Show Email

Tělo:

Přepis textu v odkaze:

O národě, který se vyznačuje masovou ztrátou paměti, resp. atrofovaným svědomím značné části populace, je hrdý jen na svou schopnost ničit a trpět, a o tom, že národ bez paměti je nebezpečný sám sobě i okolnímu světu.

Článek

Jak bizarní je Rusko země, svědčí již samotná charakteristika současné ruské společnosti představující absurdní směsici neostalinismu, bigotního pravoslaví, černosotněnské imperiální nostalgie a fašizoidní slavjanské ezoteriky, pohanského kultu opírajícího se o tuv. Slovansko-árijské védy … i antisemitské Protokoly sionských mudrců

A je mimochodem vrcholně absurdní, když proruský kolaborant Fico jede oslavovat - společně s asijskými a africkými diktátory, čečenským satrapou a představiteli ruské fašistické junty - výročí osvobození a porážky nacismu do Moskvy, zatímco Dmitrij Medveděv a Vladimir Solovjov vyhrožují zničením Evropy ve stylu Adolfa Hitlera: https://www.facebook.com/100002069298316/videos/1175031873690365/

... a ruskými ulicemi pochodují hajlující neonacisté a pravoslavní fašisté: https://www.facebook.com/patrik.dolak.184/videos/962725025008361

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK, (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, ISBN 9788082360014)

Ruští fašisté

(navíc ačkoliv Slovensko osvobodili hlavně ukrajinští vojáci Rudé armády - viz https://czechia.mfa.gov.ua/cs/news/chi-maye-rosiya-pravo-privlasnyuvati-sobi-peremogu-v-drugij-svitovij-vijni ) a rumunská kreálovská armáda!

I bez znalosti historických podrobností už jen při míjení všudypřítomných pomníků patriarchy Rudého teroru Lenina a „Krvavého Felixe“ Dzeržinského - i řady znovu oprašovaných Stalinových - napadne soudného návštěvníka Ruska:

Co je to za národ, který se klaní vlastním vrahům a zotročitelům!?

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

kpr_krasnojarsk_web

Bez velké nadsázky lze říci, že během 70 let komunistického režimu změnili bolševici Rusko v jeden veliký hřbitov. A to nejen obrazně. Prakticky na každém kroku tu lze totiž dodnes narazit na další a další masové hroby jeho obětí, přičemž mnohé z nich navíc zůstanou asi navždy ztraceny, ať již v sibiřské pustině anebo v základech hrdých staveb socialismu.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Vzpomínky na GULAG

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Autor a ředitel Muzea gulagu - joškar-ola 07

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

lama_pohrebiste

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, ISBN 978-80-8236-001-4)

cesta na konec světa_str_101_lubjanka

Vždyť podle dostupných údajů pouze v samotné Moskvě – v Lubjance, butovské střelnici a polygonu Kommunarka − padlo v letech 1937-41 za oběť komunistickým katanům nejméně 32 000 lidí (z toho 29 300 jen během Velké čistky v letech 1937-38). Většina z nich skončila v masových hrobech přímo ve zmíněných polygonech NKVD, další na Vagaňkovském a Donském hřbitově, část nechala NKVD zpopelnit v krematoriu na teritoriu Donského kláštera (prvního v zemi, které daly sovětské úřady vystavět v r. 1927 a během Velkého teroru využívaly hlavně na likvidaci obětí stalinských čistek).

Viz např. Generál Blochin, oblíbený Stalinův popravčí aneb Zasloužilí kati Lubjanky v Síni slávy Putinovy FSB: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-general-blochin-oblibeny-stalinuv-popravci-aneb-zaslouzili-kati-lubjanky-v-sini-slavy-fsb-134270

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 1.díl)

Lubjanka - symbol tragické ruské kontinuity

Jen neúplný seznam mučedníků zabitých komunistickou NKVD v letech 1937 a 1938 na Butovské střelnici u Moskvy zahrnuje 20 tisíc jmen.

