Show Email

Tělo:

Ukrajinští uprchlíci před válkou rozpoutanou agresivním Ruskem na UA jsou

určitým bonusem pro Česko, což není neopodstatněné tvrzení.

Odráží ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků pro český trh práce a čistý

finanční zisk České republiky z jejich přítomnosti (placení daní) navzdory

počátečním nákladům na jejich podporu.

I když je Ukrajina významným poskytovatelem pracovních sil pro klíčová

odvětví, přispívá k hospodářskému růstu a snižování nezaměstnanosti v ČR,

rámcování „bonusů“ může přehlížet etické a humanitární aspekty bydlení a

podpory uprchlíků prchajících před válkou.

Ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků: Nedostatek pracovních sil v ČR:

Ukrajinci pomohli zaplnit nedostatek pracovních sil v klíčových odvětvích,

jako je logistika, výroba a služby, a posílili tak českou ekonomiku. České

stavebnictví, výstavba silnic a opravy mostů by nebyly realizovány.

Daňové příjmy: Zaměstnaní ukrajinští uprchlíci přispívají do státní pokladny

prostřednictvím svých výdělků.

Čistý finanční zisk: Výzkum a statistiky ukazují, že příspěvky zaměstnaných

Ukrajinců z hlediska daní a dalších příjmů již překonaly náklady na podporu

uprchlíků, což vedlo k čistému finančnímu zisku pro Česko.

Ekonomická perspektiva: Z ekonomického hlediska lze příliv pracovníků vnímat

jako „bonus“ pro trh práce. Nízká nezaměstnanost.

Humanitární aspekty: Toto pojetí však může zastínit humanitární krizi

milionů lidí vysídlených válkou a morální povinnost poskytovat podporu. V 

Česku se daří mnoha lidem přímo skvěle. O tom svědčí dobrovolné sbírky

běžných lidí, které dosahují řádu miliardy.sou sice někteří jedinci žijící v

bídě - ti jsou využíváni stranami a hnutími ke kritice společnosti, ale

nutno se zabývat otázkou, jestli se dotyční jedinci nedostali do své situace

vlastní vinou. Vlatní vinou nemůže být zatěžována společnost. 

Úloha Česka: Česká vláda poskytla uprchlíkům humanitární pomoc a dočasnou

ochranu a uznala tak odpovědnost za pomoc. Mnozí Češi si pamatují na dobu po

21.srpnu 1968, kdy po vpádu vojsk pod vedením Moskvy bylo jasné, že bude

konec s Dubčekovým „Socializmus s lidskou tváří“ a že bude nastolen tvrdý

sovětský režim. Na třistatisíc  nejvzdělanějších Čechů opustilo tenkrát

republiku a byli přijímání a podporováni v zemích západního civilizovaného

světa. Česko se tak přijímáním a podporou uprchlíků z Ukrajiny dnes

projevilo, že patří k zemím západního civilizovaného světa. To by měli

kritici uprchlíků pochopit. 

Dopad na trh práce: Česká republika, stejně jako ostatní evropské země, čelí

nedostatku pracovních sil a mezi ukrajinskými uprchlíky našla velkou

základnu pracovních sil. Některé provozy zvláště soukromých podnikatelů by

musely být jinak zavřeny. 

Ekonomická data: Významný nárůst registrovaných ukrajinských pracovníků a

jejich přínos pro národní hospodářství umožňuje snadno interpretovat jejich

přítomnost jako „bonus“.

Nepochopení nákladů: Počáteční zprávy se zaměřovaly na náklady na podporu

uprchlíků, ale novější data ukazují, že ekonomické výhody nyní převažují nad

výdaji, což pro některé činí narativ o „bonusech“ pro Česko atraktivnějším.

 Uprchlíci se Česku začali ekonomicky vyplácet. Drobně pomáhají svojí prací i

 českému důchodovému systému. Oslovení odborníci ale upozorňují, že

nevyužíváme naplno jejich potenciál.

 Českem už od začátku války prošlo 600 tisíc válečných uprchlíků, kteří v 

zemi získali dočasnou ochranu, a bezmála 355 tisíc z nich podle posledních

červnových dat Ministerstva vnitra v republice stále přebývá.

Státu se přitom už od druhé poloviny minulého roku začali uprchlíci

vyplácet, jak ukazují ekonomické modely zveřejněné Ministerstvem práce a 

sociálních věcí. Za celý loňský rok ještě mírně převážilo 21,6 miliardy

nákladů nad 21 miliardami korun na příjmové stránce.

Uprchlíci víc přispívají, než kolik stojí

První letošní čtvrtletí už ovšem dominují příjmy. Česku uprchlíci přinesli

na daních a odvodech 6,4 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 3,5 

miliardy korun.

