Show Email
poučné informace o Vltavské kaskádě, vodní dílo mohlo pomoci při povodních, ale dnes jde hlavně o peníze
[Snímek 1 – nadpis]
Snímek 1
[Snímek 1 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
V L T A V A
[Obrazec]
A JEJÍ KASKÁDA *
[Obrázek]
[Obrazec]
* nebo ještě naše ?
[Obrazec]
[Obrazec]
[Snímek 1 – poznámky]
[Snímek 2 – nadpis]
Snímek 2
[Snímek 2 – obsah]
[Obrazec]
" Vltava je se 430 km nejdelší řekou v republice. Nebýt rozhodnutí, že smí téci jen k Mělníku, byla by ještě delší "
[Obrázek]
[Snímek 2 – poznámky]
[Snímek 3 – nadpis]
Snímek 3
[Snímek 3 – obsah]
[Obrazec]
" Její pramen je prý asi 5,5 km jihojihozápadně od Kvildy na Šumavě, 600 metrů od hranice s Bavorskem"
[Obrázek]
[Snímek 3 – poznámky]
[Snímek 4 – nadpis]
Snímek 4
[Snímek 4 – obsah]
[Obrazec]
Ale :
[Obrázek]
[Snímek 4 – poznámky]
[Snímek 5 – nadpis]
Snímek 5
[Snímek 5 – obsah]
[Obrazec]
" 2. 7. 2010 14:45, autor: ČT24: Turisté se od dnešního dne snadno dostanou k jednomu ze skutečných pramenů Vltavy. Nově k němu vede 120 metrů dlouhá stezka na kůlech, kterou dnes zástupci šumavského národního parku otevřeli pár kilometrů od obce Kvilda. Místní i vědci věděli, že dosud navštěvovaný pramen není ten skutečný. Nemohli se ale shodnout, který z ostatních pramenů vybrat"
[Obrazec]
" Věděli, že to neví, ale konečně to odhlasovali!"
[Obrázek]
[Snímek 5 – poznámky]
[Snímek 6 – nadpis]
Snímek 6
[Snímek 6 – obsah]
[Obrazec]
[Obrázek]
[Obrazec]
Kvilda – kousek od pramene
[Obrazec]
" Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou větev, pramení na Černé hoře na Šumavě ve výšce 1.172 m nad mořem jako Černý potok. Název Teplá Vltava nese říčka od Borových Lad, kde se stéká s tzv. Malou Vltavou známou i pod názvem Vltavský potok. U Lenory přibírá Teplá Vltava zprava ještě vody Travnaté (Luční) Vltavy (zvané též Řasnice)"
[Snímek 6 – poznámky]
[Snímek 7 – nadpis]
Snímek 7
[Snímek 7 – obsah]
[Obrazec]
Jméno Vltava nese tok až od soutoku Teplé a Studené Vltavy (ta přitéká z Bavorska) v přírodní rezervaci Mrtvý luh nedaleko Nové Pece
[Obrázek]
[Snímek 7 – poznámky]
[Snímek 8 – nadpis]
Snímek 8
[Snímek 8 – obsah]
[Obrazec]
" První jezy na Vltavě byly stavěny již za Ferdinanda I. (16. stol.) spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost. Pokud tedy když dnes přijde nečas a někdo prohlásí, že Vltavská kaskáda nebyla původně budována jako ochrana lidí před povodněmi, má vlastně skoro pravdu"
[Obrázek]
[Obrazec]
Teplá Vltava
[Snímek 8 – poznámky]
[Snímek 9 – nadpis]
Snímek 9
[Snímek 9 – obsah]
[Obrázek]
[Obrázek]
[Obrazec]
Vltava před léty
[Obrazec]
" Vory sloužily k dopravě dřeva, soli i potravin až do Prahy"
[Snímek 9 – poznámky]
[Snímek 10 – nadpis]
Snímek 10
[Snímek 10 – obsah]
[Obrazec]
" Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi. Vedlejšími přínosy jsou ochrana před povodněmi, usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst"
[Obrázek]
[Obrazec]
Vltava nyní - před nádrží Lipno
[Snímek 10 – poznámky]
[Snímek 11 – nadpis]
Snímek 11
[Snímek 11 – obsah]
[Obrazec]
Vranská přehrada