Tisíce dalších obětí NKVD leží jen kousek odtud, v Novomoskevském administrativním okruhu, v lokalitě známé jako Kommunarka, která sloužila jako popraviště a hřbitov prominentních obětí NKVD v letech 1930-1941. Podle posudku expertní komise Ministerstva bezpečnosti RF z r. 1993 je zde pohřbeno od 10-12 tisíc lidí, z nichž jen 5 tisíc se podařilo společnosti Memorial identifikovat. Mezi zdejší oběti patřili politici a další veřejní činitelé Estonska, Litvy a Lotyšska, jakož i vůdci Kominterny z Bulharska, Finska, Francie, Itálie, Maďarska, Německa, Rumunska a Turecka. V červenci 1941 zde nalezlo smrt i 29 členů mongolské vlády v čele s premiérem, kteří byli v SSSR vězněni od r. 1939.[1](Přitom až do r. 1999 byl objekt v držení tajných služeb, takže měly dostatek času zahladit aspoň částečně stopy, než jej FSB předala ruské pravoslavné církvi.)

V Petrohradě bylo jen v letech 1918-38 povražděno bolševiky 51 300 lidí (z toho 39 488 mezi 5. srpnem 1937 a 26. listopadem 1938), další masakry pak následovaly až do poloviny 50. let. Jedním z největších masových hrobů či pohřebišť obětí komunistického teroru je bývalý popravčí polygon NKVD a KGB nacházející se v lokalitě Koirangakangas ve Rževském vojenském polygonu poblíž Petrohradu, kde je pohřbeno okolo 30 000 osob.

Dalším pohřebištěm obětí sovětských represí během Velké čistky v Petrohradě je Levašovský hřbitov. Ve zdejších masových hrobech je pohřbeno na 45 tisíc obětí stalinských represí z let 1937-1953.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK - Ilustrace z mé knihy Cesta na Tajmyr (ISBN 9788082360076)

Úmyslně zde konkrétně zmiňuji jen několik příkladů z okolí dvou ruských metropolí, které mají Moskviči a obyvatelé Pitěru přímo pod nosem, a nikoliv stovky masových hrobů roztroušených od Kavkazu po Vorkutu, od Marijska po Kolymu, od Uralu po Čukotku. Vždyť jen seznam komunistických lágrů a věznic by vydal na celou brožuru a obsáhnout všechny komunistické zločiny není ani v lidských silách.

Jiný masový hrob obětí NKVD objevila v červenci 1997 výzkumná expedice dnes již zakázané organizace Memorial v relativně nedalekém Sandarmochu poblíž města Medvežjegorsk na břehu Oněžského jezera.

Na území o rozloze 10 hektarů zde bylo od srpna 1937 do konce roku 1938 zastřeleno a pohřbeno více než 9 500 osob 58 národností (kromě Rusů především Poláků, Ukrajinců a Finů)[2]. Šlo zhruba o 3 500 obyvatel Karélie, 4 500 vězňů Bělbaltlagu, kteří se podíleli na stavbě Bělomorsko-baltského kanálu, a 1 111 vězňů ze speciálních táborů na nechvalně proslulých Solověckých ostrovech, které sem přivezli a postříleli během jediného týdne, od 27. října do 4. listopadu 1937.

Jeden z tisíců masakrů zmiňuji v článku Masakr v Balkarii - kapitola z historie sovětských zločinů a ruské genocidy kavkazských národů: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-horni-balkarie-kapitola-z-historie-sovetskych-zlocinu-a-epizoda-ruske-genocidy-kavkazskych-narodu-138439

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK - Ilustrace z mé knihy Cesta na Tajmyr (ISBN 9788082360076)

Pohřebiště vězňů stalinského Norillagu

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK - Ilustrace z mé knihy Cesta na Tajmyr (ISBN 9788082360076)

A právě proto, že i my v Evropě máme celkem slušnou představu o rozsahu a charakteru těchto zločinů (čímž nemíním, že bychom znali více, než zlomek faktů), je udivující, s jakou lhostejností přistupují k této vlastní historii Rusové. Doslova šokující je pak bagatelizace zločinů stalinismu nebo dokonce jeho obhajoba a adorace zločinců, kteří z Ruska vytvořili onu Říši zla.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Mráz mi přeběhne po zádech, když sleduji v ruské televizi rozhovor s dvacetiletou komsomolkou, která v r. 2017 klidně a s jízlivým úsměvem prohlásí, že všechny informace o obrovském rozsahu stalinských represí a masových popravách jsou pouhou mystifikací. Že podmínky v lágrech a věznicích byly stejně humánní, jako v evropských zemích; většina vězňů si uvěznění zasloužila, a pakliže byl už někdo uvězněn neprávem, pak se jednalo o pouhé nedopatření.

