Show Email
Senilní Bidenova junta, která se zmocnila Bílého domu, není všemocná. Účast Kyjeva na přímém vojenském střetu s Moskvou, i jako součásti skupiny států, bude pro Ukrajinu znamenat její téměř okamžité zničení jako politické entity. Situace je horší než během kubánské raketové krize. Moskva otevřeně řekla a ukázala, že nemá v úmyslu ustoupit.
MIMOŘÁDNÁ ANALÝZA MIMOŘÁDNĚ VÝZNAMNÉ A PRO NÁS VŠECHNY
KRITICKÉ SITUACE!!!
PŘÍPRAVY NA VÁLKU SKONČILY.
Situace na strádající Ukrajině (bez jakékoli ironie vůči zemi
a jejím obyvatelům) se vyvíjí tak, že lze konstatovat, že
zájemci o konflikt, případně ozbrojený, dokončili všechna
předválečná přípravná opatření - přinejmenším v
diplomatické sféře. Dále se buď někdo musí poddat, nebo
další krok vpřed znamená válku.
Rusko zároveň nemůže vést „rozsáhlou“ válku s Ukrajinou
– jsou to rozdílné váhové kategorie. Ukrajina není ani
schopna dobýt Donbass. Účast Kyjeva na přímém vojenském
střetu s Moskvou, i jako součásti skupiny států, bude pro
Ukrajinu znamenat její téměř okamžité zničení jako
politické entity.
Ukrajina zároveň působí pouze jako provokatér prvního střetu.
Jejím úkolem je nějak naznačit světovému společenství
účast Ruska na vojenském konfliktu.
Dále mají Spojené státy v úmyslu zahájit evropskou válku za
účasti alespoň několika východoevropských zemí - členů NATO
a EU. To jim umožní vyvíjet tlak na jejich západoevropské
spojence, kteří nechtějí konflikt s Ruskem, a požadovat, aby se
rozhodli, zda jsou s Moskvou nebo s NATO.
Pro západní Evropu to není snadná volba. Zvolí NATO - zvolí
válku, která se v tomto případě přiblíží rozsahu světové.
Zvolit si Rusko znamená opustit staletý systém spojenectví, v
němž je západní Evropa zvyklá cítit pohodlně. Existuje velmi
vysoké riziko, že si Evropané vyberou USA a NATO v naději, že
sázka vyjde a oni nebudou muset bojovat. Ale to je naděje na
zázrak a Bůh sesílá zázraky pouze těm, kteří jsou jich
hodni.
Předpokládané vojenské řešení krize na kontaktní linii na
Donbasu tedy nelze nazvat ukrajinsko-ruskou válkou. Situace je
mnohem horší.
Dovolte mi připomenout, že ruský velvyslanec, který byl odvolán
ke konzultacím, se do USA nevrátil. Navíc to nemohlo být
ohlášeno. Nikdo neví, na jak dlouho byl stažen, ale informace
byly šířeny prostřednictvím oficiálních ruských médií.
Moskva naznačila v informačním prostoru a poté ústy ministra
zahraničních věcí potvrdila, že vztahy se Spojenými státy
jsou na bodu mrazu, k dialogu nedošlo. To znamená, že situace je
horší než během kubánské raketové krize. Poté SSSR a USA
zahájily aktivní dialog, aby zabránily válce.
Evropská média šířila informace, že USA přivedly své
jednotky v Evropě na maximální úroveň bojové připravenosti.
Současně byl v Itálii proveden průzkum na téma: „Jste
připraveni bojovat s Ruskem za Ukrajinu?“ Mnoho účastníků
průzkumu (většina z nich žádnou válku nechce) navíc
zdůraznilo, že ve skutečnosti nejde o válku pro celkově
většině Italů neznámou Ukrajinu, ale o válku pro zájmy
Washingtonu.
Evropané tedy všechno dokonale chápou. Italové dokonce
vyjádřili naději, že pokud vypukne rozsáhlá válka, Putin
splní svůj slib zasáhnout rozhodovací centra a nedovolí
Američanům, zatahujícím do konfliktu jiné, tradičně sedět v
zámoří.
Nějaký polský generál se nadchl a oznámil naléhavou potřebu
vytvoření pobaltské unie (skládající se z Polska, pobaltských
států a skandinávských zemí) pro válku s Ruskem. NATO se mu
nezdá dostatečně spolehlivé.
V každé armádě je dostatek marasmických generálů, ale když
se o těchto prohlášeních začne aktivně diskutovat v národním
i mezinárodním tisku, znamená to, že odpovídající společnost
(polská, pobaltská) je morálně připravena na válku -
omezující mozková centra, včetně instinktu sebezáchovy, která
normálně blokují přijímání rizikových řešení, jsou
vypnuta.
Ukrajinské vedení se navzdory provokativnímu ostřelování
Donbasu zjevně obávalo vyprovokovat Rusko ke skutečnému
nepřátelství při vzpomínce na to, co se stalo v roce 2008 s
gruzínskou armádou a v letech 2014–15 s ukrajinskými
ozbrojenými silami. Američané, kteří do poslední chvíle
předstírali, že s tím nemají nic společného, museli svou
účast na provokování konfliktu dokonce otevřeně přiznat. V
průběhu jednoho dne 1. – 2. dubna proběhly telefonické
rozhovory mezi ministry obrany a prezidenty Ukrajiny a Spojen
AFEBBC81B0C14E628165F3B9C...
122 B