Vodní nádrž Vrané byla postavena v letech 1930–1936 jako první část Vltavské kaskády. Jejím hlavním úkolem je regulace odtoku Vltavské kaskády
[Obrázek]
[Obrazec]
V R A N É
[Snímek 11 – poznámky]
[Snímek 12 – nadpis]
Snímek 12
[Snímek 12 – obsah]
[Obrazec]
" Výška vzdutí vody 10 m, délka přehradního jezera 12 km na Vltavě, 3 km na Sázavě. Zadržuje 11,1 milionu m3 vody"
[Obrázek]
[Snímek 12 – poznámky]
[Snímek 13 – nadpis]
Snímek 13
[Snímek 13 – obsah]
[Obrazec]
" Má čtyři přelivová pole, každé o šířce 20 m. Výška hráze je 17 m"
[Obrázek]
[Snímek 13 – poznámky]
[Snímek 14 – nadpis]
Snímek 14
[Snímek 14 – obsah]
[Obrazec]
Elektrárna je zabudovaná do hráze a má dvě Kaplanovy turbíny
[Obrázek]
[Snímek 14 – poznámky]
[Snímek 15 – nadpis]
Snímek 15
[Snímek 15 – obsah]
[Obrazec]
" Její provoz je dálkově řízen ze Štěchovic, kde je centrální dispečink, který řídí všechny elektrárny vltavské kaskády. Tato patří ČEZ"
[Obrázek]
[Snímek 15 – poznámky]
[Snímek 16 – nadpis]
Snímek 16
[Snímek 16 – obsah]
[Obrazec]
" Malá plavební komora je blíže ke středu řeky, její užitná šířka je 12 metrů, délka 85 metrů."
Velká plavební komora je blíž ke břehu. Užitná šířka plavební komory
je 12 metrů a celková užitná délka 134 metrů. Navíc je rozdělena středními vzpěrnými vraty na dvě menší plavební komory délek 43 metrů a 85 metrů
[Obrázek]
[Obrazec]
Zdymadlo VRANÉ
[Snímek 16 – poznámky]
[Snímek 17 – nadpis]
Snímek 17
[Snímek 17 – obsah]
[Obrazec]
Plavební komory
" umožňují velkým lodím překonat hráz vodní nádrže a prodlužují vltavskou vodní cestu. Komory jsou dvě, nacházejí se u levého břehu a jsou vysunuty do horní vody"
[Obrázek]
[Snímek 17 – poznámky]
[Snímek 18 – nadpis]
Snímek 18
[Snímek 18 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
Š T Ě C H O V I C E
[Obrazec]
Byla postavena v letech 1938–1944 jako druhá část Vltavské kaskády.
Jejím hlavním účelem je regulace odtoku Vltavské kaskády
[Snímek 18 – poznámky]
[Snímek 19 – nadpis]
Snímek 19
[Snímek 19 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Hráz je dlouhá 124 m a vysoká 22,5 m. Výška vzdutí 20 m. Vytvořila jezero dlouhé 9,4 km s obsahem 11,2 milionu m3 vody"
[Snímek 19 – poznámky]
[Snímek 20 – nadpis]
Snímek 20
[Snímek 20 – obsah]
[Obrazec]
Plavební komora o délce 118 m a šířce 12 m je rozdělena na dvě části. Umožňuje proplutí lodí do výtlaku 1000 t. Lodě tu překonávají výškový rozdíl 20 m. Tím se tato plavební komora stala nejvyšší u nás a patří k nejvyšším tohoto druhu v Evropě
[Obrázek]
[Snímek 20 – poznámky]
[Snímek 21 – nadpis]
Snímek 21
[Snímek 21 – obsah]
[Obrazec]
" Elektrárna je přistavěna k přehradě na levém břehu. Tvoří ji dvě Kaplanovy turbíny, každá o výkonu 11,25 MW. Odtud se řídí veškerý provoz vltavských elektráren "
[Obrázek]
[Snímek 21 – poznámky]
[Snímek 22 – nadpis]
Snímek 22
[Snímek 22 – obsah]
[Obrazec]
Přečerpávací vodní elektrárna
[Obrazec]
Výkon: 45 MW
zprovozněna: 1947
" V roce 1991 byla odstavena pro zastaralost, "
v létech 1992 - 1996 proběhla výstavba nové elektrárny
[Obrázek]
[Obrázek]
[Obrazec]
Štěchovice II.
