Show Email

Tělo:

Důsledky fialové politiky - tzv. spálená země!

Rozhovor - advokátka Miroslava Hustáková po návratu z Ruska

„Rusko neustoupí, USA byly mečem, který je už zlomen. Babiše čekají těžké

chvíle.“

Vrátila se z Moskvy

Bez

benzínu a bez elektřiny Rusové rozhodně nejsou, sdělila ParlamentnímListům.

cz

po návratu z Ruska advokátka Miroslava Hustáková. „Mám vážné obavy, že až

pan Babiš uvidí všechny smlouvy, které podepsala předchozí vláda na podporu

Ukrajiny, zažije těžké chvíle,“ okomentovala též, co čeká pravděpodobného

příštího premiéra. V oblasti války na Ukrajině se dle ní rozhodně zázraky

také

čekat nedají.

Vy jste se vrátila z Ruska, což je dnes poměrně

rarita. Už jen proto, že se člověk do Moskvy musí trmácet přes Istanbul.

Když

se zeptám úplně blbě: Co jste v Moskvě viděla?

Do

Ruska jezdí z naší republiky tisíce lidí, ale bojí se to zveřejňovat. Dnes

je se svobodou slova u nás v mnoha směrech horší situace, než před rokem

1989, tedy se jim nemůžete divit. Komunisté nezavřeli nebe pro USA ani

v době válek v Koreji nebo Vietnamu. Nyní se nechává vydělávat cizím

aerolinkám na úkor vlastních z EU. Osobně jsem si jista, že se bruselští

úředníci bojí, že návštěvou Ruska statisíci občany z EU by jim spadly masky.

Lidé by sami poznali jak v Rusku v klidu žijí společně Rusové,

Ukrajinci a další desítky jiných národů a národností, mohli by vidět na

vlastní

oči, co mají v obchodech, jak jsou čistá jejich města a bezpečná. Vymývání

mozků pomocí médií by jim šlo mnohem hůře.

Přes

Turecko jsem ještě neletěla. Po špatné zkušenosti s Air Serbia kupuji

letenky u aerolinek Ázerbájdžánu, tedy létám s mezipřistáním v Baku.

A rozhodně v letadle je vždycky dost Čechů, se kterými trávím čas

v tranzitu. V Moskvě jsem se mohla setkat i s Čechy a Slováky,

kteří tam žijí a už se nechtějí vrátit do svých zemí, protože jsou v Rusku

šťastnější. Jedna Slovenka, která má dům u hradu v Bratislavě, mi řekla,

že konečně jí jídlo, které není zaneseno samýma éčkama, vyléčili jí tam

rakovinu, když jí na Slovensku řekli, že má před sebou maximálně půl roku

života. Prodala pozemek, odletěla do Ruska a nechala se tam vyléčit. Řekla

mi

s humorem, že si koupí mléko a udělá se jí z něj kyška, což u nás 40 let

nezažila. Já jsem nepozorovala žádné významné změny. Moskva se stále buduje,

opravuje, nové povrchy chodníků a cesty se dělají bohužel i v noci, takže

jsem, kvůli hluku strojů, nemohla spát u otevřeného okna. Jediná změna, čím

je

postižen obyvatel Moskvy kvůli SVO je omezení internetové sítě. Nemůžete

telefonovat pomoci whatsappu, facebook funguje také omezeně. Zažila jsem při

cestě do Moskevské oblasti, že taxikář byl naváděn špatně u vojenského

letiště

Žukovskoje. GPS nás poslala na jinou stranu, než jsme měli jet. Museli jsme

se

vracet. Záměrně jsou u strategických míst rušeny naváděcí prostředky. Jinak

je

Moskva hezké a čisté město, jaké bylo.

Je

správné poznamenat, že Moskva je poněkud anomální, abnormálně bohatá. A

chtělo

by to asi vidět i Rusko mimo Moskvu?

Toto

klišé čtu neustále od lidí, kteří nikdy nebyli v Rusku, natož mimo Moskvu.

