Show Email

Tělo:

[Snímek 1 – nadpis]

Snímek 1

[Snímek 1 – obsah]

[Obrázek]

[Obrazec]

V L T A V A

[Obrazec]

A JEJÍ KASKÁDA *

[Obrázek]

[Obrazec]

* nebo ještě naše ?

[Obrazec]

[Obrazec]

[Snímek 1 – poznámky]

[Snímek 2 – nadpis]

Snímek 2

[Snímek 2 – obsah]

[Obrazec]

" Vltava je se 430 km nejdelší řekou v republice. Nebýt rozhodnutí, že smí téci jen k Mělníku, byla by ještě delší "

[Obrázek]

[Snímek 2 – poznámky]

[Snímek 3 – nadpis]

Snímek 3

[Snímek 3 – obsah]

[Obrazec]

" Její pramen je prý asi 5,5 km jihojihozápadně od Kvildy na Šumavě, 600 metrů od hranice s Bavorskem"

[Obrázek]

[Snímek 3 – poznámky]

[Snímek 4 – nadpis]

Snímek 4

[Snímek 4 – obsah]

[Obrazec]

Ale :

[Obrázek]

[Snímek 4 – poznámky]

[Snímek 5 – nadpis]

Snímek 5

[Snímek 5 – obsah]

[Obrazec]

" 2. 7. 2010 14:45, autor: ČT24: Turisté se od dnešního dne snadno dostanou k jednomu ze skutečných pramenů Vltavy. Nově k němu vede 120 metrů dlouhá stezka na kůlech, kterou dnes zástupci šumavského národního parku otevřeli pár kilometrů od obce Kvilda. Místní i vědci věděli, že dosud navštěvovaný pramen není ten skutečný. Nemohli se ale shodnout, který z ostatních pramenů vybrat"

[Obrazec]

" Věděli, že to neví, ale konečně to odhlasovali!"

[Obrázek]

[Snímek 5 – poznámky]

[Snímek 6 – nadpis]

Snímek 6

[Snímek 6 – obsah]

[Obrazec]

[Obrázek]

[Obrazec]

Kvilda – kousek od pramene

[Obrazec]

" Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou větev, pramení na Černé hoře na Šumavě ve výšce 1.172 m nad mořem jako Černý potok. Název Teplá Vltava nese říčka od Borových Lad, kde se stéká s tzv. Malou Vltavou známou i pod názvem Vltavský potok. U Lenory přibírá Teplá Vltava zprava ještě vody Travnaté (Luční) Vltavy (zvané též Řasnice)"

[Snímek 6 – poznámky]

[Snímek 7 – nadpis]

Snímek 7

[Snímek 7 – obsah]

[Obrazec]

Jméno Vltava nese tok až od soutoku Teplé a Studené Vltavy (ta přitéká z Bavorska) v přírodní rezervaci Mrtvý luh nedaleko Nové Pece

[Obrázek]

[Snímek 7 – poznámky]

[Snímek 8 – nadpis]

Snímek 8

[Snímek 8 – obsah]

[Obrazec]

" První jezy na Vltavě byly stavěny již za Ferdinanda I. (16. stol.) spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost. Pokud tedy když dnes přijde nečas a někdo prohlásí, že Vltavská kaskáda nebyla původně budována jako ochrana lidí před povodněmi, má vlastně skoro pravdu"

[Obrázek]

[Obrazec]

Teplá Vltava

[Snímek 8 – poznámky]

[Snímek 9 – nadpis]

Snímek 9

[Snímek 9 – obsah]

[Obrázek]

[Obrázek]

[Obrazec]

Vltava před léty

[Obrazec]

" Vory sloužily k dopravě dřeva, soli i potravin až do Prahy"

[Snímek 9 – poznámky]

[Snímek 10 – nadpis]

Snímek 10

[Snímek 10 – obsah]

[Obrazec]

" Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi. Vedlejšími přínosy jsou ochrana před povodněmi, usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst"

[Obrázek]

[Obrazec]

Vltava nyní - před nádrží Lipno

[Snímek 10 – poznámky]

[Snímek 11 – nadpis]

Snímek 11

[Snímek 11 – obsah]

[Obrazec]

Vranská přehrada

Vodní nádrž Vrané byla postavena v letech 1930–1936 jako první část Vltavské kaskády. Jejím hlavním úkolem je regulace odtoku Vltavské kaskády

[Obrázek]

[Obrazec]

V R A N É

[Snímek 11 – poznámky]

[Snímek 12 – nadpis]

Snímek 12

[Snímek 12 – obsah]

[Obrazec]

" Výška vzdutí vody 10 m, délka přehradního jezera 12 km na Vltavě, 3 km na Sázavě. Zadržuje 11,1 milionu m3 vody"

[Obrázek]

[Snímek 12 – poznámky]

[Snímek 13 – nadpis]

Snímek 13

[Snímek 13 – obsah]

[Obrazec]

" Má čtyři přelivová pole, každé o šířce 20 m. Výška hráze je 17 m"

[Obrázek]

[Snímek 13 – poznámky]

[Snímek 14 – nadpis]

Snímek 14

[Snímek 14 – obsah]

[Obrazec]

Elektrárna je zabudovaná do hráze a má dvě Kaplanovy turbíny

[Obrázek]

[Snímek 14 – poznámky]

[Snímek 15 – nadpis]

Snímek 15

[Snímek 15 – obsah]

[Obrazec]

" Její provoz je dálkově řízen ze Štěchovic, kde je centrální dispečink, který řídí všechny elektrárny vltavské kaskády. Tato patří ČEZ"

[Obrázek]

[Snímek 15 – poznámky]

[Snímek 16 – nadpis]

Snímek 16

[Snímek 16 – obsah]

[Obrazec]

" Malá plavební komora je blíže ke středu řeky, její užitná šířka je 12 metrů, délka 85 metrů."

Velká plavební komora je blíž ke břehu. Užitná šířka plavební komory

je 12 metrů a celková užitná délka 134 metrů. Navíc je rozdělena středními vzpěrnými vraty na dvě menší plavební komory délek 43 metrů a 85 metrů

[Obrázek]

[Obrazec]

Zdymadlo VRANÉ

[Snímek 16 – poznámky]

[Snímek 17 – nadpis]

Snímek 17

[Snímek 17 – obsah]

[Obrazec]

Plavební komory

" umožňují velkým lodím překonat hráz vodní nádrže a prodlužují vltavskou vodní cestu. Komory jsou dvě, nacházejí se u levého břehu a jsou vysunuty do horní vody"

[Obrázek]

[Snímek 17 – poznámky]

[Snímek 18 – nadpis]

Snímek 18

[Snímek 18 – obsah]

[Obrázek]

[Obrazec]

Š T Ě C H O V I C E

[Obrazec]

Byla postavena v letech 1938–1944 jako druhá část Vltavské kaskády.

Jejím hlavním účelem je regulace odtoku Vltavské kaskády

[Snímek 18 – poznámky]

[Snímek 19 – nadpis]

Snímek 19

[Snímek 19 – obsah]

[Obrázek]

[Obrazec]

" Hráz je dlouhá 124 m a vysoká 22,5 m. Výška vzdutí 20 m. Vytvořila jezero dlouhé 9,4 km s obsahem 11,2 milionu m3 vody"

[Snímek 19 – poznámky]

[Snímek 20 – nadpis]

Snímek 20

[Snímek 20 – obsah]

[Obrazec]

Plavební komora o délce 118 m a šířce 12 m je rozdělena na dvě části. Umožňuje proplutí lodí do výtlaku 1000 t. Lodě tu překonáv