Show Email
Text je efektivním „reality checkem“. Úspěšně poukazuje na to, že laboratorní nebo teoretické výhody hmyzího proteinu narážejí na tvrdou realitu průmyslového měřítka, energetických vstupů a nákladů na údržbu prostředí. I přes útočný tón a zřejmé logické mezery klade validní otázku: Pokud je to tak ekologické a jednoduché, proč je to tak drahé a technologicky náročné?
Skvělá argumentace - klobouk dolů před autorem.
Lepší analýzu jako protiargument na "zdravou kombinovanou biopotravu" jsem
zatím nečetl.
A dovoluji si zopakovat, že matematika je jediná věda, která se nedá okecat
a u které opravdu plati, že zejména "pravda vítězí".
-třikrát jsem si to přepočítal a nenašel jsem v tom žádnou chybu,vypadá to,
že cvrčky nemusím.
Kráva versus cvrček - úvaha.
Ještě jsem se zahloubal do cvrčkosalám byznysu zkoumaného na Mendelově
univerzitě a dovolil si amatérským výpočtem ověřit tvrzení "vědce" z Brna,
který zjevně dostal granty na výzkum pojídání hmyzu a hodně by zklamal,
kdyby řekl, že to je blbost.
Z průměrné krávy je po roce cca 300 kg kvalitního masa. Průměrný cvrček
domácí má 1 g a dospělé velikosti dosáhne po dvou měsících. Abyste měli
stejnou váhu cvrčků, potřebujete jich tedy 300 000. Podle ChatuGPT4o se při
chovu vejde cca 4.000 cvrčků do jednoho metru krychlového. K produkci 300
kil cvrččího salámu tedy potřebujete 75 m3. Vzhledem k tomu, že cvrček roste
6x rychleji než kráva, tak rozpočteno na rok se jedná o 12,5 m3.
Klimatizovaného, vytápěného prostoru, kde musí být 27 stupňů. Jenže to má
ještě jeden háček.
Cvrček je tvořen z většiny vodou. A tak když se usuší, tak ztratí cca 70 %
své hmotnosti. Takže abyste měli 300 kilo cvrčků, potřebujete jich nikoliv
300 000 ale milion. To už je 250 metrů krychlových. To je třeba voliéra o
rozměru 10x10x2,5 m. To je prosím prostor potřebný k nahrazení JEDNÉ krávy.
A opakuji vytápěný a klimatizovaný prostor se stabilní teplotou 27 stupňů.
Kravín pro volně ustájených 200 krav zabere plochu cca 2000 m2 a když jsem
v jednom naposled byl, měl rozbitá okna a klimoška tam fakt nebyla, řekl
bych, že ani topení. Vytápějí si to ty krávy samy. Na stejnou plochu by se
tedy vešlo pouze 20 voliér na cvrčky. Když to vynásobím rychlostí růstu 6.
Tak na stejnou plochu se vejde 120 ekvivalentů krav za rok. Takže plocha
potřebná pro cvrčky je větší, než plocha pro chov krav. Hovězí maso přitom
obsahuje více bílkovin a kráva kromě nechutného prášku dává také mléko na
sýr a tvaroh, kůži, hnojivo a další produkty. Cvrček cvrká. A potřebuje
vytápění, klimošku a odvlhčovač vzduchu. No a co se týče energetické
náročnosti zpracování.
Krávu potřebujete mít po porážce v chlaďáku, cvrčka musíte sušit. Jenže když
si pak chcete udělat steak, je to otázka minut, a tedy i málo energie.
Cvrčky musíte nakonec smažit DESÍTKY minut. Což je samozřejmě to ošklivé CO
2.
Je to takový sranda výpočet důvěřující ChatuGPT4o jako zdroji o prostoru pro
chov cvrčků, ale NIKDE jsem žádná lepší data nenašel a žádný ze cvrčko
salámistů je nikde neuvádí, když básní o tom, jak je to ekologičtější a
lepší.
A celý ten výpočet je potvrzen realitou a sice tím, že kilo hovězího začíná
na 200 korunách. Zatímco 200 korun stojí 100 gramů cvrčků!!!
Abyste se tedy nažrali stejně ze cvrčků jako z hovězího, musíte vysolit 10x
víc peněz.
A tím bych ty žvásty o tom, jaká je to spása lidstva a ekologický zdroj
bílkovin, ukončil.