Show Email
Text kritizující vojenskou podporu Ruska syrské vládě.
Sýrie a konec B.Asada, je vážné riziko pro státy, které spoléhají a svazují
se nějak s Ruskem,tvrdí německý ministr obrany.
Vojenská podpora syrské vlády
Od počátečních stadií syrského konfliktu Rusko, v rámci svých smluvních
závazků, dodávalo syrské vládě munici a zbraně;
Začátkem roku 2012 se ruské vojenské dodávky Sýrií odhadovaly na 1,5
miliardy amerických dolarů, což představuje 10 % globálního prodeje zbraní
Ruska.
Prodej zbraní syrské vládě vyvolal kritiku ze strany západních i některých
arabských zemí. Ruská vláda však vždy kritiku odmítla s tím, že prodej
zbraní do Sýrie neporušil žádné platné zbrojní embargo.
Kromě poskytnutí bojových vrtulníků MI-25 Rusko údajně přesunulo do Sýrie i
systém protivzdušné obrany Buk-M2, raketový systém pobřežní obrany Bastion a
cvičná bojová proudová letadla Jak-130. Nespecifikovaný počet vojenských
poradců učí Syřany, jak používat ruské zbraně.
Amnesty International kritizovala Rusko: "Každý, kdo dodává útočné
vrtulníky – nebo je udržuje, opravuje nebo modernizuje – pro syrskou vládu,
projevuje bezohlednou neúctu k lidskosti." Human Rights Watch v dopise
varovala ruskou státní společnost obchodující se zbraněmi Rosoboronexport,
že podle mezinárodního práva "poskytování zbraní Sýrii během páchání zločinů
proti lidskosti se může promítnout do pomoci při páchání těchto zločinů" a
vyzvala vlády a společnosti na celém světě, aby přestali podepisovat nové
smlouvy a zvážili pozastavení současných obchodů s ruskou společností.
Asadova vláda použila ruské vrtulníky MI-8 a Mi-17 k útokům barelovými
bombami v Homsu.
V lednu roku 2014 zveřejnila ruská společnost AR 514 (514 AP) ve svém
portfoliu fotografie, které ukazují, jak provádějí opravy a modernizaci Su-
24, které patří do syrské flotily. V roce 2015 Asad v rozhovoru potvrdil, že
Rusko dodává zbraně do Sýrie na základě smluv podepsaných před a po začátku
konfliktu. Syrští důstojníci a příslušníci protivzdušné obrany byli
vyškoleni v Rusku.
Od září 2015 Rusko zintenzivnilo svou vojenskou přítomnost v Sýrii a
nasadilo 12 bitevníků Su-25, 12 interdiktorových letadel Su-24, 6 středních
bombardérů Suchoj Su-34 a 4 víceúčelové bojové letouny Su-30 letadla a 15
vrtu- 24) na mezinárodním letišti Bassel al-Assad nedaleko Latakie. Letadla
jsou chráněna nejméně dvěma až třemi protiletadlovými systémy země-vzduch SA
-22 a neozbrojené průzkumné drony podobné predátorům se používají k
průzkumnému létání Mise. Kromě vzdušných sil pozemní síly zahrnují 6 tanků T
-90, 15 dělostřeleckých kusů, 35 obrněných transportérů a 200 mariňáků (s
ubytovacím zařízením pro 1 500 vojáků). V blízkosti Latakie byly umístěny
vícenásobné raketomety BM-30.
Ruský prezident Vladimir Putin požádal 30. září 2015 Radu federace, horní
komoru ruského parlamentu, o povolení k nasazení ruské armády v Sýrii. Ve
stejný den Rada federace schválila použití ruské armády v Sýrii.
Ruská média to představila ruským občanům informací, že syrský prezident
Bašár al-Asad požádal Rusko o zásah poskytnutím vojenské pomoci.
1. října 2015 mluvčí ruského ministerstva obrany uvedl, že Rusko rozmístilo
v Sýrii více než 50 letadel (včetně Su-34): „Letecká skupina byla nasazena
ve velmi krátké době. Byli jsme schopni to udělat, protože většina materiálu
a munice už tam byla v našem skladu v Tartusu. Museli jsme jen přesunout
naše letadla a dodat nějaké vybavení."
V únoru 2016 ruský velvyslanec v Sýrii uvedl, že část ruských dodávek zbraní
syrské vládě je bezplatná nebo za výhodných podmínek.
Rusové bojující v Sýrii dostávali 6 500 dolarů měsíčně.
Podle představitele ukrajinského orgánu činného v trestním řízení bylo v
Sýrii nasazeno nejméně 1700 těch, z nichž mnozí dříve sloužili na Ukrajině.
Trik s transpondérem, který Putin použil k propašování Assada ze Sýrie: Jak
diktátor v dramatickém útěku utekl do svého soukromého letadla.
"