Nyní v říjnu jsme jeli do Moskevské oblasti, kde jsem viděla domy velmi

podobné domům u nás, byla jsem nakupovat v obchodech a žádné změny, třeba

v množství a druhu potravin jsem neviděla. Mimo Moskvu je třeba levnější

benzín. Koupíte jej okolo 60 rublů za litr, což je na české koruny zhruba 20

Kč. V Moskvě jsem viděla ceny okolo 66 rublů. Je stále třeba brát

v úvahu, že je to země o 11 časových pásmech a rozdíly mezi vesnicemi a

městy jsou samozřejmě určitě mnohem větší než u nás. Rozhodně je ale lež, že

jiná města se nedají srovnat s Moskvou. A tím nemyslím zrovna Petrohrad.

Vymývání mozků našim občanům je tak úspěšné, že si mnozí myslí, že jsou tam

miliony lidí bez elektřiny a nejnovější nesmysl, který se šíří je, že je tam

benzín na příděl nebo je ho nedostatek. Na to jsem se vysloveně ptala všech

známých a kamarádů, co žijí i mimo Moskvu, ptala jsem se vždy i taxikářů. Ti

o

ničem nevěděli, ale nadávali, že benzín je zdražen od léta o několik rublů.

Musí už platit v přepočtu mnohdy až 24 Kč za litr.

Abych

předešel některé diskutující: Co kdyby někdo zcela vážně namítl, že vozíte

do

Ruska peníze okupantům tím, že tam jezdíte?

 Peníze do Ruska není třeba vozit, Západ mu je posílá sám

v miliardách za nerostné suroviny, které od Ruska kupuje. Platí mu víc,

než dává v rámci pomoci Ukrajině. Ruský plyn nazýváme holandským, přitom

Nizozemí nemá žádné naleziště plynu. Jen ukládá plyn, který přes překupníky

prodalo Rusko. My tak jako užiteční idioti platíme za ruský plyn 3x více,

než

bychom museli. USA si jen za první pololetí 2025 koupily od Ruska uranové

palivo za 800 milionů dolarů, přičemž za celý loňský rok to bylo jen za 750

milionů. Já si v Rusku kupuji to, co u nás koupit nejde. Například některá

léčiva a kosmetiku, které jsou mnohem kvalitnější a levnější. Můj blízký

příbuzný měl loni 8x antibiotika. Loni v listopadu jsem mu přivezla extrakt

z 28 rostlin, který se mu podává po 5 kapkách denně. Od té doby už rok

neměl jediná antibiotika. Já beru na vědomí mínění lidí, kterých si vážím.

Názory od lidí, které nezajímalo upálení Rusů v Oděse ani vraždění dětí na

Donbase, ani zvěrské pokusy na lidech v laboratořích na Donbase, jsou mi

jedno.

Nicméně, nebudeme se rozčilovat. Pojďme ještě k té

cestě. Co se vám na výjezdu do Ruska líbilo nejvíce a co vás naopak nejvíc

naštvalo?

Totálně

mne naštval samotný přílet do Moskvy na letiště Vnukovo. To zcela nezvládá

přísun cestujících, není schopno je důstojně odbavovat přes pasovou

kontrolu.

Ironicky by někdo mohl říct, že velké množství cestujících je asi dáno

izolací

Ruska od světa, ale já postup orgánů pasové kontroly musím považovat za

projev

5. kolony proti prezidentu Putinovi a vládě pana Mišustina. Na jedné straně

poskytují e-víza za 4 dny od požádání a potom dělají doslova cirkus

s těmi, kteří přiletěli na návštěvu. Je věcí Ruské federace, komu dá

vízum. To je její plné právo. Způsob, kterým po udělení víza takové lidi

pouští

za své hranice, ale má být důstojný a odpovídat 21. století. Jsou tam

extrémně

dlouhé fronty u pasových přepážek, kde jste fotografováni a jsou vám

odebrány

otisky všech prstů. V mém konkrétním případě mi mladá žena za přepážkou

řekla, že jsem v Rusku poprvé, jmenovala se nedávno jinak. Řekla mi

příjmení, které jsem nikdy neslyšela a suše konstatovala, že se to musí

prověřit, ať se vrátím do tranzitu a sednu si na pohovor. Pas mi zabavila.