[Snímek 22 – poznámky]
[Snímek 23 – nadpis]
Snímek 23
[Snímek 23 – obsah]
[Obrazec]
Vrch Homole - vyrovnávací nádrž elektrárny
[Obrazec]
Potrubí k nádrži
[Obrázek]
[Obrázek]
[Snímek 23 – poznámky]
[Snímek 24 – nadpis]
Snímek 24
[Snímek 24 – obsah]
[Obrazec]
" Pod nádvořím elektrárny je zabudovaná vysokotlaká turbína s výkonem 45 MW, na kterou dopadá voda z jezera na vrcholu kopce Homole z výšky 219,5 m. Jezero o rozloze 5 hektarů se plní mohutným potrubím vodou z Vltavy v době, kdy je dostatek elektřiny. V okamžiku zvýšené spotřeby elektřiny se spouští vysokotlaká turbína, na kterou dopadá 21 m3 vody za vteřinu. Rozběh této turbíny na plný výkon trvá 100 vteřin"
[Obrázek]
[Snímek 24 – poznámky]
[Snímek 25 – nadpis]
Snímek 25
[Snímek 25 – obsah]
[Obrazec]
" Přehrada byla postavena jako součást Vltavské kaskády v letech 1949-1955 jako třetí část. V minulosti byla využívána pro účely: ochrana před povodněmi, energetika, nadlepšení průtoků, průmyslový odběr, rekreace"
[Obrázek]
[Obrazec]
S L A P Y
[Snímek 25 – poznámky]
[Snímek 26 – nadpis]
Snímek 26
[Snímek 26 – obsah]
[Obrazec]
" Vytvořila jezero dlouhé 44 km s plochou 1392 hektarů, které zadržuje 270 milionů m3 vody. Max. hloubka je 58 m "
[Obrázek]
[Snímek 26 – poznámky]
[Snímek 27 – nadpis]
Snímek 27
[Snímek 27 – obsah]
[Obrazec]
Hráz přehrady dlouhá 260 m a vysoká 60 m je založena na skalním podloží. Je vybavena vodní elektrárnou pro špičkový provoz s třemi Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 3×48 MW v tělese přehrady
[Obrázek]
[Snímek 27 – poznámky]
[Snímek 28 – nadpis]
Snímek 28
[Snímek 28 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
Návodní strana hráze
[Snímek 28 – poznámky]
[Snímek 29 – nadpis]
Snímek 29
[Snímek 29 – obsah]
[Obrazec]
Návodní strana hráze
[Obrázek]
[Obrazec]
Odtoková vpusť s vodníkem
[Snímek 29 – poznámky]
[Snímek 30 – nadpis]
Snímek 30
[Snímek 30 – obsah]
[Obrazec]
" Dozorna, odkud se kontroluje provoz elektrárny. Elektrárna dosáhne plného výkonu během 136 vteřin. Také její provoz je plně automatizován"
[Obrázek]
[Snímek 30 – poznámky]
[Snímek 31 – nadpis]
Snímek 31
[Snímek 31 – obsah]
[Obrazec]
Turbína
[Obrázek]
[Snímek 31 – poznámky]
[Snímek 32 – nadpis]
Snímek 32
[Snímek 32 – obsah]
[Obrazec]
Kaplanova turbína při opravě
[Obrázek]
[Snímek 32 – poznámky]
[Snímek 33 – nadpis]
Snímek 33
[Snímek 33 – obsah]
[Obrazec]
" Generátor turbíny, cívka, která vytváří magnetické pole"
[Obrázek]
[Snímek 33 – poznámky]
[Snímek 34 – nadpis]
Snímek 34
[Snímek 34 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
Projekt předpokládal výstavbu lodního zdvihadla pro přepravu lodí o nosnosti do 300 t. Nebyl ale dokončen z důvodu časové tísně a pro velké stavební náklady. Nyní prý bude ale dobudováno !