Ruský poslanec Milonov navrhuje používání brutálních bolševických metod k likvidaci "zrádců": https://www.facebook.com/100002069298316/videos/833176008275206/

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Autor v ruinách Věznice Kalargon

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

NKVD Šymkent 07311719

Na člověka padne hrůza, když si uvědomí, že tohle jelito neprezentuje pouze vlastní hloupost, nýbrž mínění podstatné části ruské společnosti, onoho „Nového Ruska“.

Podle nedávného průzkumu renomované ruské sociologické agentury Levada se za posledních 5 let snížil počet Rusů, kteří represe považují za politický zločin z 51 na 39 %.

Stejně tak se podstatně změnily názory lidí na to, zda by se o událostech 30. let 20. století mělo mluvit. Téměř polovina respondentů uvedla, že „není třeba vrtat se v minulosti“. Zrovna tak téměř polovina Rusů nepovažuje Josifa Stalina za zločince (ještě v r. 2010 to bylo 40%). Počet lidí, kteří jsou přesvědčeni o opaku, se snížil z 32 na 26%.

Přitom člověk dnes nepotřebuje být ani expert, aby pochopil zločinnou podstatu komunistického režimu. Vždyť všeobecně známo je, že v rámci masových deportací bylo v SSSR vyhnáno z domovů 8 mil. obyvatel, z nichž 1,5 mil. ve vyhnanství zemřelo. Na 20 mil. obyvatel Povolží, Ukrajiny, Kazachstánu a severního Kavkazu zemřelo během tří velkých hladomorů v důsledku bezohledné stalinské „agrární reformy“.[3]

Nejméně 10 mil. nevinných občanů prošlo stalinským věznicemi a lágry nucených prací. Nejméně 2 mil. občanů byly zavražděny anebo padly za oběť nelidským podmínkám sibiřských koncentráků. Celkový počet přímo i nepřímo persekvovaných osob nelze ani přibližně určit, jelikož uvězněním rodinných příslušníků byla obvykle tak či onak postižena i řada příbuzných – děti, rodiče, prarodiče, sourozenci atd.

Ruská propagandistická žumpa došla ve lžích tak daleko, že tragédii 30. let prohlásila za "Vymyšlený hladomor": https://www.youtube.com/watch?v=gzIHyFsANGg

Stejně jako ruské učebnice dějepisu zamlčují i všechny ostatní, předcházející i následovné tragické kapitoly „šťastného období socialismu“.

Viz např. Jak Američané poprvé zachránili Rusko: Leninův hladomor, kanibalismus v SSSR a cynický ruský nevděk: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-jak-americane-poprve-zachranili-rusko-leninuv-hladomor-kanibalismus-v-sssr-a-cynicky-rusky-nevdek-112057

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Přes Čukotku na Fidži a zpět, díl 1.)

Např. autoři Dějin Ruska z NLN [4] odhadují, že „v letech 1930-1953 bylo čistkami postiženo celkem 28 milionů lidí“.[5]

O tom, kolik z obětí II. světové války je možno přičíst rovněž na vrub komunistickému režimu, jenž byl jejím spoluviníkem, lze jen spekulovat.

Však ruské úřady asi moc dobře ví, proč dosud úzkostlivě chrání nejdůležitější sovětské archivní fondy před dotěrnými badateli. Především dokumenty o ekonomické a vojenské spolupráci SSSR a Třetí říše (včetně spolupráce NKVD s Abwehrem a Gestapem[6]), o transformaci NKVD v KGB, využívání Kominterny jakožto mezinárodní páté kolony a vývozu revoluce, o podvratných a diverzních operacích KGB a GRU v zahraničí (včetně pro nás důležitých dokumentů o osudu našich krajanů-osídlenců a československých občanů zavlečených do SSSR, o pozadí Února 1948 a okupace Československa v srpnu 1968).

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, ISBN 978-80-8236-001-4)

str372

Pokud se ovšem s historií vlastního národa v průběhu posledních 25 let ani v nejmenším nevypořádala oficiální ruská historiografie, není sebemenší naděje, že by se během několika dalších generací obecné mínění či povědomí o reálné historii změnilo. I kdyby se hned zítra otevřely zamčené archivy a všichni autoři dostali možnost publikovat objektivní fakta.

Vždyť co lze očekávat od „historiků“, kteří dokázali umně překovat leningradskou tragédii,odehrávající se ve znamení bezmezného zoufalství a lidského hyenismu (přerůstajícího nezřídka v kanibalismus), v heroický epos, a zapomenutý houf zbytečně se obětujících zoufalců v "hrdinné obránce brestské pevnosti"? Kteří psychopatickému diletantovi, zodpovědnému za smrt milionů vojáků během nesmyslných a zpackaných válečných operací, vystavěli piedestal hodný Napoleona či Alexandra Makedonského?

