali se

svým „hodnotným“ svědectvím či „pozoruhodnou“ výpovědí? I tohle umějí

zpravodajské služby zařídit a využít svých „externistů“ či OJVP*.

BIS ani NCOZ nic nevědí, a tak nezbývá než se ptát, jak příslušníci těchto složek přišli

na to, že oba Rusové byli v areálu muničního skladu ve Vrběticích? Údajná

elektronická komunikace k tomu nestačí. V tomto okamžiku nejvíce detailů o případu

vypustili jako obvykle novináři Ondřej Kundra a Jaroslav Spurný, kteří krátce po

sobotním mimořádném brífinku Babiše a Hamáčka zveřejnili článek s názvem „Za

výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruští agenti, kteří se pokusili zabít

Skripala“. V tomto článku jsou takové detaily, které nebyli na brífinku členů vlády

sděleny. Teď nehodnotíme věrohodnost* oněch detailů (která je tak jako tak nízká) ale

to, jak je možné, že je mají k dispozici tito dva novináři. Ono je to celkem jednoduché,

protože BIS je v posledních letech proslulá svými řízenými úniky utajovaných informací

přes své prostředníky s pokynem, kdy nejdříve je možné převzaté informace zveřejnit.

(Někdo by mohl namítnout, že informace ze zpravodajských fabulací nemohou být

přece utajované, když nejsou skutečné, ale právě proto, a i z jiných praktických důvodů

se utajují stejně jako jiná práce zpravodajských služeb.)

Novináři Kundra a Spurný jsou svým charakterem jakýmsi požehnáním pro BIS, která

v nich našla výhodný potenciál být „skrytou“ hlásnou troubou BIS. Oba novináři si

myslejí, jak skvělé mají informace a jak se zapíšou do novinářských dějin, ale pro svou

novinářskou zaujatost a slepotu si nejsou schopni uvědomit, že jsou jen využíváni ve

prospěch jedné strany. Tito novináři, ke kterým se přidal i Janek Kroupa se naivně a

nezkušeně ukázali již v kauze nazývané jako „Zabiják s ricinem“. Nejenom že hlásali

to, co potřebovala BIS, ale ještě věřili tak absurdním smyšlenkám, že je s podivem, jak

mohou být tito novináři považováni za investigativní novináře, a to ještě na

problematiku zpravodajských služeb.

Příkladem jejich nekompetentnosti je samotný název jejich článku uvedený výše. V

něm píšou, že za výbuchem muničního skladu stojí ruští agenti, což z odborného

hlediska znamená, že to mohli být ruští občané žijící v ČR, kteří pro GRU pracovali

jako zverbovaní* externí spolupracovníci (mezi termíny agent* a zpravodajský

důstojník* je totiž patřičný rozdíl).

Přehled zpravodajských výstupů* věnujících se kauze „Zabiják s ricinem“ včetně

žalostného zapojení novinářů je v podobě hyperlinkových odkazů uveden na konci

dokumentu. Stejně tak je na konci dokumentu uveden přehled produktů rozebírajících

kauzu, kterou bychom mohli nazvat „Novičok a Skripalovi“, případně „Novičok a

Navalnyj“.

V tomto místě je vhodné uvést, že na webu EXANPRO jsme již 18. září 2018 (o dva

dny dříve než jednostranně působící předsunutá skupina Bellingcat) v produktu

12048 prezentovali, že „podezřelí“ Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a

Ruslan Boširov jsou příslušníky GRU, k čemuž jsme následně zveřejnili tři produkty, v

nichž jsme tento závěr podrobně zdůvodnili (viz produkty 12049 (díl 1), 12050 (díl

2) a 12051 (díl 3)). Jenže zároveň jsme ve stejném produktu odpověděli záporně na

otázku, zda mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti

Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady. Podrobné

odůvodnění tohoto zamítavého závěru jsme ještě nepublikovali, ale zveřejnění ve

srozumitelné podobě je v plánu zpravodajské produkce*.