[Obrazec]
" Pak má sloužit k přepravě všech plavidel do rozměrů 44 × 5,6 m. Spolu se zdvihadlem Orlík bude vytvářet významnou technickou dominantu 240 km dlouhé vltavské vodní cesty České Budějovice – Mělník"
[Snímek 34 – poznámky]
[Snímek 35 – nadpis]
Snímek 35
[Snímek 35 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" V místech náplavky přehrady začínal velmi peřejnatý úsek Vltavy, nazývaný Vltavské, Štěchovické, později Svatojánské proudy"
[Snímek 35 – poznámky]
[Snímek 36 – nadpis]
Snímek 36
[Snímek 36 – obsah]
[Obrazec]
" František Bílek: Stavba Slapské přehrady, olej, 1958 "
[Obrázek]
[Snímek 36 – poznámky]
[Snímek 37 – nadpis]
Snímek 37
[Snímek 37 – obsah]
[Obrazec]
Přehrada byla postavena v letech 1957–1962
[Obrázek]
[Obrazec]
K A M Ý K
[Snímek 37 – poznámky]
[Snímek 38 – nadpis]
Snímek 38
[Snímek 38 – obsah]
[Obrazec]
Jejím hlavním úkolem je vyrovnávání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík
[Obrázek]
[Snímek 38 – poznámky]
[Snímek 39 – nadpis]
Snímek 39
[Snímek 39 – obsah]
[Obrazec]
" Dále má zajišťovat ochranu před povodněmi, vyrovnání průtoků, energetiku, nadlepšení průtoků a rekreaci v přilehlé oblasti"
[Obrázek]
[Snímek 39 – poznámky]
[Snímek 40 – nadpis]
Snímek 40
[Snímek 40 – obsah]
[Obrazec]
Je vybavena vodní elektrárnou se čtyřmi Kaplanovými turbínami
[Obrázek]
[Snímek 40 – poznámky]
[Snímek 41 – nadpis]
Snímek 41
[Snímek 41 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
Funkční plavební komora rozměrů 33x6 metrů se nachází za stromem vlevo
[Snímek 41 – poznámky]
[Snímek 42 – nadpis]
Snímek 42
[Snímek 42 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
kvalita vody – dobrá – známka 2 (podle obsahu chlorofylu)
výška hráze: 17 m
délka hráze: 158 m
rozloha hladiny: 195 ha
max. hloubka: 14 m
[Snímek 42 – poznámky]
[Snímek 43 – nadpis]
Snímek 43
[Snímek 43 – obsah]
[Obrazec]
" Jiný zdroj uvádí : Současně s Orlickou přehradou byla v r. 1961 vybudována v Kamýku nad Vltavou vyrovnávací přehrada. Její hráz je 24,5 m vysoká a 94 m dlouhá. Zadržuje jezero o rozloze 195 ha, dlouhé 10 km. "
[Obrazec]
Račte si tedy vybrat
[Obrázek]
[Obrazec]
(Pro jistotu těm číslům raději moc nevěřte !)