Chápu, že chybí-li národu humanistické idoly, upíná se ruská propaganda (i prostý občan) k jedinému světlému momentu, a to vítězství nad fašismem. Bohužel, prezentovanému přímo či nepřímo jako ruská záchrana světa, při níž západní Spojenci tvořili neporazitelné Rudé armádě jen trapnou stafáž, a spojovanému s osobou Stalina. Navíc vítězství Pyrrhovu, ježto za ně Sovětský svaz zaplatil mnohem větší cenu, než národy poražené, a navíc se díky němu jen upevnila moc zrůdného totalitního režimu, jenž si v ničem nezadal s oním fašistickým/nacistickým.

A kromě pofiderního velmocenského mýtu, potvrzeného uvedeným Pyrrhovým vítězstvím, upíná se ruský občan samozřejmě k stejně falešnému, potěmkinovskému obrazu idealizované éry budování socialismu, která byla ovšem zároveň nejtemnějším obdobím novodobé ruské historie.

(Mimochodem však Pyrrhovým vítězstvím skončilo i sovětské tažení do Afghánistánu – zaplacené nejen tisíci mrtvými vojáky, ale i demoralizací armády a zaplavením Ruska heroinem – a rusko-čečenská válka, v jejímž důsledku je Rusko dodnes posedlé hrůzou z čečenských teroristů.)

Díky těmto fixním ideám a nebezpečným mystifikacím stojí ono „Nové Rusko“ na bahnitých základech minulosti. Ovšem ruští mankurti zoufale lpí na fixní ideji Třetího Říma a nostalgických vzpomínkách na úžasný Sojuz něrušimyj a relikvii Velikoj pabědy, na které jim nikdo nesmí šáhnout … Za otázku na Putina chytil Rusák žurnalistu pod krkem. Reportéra Hynka napadl ruský turista

Cožpak však lze na třasovišti lží a ideologických bajek budovat novou, zdravou společnost?

Myslím, že právě toto měl na mysli Václav Havel, když kdysi prohlásil: „Falšovatelé historie svobodu národa nezachraňují, ale ohrožují.“ Což lze parafrázovat i slovy, že národ bez paměti je národem bez perspektivy, bez budoucnosti.

Děravá ruská historická paměť: Válka je mír a kdo neslaví s námi, slaví proti nám

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Přes Čukotku na Fidži a zpět 1.)

Zatímco jiné národy jsou hrdé na své dosažené úspěchy ve vědě, technice a kultuře, resp. na svou životní úroveň … národ ruský se pyšní jen tím, JAK DOKÁŽE NIČIT A TRPĚT

Názornou představu o ruské realitě poskytne kanál Autentické Rusko - reálný život ve východním Mordoru: www.youtube.com/@FeroKRONDAK (kde najdete tisíc originálních ruských videí na toto téma).

Rusko JE BANDITSKÝ, TERORISTICKÝ STÁT. A jak dopadají dohody a jednání s teroristy nám v přímém přenosu ukazuje příklad Palestiny, potažmo Hamásu. Stále dokola s těmito fanatiky a teroristy Izraelci rokují o míru, vracejí Palestincům okupovaná území a propouští i odsouzené palestinské vrahy a teroristy výměnou za unesená nevinná civilní rukojmí, aby se tito propuštění teroristé okamžitě zapojili do teroru vůči Izraeli a znovu vraždili židovské ženy, děti a starce, resp. aby Palestinci opět a znovu vzápětí odpálili proti židovským osadám další rakety: https://www.facebook.com/mitch.ruzicka/videos/1059505212601322/

Propastný rozdíl mezi evropskou a ruskou mentalitou, uvažováním, se nejzřetelněji odráží právě ve zmíněném ve vztahu Rusů ke Stalinovi, s nímž jsem v Rusku – bohužel – konfrontován prakticky na každém kroku.

Navzdory tomu, že se někdejší gruzínský bandita a poté ruský hrůzovládce již šest desetiletí smaží v pekle a o Dzugašviliho charakterových vlastnostech a jeho zločinech dávno není pochyb, nejen, že jeho osoba nadále požívá nebývalé úcty, ale navzdory rostoucí dostupnosti relevantních informací zároveň stále roste i počet jeho obdivovatelů (bohužel nejen ve stalinisticko-pravoslavném východním impériu, ale i v srdcích Stalinových pohrobků od Koreje po Karlín)[7].

