Show Email

Tělo:

"Profesor Krejčí: Staří musí zemřít, padlo v USA. Směšná ČT z Číny. Sejí nenávist, aby po krizi „jeli dál”, pozor. Pravda o EU

1. 4. 2020 6:33

ROZHOVOR Někdo volí totální protiútok, další nosí nábytek do hořící budovy. „Američané čas promarnili, protože vsadili na oxfordský model.“ Přístup k celosvětové pandemii analyzuje politolog profesor Oskar Krejčí. „Profesor Blyth říká, že Trump a jeho okolí vsadili na to, že děravý zdravotní systém USA se postará o elitu. Uvádí, že zástupce texaského guvernéra Dan Patrick v nedávném rozhovoru bez obalu prohlásil, že staří lidé musejí zemřít, a zachránit tím ekonomiku,“ dodává. V Americe teď probíhají diskuse na toto téma války. „Koluje tam poučný vtip: Kolik jaderných ponorek potřebujeme na zabití jednoho teroristy? Odpověď Pentagonu zní…“

Ve Wu-chanu koronavirus nejdříve zatajili, tím došlo ke zpoždění reakce, a teď přichází Čína s vítězným příběhem. Jenže kdo ví, jak ty nemocné vlastně počítají… I když je Čína brána jako viník, protože odtud virus pochází, rozváží zdravotnický materiál do desítek zemí a zlepšuje si reputaci. Vycházím v otázce i z vašich vyjádření pro Argument. Co říct k reakci Číny?

Předně, aby nedošlo k nedorozumění… nemyslím si, že by v Číně došlo k úmyslnému zatajování. Zatím se vypráví, že první informace o koronaviru pocházejí od očního lékaře, jenže oční lékař není expert na tyto problémy.

Platí, že když kdokoli stojí na vrcholu nějaké politické či vojenské struktury, dostává mnoho informací, z nichž některé jsou nepravdivé, většina jsou polopravdy a pravda je v menšině. Stává se, že v určité chvíli musí rychle rozhodnout o něčem úplně novém, v daném případě o nové pandemii. Ukazuje se, že rozhodování bylo obtížné nejen v Číně, ale i v USA a u nás, asi všude, kam vlna přišla. Když nesete odpovědnost, snažíte se nezpůsobit paniku, nevyvolat něco divokého… reakce byla přirozená. Nešlo o žádné úmyslné zatajování.

A teď konkrétně: neznáme pacienta nula. Dá se ale říci, že každá pandemie vyžaduje určitou koncentraci lidí a klima. Proto je Čína tak „problematická“. Wu-chan je ale na stejné zeměpisné šířce jako Jacksonville na Floridě. Jde o jiné klimatické pásmo, než je Praha, ale podobnost mezi Čínou a Spojenými státy, pokud jde o klima, je vysoká. Nejde jen o teplotu řízenou počasím, ale i o teplotu v halách, restauracích – třeba v italských lyžařských centrech. Toto jsou základní podmínky pro přeměnu pacienta 0 v epidemii. Klima a koncentrace lidí.

Ocituji jedno vaše vyjádření, pane profesore: „Zdá se, že Západu především chybí státník velikosti Teng Siao-pchinga, který se nebál říct, že není důležité, jakou barvu má kočka, hlavní je, že chytá myši.“ Jenže, věříte čínským zprávám o počtu nakažených a zemřelých?

Údaje, se kterými pracuji, jsou údaje získávané přes Světovou zdravotnickou organizaci a zveřejňovány americkou univerzitou Johnse Hopkinse. Nic lepšího podle mého názoru neexistuje. Používám systém dat, který zveřejňuje server Worldometer, který byl za patnáct let své existence citován ve více než šesti tisících vědeckých studií. Samozřejmě všechny statistiky jsou přesné součty nepřesných čísel, ale nic lepšího neexistuje. Problém nejsou čísla z Číny, ale ze zemí, kde neexistuje dokonalý celostátní informační systém a kde se pravděpodobně v nejbližších dnech ukáže, že tam vznikají nová ohniska pandemie. To znamená Indie a některé oblasti Latinské Ameriky, tam je podle mě informační díra. A konkrétněji k vaší otázce: součástí čínského informačního systému je nyní i tým Světové zdravotnické organizace. Jeho odborníci by snad zaznamenali, kdyby Číňané data úmyslně zkreslovali.

Spojené státy mají aktuálně nejvíce nakažených na světě. Jak popsat rozdílný přístup částí světa k pandemii?

Vidíme tři odlišné reakce na pandemii. První rekci přestavuje čínský totální protiútok. Fascinující. Zdá se, že domácí požár uhasili. Druhým přístupem k pandemii je pragmatické jednání, které se snaží pružně reagovat na proměny; to je například způsob jednání české vlády. Tento přístup udržuje oheň pod kontrolou. Třetí model je to, co dělají ve Spojených státech.

V pondělí ve Foreign Affairs, to je nejvýznamnější americký časopis věnující se mezinárodní politice, vyšla pozoruhodná studie Marka Blytha, profesora z Brown University. Podle něho měl Bílý dům při rozhodování k dispozici dva matematic