[Snímek 43 – poznámky]
[Snímek 44 – nadpis]
Snímek 44
[Snímek 44 – obsah]
[Obrazec]
Byla vybudována v letech 1954–1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku
[Obrázek]
[Obrazec]
O R L Í K
[Snímek 44 – poznámky]
[Snímek 45 – nadpis]
Snímek 45
[Snímek 45 – obsah]
[Obrazec]
" Těleso Orlické přehrady je v řetězu vltavských přehrad největší, nejvyšší a nejmohutnější. Její 450 m dlouhá betonová hráz dosahuje v koruně výšky 91 m a zadržuje jezero o ploše 2 732 ha (rozlohou je na druhém místě za Lipnem), dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km. Největší hloubka je 74 m "
[Obrázek]
[Snímek 45 – poznámky]
[Snímek 46 – nadpis]
Snímek 46
[Snímek 46 – obsah]
[Obrazec]
Orlické jezero
[Obrázek]
[Obrazec]
" Objemem zadržené vody se nádrž Orlík řadí na první místo v republice. Maximální teoretický objem vody tak může dosáhnout 716,6 mil. m?"
[Snímek 46 – poznámky]
[Snímek 47 – nadpis]
Snímek 47
[Snímek 47 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Během stavby se tady střídalo přes 1 500 dělníků a samotná stavba si vyžádala 2 oběti. Vzniklému umělému jezeru muselo ustoupit 14 mlýnů, velký počet pil a 650 obytných a hospodářských staveb"
[Snímek 47 – poznámky]
[Snímek 48 – nadpis]
Snímek 48
[Snímek 48 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Elektrárna je umístěna v levé části řeky. Jsou zde čtyři Kaplanovy turbíny o celkovém výkonu 4×94,5 MW, které slouží především k pokrytí špičkových odběrů elektřiny. Plného výkonu je elektrárna schopna dosáhnout za 2 minuty a plní důležitou roli při stabilizaci elektrické sítě"
[Snímek 48 – poznámky]
[Snímek 49 – nadpis]
Snímek 49
[Snímek 49 – obsah]
[Obrazec]
" Na pravém boku hráze je ozubnicový výtah pro lodě, který nahrazuje plavební komory obvyklé na jiných přehradách"
[Obrazec]
" Kromě výtahu pro lodě malých nosností je přehrady vybavena žlabem, ve kterém měla fungovat tzv. pojízdná vana. Loď velkých rozměrů by do ní najela a i s vodou by byla vytažena na hladinu přehrady. Tato mechanika však nikdy nebyla namontována"
[Obrázek]
[Snímek 49 – poznámky]
[Snímek 50 – nadpis]
Snímek 50
[Snímek 50 – obsah]
[Obrazec]
" Vlevo - nedokončené kolejové zdvihadlo na Orlické přehradě, vpravo - funkční lodní vlek pro malá plavidla o nosnosti 3,5 t "
[Obrázek]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Vozík je ve stanici zanořen do vody tak, aby loď do něj vjela. Následně je přivázána, takže po jeho vynoření visí na kurtách. Přeprava po kolejích probíhá na sucho. V horní části dráhy je vozík vždy otočen, aby byla loď při zanoření vozíku v koncové stanici schopna pohodlného vyplutí"
[Obrazec]
" Výtah je unikátní nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Překonává výšku více než 70 m a přepravení lodi po 277 m dlouhé kolejové dráze trvá asi 20 min"
[Obrazec]
[Snímek 50 – poznámky]
[Snímek 51 – nadpis]
Snímek 51
[Snímek 51 – obsah]
[Obrazec]
Žďákovský most
[Obrázek]
[Obrazec]
Žďákovský most
[Obrazec]
Z historie velice známý most. Tady přece Pražané koupali nepoctivé (snad pekaře) ve Vltavě !