Z toho, že stalinismus – vzdorující rozumu/logice – přežívá nadále, je zřejmé, že jde de facto spíše o zrůdný satanský kult, než ideologii či politickou orientaci.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, ISBN 978-80-8236-001-4)

knihovnicka_stalinisty_1web

Ti, kdož ještě počátkem 21. století obdivují a omlouvají Stalina, jsou prostě prachobyčejní satanisté, psychicky narušení jedinci vědomě uctívající zlo, resp. bezcharakterní a cyničtí oportunisté, a nikoliv naivní idealisté či pomýlení občánkové.

Nedá mi, abych na tomto místě necitoval historika atamana Alexeje Kelina: „Cokoliv se vykládá o tom, jak zvedl Rusko a udělal z něj průmyslovou velmoc, to jsou opravdu jenom prázdné kecy. Tohle všechno proběhlo spíše přesto, že tam byl Stalin. Kdyby tam nebyl, bylo jen daleko méně obětí“.

Odmítá i pokusy dělit působení Stalina na lepší a horší období. „Stalin nikdy nepřestal být zločincem. Začínal loupežemi, na základě přání své matky studoval teologii, a když ho ze semináře vyrazili, začal hluboce nenávidět církev. Byl to zakomplexovaný prcek, takže mu museli dávat bedničku pod nohy. Tihle lidé v sobě mají obvykle zafixovanou chorobnou zatrpklost.“ připomíná Kelin, evokujíc tak zároveň osobnost současného kremelského gosudara:

Putin - bílý kůň pitěrské mafie, jenž přerostl svým patronům přes hlavu a zatoužil po trůnu Ivana Hrozného: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-putin-bily-kun-piterske-mafie-jenz-prerostl-svym-patronum-pres-hlavu-a-zamiril-k-trunu-ivana-iv-134763

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, ISBN 978-80-8236-001-4)

Můj avarský kamarád Azad, který se nachomýtl k jedné mojí diskuzi s ruskými šovinisty v Machačkale, následně poznamenal: „Copak se můžeš bavit o historii s Mankurty, kteří často neznají ani historii vlastní rodiny? Na rozdíl od nás, Kavkazců, kteří známe své předky deset generací zpátky … a to by chtěli vnucovat osvětu ostatním národům“.

Tím se vlastně dostáváme k zásadnímu prvku ruské mentality a s ní související otázce ztráty historické paměti, které ruku v ruce určují i dnes vztah Rusů k vlastní vládě (postkomunistické opričnině / putlerovské kleptokracii), stejně jako k „vnějšímu světu“.

S trochou nadsázky lze říci, že Rusové jsou v jistém smyslu národem bez paměti. Tím nenarážím jen na absurdní skutečnost, že tak mnozí příslušníci národa, jehož podstatná část – snad 50% rodin – byla tak či onak postižena stalinskými represemi, vzpomínají s morbidní nostalgií na období bolševické hrůzovlády.

Nemám konkrétně na mysli jen revoluční ničení archívů, průběžné vyvražďování elit a sedmdesátileté systematické falšování a opakované přepisování historie, nýbrž také unikátní fenomén utajování či zamlčování rodové historie v četných rodinách, v jakési podvědomé snaze neupozorňovat na sebe čímkoliv, co by třeba mohlo být někdy šmouhou na kádrovém profilu.

A ze zkušeností s bizarní mašinérií stalinismu, kdy si nikdo – včetně spoluorganizátorů a vykonavatelů krutovlády – nebyl jist svým zítřejším osudem, se vyvinul tento specificky ruský patopsychologický fenomén, hluboce zakořeněný a přetrvávající automaticky i dávno po pádu stalinismu i sovětského režimu.

Lidé si osvojili jakousi specifickou ruskou formu nindžucu – umění být neviditelným, nevyčnívat. O mnoha věcech, jako třeba vlastní pobyt v GULAGu, represe příbuzných či rodinný původ, se po celé roky doma nehovořilo vůbec anebo jen v úzkém rodinném kruhu, resp. pouze v nepřítomnosti dětí.

Není výjimkou, že se potomci dozvídají i o věznění a pronásledování vlastních rodičů či blízkých příbuzných teprve po jejich smrti z archivních materiálů anebo náhodně, z druhé ruky.

