Show Email
článek o ztrátě mravnosti a potřebě právní jistoty v ČR
Placatá čepice , rezavá brada, kdo se to potácí, kdo to tam padá. Kdo se to potácí kdo to tu zvrací , to Vladimír Iljíč se ze schůze vrací
Lenin: „Chceme-li zničit národ, musíme nejprve zničit jeho morálku, a padne nám do klína jako zralé ovoce.“
Lenin: „Chceme-li zničit národ, musíme nejprve zničit jeho morálku, a padne nám do klína jako zralé ovoce.“
Napsal Jan Šinagl
Kategorie: Z naší korespondence
Zveřejněno: 21. červenec 2020
LN DR PM Jakes 230720Rozdíl mezi východní knutou, bolševickým bratrstvím, které nedovoluje svobodné myšlení a západní kulturou, je, že stát nenařizuje co mají lidé dělat. To patří do svobodného a samostatného uvažování Evropanů. Ve východní Evropě stát určuje a nařizuje jaké mají mít názory občané. - Samostatné rozhodování, dělá z člověka lidskou bytost, zatím co pouhé poslouchání nařízení vězně, který to má na doživotí. - Množství našich velkých Čechů, kteří mohli za demokracie vyrůst, byli dvěma protektoráty, zvláště komunistickým drilem trvajícím přes čtyři desetiletí, udušeni. - Jakmile si občan od někoho nechá poroučet, aniž by k tomu mohl něco říct, stává se lokajem bez možnosti cítit se člověkem.
* * *
ZTRÁTA MRAVNOSTI
To co říká profesor Koutecký o ztrátě mravnosti, tedy rozlišování hodnot dobra a zla, udržení norem etických hodnot morálky začíná tam, kde lidé pomocí médií jsou manipulováni, respektive nechají se manipulovat tak jak si představenstvo státu, establishment přeje nebo chce.
Bohužel v České republice je tomu po dvou protektorátech tak, že chuť do něčeho zasahovat připomíná golfový trávník, kde když vyroste něco samostatného jiného je v tu ránu zkoseno. Veškerá česká kulturně vyspělá veřejnost vyrostlá za první republiky, po pokoření naší samostatnosti a občanské hrdosti postoupením pod ochranu Velkoněmecké Říše znamenala úpadek. Záměrný úpadek osobitosti, hrdosti a statečnosti občanů. Jako jediný dobrovolně okupovaný stát v Evropě jsme vyráběli zbraně pro wehrmacht, po celou dobu druhé světové války. Podobně jako podle smlouvy Molotov Rebbentrop SSSR na počátku války dobrovolně dodával nacisty požadovaný materiál pro německé a české zbrojovky.
Jakmile si občan od někoho nechá poroučet, aniž by k tomu mohl něco říct, stává se lokajem bez možnosti cítit se člověkem. V západních sektorech Berlína si po nacistické totalitě lidé libovali, že se mohli účastnit vývoje a svobodně se vyjadřovat. Proto se cítili svobodní. Naopak v sovětském sektoru samostatné myšlení se tvrdě trestalo ať falešnými odsouzeními, násilnými deportacemi, vymyšlenými, vynucenými doznáními, smrtí či vyhnáním na Sibiř.
Dlouhodobý dril, na který si lidé časem zvyknou a nebouří se, protože „to nemá cenu“, udělá z národa stádo ovcí, kterému stačí pastva, kam je zažene ovčácký pes v podobě nacistické či komunistické policie.
Množství našich velkých Čechů, kteří mohli za demokracie vyrůst, byli dvěma protektoráty, zvláště komunistickým drilem trvajícím přes čtyři desetiletí, udušeni.
To co mělo být po roce 1989 revolucí se stalo paskvilem svobody, proti té kterou jsme měli v roce 1968. Srovnání pražského jara, s dneškem připomíná utahaného koně táhnoucího káru demokracie na jejímž druhém konci pracují síly na jejím zhroucení. Rozdíl mezi východní knutou, bolševickým bratrstvím, které nedovoluje svobodné myšlení a západní kulturou, je, že stát nenařizuje co mají lidé dělat. To patří do svobodného a samostatného uvažování Evropanů. Ve východní Evropě stát určuje a nařizuje jaké mají mít názory občané.
Rusové se nás Čechů drží, protože jsme nejvíce postižení v samostatném rozhodování a mizivé statečnosti jejich prosazování. A to jen proto, že jsme nebojovali, že jsme si nevytvořili svoji hrdou samostatnost s oběťmi jako mají ostatní státy.
"Profesor Koutecký radí, abychom kolem sebe, svému okolí svým známým dávali najevo své přesvědčení svůj zájem o veřejné dění. Ano. Tehdy v roce 1968 česká společnost na veřejnosti samovolně pořádala veřejná vystoupení. Zakládali se kroužky, lidé se nebáli veřejně diskutovat. Přesně to se dělo po válce v západních sektorech Evropy. Naopak samostatné myšlení se trestalo v ""osvobozených"" oblastech Rudou armádou."
"Slova presidenta R. Reagana: „Stát se má starat o bezpečnost občanů, a NE řídit jejich životy"" jsou stále platná."
Samostatné rozhodování, dělá z člověka lidskou bytost, zatím co pouhé poslouchání nařízení vězně, který to má na doživotí.
K.Mrzílek
20.7.2020
Největší problém světa?
* * *
P.S.
Peníze mají vyjadřovat protihodnotu skutečné práce. Dnes jsou z nemalé části „vyráběny“ podvody, manipulacemi a jejich tisknutím. Proto ztrácejí stále více na své hodnotě. Bude se to nutně projevovat stále více. Nelze žít donekonečna na dluh a na účet budoucích generací. J.Š.
* * *
PRÁVNÍ JISTOTA
„Každé budování, zejména však budování státu, vyžaduje dlouholetých cílů a stoprocentního úsilí v přítomnosti.
Jediná půda, z níž vyrůstají dlouhodobé cíle i stoprocentní přičinlivost občanů, je právní jistota. Je to také půda, z níž se rodí občanský cit a obětavá vůle pracovat pro stát.
Jsou určitá přirozená pravidla, jež platí nad zákony, protože jsou založena na lidové povaze. Jedním z nich je zkušenost, čím více zákonů, tím méně právního pořádku a jistoty. Čím větší rychlost ve výrobě zákonů, tím kratší jejich trvání, tím větší chaos. Nejosudnější mezi nimi jsou nouzové zákony a nařízení výjimečná. – Nový zákon o zas…
Míra nezaměstnanosti ve státě je přímo úměrná míře právní jistoty, nebo nejistoty. Nezaměstnanost, bída, bankroty, jsou pokuty, jež moderní lidstvo platí za porušení této hlubší právní jistoty, jež znamená nejen řádné soudnictví, ale hlavně bezpečnost před politickou demagogií, konfiskacemi, sabotáží a podobně.
"Jediným motorem hospodářského oživení je právní jistota, možnost spolehnouti se na trvalost všech zákonů a na to, že právní řád nemůže podléhat časovým změnám podle různého politického nátlaku."""
Jan Antonín Baťa: „Budujeme stát pro 40 000 000 lidí“, Zlín 1938
* * *
„Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“
Tomáš Baťa