Vrátila jsem se tedy zpět a zjistila, že letiště blokuje zahraniční

telefonní

čísla, nemůžete nikam zavolat. Připojit se k wifi je povoleno jen ruským

telefonním číslům. To mne naštvalo a šla jsem k postávajícím mužům

v oblecích a žádala, aby zatelefonovali osobám, co mne čekají na letišti.

To provedli. Při pohledu na desítky osob čekajících na pohovor, jsem se

zeptala, jak dlouho mám čekat na nějaký rozhovor a bylo mi řečeno, že asi

tak

hodinku. To jsem odmítla a žádala sdělit, kde je jejich velení. Ukázali mi

dveře, kde sedí jejich náčelník a šla si svoji věc vyřešit. Pan náčelník byl

mladý člověk, který mne vyslechl, řekla jsem mu, jak mi může někdo z jeho

lidí sdělit, že jsem poprvé v Rusku, když jsem u nich byla tolikrát, že si

to

už ani nepamatuji, a pokud mi vzali otisky prstů, tak po provedení

biometrické

kontroly v pase přece není pochyb, kdo jsem. Náčelník se zvedl, odešel se

mnou k přepážce, zkontroloval mnou tvrzené informace, vydal mi pas a

popřál hezký pobyt v Moskvě.

Když

jsem svůj zážitek popisovala přátelům, co žijí ve Slovenském domě, tak se

smáli,

že to je přece dnes běžné, čeká se na rozhovor o ničem i 3 hodiny. To ale

nebylo všechno. Ráno jsem zjistila, že si na svůj pas už nemohu koupit

ruskou

telefonní kartu. Nutili mne jít vykonat jakési gosuslugi, kde mi mají být

opět

odebrány otisky prstů a mám být vyfocena. To jsem odmítla a zavolala

kamarádce,

ať mi kartu zajistí, což učinila. Z popisu, co jsem zažila, vidíte, že

takové nesmysly nejde vymyslet jen z důvodu, že taková opatření zavedly

osoby na postu, který neodpovídá jejich mentálnímu vybavení. Mám zato, že

škodí

zájmům Ruské federace schválně. To všechno pod pláštíkem zajištění

bezpečnosti

v době SVO. Chtějí co nejvíce znepříjemnit přijíždějícím hned první hodiny

v Rusku, aby nadávali na vedení země. Pokud by tomu tak nebylo, tak by

zajistili

průchod osob přes pasovou kontrolu jako u nás. Automatická kontrola

biometrie,

naskenování pasu vás pustí přes hranici. Pokud by byl problém, systém

zábran vás nepustí, potom vás už osobně kontrolují členové pasové kontroly,

kterých je na letišti Vnukovo zoufale málo. Při propuštění na území RF, kdy

jste poskytli otisky prstů, vyfotili vás, není třeba dělat totéž na jakýchsi

gosuslugách a automaticky vám mají vydat potvrzení pro nákup karty do

mobilu.

Zajistí se tím bezpečnost Ruské federace, aniž by byli otráveni příchozí

cestující už na letišti. Změna způsobu odbavování při pasové kontrole na

letišti je nanejvýš nutná už nyní. Neumím si představit kolaps, který by

následoval otevřením nebe z Evropské Uuie. Znám mnoho lidí, kteří se

chystají jet do Ruska, jen se nebe otevře.

Nejvíce se mi líbilo, že každý z mých přátel,

který se nacházel v Moskvě, mne chtěl vidět. Mám tam mnoho kamarádů a

známých, zejména Rusů a Ukrajinců. Jeden Ukrajinec mi ještě volal na

letiště,

když jsem odjížděla, jak to, že jsem za nimi nepřišla. Vlastní obchodní

centrum

v Istrinském rajóně v Moskevské oblasti a já tam cestu za tu krátkou dobu,

kdy jsem se chtěla především věnovat svému zdraví, neměla. Jsem moc ráda, že

jsem získala další materiály na druhý díl knížky Duchovní prvouka, kterou

bych

ráda vydala příští rok.