Jen málokdo je ochoten připustit, že Sergej Skripal i po své výměně do Británie

pracoval pro Rusy jako jejich informační zdroj* (už jenom proto, že cestoval po

evropských zemích, kde se stýkal se zástupci zpravodajských služeb zemí NATO) a

že se po určité době cítil ohrožen ze strany britských služeb. Jen málokdo by po

mediální masáži Západu popřemýšlel o tom, že Rusové vystupující pod krycími jmény*

Petrov a Boširov byli dočasnými kontakty Skripala, kteří ze zpravodajského pohledu

připravovali jeho extrakci* či exfiltraci* zpět do Ruska, což mělo být uskutečněno s

koncem návštěvy jeho dcery v Salisbury. V té době už byl ale „hustě“ sledován a s ním

se v hledáčku britské MI5* ocitly i jeho kontakty. V posledních dnech již byla ze strany

britských operativců a specialistů přijímána opatření k izolování Skripala, proto ruští

zpravodajci odjeli přímo do Salisbury, a to dokonce hned dvakrát za sebou, aby na

místě prověřili situaci…

Hodně jsme o kauze „Novičok a Skripalovi“ naznačili a též jsme nastínili, že incident

ve Vrběticích mohl mít zcela jiné pachatele plnící konkrétní dlouhodobý záměr s cílem

trvale poškozovat předurčeného nepřítele. Ale po analýze několika údajů a souvislostí

se přikláníme k tomu, že se jednalo o nedbalost, která byla později využita cizími

zpravodajskými službami k postupnému vytvoření zpravodajské historky* (se zasetím

umělých i skutečných stop), která byla v příhodnou dobu aktivována. Pozdější druhý

výbuch v muničním skladu, který zničil další budovu, byl již úmyslný a měl zamaskovat

nedbalost, jež zapříčinila první výbuch (podrobněji v samostatném dokumentu).

Kauza s obviněním Rusů z výbuchů ve Vrběticích obsahuje celou řadu dalších rozporů,

které nemohou obstát. Babiš s Hamáčkem se například snaží veřejnosti namluvit, že

policisté nebo kontrazpravodajci* přesně věděli, jak to bylo s těmi výbušnými

zařízeními v obou skladovacích budovách a kdy a kde byly plánovány exploze

výzbrojního materiálu a co sabotérům nevyšlo. To je opravdu zajímavý vědecký počin,

kdy příslušníci českých bezpečnostních složek na jedné straně nevědí nic konkrétního

o fyzickém pohybu obou Rusů na území ČR, a hlavně v areálu muničního skladu,

přičemž žádají o pomoc veřejnost, ale na straně druhé dokázali zpětně přečíst myšlení

a přesný záměr záškodníků a určit, co se v muničním skladu přihodilo, a to i za situace,

kdy sami přiznávají, že ze zničených objektů nemohl být získán žádný materiál pro

forenzní analýzu. Ale o tom a o dalších rozporech podrobněji zase v jiných analytických

produktech.

Babiš kromě několika dalších vět ve svém brífinku sdělil, že oceňuje práci českých

bezpečnostních složek. Ke slovnímu ocenění bezpečnostních složek včetně BIS se

přidali i zástupci politické opozice a v různých obměnách opakovali, jak ty naše složky

skvěle pracují. Tím všichni (až na několik výjimek) opět prokázali, že na národní úrovni

jsou všichni Babišové a že s Babišem budou ochotně hrát politické divadlo proti

Západem předurčenému nepříteli (viz produkt 11089 „Žalostná a podřízená česká

politická scéna aneb Všichni politici na národní úrovni jsou Babišové“ z roku 2018).

Jakékoli řeči o skvělé práci bezpečnostních složek jsou scestné a určití vedoucí

funkcionáři příslušných složek by naopak měli být trestně stíháni za několikaleté

zanedbání své odpovědnosti a pracovních povinností, pokud se ovšem vše odehrálo

tak, jak nám tady politici líčí.