Jak jsem již zmínil kdesi výše, z osobní zkušenosti znám hned několik případů, kdy se moji přátelé teprve v dospělosti – a to víceméně náhodou – dozvěděli o svých polských či německých kořenech anebo o původu a osudu svých prarodičů a dalších příbuzných.

Pro pochopení „ruské duše“ tak může být právě legenda o Mankurtech, na kterou Azad naráží a která posloužila i Čingizu Ajtmatovovi jako alegorie otrocké masy, bytostí bez vlastní vůle a bez paměti, slepě oddaných nové moci v jeho románu Den delší než století [8].

Více již v mém článku : Legenda o Mankurtech aneb „Ovčan“, opora opričnického státu

nebo Ruský Mordor je jiná civilizace aneb Fatální dopady genetického mísení s potomky Dračích lidí: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusky-mordor-je-jina-civilizace-aneb-fatalni-dopady-genetickeho-miseni-s-potomky-dracich-lidi-141127

Bolševický komunisticko-mankurtovský model se pokusil mimochodem dovézt dávno po smrti Stalina k dokonalosti šílený marxistický „vizionář“ Pol-Pot, když zrušil nejen média a soukromé vlastnictví, ale i peníze, školy a instituci rodiny. A v rámci likvidace intelektuálů, nechal povraždit i všechny, co nosili brýle nebo uměli cizí jazyk.

-------------------

[1] V knize Moskevská pohřebiště jsou zveřejněny stručné životopisy 121 našich krajanů, popravených sovětským režimem v Moskvě a pohřbených na některém z pěti dosud objevených moskevských pohřebišť obětí politických represí. „V parku u nemocnice Jauza leží tři Češi zastřelení ve 20. letech, na Vagaňkovském hřbitově další dva z počátku 30.let. Na Donském hřbitově skončily ostatky celkem 37 československých obětí, popravených v době Velkého teroru na konci 30. let a počátkem 50.let. Během Velkého teroru v letech 1937-38 bylo v objektu NKVD „Kommunarka“ pohřbeno nejméně 15 popravených Čechů a československých občanů a na Butovské střelnici dalších 64 našich krajanů (včetně polárního letce Jana Březiny, pilota legendární Papaninovy výpravy na severní pól v r. 1937). Dramatické životní příběhy popravených, sestavené především z jejich vyšetřovacích spisů uložených v ruských archivech, jsou opatřeny výkladem o historických souvislostech popisovaných jevů a doplněny řadou fotografií.“ Prof. Mečislav Borák: Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922-1953. Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita v Opavě 2013.

Více viz: Čechoslováci a Gulag - Gulag Online

Čechoslováci v sovětském gulagu

Dokumentární cyklus Češi a Velký teror

Čechoslováci v gulagu

Čechoslováci v gulagu, Represivní aparát, Říjnová revoluce.

Adolf Kučera: To místo „stvořil ďábel“. Jak Češi umírali v Rusku

Cesta do Gulagu / A Journey to the Gulag

ČEŠKY, KTERÉ PŘEŽILY GULAG

Češi a Velký teror 3: Vražda Čechů na Sibiři

Češi a Velký teror - trailer

Češi a Velký teror 4: Popravení legionáři

Češi a Velký teror 5: Z laboratoře J. Heyrovského na popraviště

Irena Kawaschová: Slovenka, jež přivedla na svět život v místech, kde panovala smrt

Únosy Československých občanů do Sovětského svazu v …

Únosy československých občanů do SSSR podrobněji

Únosy československých občanů do sovětského svazu v …

Proces s českými učiteli 1931 - Čechoslováci v gulagu

V gulagu skončily tisíce Čechů …

Po stopách sovětských perzekucí Čechů a …

Viz např. i osudy účastníků Interhelpa:

https://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/odjeli-do-pustiny-budovat-socialisticky-raj-interhelpo-marek/r~6025ba74567111eb842f0cc47ab5f122/

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/prodali-majetek-vyrazili-budovat-komunismus-pred-100-lety-jeli-cechoslovaci-do_2504241235_jkd

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-cesti-osadnici-odjeli-do-puste-stepi-budovat-raj-na-zemi-skoncili-tragicky-274738

[2] Podle posledního bádání prof. Mečislava Boráka zde leží i nejméně 7 prokazatelných obětí z řad příslušníků české komunity usazené v Sovětském svazu, vězňů z Belbaltlagu a Solovek (viz České stopy v Gulagu. Z výzkumu perzekuce Čechů a občanů ČSR v Sovětském svazu, Opava 2003).