[Snímek 51 – poznámky]
[Snímek 52 – nadpis]
Snímek 52
[Snímek 52 – obsah]
[Obrazec]
Údolí Vltavy před výstavbou přehrady Orlík
[Obrázek]
[Snímek 52 – poznámky]
[Snímek 53 – nadpis]
Snímek 53
[Snímek 53 – obsah]
[Obrazec]
Stavba přehrady
[Obrázek]
[Snímek 53 – poznámky]
[Snímek 54 – nadpis]
Snímek 54
[Snímek 54 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
K O Ř E N S K O
[Obrazec]
" Zátopný jez Kořensko byl vybudován v letech 1986–1991 spolu s vodním dílem Hněvkovice, se kterým tvoří soustavu vodních děl"
[Snímek 54 – poznámky]
[Snímek 55 – nadpis]
Snímek 55
[Snímek 55 – obsah]
[Obrazec]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Plavební komora o rozměrech 45,0 × 6,0 m je určena pro lodě do nosnosti 300 t"
[Snímek 55 – poznámky]
[Snímek 56 – nadpis]
Snímek 56
[Snímek 56 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
Smyslem díla měla být ochrana před odpadními vodami z jaderné elektrárny Temelín a nadměrným oteplováním říční vody
[Snímek 56 – poznámky]
[Snímek 57 – nadpis]
Snímek 57
[Snímek 57 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
H N Ě V K O V I C E
[Obrazec]
Přehrada je vodní dílo (VD) vybudované na řece Vltavě v letech 1986-1991. Spolu s VD Kořensko jsou nejnovějšími stupni Vltavské kaskády
[Snímek 57 – poznámky]
[Snímek 58 – nadpis]
Snímek 58
[Snímek 58 – obsah]
[Obrazec]
Vlevo od přepadů vjezd do nedokončené plavební komory. U levého břehu je vodní elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami
[Obrázek]
[Snímek 58 – poznámky]
[Snímek 59 – nadpis]
Snímek 59
[Snímek 59 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
Dokončená plavební komora
[Obrazec]
[Snímek 59 – poznámky]
[Snímek 60 – nadpis]
Snímek 60
[Snímek 60 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Rozměry hráze: délka 191 m, šířka 9,5 m, výška 27 m"
[Snímek 60 – poznámky]
[Snímek 61 – nadpis]
Snímek 61
[Snímek 61 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Čerpací stanice užitkové vody pro jadernou elektrárnu Temelín je umístěná na levém břehu nedaleko hráze, ale není součástí VD"
[Snímek 61 – poznámky]
[Snímek 62 – nadpis]
Snímek 62
[Snímek 62 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
L I P N O 2
[Obrazec]
" Lipno II. je vyrovnávací nádrž u Vyššího Brodu, která slouží k vyrovnávání odtoků z elektrárny na přehradě Lipno I."
[Snímek 62 – poznámky]
[Snímek 63 – nadpis]
Snímek 63
[Snímek 63 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Přehradní hráz (kombinovaná zemní a betonová) je 11,5 m vysoká a v koruně má délku 224 m. Za ní je zadrženo jezero o délce 2 km, jehož plocha dosahuje 45 ha"
[Snímek 63 – poznámky]
[Snímek 64 – nadpis]
Snímek 64
[Snímek 64 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" I na této přehradě je instalována vodní elektrárna (tzv. průběžná, tedy vyrábějící elektřinu nepřetržitě), osazená jednou Kaplanovou turbínou o výkonu 1,6 MW"
[Snímek 64 – poznámky]
[Snímek 65 – nadpis]
Snímek 65
[Snímek 65 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
L I P N O 1
[Obrazec]
Vodní dílo Lipno I a Lipno II se dvěma vodními nádržemi a dvěma elektrárnami se stavělo v letech 1952 - 1959
[Snímek 65 – poznámky]
[Snímek 66 – nadpis]
Snímek 66
