Show Email

Tělo:

VÁCLAV - JE TO MOŽNÉ ? TO JSME NEVĚDĚLI ?

" Bohužel, mnozí věděli, ale nikdo to nechtěl slyšet ! Václav Havel nabyl po"

17. listopadu 1989 v restituci rozsáhlý majetek. Pozadí této restituční

"transakce, jedné z prvních, která prolomila Benešovy dekrety, je však"

"zatemněno a objevuje se jméno pražského pozemkového krále, miliardáře Miloše Červenky."

Rodina Havlů patřila k nejbohatším židovským rodinám v Praze již na

počátku 20. století. Otec a strýc Václava Havla byli členy zednářské lóže

"Bohemia. Oba financovali Sionistické organizace, zednářské lóže, PEN-klub"

"a oba byli členy Rotary-klubu. Současné bohatství, resp. z restituované"

"majetky jsou dílem strýce Václava Havla, Miloše Havla filmového podnikatele."

Významnou měrou se na majetku rodiny podílel i otec Miloše Havla Václav

"Havel st ., majitel stavební firmy a stavitel Lucerny."

Vztahy Václava Havla se svým synem Milošem Havlem však byly později

poznamenány synovou neutajovanou homosexualitou. Asi nejproslulejším

"projektem Miloše Havla bylo vybudování barrandovských studií, které"

vybudoval spolu s židovským podnikatelem Osvaldem Koskem. Miloš řídil i

filmovou společnost Lucerna-film a bohatl na dovozu a promítání amerických filmů.

Po začátku války vstoupila na Barrandov německá správa a ateliéry se

"nebývale rozrostly. Točila se řada filmů, na kterých se podílela tehdejší"

"elita českých herců. Rodina Havlů patřila k prominentním Židům, svědčí o tom fakt, že Miloš Havel a Václav Havel senior spolupracovali nejen s okupační správou, ale také s Gestapem a SD (Sicherheitsdienst). V Lucerně (která byla ve vlastnictví Havlů) ustavili rezidenturu SD a zřídili konspirativní byty. Zde získávali občany ke spolupráci s SD a Gestapem."

" Miloš Havel zajišťoval pro Gestapo a SD večírky, hony a zábavy s děvčaty a"

"optoval německou národnost i občanství. Dostal doklady na německé jméno a příjmení. Pracoval zpočátku jako agent, pak jako řádný úředník pražského"

Gestapa. Miloš Havel dostal také celou řadu osob do koncentračního tábora a

vězení.

Po válce byl Miloš Havel zařazen pod svým německým jménem na listinu

"válečných zločinců. Byl také obžalován, ale obvinění bylo za nejasných"

okolností staženo. Z této doby existují také doklady o čilých stycích Miloše

Havla s StB. Miloš Havel podepsal StB také spolupráci. Po navázání

spolupráce s StB odcestoval Miloš Havel do Německa.

"V Západním Německu požádal Miloš Havel jako ""pronásledovaný"" český Žid za války o odškodnění za majetek, který ztratil. V průběhu války totiž prodal"

"polovinu barrandovských studí německé správě za částku asi 7 milionů korun, což považoval za podhodnocenou cenu, ke které byl přinucen. Západoněmecký rehabilitační soud nároky Miloše Havla uznal a v plném rozsahu jej odškodnil."

Vraťme se však k Václavu Havlovi.

"Ten se programově angažoval v Chartě 77, ve které byla řada (bývalých)"

"komunistů, tzv. ""osmašedesátníků"". Namátkou uveďme jména jako Ludvík Vaculík , Pavel Kohout, Jiří Hájek, Jaroslav Šabata, Miloš Hájek, Karel Šiktanc a řada dalších. Václav Havel byl rovněž členem KSČ a to do roku 1967.."

Všichni mluvčí Charty 77 byli Židé nebo zednáři. Václav Havel nebyl řadový

disident. Jezdil v lepším automobilu než tehdejší předseda komunistické

"vlády (vlastnil luxusní Mercedes), obýval rozlehlý a komfortní byt na"

"Rašínově nábřeží a stejně tak měl k dispozici svou usedlost Na Hrádečku, kde mohl nerušeně pořádat své disidentské seance."

"Havlův čas přišel v listopadu 1989, když na Letné a z balkonu Melantrichu"

mával nadšeným statisícům doufajících. V témže roce byl komunistickým

"parlamentem jednomyslně zvolen prezidentem a když skládal slib, přísahal"

symbolicky na komunistickou ústavu. Neštítil se mávat nadšeným a doufajícím davům a poté přísahat věrnost komunistické ústavě.

"V roce 1990 se uvažovalo, jakým způsobem uskutečnit restituce a především v jakém rozsahu. Václav Havel, který měl tehdy v Občanském fóru rozhodující slovo, prosadil široké a rozsáhlé restituce."

Vzhledem k hrozbě nároků sudetských Němců se parlament rozhodl navracet majetky zabavené teprve po 25.2.1948.

"Způsob, jakým se Václav Havel dostal k majetkům svého strýce a děda, je"

zahalen tajemstvím. Jeho strýc Miloš Havel byl po válce označen jako

kolaborant a jeho majetek znárodněn podle Benešových dekretů. Proto se na

něj klasické restituční předpisy o navracení majetku ztraceného po roce

"1948, nevztahují."

"Václav Havel přesto jako jeden z prvních dostal veškerý majetek, o který"

požádal. Možná i proto se Havel bojí tématu Benešových dekretů jako čert

"kříže. Na přímou otázku na svůj názor na ně uvedl pro BBC v roce 2002: ""Já"

"jsem se k tomuto velmi důležitému a citlivému tématu vyjádřil už mnohokrát, ale vždycky jsem se k němu vyjádřil, když jsem já chtěl a ne tehdy, když jakási zhysterizovaná atmosféra mě k tomu nutila, já zůstanu věrný této tradici, pokud jde o ty dekrety."""

Jednoznačné stanovisko k Benešovým dekretům však Václav Havel nikdy

neposkytl a dobře ví proč. O pozadí Havlových restitucí se nikdy nemluvilo a

žádný novinář se jimi netroufl zabývat.

Ještě dnes je Havel pěstovanou ikonou tzv. sametové revoluce a falešného

"sametového ""národního obrození"". Restituce příjemně postihly řadu disidentů z Charty 77 a ti chartisté, na které nic nezbylo, si dokumenty k restituci alespoň padělali. Učinila tak Havlova spolupracovnice a disidentka z Charty