Abychom

se věnovali i „velké politice“, tak ruská strana nepotvrdila

Trumpem oznámenou schůzku v Budapešti. Že musejí být vyřešeny „zdrojové

otázky“ války. Tady bychom se asi mohli zastavit u těch cílů

„speciální vojenské operace“, které jste už víckrát zmiňovala.

Už

na počátku roku jsem říkala, že letos nejde uvažovat o míru. Rusové od svých

cílů neustoupí a ty nebyly zatím dosaženy. O teritoriu, který mají v ústavě

jako součást Ruska, nebudou s nikým diskutovat. Trump nechce opakovat pro

USA další Afghánistán, tak se pokouší odvrátit nejhorší, a to totální

porážku

Západu jako celku. Rád by se z těchto zlých konců nějak vymanil a Černého

Petra nechal pouze Evropské unii. Svým voličům tvrdí, že chce mír a jenom

Putin

se Zelenským to odmítají. Oni mu ty nesmysly věří. Už nějak zapomněl, že

prezidentem USA už byl a v jeho době Ukrajinu USA vyzbrojovaly, jak se jen

dalo. Na Ukrajině jsou stále pojmenovány ulice po nacistických zločincích,

tedy

o splnění žádného z cílů zatím nemůže být řeči. Přesto prezident Putin už

ví, že všech dosáhne. Nejdříve to bude na jaře příštího roku.

Trump se

vlastně točí jako ručička hodin na ciferníku. Pořád dokola. Jednou slibuje

rakety Tomahawk, pak vynadá Zelenskému, pak zase řekne, že schůzka v

Budapešti

je zbytečná. A jednou se „naši bojovníci“ radují, že je americký

prezident na „ukrajinské straně“, pak se ale ručička točí dál a oni

mu nadávají, že je kolaborant. A znovu a znovu a znovu. Co s tím?

Představte

si filmovou hvězdu, která po desítky let neměla ve světě konkurenci a neumí

si

přiznat, že skoro v 80 letech života už nikoho nezajímá. Je obklopena

ještě skupinou osob, které ji utvrzují, že je stále nejlepší a ona tomu ráda

věří. Je odpojena od reálného světa a bohužel se podle toho i chová.

V takovém politickém prostředí nyní žije Trump. Obklopil se těmi, pro

které je výhodné ho utvrzovat, že je jediný a nejlepší, že USA vládnou

celému

světu. Kdo není servilní, ten musí z kola ven. Bohužel okolí Trumpa není

schopno jeho projevy korigovat, a tím se stávají trapnými. Typickým

příkladem

jsou Tomahawky. USA nebyly nikdy připraveny je poskytnout Ukrajině. Je to

jako

byste si pořídil náboje do pistole, ale pistoli nemáte. Celkově mají USA cca

1200 Tomahawků, které jsou určeny v prvé řadě pro použití

z amerických ponorek a bombardérů. USA si ale nemohou dovolit přímý

konflikt s Ruskem. Ze země je lze vypustit pomoci zařízení Tajfun, které

je v Evropě jen jedno. NATO si nemůže dovolit, aby jej při překročení

hranice mezi Polskem a Ukrajinou navštívil Kindžal. To za situace, kdy podle

oficiálního sdělení ukrajinského velení mají drahé obranné Patrioty pouze 6%

úspěšnost proti ruským zbraním.