[Snímek 66 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Hráz je sypaná s těsnícím jádrem, vybavená ocelovými kesony a betonovými výpustěmi. Výška hráze je 25 m, délka 296 m, max. hloubka jezera je 21,5 m "
[Snímek 66 – poznámky]
[Snímek 67 – nadpis]
Snímek 67
[Snímek 67 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
Toto vodní dílo má významnou protipovodňovou funkci. Přehrada je mj. velmi oblíbenou rekreační lokalitou
[Snímek 67 – poznámky]
[Snímek 68 – nadpis]
Snímek 68
[Snímek 68 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Vodní elektrárna je umístěna v 38 m vysoké, uměle vytvořené jeskyni v hloubce 160 m. Voda je ke dvěma Francisovým turbínám přivedena šachtami o průměru 4,5 m. Od turbín je voda odváděna 3,6 km dlouhým kanálem do vyrovnávací nádrže Lipno II. Výkon turbín je 60 MW"
[Snímek 68 – poznámky]
[Snímek 69 – nadpis]
Snímek 69
[Snímek 69 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Průtok vody ale není tak velký, aby bylo možné dlouhodobě udržovat vysokou výrobu energie, a proto je elektrárna používána jako špičková elektrárna, která pracuje hlavně v čase elektrické špičky, kdy se dobře uplatní její schopnost rychle (během 226 vteřin) rozběhnout produkci energie a dodat krátkodobě vysoký výkon"
[Snímek 69 – poznámky]
[Snímek 70 – nadpis]
Snímek 70
[Snímek 70 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
" Jez Hluboká nad Vltavou. Vpravo vorová propust, místo budoucí plavební komory "
[Obrazec]
" Stavby na řece však znamenaly také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad"
[Obrazec]
Jiné stavby na Vltavě
[Snímek 70 – poznámky]
[Snímek 71 – nadpis]
Snímek 71
[Snímek 71 – obsah]
[Obrazec]
Jez Hněvkovice. U druhého břehu jasná vorová propust - poslední zachovalá na střední Vltavě. Plavební komora plánována za ní u levého břehu
[Obrázek]
[Obrazec]
" Také se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze již v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá a v létě je naopak příliš chladná na koupání"
[Snímek 71 – poznámky]
[Snímek 72 – nadpis]
Snímek 72
[Snímek 72 – obsah]
[Obrázek]
[Obrazec]
Plavební komora České Vrbné
[Snímek 72 – poznámky]
[Snímek 73 – nadpis]
Snímek 73
[Snímek 73 – obsah]
[Obrazec]
NAKONEC - CO VLTAVSKÁ KASKÁDA
[Obrazec]
A POVODNĚ ???
[Obrazec]
" Je pravdou, že kaskáda byla stavěna hlavně kvůli výrobě elektrické energie. Po válce bylo elektřiny málo, potřeboval ji rozvíjející se těžký průmysl, pro domácnosti musel být proud často vypínán. Byla to jiná doba. Dnes už máme nejenom co jsme chtěli, ale dokonce i takový přebytek elektřiny, že patříme k jejím největším vývozcům v Evropě. Tenkrát nestál Temelín ani Dukovany. Nebylo by tedy dobré si občas připomenout i jiné možné funkce celé kaskády ? Co takhle zadržování přívalů vody ? Přehrady by sice musely mít nižší hladinu vody, musely by být s dostatečným předstihem i odpouštěny, což by se projevilo i v nižší výrobě elektrické energie, ale odpadlo by hodně problémů s odstraňováním škod v zatopených oblastech. A nebylo by ani ohromného utrpení obyvatel v postižených územích. To ale není důležité. Na lidech nezáleží. Rozhodující jsou zisky – peníze. A těch by pak bylo pro někoho míň !"
[Obrázek]
[Obrazec]
" Hudba : Brněnská Moravěnka - Teče voda, teče"
[Snímek 73 – poznámky]
ID_4763_Vltavská_kaskáda_...
7.13 MiB
| 5147 | Vltavská kaskáda - nádherná prezentace... | 2020-05-19 12:32:00 |