[3] Sovětský svaz postihly ve 20. století tři velké hladomory: 1. v letech 1921-22 nepřežilo odhadem až 10 milionů lidí v Povolží a na Urale; 2. „golodomor“ postihl SSSR v letech 1932-34, nepřežilo ho odhadem 7-8 milionů obyvatel, převážně z Ukrajiny a Kavkazu (denně umíralo až 25 tisíc lidí); 3. a poslední velký hladomor postihl Sovětský svaz těsně po válce, v letech 1946-47, kdy zemřelo na následky sucha a kolektivizace na 2 miliony lidí. (Hlavním viníkem hladomorů byl jednoznačně stalinský režim, který rozvrátil tradiční zemědělství, násilně urychloval kolektivizaci a konfiskoval úrodu, kterou zčásti prodával za dolary na Západ, zčásti nechal shnít ve skladech.)

Ruská propagandistická žumpa došla ve lžích tak daleko, že tragédii 30. let prohlásila za "Vymyšlený hladomor": https://www.youtube.com/watch?v=gzIHyFsANGg

[4] Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999.

[5] Aktualizovaná verze nejobsáhlejší elektronické databáze „Oběti politického teroru v SSSR“ (Žertvy političeskogo terrora v SSSR) z r. 2013, kterou už od r. 1998 vede sdružení Memorial (a lze ji najít na internetových stránkách http://lists.memo.ru), zahrnuje na 2 miliony 700 tisíc jmen, což však podle tvůrců databáze představuje stále jen asi 20% z celkového počtu obětí státního teroru v bývalém SSSR

[6] Jako projev dobré vůle Sovětů vůči novému spojenci bylo v letech 1939-1941 vydáno do rukou Gestapa na 300 německých komunistů a několik set dalších uprchlíků, včetně mnoha Židů, kteří tím byli de facto odsouzeni k smrti.

[7] Podle průzkumu ruského nezávislého sociologického centra Levada za posledních 10 let – tedy za vlády Putina – Stalinova obliba mezi Rusy nebývale vzrostla. Bez ohledu na rostoucí dostupnost informací o jeho zločinech k němu vzhlíží s obdivem či sympatiemi přes 46% dotázaných Rusů, tedy o 10% více než v r. 2006. Dokonce i obliba neostalinisty Leonida Brežněva (zodpovědného za invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v r. 1968 a sovětskou intervenci v Afghánistánu v r. 1979) stoupla za posledních jedenáct let z 39 na 47%.

[8] И дольше века длится день (1980), české vydání: A věku delší bývá den (Odeon, Praha 1983).

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Ale navzdory faktům je mezi námi pěkná řádka „rusofilů“, pro které je fašistické Rusko Zaslíbenou zemí!

Slovy odborníka: „Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní či dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Těmto lidem, a je to polovina národa, uniká mnohotvárnost a mnohoznačnost světa, a co z tohoto světa v jejich očích zbývá, lze rozdělit na celkem jednoduché, většinou protipólné elementy. Někdy se tomu říká černobílé myšlení.“ – Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr a pedagog.

Takže proto je mezi námi tolik „rusofilů“ a volebním úspěchem si může být takřka jistý každý šikovný Okamura, Babiš, Foldyna, Rajchl či soudružka Konečná, resp. madame Šichtařová na kandidátce SPD, protože výše uvedených lidí, jejich potenciálních voličů, žije v tomto národě víc než dost, aby je dostali i do parlamentu, případně Bureše a spol. znovu do Strakovy akademie (tak jako se stále vrací na Slovensku k moci jak na orloji svazák Fico a před ním opakovaně Mečiar). Však na této vlně primitivní sprostosti, protiukrajinských nálad, demagogie a buranství se pokouší dostat znovu na politickou scénu i věční zkrachovanci jako Paroubek, „Věčná kandidátka“ Jana Bobošíková nebo Neschopná Maláčová a všehoschopný Zaorálek …

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Přejít před obsah vložený z jiného webu.

Bohužel.

... To, co bylo ještě před pár léty pro Evropany, ukolébané desetiletími zdánlivé mírové selanky (tj. konfliktů odehrávajících se kdesi daleko, potažmo v televizi) víceméně fikcí či fixní ideou „válečných štváčů“, je dnes realitou odehrávající se přímo v Evropě, pro někoho dokonce za humny:

Putin může zaútočit na Slovensko, varuje expert. Použije strategii jako na Ukrajině

Cvičení Ruska a Běloruska? Minule skončilo invazí na Ukrajinu, říká Cichanouská

---------------------------------------------------------

ZDROJ: F. R. Hrabal-Krondak: CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT, 3. díl.