Pamatuji si, jak se na mne v lednu před

inaugurací Trumpa mnozí lidé zlobili, když jsem řekla, ať na mír zapomenou a

že

Trump vůbec nechápe složitost problému a vojenskoprůmyslový komplex USA mu

prostě mír nedovolí. Pokud posloucháte vojenské odborníky, jako Larryho

Johnsona, Andreje Martyanova, Scota Rittera a Douglase Macgregora, tak si

stěžují, že v Bílém domě už nejsou odborníci, kteří by mohli být svými

znalostmi profesionálními poradci prezidenta. Proto jsou jeho projevy někdy

mírně řečeno zmatené. Poslední výsměch si zasloužily jeho sankce na Lukoil a

Rosnefť. Nedal žádné sankce na druhotné překupníky, a tím jeho rozhodnutí

předem nemá žádný smysl. Jen dokazuje, že USA už nejsou schopny být světovým

lídrem. Je opravdu smutné, že každý jeho post berou novináři vážně, jako by

to,

co píšou, mohl uskutečnit. Údajně telefonoval s premiérem Modi a ten mu

slíbil, že nebude kupovat ropu od Ruska. Hned ráno to dementovalo

ministerstvo

zahraničních věcí Indie a konstatovalo, že budou vést nezávislou politiku,

která nepoškodí energetické zájmy Indie. Čína s Japonskem chtěly předejít

této trapnosti o údajných telefonátech a konstatovaly, že energetické zdroje

budou kupovat od Ruska dál. Čína nyní uvalila sankce na USA zákazem vývozu

jejich vzácných kovů, které USA nutně pro svůj průmysl potřebují. Na takové

jednání dosud USA nebyly zvyklé, hrály si na meč ve světě a on je už

zlomený.

Je smutné, že tento fakt si neuvědomují novináři, ale katastrofou pro Evropu

je

skutečnost, že si to neuvědomují ani politici. Nedávno mi jeden náš vrcholný

politik řekl, že Západ nedovolí, aby Rusko vyhrálo konflikt na Ukrajině. Já

mu

odpověděla, že Rusko se Západu ptát nebude. Pokud Trump chce druhým

rozkazovat,

co mají kupovat od Ruska, ať si sám uloží sankce na minimálně 2 roky, po

které

nebude kupovat jaderné palivo. 1/3 svých jaderných elektráren v USA tak

bude moci zavřít a bude hezkým příkladem pro nás Evropany, které nutí

k něčemu, co zatím sám pro svoje USA neudělal.  

Premiérem

bude asi skutečně Andrej Babiš. Tak tedy, co ho ve vztahu k otázce Ruska a

Ukrajiny čeká, i s ohledem na prognózu trvání války?

Může

si být jistý, že za něho nikdo horké kaštany tahat nebude. Ještě před

zahájením

SVO na Ukrajině zajistil, že jsme se stali hned po USA druhou nepřátelskou

zemí

na ruském seznamu. Vyhodil desítky jejich diplomatů za výbuch ve Vrběticích,

kdy se orgány činné v trestním řízení dodnes nenamáhaly ani formálně

obvinit ruské agenty, kteří měli výbuch způsobit. Je to postup, který je

těžce

obhajitelný. Buď panu Babišovi byly dány důkazy o celém činu, a já se ptám,

jak

to, že tito Rusové nejsou stíháni v pozici uprchlých, nebo tyto důkazy

neměli a není důvod k jejich trestnímu stíhání, a tedy premiér Babiš neměl

právo takto jednat. Kvůli jeho postupu chátrá v centru Moskvy vynikající

hotel v českém vlastnictví. Areál Českého domu můžeme ohodnotit na

miliardu. Navrch hrozí, že nám bude tento areál zabaven v rámci odvetných

sankcí a náš stát přijde o velmi lukrativní majetek. Češi můžou být velmi

vděční slovenské vládě, že jim umožňuje setrvávat ve Slovenském domě, byť

tam

třeba není až takový komfort.

Mám

vážné obavy, že až pan Babiš uvidí všechny smlouvy, které podepsala

předchozí

vláda na podporu Ukrajiny, zažije těžké chvíle. Pokud se podaří ukončit

horkou

fázi konfliktu na Ukrajině, dojde řada na nás. Budeme dostávat za naše

chování

sankce. Nejsem si jistá, že je na to budoucí premiér Babiš zcela připraven,

ale

jsem si jistá, že nám z EU nikdo nepomůže. Budoucí premiér se ocitne už

příští rok ve velmi nezáviděníhodné situaci.