Show Email

Tělo:

"Rudolf Silver Jagla

5 hod ·

Nějakou dobu jsem uvažoval, zda se mám také vyjádřit k

odstranění sochy maršála Koněva a dalším idiociím, které

provádí vedení Prahy, respektive Prahy 6. Ale vzhledem k

tomu, že jsem rodilý Bubenečák a Dejvičák, jsem se nakonec

rozhodl, že ano. I když z Prahy jsem se odstěhoval před více

jak třiceti lety. Přesto se mne dění v mém rodném městě

stále dotýká. A kladu si otázky, kde se v lidech bere tolik

nenávisti proti Rusům? Generace, které Rusy na vlastní kůži

zažily a měly jich v roce 1990 plné zuby, neprojevují zdaleka

tolik agresivity, jako generace, které o Rusech prakticky nic

nevědí a které v roce 1990 buďto ještě nebyly na světě nebo

čůraly do plenek nebo chodily na nočník. Zatímco moje a

starší generace se s tímto velkým národem už dávno smířily,

generace mladší dostávají při vyslovení slova Rusko doslova

hysterické záchvaty. A přitom by to logicky přece mělo být

naopak. Moje sousedka se mi přiznala, že se po roce 1968

zapřísahala, že do smrti už nepromluví rusky. A nyní si

znalosti ruštiny opět obnovuje. V Olomouci, kde mám svoji

rodinu a která byla posádkovým městem, se říkávalo: „Lepší

jeden Pershing na zahradě než dva Rusové v kuchyni.“

(vysvětlení pro některé pražské zastupitele a starosty, kteří

projevují pozoruhodnou neznalost dějin: Pershing byl

americký generál, po němž byly nazvány jaderné rakety

rozmístěné v Evropě). A přitom nikdo z mojí rodiny nějakým

antagonismem vůči Rusům netrpí. Alespoň o tom nevím. Ale

zpět k mojí osobě. Zažil jsem jako kluk v roce 1968 okupaci,

dobře si pamatuji střelbu ze samopalů kdesi od Stromovky,

na vlastní oči jsem viděl čerstvě rozstřílené Národní

muzeum, s tátou jsme kráčeli kolem ruských tanků… Ve

škole nám Rusy cpali horem a dolem. Až jsme si z toho dělali

srandu. Ale přesto přese všechno jsme tak nějak vnímali, že

naše země se napila krví spousty dobrých chlapů a že ten

Koněv na náměstí Interbrigády tam stojí jako pocta všem,

kterým velel a kteří na našem území padli (námět pro

starostu pana Koláře: interbrigadisté bojovali ve španělské

občanské válce na straně republikánů, kteří byli podporováni

Ruskem a Stalinem; chtělo by to asi nějaké přejmenování).

Měli jsme plné zuby propagandy, že Plzeň a západní Čechy

vlastně neosvobodil vůbec nikdo, nebo to byla Rudá armáda

převlečená do amerických uniforem (ano, i takovým

absurditám jsme bývali vystaveni). Jenže čas oponou trhnul,

člověku přibyly roky a najednou