Velmi zvláštní věcí je projev ředitele BIS Michala Koudelky, který nechal na twitterovém

účtu BIS zveřejnit své následující vyjádření:

Z Koudelkova vyjádření čiší snaha se opět zviditelnit a ukázat veřejnosti, že to byla

především zásluha BIS a jejího ředitele, kteří odhalili údajnou operaci GRU na českém

území. Když Koudelka uvádí, že chce poděkovat NCOZ za skvělou spolupráci, tak

vlastně říká, že hlavním tahounem byla jeho služba a že NCOZ „jenom“

spolupracovala. A pak je tu snaha hodnotit a vychovávat nadřízený orgán čili vládu.

Koudelka oceňuje razantní reakci premiéra a ministra zahraničních věcí a doplňuje, že

takto se chová sebevědomá a hrdá země. To zní, jako když otec vychovává své dva

syny a říká jim, co je správné. Vyznívá to, jako by Koudelka naznačoval, že Babiš

dobře splnil úkol, který mu byl uložen silnější mocností – úkol, který Babišovi doručila

právě BIS jako prostředník. V Koudelkově vyjádření se ztrácí, který subjekt je v

nadřazeném postavení – vláda, nebo BIS?

Jiný, horší případ chování neslučitelného s funkcí ředitele BIS byl popsán v produktu

12057 „BIS se dlouhodobě diskredituje a někteří ji za to ještě chválí“.

Po návštěvě USA a ústředí CIA* (březen 2019) Babiš proti Koudelkovi jen tak

nevystoupí. Američané v prostorách CIA Babišovi názorně vysvětlili, jak důležitá je BIS

a její ředitel Koudelka v boji proti hrozbám, které definovaly Spojené státy. Stalo se tak

během předání psychologického či manipulativního ocenění Michalu Koudelkovi, který

převzal cenu George Teneta (bývalý ředitel CIA podle něhož je cena pojmenována).

Činovníci CIA hodlali Michala Koudelku povzbudit do další práce ve prospěch Západu

a ukázat Babišovi, jak důležitá je činnost BIS pro USA.

Poznámka: Ve skutečnosti se nejedná o žádné ryzí ocenění, které by patřilo mezi

oficiální ocenění a vyznamenání CIA, ale jen o jakýsi „suvenýr“ v podobě mince

(medaile), která je z různých důvodů předávána osobám mimo komunitu CIA –

zpravidla v rámci zahraniční spolupráce jako stimul pro další aktivní a „loajální“

zahraniční součinnost. K tomu doplníme, že nejlepším oceněním je obstát sám před

sebou.

Své si přisadil i moderátor ČT Václav Moravec, jenž ve svém pořadu u Hamáčka

lobboval za povýšení Koudelky do generálské hodnosti. Moravec řekl konkrétně toto:

„Počítá vláda s tím, že poté, co zásadní díl práce odvedla BIS, že znovu v květnu

navrhnete prezidentu republiky jako vláda povýšení Michala Koudelky do generálské

hodnosti?“

Moravec také zmínil, že BIS měla zásadní podíl na odhalení a ztotožnění ruských

agentů GRU právě ve spolupráci s NCOZ. Moravec už po několikáté prokázal, že se

nedokáže orientovat v bezpečnostních otázkách a už vůbec v práci zpravodajských

služeb, a také zopakoval svou politickou předpojatost. Moravec nepochopil, že

příslušníci GRU nemohli být s případem dosud jakkoli ztotožněni, natož odhaleni jako

pachatelé. Pokud ano, tak by NCOZ nežádala o pomoc veřejnost, a naopak by

předložila jasné důkazy o zapojení Rusů do incidentu. Tento případ prozatím stojí

jenom na zpravodajské konstrukci* BIS převzaté od zahraničních partnerů. Konstrukce

není důkazem, nýbrž jen domněnkou nebo přáním, aby něco bylo tak, jak si BIS a

několik politiků představuje.

Po téměř sedmi letech přišla BIS jen s neurčitým podezřením a na chudácích z NCOZ

teď je, aby z toho vykouzlili něco hmotného a použitelného. Za to by chtěl Moravec

povýšit ředitele BIS? Naopak by měl být Koudelka už dávno odvolán z funkce za

nepřetržité úniky utajovaných informací a za svévolnou činnost překračující zákon –

například neoprávněné vstupování do státní zakázky bez schválení vlády, což

nedokázal správně pojmenovat ani předseda Výboru pro bezpečnost Radek Koten

(SPD) a překvapivě souhlasil s tím, že BIS postupovala v souladu se zákonem, což

byl absurdní závěr (podrobně viz produkt 12075 „Jaký byl skutečný záměr BIS ve

sledování vozidel/osob a proč poslanci působí tak omezeně a premiér lhostejně?“).

