Show Email

Tělo:

Důvod k torpédování Kursku však mohl být i jiný. Američané se totiž jen těžko smiřovali s

urážkou, které se jim dostalo rok před těmito událostmi, když v době bombardování Srbska Kursk

opakovaně zcela nepozorován proplouval jedním z nejstřeženějších míst planety – Gibraltarským

průlivem. V této kampani ruská posádka ponorky dokázala překonat protiponorkovou linii a dostat

se na západní břehy Evropy, kde v 50. letech americké námořnictvo rozmístilo systémy zachycující

zvuk ponorkových vrtulí. Pokud dříve mohla nějaká ponorka překonat Gibraltar schovaná za

civilním plavidlem, pak po instalaci tohoto systému to už nebylo možné.

A nejen to, Kursk tehdy strávil drahně času přímo pod zádí americké letadlové lodi operující tehdy

ve Středozemním moři a „ruští barbaři“ tak mohli sledovat každý krok nic netušících Američanů

na palubě. Taková urážka se těžko vstřebává. Úspěšná kampaň ruské ponorky uprostřed jugoslávské

krize zasáhla NATO velmi citelně: několik představitelů amerického námořnictva bylo zbaveno

vysokých pozic a velitel Memphis-Agro-průmyslového komplexu byl přísně potrestán za to, že

nedokázal vypočítat polohu Kurska ve Středomoří. Při hledání ruské ponorky Američané utratili

20 milionů dolarů! A tak když se Kursk objevil o rok později prakticky bezbranný přímo před

Memphisem a Toledem...

A co se říká mezi vojáky Severomořské flotily?

Říkají, že americké ponorky, které skutečně sledovaly manévry lodí Severní flotily, se přiblížily k

ruské sestavě nebezpečně blízko. Kursk se je snažil odehnat, což ony pochopily jako útok.

Následoval rozkaz "torpéda, pal!" A když hydroakustika ruské ponorky zaregistrovala

charakteristické zvuky otevírání krytů torpédových trubek, velitel Genadij Ljačin, aby se vyhnul

mezinárodnímu konfliktu, vydal příkaz k okamžitému nouzovému výstupu. Pozdě. Ať už byla

důvodem k zahájení palby na ruskou ponorku panika či msta amerického velení, anebo to snad byl

předem promyšlený akt, který měl zvrátit nově nastoupenou cestu Ruska, už samotný fakt

přítomnosti natovských ponorek v zóně vraku Kurska byl předmětem složitých jednání mezi

Moskvou, Washingtonem a Londýnem, která po katastrofě následovala. A to mohl být důvod pro

odkládání záchranné operace; nikdo v tu chvíli totiž spolehlivě nevěděl, co vlastně leží na dně moře

a jaké závěry by mohly být učiněny z případně nalezených stop.

Rozbitý Kursk byl ve skutečnosti - a v rozporu s oficiálními informacemi - brzo objeven malou

atomovou ponorkou AS-15 (zřejmě Kašalot, z řady do níž patří například i atomová hlubinná

stanice A-12 Lošarik). Nedostala však potřebné rozhodnutí o zahájení záchranných akcí, i když byli

na její palubě potápěči, kteří mohli pracovat v hloubce až 200 m, přitom Kursk ležel na 108

metrech. Údaj o době, kdy toto plavidlo objevilo Kursk, však není dostupný, takže určit, zda mohlo

ještě teoreticky zachránit 23 přeživších námořníků v deváté sekci ponorky, nelze. Podle pitevní

zprávy poslední zemřeli 4-5 hodin po havárii na otravu oxidem uhlíku.

Poznámka: Kašalot patří mezi nejtajnější lodě ruského

námořnictva. Dodnes není známo, zda vůbec podléhají námořnímu

velení. Přinejmenším do roku 1986, kdy první podmořské

plavidlo tohoto typu sloužilo už tři roky, byly považovány za

součást GRU.

Dříve než se v Barentsově moři rozjelo oficiální pátrání po mlčícím Kursku, americké velení už o

incidentu podalo zprávu prezidentu Clintonovi a ten kontaktoval prezidenta Putina, který byl tou

dobou na dovolené v Soči. (Ruská admiralita kupodivu svého prezidenta informovala až druhého

dne ráno!) Situace byla velmi vážná a svět se tehdy více než kdy jindy ocitl na pokraji války

mocností. Ruský prezident mohl jít čelem proti zdi a vyhlásit Spojeným státům válku a nikdo by mu

to nemohl vyčítat. V tom případě bychom tu však už patrně nebyli. Rusko nebylo na válku

připraveno a nebyla v zájmu ani USA, protože znaly ruský jaderný arzenál a nedělaly si iluze o

následcích případného válečného střetu. A tak došlo k jednáním, k nimž do Moskvy v utajení přijel

šéf CIA. Mezi jednáními odletěl prezident Putin i do Murmanska a osobně se zúčastnil

podmořského pátrání. Toto vše byla náplň oněch 4 dnů, kdy média na něj uspořádala doslova

štvanici s tvrzením, že se schoval. Neschoval, tvrdě pracoval nejen na usměrnění probíhajících

událostí, ale zároveň i na tom, jak z hrozivé situace vyváznout se ziskem.