(ISBN 9788082360038)

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Podrobnosti: http://www.cadpress.sk/rusko2017.htm

http://www.cadpress.sk/cnks1vynatky.htm

http://www.cadpress.sk/sibir2017ukazky.htm

http://www.cadpress.sk/rusko2017recenze.htm

--------------

O AUTOROVI:

FB-profil: http://www.facebook.com/fero.hrabal

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Fero HRABAL-KRONDAK

ROZHOVORY O RUSKU, CESTOVÁNÍ A POLITICE

http://www.cadpress.sk/frhk_media.htm

http://www.cadpress.sk/medialni_ohlasy.htm

https://www.youtube.com/results?search_query=hrabal-krondak

***

Viz též mé články

Jak mě osud zavál do kavkazského náborového střediska Vagnerovy armády: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-jak-me-osud-zaval-do-naboroveho-strediska-vagnerovy-armady-107454

„Ruská pravda“ a skutečnost aneb „Nové Rusko“ ve stínu rudé hvězdy a kolovratu: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-ruska-pravda-a-skutecnost-aneb-nove-rusko-ve-stinu-rude-hvezdy-a-kolovratu-115229

Moskva jako odvěká Mekka světové reakce aneb Rusko vždy v protisměru: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-moskva-jako-odveka-mekka-svetove-reakce-aneb-rusko-vzdy-v-protismeru-110269

Dobrovolnické jednotky národů SSSR v boji proti Rudé armádě po boku Wehrmachtu: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-dobrovolnicke-jednotky-narodu-sssr-v-boji-proti-rude-armade-po-boku-wehrmachtu-137910

Od Stalinovy bratrské pomoci Třetí říši k tragickému sovětskému Velkému vítězství nad nacizmem: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-od-stalinovy-bratrske-pomoci-treti-risi-k-tragickemu-sovetskemu-velkemu-vitezstvi-nad-nacizmem-136916

***

Pro zapomnětlivé občany, kterým již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť (a dementní mladé komsomolce s portrétem sadistického psychopata Che Guevary na tričku) doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB:

„Báječná léta pod psa“: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.502456976461054&type=3

nebo třeba „HISTORIE KOMUNISMU A FAŠISMU V OBRAZECH“:

http://www.facebook.com/media/set/?set=a.383584595014960.92110.100000902690635&type=3&l=a47f9c228b

Reagovat je zbytečné, nemíním házet chrách na zeď a přesvědčovat jednoho hlupáka po druhém o kulatosti země A propos: Své názory a odpovědi na předpokládané „argumenty“ jsem kromě řady svých knih, rozhovorů a článků dávno vyjádřil např. na blogu POCHOD PODLÝCH "REVOLUCIONÁŘŮ":

http://ferohrabal.blogspot.co.id/2017/04/pochod-podlych-revolucionaru.html

a tématická obrazová alba:

„Nové Rusko“ - Imperiální tragédie v obrazech

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.2474791969227535&type=3

Historie Ruska,SSSR a Kavkazu v obrazech (mapy & fotky)

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.710315769008506&type=3

Historie komunismu a fašismu v obrazech

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.710312929008790&type=3

Doporučuji rovněž video-kanál Autentické Rusko - Život ve východním Mordoru:

https://www.youtube.com/playlist?list=PL01QgMMH96-CgQjPF4DfxwKG32PyjnPTi

https://medium.seznam.cz/clanek/tajny-ucitel-pol-pot-z-ucitele-diktatorem-ktery-zrusil-mesta-penize-rodinu-i-bryle-6894

a článek Má Rusko právo přivlastnit si vítězství ve válce? Článek pro …

Jestliže se tedy soudružky Maláčová, Bobošíková, Maříková, Hamplová a Konečná, prof. Klaus, Fico, Vidlák, Blaha, Foldyna, Rajchl a Harabin opravdu Ruska nebojí, my ostatní, normální lidé, bychom se ho bát měli!

Pro vcítění do ruské mentální reality proto doplňuji můj text několika letmými autentickými sondami do všedního života, myšlenkového světa a uvažování ruských dezolátů.

VÝBĚR Z PEREL RUSKÉ PROPAGANDISTICKÉ ŽUMPY