V současné době chce předseda hnutí SPD Tomio Okamura, aby se vrbětickou

kauzou a údajnými důkazy zabýval Výbor pro bezpečnost. Jenže jak k tomu přistoupí

jeho spolustraník (spoluhnutík) a zároveň předseda zmíněného výboru Radek Koten,

když předtím nedokázal zdůraznit a popsat pochybení BIS?

Poslanci by si měli uvědomit, že machinace ve zpravodajských službách nejsou

dobrým příkladem pro příslušníky těchto služeb, zvláště pro ty, kteří mají stále svou

čest a chtějí svou práci vykonávat co nejlépe. Poslanci by měli mít na zřeteli, že

zpravodajští důstojníci mají o svých ředitelích nějaké mínění. Ale pokud převládá

špatné mínění, pak úroveň práce v dané službě není dobrá. Co si například myslí

podřízení o chování ředitele BIS?

Vláda se dlouhodobě a trestuhodně podřizuje cizím mocnostem. Hraje divadelní

frašku, že se nechce ohýbat před Ruskem, ale opakovaně se ohýbá před západními

mocnostmi. A Babiš jako premiér se propůjčuje ke stále větším pokleskům. Politická

opozice obviňuje Babiše ze lží, ale když Babiš přijde opravdu s velkou lží, tak většina

z té podivné opozice jásá a přidává se na stranu Babiše, protože se lže o Rusku, a to

se chce každý před tím Západem předvést. Nikomu nevadí, že je tím ohrožována

národní bezpečnost* České republiky, která je přetvářena v předpolí v působení proti

Východu. Tak tu byly frenetické ohlasy na přijatá opatření v souvislosti s

kauzou „Zabiják s ricinem“ a nyní je to podobné i v kauze „Záškodníci z Vrbětic“.

Nikdo už neřeší, nakolik jsou tyto historky pravdivé, neboť hlavní je, že jsou namířeny

proti Rusku.

Babiš při každé příležitosti zmiňuje, že jsme svrchovaná země, aby vzbudil dojem, že

podle toho také jedná. Ale sám moc dobře ví, že vždycky jedná v zájmu cizí mocnosti,

obzvláště jedná-li se o vyhošťování ruských diplomatů podle požadavků Velké Británie

(v roce 2018) nebo Spojených států (rok 2020 a 2021), o přijímání permanentních

protiruských sankcí a o účast na zahraničních vojenských misí jakou je např. mise v

Pobaltí. Navíc svrchovanost naší země už nám nezaručuje ani Ústava ČR (podrobně

vysvětleno v produktu 31016 „Problematická Ústava ČR nezaručuje svrchovanost

republiky a obsahuje další rozporná ustanovení“). Vše je jen politická hra se zapojením

mocnějšího zahraničního partnera, či spíše nadřazené mocnosti.

Ještě horší věcí však je, že v České republice je mnoho občanů a taktéž novinářů, kteří

tomu všemu, co se kolem nich děje, a tomu, jak je jim to vládou interpretováno

bezmezně (bez znalosti věci) i bezostyšně (s předpojatým zápalem) věří. Ve

stejném produktu 11089 z listopadu 2018 jsme uvedli následující text:

„Je stále mnoho českých občanů, kteří nevěří, že bychom jen podřízeně konali

ve prospěch cizích mocností a že by snad NATO a EU představovaly něco

negativního pro vývoj lidstva v Evropě – zejména lidstva z bývalých

socialistických států. Avšak tito občané budou mít příležitost se přesvědčit o

svém omylu, a to nejpozději do roku 2030.“

Podrobněji k významu roku 2030 s odkazy na související zpravodajské výstupy viz

produkt 11153 „Úskočný a falešný premiér Babiš, jeho nemohoucí družstvo ministrů,

zmatená i zrádná politická opozice a pokrytecký i prospěchářský prezident Zeman“.

