Show Email

Tělo:

"Ještě se někdo domnívá, že se spojenci spletli a místo Drážďan"

bombardovali Prahu? Vzápětí titíž spojenci udělali v Praze fotodokumentaci...

" Proč neletěli nad Drážďany, to se spletli podruhé? "

" Viděli jste někdy, že by se kost rvala o psy?"

Historická ortofotomapa na IPRu z roku 1945 zobrazuje

letecké snímky focené

"americkými průzkumnými letadly po bombardování Prahy, "

na tu dobu ve velmi dobrém rozlišení!

http://iprpraha.maps.arcgis.com/apps/MapJournal/index.html?appid=7b7eccf7075f4d23bf62b6b1d689aa3

--- http://klikni0.tiscali.cz

Jak Američané “osvobozovali” Prahu v r. 1945

"Domnívá se někdo, že se spojenci spletli a místo Drážďan bombardovali Prahu? Vzápětí titíž spojenci udělali v Praze fotodokumentaci …"

"Proč neletěli nad Drážďany, to se spletli podruhé??"

"Historická ortofotomapa na IPRu z roku 1945 zobrazuje letecké snímky focené americkými průzkumnými letadly po bombardování Prahy, na tu dobu ve velmi dobrém rozlišení!"

Prohlédněte si fotodokumentaci – ZDE

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

?

15

30

Geoportál Praha

Nálety na Prahu 1944–1945

"Na samém sklonku druhé světové války nebyla ani Praha ušetřena rozsáhlejších škod a obětí na životech. Stala se cílem tří leteckých bombardování, nejprve 15. 11. 1944, poté 14. 2. 1945 a nakonec 25. 3. 1945. Nálety na Prahu si vyžádaly více než 1200 mrtvých a poškozeny byly zejména čtvrti Nové Město, Holešovice, Smíchov, Vršovice, Vinohrady, Žižkov, Libeň, Kbely, Letňany a Čakovice."

"V roce 2015 dostal IPR Praha nabídku na využití unikátních leteckých snímků pořízených spojeneckými průzkumnými letouny těsně před koncem 2. světové války v dubnu a květnu 1945. Snímky jsou ve vlastnictví německé společnosti Luftbilddatenbank Dr. Carls GmbH, jejímž výhradním partnerem pro Českou republiku je společnost PRIMIS spol. s r. o. Snímky byly fotografovány pro vyhodnocení úspěšnosti bombardovacích misí leteckých sil RAF a US AAF a vynikají mimořádnou obrazovou kvalitou a zobrazitelným detailem. V současnosti se snímky využívají zejména v Německu jako nepostradatelný zdroj informací při odhalování rizik nevybuchlé munice při přípravě stavebních projektů."

"V případě Prahy se díky mimořádně šťastné shodě okolností podařilo soustředit dostatek obrazového materiálu, aby bylo možno zpracovat ucelenou ortofoto celého stávajícího správního území. Pro toto zpracování byly využity snímky z 10 průzkumných misí, uskutečněných po náletech na konci dubna a v prvních dnech května 1945. Měřítka snímků se pohybovala v rozmezí od 1 : 7 000 do 1 : 50 000."

"Výsledné ortofoto je zcela unikátním dílem, protože umožňuje ve velkém detailu studovat podobu Prahy na konci německé okupace. Vedle stavební struktury, podoby budov, náměstí a dalších veřejných prostranství umožňují snímky zřetelně identifikovat přímé válečné projevy - následky bombardování (Emauzy, Vysočany, Libeň, aj.), protiletecká a jiná obranná zařízení (stanoviště protiletecké ochrany, zákopy), vodní požární nádrže, a řadu dalších prvků."

Pro lepší přiblížení uživatelům byla aplikace pro prohlížení snímků doplněna o komentáře k jednotlivým zachyceným objektům a dobovými fotografiemi z archivu IPR Praha. Obsah doprovodných informací bude postupně doplňován.

