Show Email

Tělo:

Čtěte a přemýšlejte. Když se líbí šiřte. Máme volební rok!

Absurdistan plný MUDrlantů. Je to skutečně až neuvěřitelné. Až po roce (!) se zřejmě dala dohromady skupina specialistů epidemiologů a vytvořila tým jako poradní orgán ministra zdravotnictví. Podle jeho vedoucího probíhá spolupráce mezi tímto týmem a ministrem zdravotnictví dobře. Po roce covidu! Často opakuji, při nejedné příležitosti, že máme stát přibližující se představě Absurdistánu. Ukazuje se to třeba na počínání dosti početných lékařských specialistů, kteří "pomáhají" republice tak, že jdou na výslech do televize či rozhlasu a tam trousí své rozumy. Platní společnosti jsou při tom jen pramálo, pomáhají jen udržovat přemnožený novinářský či mediální aparát. Protože jsem prožil zblízka hrůzy Klausovy privatizace mohu uvést, jak Klaus vystoupil proti tomu, aby byly naše Hospodářské komory alespoň na nějakou dobu státní. Aby při vytváření podnikatelského prostředí se postupovalo centrálně, zejména tak, že by se využilo zkušeností okolních "kapitalistických komor", které se nám houfně nabízely, že nám budou pomáhat. Nejbližší nám byla hospodářská komora rakouská, jakožto státní organizace. Podobná byla v Německu. Budování Hospodářských komor jsem prožil aktivně, vím o čem píši. Nakonec jsem to dotáhl až do představenstva Hospodářské komory ČR. Pobyl jsem tam krátkou dobu. Odešel jsem na vlastní přání. Se svými zkušenostmi, které už jsem nasbíral po světě jsem tu bídu neunesl. Byl jsem užitečnější jinde. Přirozeně, že podobně tomu bylo i v jiných profesních Komorách. Přesto se stalo, že Hospodářská komora ČR (za třicet let!) se natolik zlepšila, že ji vláda bere jako vážného partnera. Podobně jako Svaz průmyslu. Covid ukázal bídu Lékařské komory. Místo aby šla alespoň cestou Komory hospodářské degradovala Lékařská komora na Komoru spíše odborovou. Aby její prezident do nekonečna opakoval jak nízké jsou platy lékařů, a že pokud se to nezmění, že lékaři prchnou do zahraničí, zejména Německa. Že ti lékaři prchající do Německa by měli zaplatit své studium, které jim poskytla naše republika - o tom ani mrk. Zahraničím se přestalo vyhrožovat potom, co bylo uvedeno, jak se situace změnila v německých nemocnicích po obsorbování velkého množství zejména muslimských migrantů. O exodu lékařů se jaksi přestalo mluvit. Když nastal Covid - Lékařské komory jako by nebylo. Došlo dokonce k tomu, že nanejvýš divný prezident Lékařské komory se připojil ke kritikům vlády, jak to dělá špatně. Ne-u-vě-ři-tel-né! Nastal Absurdistan. Covid odhalil díry v organizaci státu. Často tvrdím, že máme špatné základní dokumenty státu a dokazuji to na příkladech. Strůjcům ústavy nic nevyčítám, sepsali ji bez zkušeností s poměry ve státě s tržním hospodářstvím. Chyba byla, že hned při jejím sepisování do ní nevložili článek, že po stanovené době, po nabytí zkušeností, bude Ústava, vládní a volební systém revidován. Kdopak by si v oné absurdní privatizační době vzpomněl na profesní komory. Na jejich nesmírnou důležitost při rozvíjení občanské aktivity i vysoce vzdělaných občanů.

