Show Email

Tělo:

Lze jen souhlasit

Opravdu moudrá a zasvěcená slova. Nestačí je jen číst, ale řídit se podle nich by měla být povinnost pro všechny.

https://www.denik.cz/z_domova/prezident-ceske-lekarske-komory-kubek-koronavirus-20201017.html

Prezident České lékařské komory: Vláda zaspala, teď se mělo ještě víc přitvrdit

17.10.2020

Covid-19 kosí lékaře a zdravotní sestry. Momentálně je to asi největší překážka zvládnutí epidemie. Dalo se tomu předejít? Co udělala vláda špatně a do jaké míry se na současném neutěšeném stavu podílejí sami občané nebo lékařské celebrity? O tom Deník hovořil s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek lupa-plusKliknutím zvětšíte

Zvětšit fotografii

Zvětšit fotografii

Zvětšit fotografii

7 fotografií v galerii ›

Prezident České lékařské komory Milan Kubek | Foto: Deník / Martin Divíšek

Duhá vlna koronaviru udeřila v plné síle. Bylo to nutné?

Obávám se, že v plné síle se ještě zdaleka neprojevila. Nutné to z objektivních důvodů nebylo, protože v jarní fázi jsme byli mimořádně úspěšní. Tehdejší reakce vlády byla možná intuitivní, ale zcela správná a velmi rychlá. Avšak od momentu, kdy se začala rozvolňovat protiepidemická opatření, jsme svědky jednoho velkého chaosu. Politici vůbec nedbali na rady epidemiologů, takže vítězily názory nejrůznějších ekonomických lobbistů a čirý populismus. Když to řeknu jednoduše, státník nemůže řídit zemi podle průzkumů veřejného mínění.

Co se tedy mělo udělat dejme tomu na sklonku léta?

To, že situace není dobrá, bylo vidět už v polovině prázdnin. A to, že máme velký problém, bylo jasné v půli srpna, nejpozději na začátku září. S nástupem do školy měla přijít zásadní opatření, nošení roušek ve vnitřních prostorech, omezení shromažďování. Je paradoxní, že u nás je problém i taková banalita, jakou je registrace při návštěvě restaurace. Pokud by si provozovatel mohl zaznamenat jméno a telefonní číslo lidí, kteří seděli u jednoho stolu, v případě nutnosti by to mohlo pomoci při trasování a hledání kontaktů.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Roman Prymula: Nakažení budou přibývat ještě nejméně dva týdny

Přečíst článek ›

Kde se bere obrovský odpor i proti opodstatněným opatřením? Je příkop mezi veřejností a establishmentem tak veliký, že důvěra je na bodě nula?

Neřekl bych, že je to příkop mezi lidmi a vládnoucí elitou. Část establishmentu se chová stejně hloupě a naivně jako veřejnost. Ten příkop vede jinudy. Mne velmi mrzí, že na tom průšvihu, v němž jsem se ocitli, mají podíl i někteří lékaři. Zjevně si neuvědomují vážnost situace a ne- odolali pokušení mediálně se zviditelňovat svými, v daném oboru zcela diletantskými názory.

Mluvíte o petici, kterou podepsaly lékařské celebrity jako kardiochirurg Jan Pirk nebo šéf stomatologů Roman Šmucler. Tvrdí například, že tento typ koronaviru nepředstavuje pro zdravé občany v produktivním věku vážnou hrozbu. Proč nemají pravdu?

Protože víme, že koronavirus je asi dvacetkrát až třicetkrát závažnější než chřipka, přičemž ani chřipka není nic triviálního. Zřejmě nejpřesvědčivější důkaz jsem našel na stránkách amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, které sleduje úmrtnost a její příčiny. Zveřejnilo graf úmrtnosti ve městě New York. Z různých důvodů tam každý týden umírá 1200 až 1500 lidí. Toto rozpětí je stabilní několik let. Když letos přišla vlna koronaviru, vyskočila na přelomu dubna a května úmrtnost na 6000 a v jednom týdnu dokonce na 8000 lidí. Pro srovnání ještě uvádím, že v New Yorku byla velká epidemie chřipky začátkem roku 2018. Tehdy se zvedla smrtnost dva týdny po sobě na 1600 osob, takže 1600 na chřipku a 8000 na koronavirus. Jde o úplně jinou ligu. A je irelevantní diskutovat o tom, zda ti lidé zemřeli na covid, nebo s covidem. Jedním z důvodů, proč zemřeli, bylo zahlcení zdravotnictví. Došlo k dočasnému selhání zdravotního systému, takže pacienti zbytečně umírali na nejrůznější choroby. Jde o ničivý potenciál, který koronavirus má. To je ono tsunami, jemuž nyní čelí naše zdravotnictví.

Právě to nyní řeší vláda jako úkol číslo jedna. Koronavirus si nevybírá, ale lékaři a sestry jsou mu vystaveni dvakrát více než běžná populace. Co nastane, když budou zdravotníci masově v karanténě a nemocnice přestanou být schopny poskytovat péči?

Zdravotníci mají takzvanou pracovní karanténu, to znamená, že se chrání respirátorem vyšší třídy, ale chodí normálně do práce. Samozřejmě něco jiného jsou skutečně nemocní lékaři a sestry. Jejich počty bohužel rostou. V úterý večer jsme evidovali 5500 aktuálně nakažených zdravotníků, z toho 1200 lékařů, 2400 sester a 1900 ostatních zdravotníků. Při stávajícím tempu šíření infekce by jich za deset dní bylo celkem 11 tisíc, za dvacet dní 22 tisíc a za měsíc 44 tisíc z celkového počtu asi 200 tisíc.

Pacient s covidem. Ilustrační foto

Kapacity nemocnic v době koronaviru: Kolik volných lůžek zbývá v krajích?

Přečíst článek ›

Jak vážné by to bylo?

To by byla velmi vážná situace, zdravotnictví by kolabovalo