Show Email

Tělo:

Datum: 13. 12. 2020 22:14:00

Předmět: Zdeněk Troška- normální a milý rozhovor

 Slovo normálního a správného člověka 

 

Zdeněk Troška- normální a milý rozhovor 

 

„NA VRATECH CEDULE ‚KORONĚ A JÍ

PODOBNÝM VSTUP ZAKÁZÁN!‘ VESNICE

JAKO PO VYMŘENÍ. U POJÍZDNÉ PRODEJNY

JSME STÁLI V PŘEDEPSANÝCH ROUŠKÁCH

A ROZESTUPECH,“ POPISUJE ŽIVOT V

HOŠTICÍCH V DOBĚ „KORONAVIROVÉ“

ZNÁMÝ REŽISÉR ZDENĚK TROŠKA S

TÍM, ŽE MU ALE V JEHO RODNÉ VSI NIC

NESCHÁZÍ. SOUSEDKY PRÝ UŽ NA JAŘE

ŠILY ROUŠKY, KTERÉ PAK VISELY U

HASIČÁRNY, A KDO POTŘEBOVAL, MOHL SI

VZÍT. TĚM, KTEŘÍ SE SNAŽÍ OBEJÍT

OPATŘENÍ PROTI KORONAVIRU, V ROZHOVORU

VZKAZUJE: „BUDOU DĚLAT HAURY DO

CHVÍLE, NEŽ JIM ZEMŘE NĚKDO

BLÍZKÝ, NĚKDO, KOHO MĚLI RÁDI.“ A

DODÁVÁ. „VADÍ MI TO VĚČNÉ

FŇUKÁNÍ, ŽE NEBUDOU MÍT NA NÁJEM,

JÍDLO… ALE HNED JAK SE V ČERVENCI

ROZVOLNILO, NA 105 TISÍC ČECHŮ

VYRAZILO DO CHORVATSKA. A NA TO PENÍZE

NAJEDNOU MĚLI?“

PANE REŽISÉRE, EPIDEMIE KORONAVIRU

OMEZILA SETKÁVÁNÍ MEZI LIDMI, DÁ SE

ŘÍCI, ŽE SE ŽIVOT V URČITÉM SMYSLU

TAK NĚJAK ZASTAVIL. JAK VY V

TÉHLE„KORONAVIROVÉ DOBĚ“ ŽIJETE?

[Až někdo umře na covid těm mladým!

Zdeněk Troška: Na vsi v pořádku.

Lidi si pomáhají, vše dodržují.

Zvlčili jsme po roce 89]Foto: RED

Popisek: ZDENĚK TROŠKA

 

A víte, že docela dobře? Jsem

zalezlý doma na jihu Čech, v lese pod

pařezem, jak říkám, a doufám, že

mě tady ta fucking korona nenajde. Jsem

poslušen všech doporučení a

příkazů, nereptám. Mám co číst,

co jíst, hudbu k poslechu, televizi k

povzbuzení adrenalinu (úsměv)… teď

zase rostou bedly, klouzky a václavky,

takže každý den houbová dobrota. V

pohodě. A že nemůžu mezi lidi? To

mě věru netrápí. Jsem rád sám se

sebou, dovedu si udělat příjemný

den. Člověk se musí vždy na něco

těšit – mít radost, že se vůbec

ráno probudil, a když prší, že

porostou houby, na dobrou snídani, na

četbu, na oběd, na „vodorovné

přemýšlení“ po něm, na procházku

do lesa. Na podvečerní soutěž Kde

domov můj se skvělým Alešem Hámou,

na zajímavý dokument či koncert,

prostě je toho tolik, z čeho si můžu

vybrat! Proto nebrbklám.

 

VELKÝ DOPAD MAJÍ PROTIKORONAVIROVÁ

OPATŘENÍ NA KULTURU. PŘEŽIJE PODLE

VÁS ČESKÁ KULTURA? A JE PODPORA PRO

NI ZE STRANY STÁTU DOSTATEČNÁ?

 

Všechno se vždy muselo přizpůsobit

dané situaci, ať to byly války,

nemoci, neúroda. A vždycky si lidé

dovedli poradit. Myslím, že jsme

trochu rozmazlení a zhýčkaní,

netrpěliví a nedůtkliví. Tak se holt

trochu přibrzdí a začne se jinak, to

se nedá nic dělat, příroda si nás

sama postaví do lajny. Dneska mají

lidi doma spoustu nejrůznějších

možností, jak se zabavit – televize,

internet, filmy, hudbu, knížky,

všechno, nač si vzpomenou. Aspoň se v

rodině víc poznají, stejně to mnohde

vypadá, že se doma jen míjejí a

nemají čas a ani chuť si v klidu

sednout a popovídat si. Prostě vedle

sebe jen existují. A to není dobře.

Česká kultura přežije, o ni strach

nemám; hned jak se opět zruší

všechny nynější zákazy, lidé se

rádi vrátí do divadel i kin a bude

zase dobře. Stát by měl ale pomoct

kulturním zařízením s nájmy a

provozem, aby sály zůstaly a jejich

majitelé je nepronajali Vietnamcům

jako prodejny či sklady.

 

JAK MOC PODLE VAŠEHO NÁZORU ČLOVĚK

POTŘEBUJE KULTURNÍ VYŽITÍ? MAJÍ

PR