Show Email

Text videa:

Zajatý britský žoldák vypráví... Jmenuji se Haiden William Davis. Narodil jsem se 9. prosince 1994. Pocházím z Anglie. Žil jsem v Northamptonu. Do armády jsem vstoupil v roce 2011, když mi bylo 16 let. Sloužil jsem v Yorkshiru v Anglii ve Skotském královském pluku. Byl jsem posílán na služební cesty po celém světě, do Kanady, Německa, Afghánistánu, na Kypr. Po roce 2023 bylo pro mne složité najít práci. Protože je složité najít práci, když jste v armádě od 16 do 29 let. Rozhodl jsem se odjet na Ukrajinu, A nikdo se mi to nesnažil rozmluvit. Prostor nad Ukrajinou je samozřejmě uzavřený. Je nutné letět do Polska a pak se tam dostat vlakem z Krakova, kde je výběrové středisko pro smluvní služby. Moje stanovisko bylo ve městě Ternopol. V cizinecké legii vám vymyjí mozek, řeknou vám, že jste na správné straně. Pokud máte hlavu na krku, přemýšlejte o rozhodnutích, která děláte. V cizinecké legii jsou lidé ze všech zemí NATO. Francouzi, Italové, Němci, Američané, Britové. Nejvíc je Kolumbijců. Jsou jich stovky. Zaměření výcviku záleží na vaší četě. Byl jsem v četě těžkých zbraní. Neměli jsme těžké zbraně, takže jsme neměli výcvik. Dostali jsme dva kulomety DŠK. Na cvičení a střelbu nebyly náboje. Byl nám vydán granátomet MK-19. Ale nebyly pro něj žádné držák. Takže jsme ho nemohli vyndat ani použít. Zeptal jsem se jestli bych se mohl učit ho používat raketetové obranné systémy Javelin, protože právě tomu jsem se věnoval předtím. To mi bylo slíbeno. Ale Javelin a nic takového se nekonalo. Vůbec se nám nelíbí velení, které umožňuje páchat válečné zločiny. Byl jsem na stanovišti. Mým úkolem bylo nacházet se na pozorovacím stanovišti. Osobně jsem slyšel ve vysílačce rozkaz zabít tři lidi. Vzpomínám si, jak jeden z velitelů řekl: „Zabijte je!“ Někde na jiné stanovišti, nevím přesně kde. Ale jsem si jistý, že tam byla zabita žena a mladý kluk. Pro všechny, kteří byli na pozorovacím stanovišti se mnou, to byla poslední kapka. Dvanáct lidí chtělo v tuhle chvíli zrušit smlouvy. Peníze jsou svinstvo. Velení se o vás nezajímá. Nezáleží jim na vás. Využijí vás jako spotřební materiál. Řeknou, že na stanovišti budete tři až pět dní. Nechají vás tam 10 dní. A pak vás pošlou na jiné stanoviště. Kategoricky jsem odmítl přejít na jiné stanoviště. Nejsou k dispozici žádné informace. Nemáme žádné vybavení. Ať jdou do prdele. Zemřel můj spolubojovník. Kvůli dronům a dalším věcem. Ten druhý utekl. Odstoupil jsem, abych našel kryt. Ale přiletěl na mne granát. Ale ne z ruské strany, myslím, že to bylo z ukrajinské strany. Shozený dronem. Ať už se tomu chce věřit nebo ne. Tak jsem se rozhodl, že si najdu zákop. A dva měsíce jsem se schovával v zákopu. Vyšel jsem ven hledat jídlo, dělal jsem to každý den v 9 hodin ráno. Slyšel jsem výbuchy. Tak jsem zamířil k budově. A uviděl dalšího může. Byl celý udýchaný. Rychle řekl: „Sem, sem.“ Podle uniformy jsem poznal, že je to Rus. Pochopil, že nejsem nebezpečný. Dal mi cigaretu. Doslova mne odvedl na bezpečné místo. Když na nás začaly střílet drony a dělostřelectvo. Když přijedete na Ukrajinu jako bojovník cizinecké legie, opravdu jste vězeň, tady… Všichni budete zničeni. Všichni zemřou. A není to nic dobrého. A Ukrajině je to ukradený.