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v

produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze“.

Zpravodajské produkty související s kauzou nazvanou jako „Zabiják s ricinem“:

• Produkt 12081 „Údajný ruský zpravodajec s ricinem jako řízený únik

utajované informace převzaté od partnerské služby v rámci klamné operace“

• Produkt 12082 „Ruská hrozba v podobě eliminace českých komunálních

politiků za použití toxinů ricin a saxitoxin je nepovedenou klamnou operací BIS

(1/2)“

• Produkt 12083 „Ruská hrozba v podobě eliminace českých komunálních

politiků za použití toxinů ricin a saxitoxin je nepovedenou klamnou operací BIS

(2/2)“

• Produkt 33013 „Proč byl ruský diplomat Končakov označen za muže

převážejícího do Prahy toxiny ricin a saxitoxin? A může být stejný diplomat

příslušníkem FSB? (zadání)“

• Produkt 33014 „Proč byl ruský diplomat Končakov označen za muže

převážejícího do Prahy toxiny ricin a saxitoxin? A může být stejný diplomat

příslušníkem FSB? (řešení a závěr)“

• Produkt 12084 „Zfušovaná klamná operace BIS musela být nějak

zakončena, a tak přišla závěrečná fabulace (1/2)“

• Produkt 12085 „Zfušovaná klamná operace BIS musela být nějak

zakončena, a tak přišla závěrečná fabulace (2/2)“

• Produkt 33015 „Ruská strana potvrdila správnost řešení zpravodajského

cvičení ohledně příslušnosti Končakova ke konkrétní ruské zpravodajské

službě“

• Produkt 12086 „BIS pokračuje ve své kompromitaci a diskreditaci“

• Produkt 12088 „Vyšetřování úniku utajovaných informací v kauze

„ruského zabijáka s ricinem“

Zpravodajské produkty související s nervově paralytickou látkou řady Novičok:

• Produkt 12036 „Jaký motiv měli Rusové, aby eliminovali bývalého člena

GRU Sergeje Skripala? Ve hře zůstávají Britové či třetí strana“

• Produkt 13039 „Britská propaganda v podání premiérky Theresy Mayové

aneb Prezentace bez objasnění a v rozporu s fakty (1)“ – anglická verze

prezentace

• Produkt 13040 „Britská propaganda v podání premiérky Theresy Mayové

aneb Prezentace bez objasnění a v rozporu s fakty (2)“ – česká verze

prezentace

• Produkt 12039 „Útok na bývalého dvojitého agenta Skripala jako

nepovedená operace pod falešnou vlajkou“

• Produkt 12040 „Britské úřady potvrdily podezřelou hru s existencí

Sergeje a Julie Skripalových“

• Produkt 12041 „Způsob a obsah rozpačitého vyjádření Julie Skripalové

prohlubuje podezření o hře britských úřadů s osudem Skripalových”

• Produkt 12042 „Spojení incidentu v anglickém Salisbury se Sýrií jako

podpora protiruského obvinění z používání chemických látek a jako podpora

USA v tažení na Blízkém východě“

• Produkt 13085 „Pokud byl Navalnyj otráven látkou ze skupiny Novičok,

pak to neprovedli Rusové aneb Co bylo skutečným motivem k provedení této

operace a jaký byl její průběh? (1/2)“

• Produkt 13086 „Pokud byl Navalnyj otráven látkou ze skupiny Novičok,

pak to neprovedli Rusové aneb Co bylo skutečným motivem k provedení této

operace a jaký byl její průběh? (2/2)“

• Produkt 13088 „Jak Západ vytváří dezinformace proti Rusku v kauze

údajné otravy Alexeje Navalného“

• Produkt 12094 „Novičok, vojenská laboratoř Porton Down a údajná

otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a politického aktivisty

Alexeje Navalného“----

Zpravodajský produkt 12097

Souhrnná analýza a předpověď

© 2021 Agentura EXANPRO

Vystavil Václav Dvořák v 9:37:00