Jednání s představiteli USA skončila tím, že Rusko oficiálně uznalo náhodnou příčinu výbuchu a

celé další vyšetřování se jí drželo, a Spojené státy se za to zavázaly smazat Rusku dluh, který vznikl

za vlády Borise Jelcina, dále velké výhody při obchodu s ropou po příštích deset let a uhrazení

veškerých nákladů s vyzdvižením Kursku z mořského dna. Tato dohoda v podstatě Putinovi

pomohla v příštích letech postavit zdecimované Rusko zase na nohy a ruská zdrženlivost dovolila

vyhnout se jaderné válce. Skutečnost, že přímé obvinění USA ze smrti K-141 by patrně vedlo k

válce, jasně vyjádřil i kapitán 1. stupně Vitalij Lijulin:

„Pokušení pomstít se za ztrátu Kurska bylo veliké, ale pak by

těch mrtvých nebylo 118, ale 118 milionů."

A možná právě to měli na paměti i ti, kdo vědí více, v případě nešťastného Lošarika...

2001

- vyzdvižená část Kursku. Přední, nejvíce postižená část ponorky

byla ještě na dně odříznuta a zlikvidována (!!!) Po té, co byly trosky

zpřístupněny veřejnosti, mohly být fotografovány pouze z

pohledu na levobok. Toto je jedna z mála fotografií druhé strany.

Proč

byl vydán přísný zákaz pořizování snímků pravé přední části ponorky, je evidentní...

Pohled na zdevastovaný vnitřek ponorky po odříznutí přední části

Teprve pak ruský prezident uskutečnil krok, který mu celé blízké okolí rozmlouvalo: předstoupil

před dav zoufalých žen a matek námořníků z Kursku, které osobní žal a v notné dávce i štvavá

média přiváděl k hysterii. (Tyto těžké okamžiky byly na dobových záběrech zařazeny do filmu

„Prezident“, 26:30 min.)

Poznámka: Existují však zajímavé informace o tom, že v sále

nabitém příbuznými pohřešovaných námořníků byly tehdy i najaté

„plačky“, jejichž úkolem bylo vybičovat už tak vzedmutou

nenávist vůči prezidentovi na maximum. Honorář – 10 dolarů. Po

zkušenostech s našimi "demonstranty" nic překvapivého.

Po

vyzvednutí těl námořníků a zajištění reaktoru a zbylé munice byl Kursk

postupně rozebrán a zlikvidován. Zachována byla jen velitelská věž se státním znakem,

která je dnes umístěna na společném hřbitově většiny námořníků ve městě Kursk.

A na závěr malou poznámku k médiím, která v tomto případě sehrála – jako obvykle – tu

nejzákeřnější úlohu. Obrázek o tom si snadno uděláme z malé ukázky z naší mediální scény. Takto

se vyjádřila například Petra Procházková v Lidovkách:

„Vladimir Putin byl u moci teprve osmý měsíc a na tuhle

tragédii nebyl připraven. Nejdříve zmizel z mediálního

prostoru a zapomněl, že v Rusku plní hlava státu také roli

„otce“, který je po ruce vždy, když je lidem těžko. Jenže

Putin byl tehdy na dovolené. A nepochopil, že ji má hned

ukončit a dostavit se na místo katastrofy, na Barentsovo moře,

řídit záchranné práce a utěšovat příbuzné, kteří

prostřednictvím tehdy ještě svobodných médií mohli doslova v

přímém přenosu sledovat, jak umírají jejich nejbližší.

Prezident mlčel po čtyři dny a celé Rusko ho za to tehdy

odsoudilo. Manželky a matky námořníků, kteří zoufale z

potopené ponorky vysílali signál SOS, prezidenta veřejně

proklínaly. Stejně mu spílaly, když jen pár týdnů po havárii,

v září 2000, v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN

odpověděl na otázku slavného Larryho Kinga ohledně osudu

ponorky s cynickým úsměvem slovy: „Potopila se.“ Za

„neadekvátní“ označil Putinovo chování po havárii Kursku i

poslední sovětský prezident Michail Gorbačov...“

Je pravda, že s jistotou dnes nedokážeme říci, která z verzí je pravdivá. Nicméně to by mělo být

věcí k řešení zkušených a nezávislých odborníků a nikoli nezodpovědného zesměšňování a

ponižování národa, který si právě prošel velmi těžkým obdobím a stál na prahu znovuzískání

oprávněného postavení ve světě. A nic jiného než nezodpovědné ponižování a

zesměšňování Vinterbergův film, který byl pobídkou k této vzpomínce na tragédii z 12. srpna

2000, nepřináší. Nemělo by se zapomínat, že i pro národy platí karma.

-konec-

--------------------------------------------------------

PRAMENY:

1. http://abecedarium.narod.ru/add/k2/kursk2.html

2. https://vk.com/page-102733852_50583477

3. https://regnum.ru/news/polit/2657137.html

4. https://www.youtube.com/watch?v=OTffCA-dK5w

5. https://www.pravda.ru/world/1115338-kursk/

6. https://shepa-21.livejournal.com/43614.html

7. http://www.stena.ee/blog/chto-sluchilos-s-kurskom

8. https://maxpark.com/community/14/content/1879705

9. http://leva-net.webnode.cz/products/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-04-04-2018/

10. https://www.youtube.com/watch?v=tnp80E1DIEE

11. https://www.youtube.com/watch?v=yY8Nknjep1U

12. https://i-korotchenko.livejournal.com/1136736.html