„Na začátku byli příjemci humanitární dávky téměř všichni uprchlíci a od té

doby jich je třikrát méně. Přirozeně se na humanitární dávku vynakládá méně

a ti, kteří mohou, pracují,“ popisuje logiku ve vývoji ekonomických

ukazatelů Zuzana Ramajzlová, vedoucí Programu podpory uprchlíkům v ČR z 

Člověka v tísni.

Odvrácenou stranou úspěšné ekonomické integrace ovšem podle odborníků na

migraci zůstává, že jsme nedokázali naplno využít potenciál příchozích

uprchlíků. Ukrajinci pracují, ale pod svojí kvalifikací.

Podřadná místo pořádné práce

Konkrétně to ukazuje například životní situace Natalie, o které Seznam

Zprávy psaly letos v únoru. Na dálku vyučuje chemii a biologii a zároveň v 

Česku manuálně pracuje. „Nejdřív mám hodiny, pak jdu do fabriky, večer se

připravím na další den,“ popsala, jak vypadá její obvyklý pracovní program.

„Sice se nám uprchlíci vyplácejí ekonomicky, ale je to hrozně krátkozraké,“

poznamenává Klára Boumová z Charita ČR, kde má na starosti advokační činnost

v oblasti migrace.

Vypočítává, že integrací se rozumí začlenění na trh práce, ovládnutí jazyka,

začlenění se do společnosti a do vzdělávání a získání udržitelného bydlení.

„Práce se podařila, ale za cenu toho, že nepracují tak, jak by mohli

pracovat,“ tvrdí Klára Boumová. Vysvětluje, že výzkumy dokládají, že pokud

uprchlíci pracují delší období – řadově několik let – na nízkokvalifikované

pozici, tak na ní zůstávají už napořád.

„Protože, když pracujete a samozřejmě máte i různé přesčasy, tak nemáte čas

na jazykové kurzy,“ říká odbornice z Charity.

Vyplácí se? Spíš než tvrdá data, křehké odhady

Ekonomické odhady Ministerstva práce o tom, kolik uprchlíci přinášejí české

státní kase, vychází zejména z údajů od Úřadu práce. Podle jejich dat se

počet pracujících uprchlíků s dočasnou ochranou postupně ustálil v 

posledních měsících na 120 tisících.

ně zaměřený na aspekt bezpečnosti, který nerozporuje, ovšem vysvětluje, že

zapomínáme na to, že kvalifikovaní uprchlíci si mohou vybírat.

„Spousta lidí žije v představě, že máme na hranicích zástupy potenciálních

migrantů, kteří chtějí do České republiky a my si budeme vybírat. A ono to

tak není. Musíme aktivně lákat lidi, kteří jsou produktivní a určitě je

nenalákáme na to, že jsou tady nižší mzdy, ale zato větší administrativa,“

říká Štěpán Mikula.

Uprchlíci pomáhají přeneseně i důchodcům

Nemusí to být úplně zřejmé, ale pracující uprchlíci jsou vítaní i z pohledu

českého průběžného důchodového systému. Zdůraznil to ministr práce Marian

Jurečka (KDU-ČSL) během nedávné prezentace zprávy o stabilitě důchodového

systému.

Právě pracující uprchlíci a nízká nezaměstnanost obecně drobně pomáhali

zlepšit bilanci důchodového systému, který se potýká s rostoucí skupinou

penzistů a klesajícím počtem produktivní populace.

„Poslední půlrok se držíme kolem té hranice 115 až 120 tisíc lidí s dočasnou

ochranou, kteří pracují, a to je posílení už v řádu miliard korun na

příjmech na pojistném,“ vysvětlil Jurečka vazbu mezi na důchodový systém.

 Varování ze zprávy o stavu důchodů. Co čeká systém v dalších letech?

(https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-pet-varovani-z-nove-zpravy-o-stavu-duchodu-250468)

Další pozitivní dopad na důchodový systém – a to v případě, že se váleční

uprchlíci rozhodnou v zemi usadit natrvalo – je i demografický: „Do nějaké

míry by se dalo říct, že to může pomoci se stárnutím populace, jde o 

navýšení populace v produktivním, ale i reprodukčním věku,“ zmiňuje ekonom

Štěpán Mikula.

Přesný vliv na důchodový systém se ale opět pouze odhaduje. Hlavním

problémem je zmíněný nedostatek dat, která by šla využít pro výpočet odvodů.

Detailní pohled na data z jara 2022, kdy skokově rostl počet pracujících

ukrajinských uprchlíků a zároveň Ministerstvo financí ve svých statistikách

vykázalo růst příjmů z pojistného na důchody, ukazuje, že jde o souběh

několika faktorů. Současně totiž klesala v České republice nezaměstnanost a 

rostla průměrná mzda.