Show Email

Tělo:

Subject: Fwd: Pošli co nejvíce lidem: Made in Czechoslovakia - tohle

by mělo zajímat každého občana ČR

Mochov východně od Prahy byl dlouhá léta považován za

místo, odkud k českým hospodyňkám plyne mražená česká

zelenina.

Pokud dnes do Mochova zavoláte a budete chtít hovořit s

někým, kdo má na starost výrobu, neuspějete. "To musíte volat do

Rakouska, veškerá výroba se přesunula tam, tady je už jenom

obchod", říká do telefonu spojovatelka. A skutečně. Výrobky, které

jsou dnes v obchodní síti stále prodávány pod značkou Mochov,

respektive Mochovská zelenina, mají na obalu připsáno Made in Austria.

Nadnárodní koncern Ardo o přesunu výroby obchodní partnery

informoval v listopadu loňského roku.

Podobných příběhů najdeme celou řadu, psány jsou jak

přes kopírák.

Během letošního roku zcela ukončil v Česku výrobu i koncern

Unilever. V povltavských tukových závodech v Nelahozevsi

dostalo výpověď přes šest stovek lidí.

Výsledkem je, že všechny rostlinné tuky, které z Nelahozevsi

do českých kuchyní putovaly (Perla, Flora, Rama, Hera) jsou

dnes dováženy z jiných evropských závodů. Týdeník Ekonom se

zajímal, odkud k nám míří například Hera, Tradiční surovina pro

vánoční cukroví.

Místem výroby jsou polské Katowice, uvádí mediální zástupce Unileveru

Martina Janebová. Z Polska se na český trh dovážejí i některé cukrovinky

s logem pražské čokoládové hvězdy Orion, zrozené v roce 1896. Dnes z produkce

švýcarského koncernu Nestlé. Konkrétně Oplatka Delissa.

Tajné informace? U některých firem je cítit, že o tomto tématu se

baví jen velmi nerady. Když chtěl týdeník Ekonom do koncernu Tchibo

informaci o aktuálním místě výroby kávy Jihlavanka, nejprodávanější

kávy na našem trhu, která se kdysi skutečně pražila v Jihlavě,

ale v roce 2005 se výroba přestěhovala do Vídně), odpověď

nedostal. Výrobní závody máme ve více zemích, ale konkrétní místa

nesdělujeme, uvedla PR manažerka české pobočky Tchibo Eva Kadlecová.

Na zaslané otázky nereagoval ani švýcarský koncern Hero,

který na český trh uvádí dětskou výživu pod tradiční značkou Sunar.

Z údajů na obalech lze ale dovodit, že aktuálním místem původu je

převážně Velká Británie, u některých produktů Španělsko.

Přitom ještě do roku 1999 se Sunar vyráběl v Zábřehu na

Moravě. Zákazníci v supermarketech si těchto přesunů většinou ani

nevšimnou, protože na obalech informace o

původu chybějí, či je zde uvedeno pouze Made in EU.

Navíc řadě spotřebitelů je možná ukradené, kde se co vyrábí.

Jedno by jim to ale být nemělo.

“Kdo tady jednou bude platit daně, z čeho ten stát bude žít a kde lidi seženou

práci, když se všechna výroba přesune pryč?" táže se prezident

Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.

Z těchto důvodů komora chce, aby se informace o místě

Výroby na obalech povinně zveřejňovaly.

Klamání spotřebitele?

Kdo by neznal televizní reklamu o Pepovi ze středočeských Sedlčan?

Plísňový sýr prodávaný pod značkou >Sedlčanský Hermelín< je další

ze stálic obsahu českých chladniček.

Jaké překvapení na zákazníky asi čeká, když zjistí, že

některé šarže pocházejí z Polska. Týdeník Ekonom se opakovaně

snažil od zástupců firmy Bongrain získat k celé věci nějaké

stanovisko.

Bez úspěchu.

Výrobce přitom nijak neomluví, že polská výroba je výrazně

menšinová a dochází k ní jen tehdy, když česká mlékárna

kapacitně nestíhá. Alespoň tak zní neoficiální odpověď

jednoho z manažerů. V Polsku se dnes ale částečně vyrábí i

některé sýry Lučina, další tradiční produkt sedlčanských mlékáren.

Skupina Bongrain v tom ale není sama.

Konkurenční Francouzský koncern Bel, který od roku 2000

vlastní Želetavskou sýrárnu na Třebíčsku, používá podobné

praktiky. Část tavených sýrů - chlubících se více než

stoletou značkou Želetava - vyrábí na Slovensku. Konkrétně

v Michalovcích.

České značky z ciziny, to není jen záležitost potravinářského

průmyslu.

Například autobaterie Akuma se dnes vyrábějí v Itálii

(veškerou výrobu tam z Mladé Boleslavi přesunul italský

koncern Fiamm, který Akumu ovládl v roce 1998).

Tužky pod značkou Koh-I-noor vyrábí impérium rodiny

Břízových nejen v Česku, ale i v Rusku, Bulharsku a Číně.

Výroba zápalek Solo se ze Sušice přesunula do Indie,

elektrospotřebičů ETA zase do Číny. Altruismus nečekejme.

Vraťme se ale k hypotetickému importu škodovek z Číny.

Filiálka Volkswagenu v Šanghaji už vyrábí modely Fabia,

Octavia a Superb a v roce 2013 přibude i Yeti.

Čína je už pro Škodovku největším trhem. Letos by tam

mělo být prodáno 180 tisíc vozů. Nynější šéf Škodovky

Winfried Vahland v minulých dnech uvedl, že Škodovka bude

zvažovat i dovoz levnějších čínských autodílů pro výrobu v Evropě.

Kolik už zbývá k tomu, aby se do Evropy vozily celé čínské

škodovky, nejen díly? Mzdové náklady mluví jednoznačně ve

prospěch čínských dělníků...

UŽ VÍTE PROČ NAŠI OBČANÉ NEMAJÍ PRÁCI?