Tolik se toho po devadesátém nažvanilo o občanské společnosti. Už tehdy bylo jasné, že ti, co o ni mluví nemají představu co vlastně znamená. Že jde o to, aby řada odpovědností ve správě státu přešla všude kde je to možné do rukou občanských organizací. Že to jde ukazuje příklad bezpočtu skvěle pracujících obcí. Výš už je to horší a nahoře zcela zlé. Proto OPAKOVANĚ jsem se v období covidu obracel na prezidenta Lékařské komory a vysvětloval to, co jsem napsal i v dopisu panu rektorovi Karlovy univerzity. Napsal jsem toto: Několikrát jsem psal prezidentovi Lékařské komory. Že by si lékaři měli uvědomit své velmi důležité postavení ve společnosti i z hlediska politického. Že by měla Komora pracovat tak, že když vládě přijde k řešení závažný medicinský problém že Komora nabídne ze svého středu tým poradců, který se dokáže ujednotit v názorech a že tyto názory bude respektovat (jistě s velkou radostí) vláda i občané. A že jiní členové Komory, kteří budou jiného názoru než onen poradní tým uplatní své názory v rámci komory a nebudou je vyřvávat ve sdělovacích prostřecích, čímž dosáhnou jen devalvace zmíněného poradního týmu a rozhodnutí vlády. Covid ukázal, jak dokonce nejznámější, vrcholoví lékařští specialisté jsou naivními občany, když jde o život veřejný. Známý je případ MUDr Pirka. Jenže se od něj nelišili a neliší i ostatní, kteří chodí trousit své rozumy do médií s naivní představou, že se stanou známými. Neboť médiím nejde o vlast, ale o kšeft. Občan, který je poslouchá by se z jejich různorodých názorů mohl i zbláznit. Ostatně není vyloučeno, že k tomu i dochází, když se o zvýšeném počtu neuroz a psychoz v tomto období zmiňuje i prof. Höschl. Vinni nejsou mudrující lékaři, ti jsou jen občansky naivní. Vinna jsou média, která se rozšiřováním různých názorů jednotlivců živí.Čím víc se občané hádají, tím víc je o čem psat či vysílat. Ale hlavně je vinen sám stát. Tedy moc zákonodárná a soudní. Ti, co by měli bdít nad Ústavou a zákony a neustále vyhodnocovat jejich užitečnost.

Kdo se při obsluze Ústavy a zákonů nejčastěji vyskytuje? Právníci. Jenže i ti se prezentují jako mnozí lékaři, tedy nikoli jako MUDrlanti, ale JUDrlanti. Jeden obzvláště vyniká. Donedávna byl v televizi pečený vařený a vymýšlel články Ústavy na požádání.Podle mě zoufale v tomto smyslu zklamává i Ústavní soud. Není se co divit. Chce se po něm, aby nám snad nahradil Pánaboha. Jenže ten Pánbu má jen právnické vzdělání. A to je na efektivní řízení státu málo. Pak se dokonce stane, že ústavní soud přijde se změnou volebního zákona v již vyhlášeném volebním období. V období Covidu!! Kdy vláda neví kam dřív skočit! Zajímalo by mě zda se něco podobného ve světě stalo.

Důvod takovýchto smutných událostí je přirozený. Nejde o specialisty života, třeba národohospodáře, jde o specialisty z profesních bublin, vzdálených od života. Tito a jiní nejmenovaní jsou odpovědni za jevy v naší společnosti, které vedou k soustavné dehonestaci a zesměšňování vlády, vedoucí k nerozumnému počínání méně odpovědných občanů. A ke zvýšenému počtu zbytečných úmrtí na covid. Náše politické prostředí zatuchlo. Místo toho, aby se všichni kdo mohou snažili upravovovat vládě cestu k efektivnímu vládnutí, když právě nyní máme vládu, jako jsme dosud po 89. roce neměli, jí moc zákonodárná a soudní hází klacky pod nohy, čeká na její chyby, aby je potom sepisovala a roztahovala, místo toho, aby jí pomáhala chybám předcházet. I bída Lékařské komory je toho důsledkem. Neboť uznejte sami: může o jejím postavení ve společnosti, tedy o postavení velmi důležité Lékařské komory rozhodovat nějaký JUDrlant? Stát je nemocný. Potřebuje přepracovat Ústavu a ostatní základní dokumenty. Napravovat velkou chybu dalšími dílčími nepodařenými dokumenty je nesmysl. Zákony se hromadí, i soudci si na ně stěžují. Vlastně - jako by si všichni na něco stěžovali. Stát je přepolitizován. Politická žvanění nahrazují činorodou práci. Kritizuje se velký počet státních zaměstnanců. Ale nekritizuje se zbytečně velký počet poslanců a senátorů a náklady, na něž tito stát přijdou. Nekritizuje se třeba, podle mě, zcela zbytečný Senát. A všeobecně nedostatečné vzdělání poslanců a senátorů. Pro to, co mají dělat. I Senát je přesycený MUDrlanty. (Jak to, že se bez Senátu Slováci obejdou?!). V tak maličkém státě! A tak se není co divit, že nejdůležitějším se stává žvanění třeba o lidských právech. Zda se může tam či jinam v době - COVIDU! A třeba i Ústavní soud na to nic. Důležitějším se třeba zdá, zda přestárlý šéf všehovšudy jen čtrnácti ústavních právníků bude, k mé hrůze, prezidentem republiky.

Absurdistan. Občan Zapletal.