Škody na domech v Praze způsobené nálety v létech 1944 a 45

"Snímek č. 3109, mise 32-1014, letka US 5th PRG - 32ndPRSQ, měřítko 1 : 12 500, výška letu 23 000 stop, datum 16. dubna 1945"

15. 11. 1944

"První ze tří náletů amerických bombardérů na Prahu je stále zahalen rouškou tajemství. Osamocený letoun typu B-17 ze sestavy 15. letecké armády shodil 15. listopadu 1944 kolem poledne dvanáct pum pravděpodobně na holešovickou elektrárnu (není však vyloučeno, že cílem se měl stát nedaleký most přes Vltavu). Dvě budovy v jejím areálu byly poškozeny, stejně jako šestnáct obytných domů v okolí. Podle hlášení Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu z následujícího dne zahynuli čtyři lidé a osmdesát pět bylo zraněno, z toho patnáct těžce."

"Elektrárna Holešovice, Partyzánská ulice"

"Elektrárna Holešovice byla postavena v letech 1898–1900 jako Ústřední elektrická stanice královského hlavního města Prahy a sloužila především jako zdroj elektřiny pro tramvaje (byla zde i vozovna), ale také pro veřejné osvětlení i potřeby soukromníků. Od roku 1925 dodávala dálkové teplo například do Veletržního paláce. Zachovalé budovy elektrárny jsou od roku 2002 památkově chráněny. "

Zasažené obytné domy v okolí elektrárny

Nálevka po leteckém zásahu u holešovické elektrárny

14. 2. 1945

"Na Popeleční středu se shodou několika nepříznivých okolností část bombardovacího svazu 8. letecké armády mířícího z Velké Británie na Drážďany odklonila od stanoveného kurzu a nečekaně, během několika minut po 12:25, zaútočila na Prahu. Bomby dopadly postupně u dnešní stanice metra Radlická, na Smíchově, ve Vršovicích, Nuslích, na Žižkově a především na Novém Městě (v okolí Karlova náměstí) a na Vinohradech (v okolí rozhlasu na Vinohradské třídě). Zato smíchovské a vršovické nádraží utrpělo jen malé škody. Zničeno nebo poškozeno bylo 2600 domů (včetně Emauzského kláštera, tramvajové vozovny na Pankráci, Faustova domu a přilehlé nemocnice na Karlově náměstí, Jedličkova ústavu, Gröbeho vily v Havlíčkových sadech aj.). Poplachové sirény se sice rozezněly pozdě, ale Pražané jim v té době stejně příliš pozornosti nevěnovali a nevyhledali protiletecké kryty. Zahynulo 701 lidí – většina z nich byli čeští a němečtí civilisté."

"ČVUT (budova bývalé České polytechniky), Karlovo náměstí čp. 293"

"Monumentální neorenesanční palác, který zdobí cenné plastiky například od Josefa Václava Myslbeka, vyrostl na rohu Karlova náměstí a Resslovy ulice v letech 1868–1875 podle návrhu Ignáce Vojtěcha Ullmanna. Budova má dochované veřejné interiéry včetně všech uměleckých a řemeslných prvků a od roku 1958 je chráněnou památkou. Přízemí bylo při výstavbě metra využito jako vestibul stanice."

"Ministerstvo zdravotnictví ČR, Palackého náměstí čp. 375"

"Urbanistickou podobu celého Podskalí, která je pohledově podřízena dominantě kláštera Na Slovanech, navrhoval Bohumil Hypšman. Architekt využil gradaci terénu, ponechal vyvýšené Palackého náměstí s pomníkem a naopak snížil prostor Zítkových sadů. Monumentální neoklasicistní budovy ministerstev z let 1923–1931 rozdělil na dvě symetricky komponovaná křídla a do hlavní pohledové osy umístil obelisk Vítězství od Josefa Mařatky."

Pohled z náměstí Pod Emauzy ke zničenému Emauzskému kostelu

"Emauzský klášter, Na Slovanech čp. 320"

"Benedi