Show Email

Tělo:

Kdo byl vlastníkem objektu nám řekli na ČT24 z 31.10. 2014

OPAKOVANIE:       Túto pravdu opäť zametajú pod koberec!                   

                      

Zajímavá info z dobrého zdroje, jak lze dělat z celého národa blbce a jak to

doopravdy funguje v zahraniční politice.

Rusy jsme obvinili, kde jsou ale důkazy ?!? Nikde, dělají  z  nás blbce!!!!!

Jednou všechno vyjde najevo, pravda se nedá zastavit! Muž, který byl  u

prvního policejního vyšetřování výbuchů ve Vrběticích promluvil, ač se bojí

o holý život.

Jeden z lidí z řad vyšetřovatelů, resp. "někdo", kdo se v jisté fázi

účastnil vyšetřování, a který se nám ozval do redakce, pod podmínkou

absolutního zaručení anonymity, protože se bojí o život, nám poskytl

informace o tom, co se ve Vrběticích tehdy v roce 2014 podle předchozího

vyšetřování stalo.

Podle našeho zdroje všechno začalo v roce 2011, když na severu Afriky

vypuklo tzv. Arabské jaro, které postupně zachvátilo i Blízký Východ a

především Sýrii. Snaha o svržení Muammara Kaddáfího v Libyi a Bašára Asada v

Sýrii byla organizována skrze pobočky CIA na Blízkém Východě. Vedení

povstání bylo řízeno z pobočky CIA v Jordánsku v Ammánu.

Povstalci v Libyi i v Sýrii potřebovali k povstání proti svým vládcům

zbraně, ale...

Američané nechtěli, aby stopy vedly k nim. Nechtěli jim zpočátku dodávat

americké zbraně. Později po vstupu Ruské armády do Sýrie v roce 2015 se to

změnilo, ale v tom roce 2011 nechtěli vidět v rukách povstalců v Arabském

jaru americké zbraně. Arabští povstalci navíc přirozeně upřednostňovali

staré sovětské zbraně, především Kalašnikovy AK-47 a jejich deriváty, např.

ceněné československé SA-58 a rovněž sovětské reaktivní granátomety RPG-7.

Jenže, tyto zbraně Američané neměli. Nacházely se však v hojném množství v

České republice v některých muničních skladech, které paradoxně spravovala

nikoliv česká armáda, ale soukromé firmy. Američané se proto podle našeho

zdroje rozhodli v létě 2011 kontaktovat české tajné služby a od září roku

2011 začaly z těchto skladů ve Vrběticích přes prostředníky v Bulharsku a v

dalších zemích na Balkáně proudit dodávky zbraní a munice do Libye a do

Sýrie, do rukou povstalců. Jenže, byl v tom malý problém. Podle našeho

zdroje se ve vyšetřování ukázalo, že se tak dělo v rozporu s českými zákony.

Některé ze zbraní totiž končily v Libyi a v Sýrii u Daeš, tedy u libyjské a

syrské pobočky Al-Kajdy. V roce 2011 na to ihned upozornila jedna z českých

tajných služeb vládu. Daeš se později transformovala do ISIL a sloučila se s

fundamentalisty odštěpenými ze syrské Free Syrian Army. Jenže Daeš se zbraně

dodávat nesměly, Česká republika by tím byla obviněna z podpory terorismu a

z porušování zbrojního embarga.

Proto v květnu 2011 to bylo podle vyšetřovatele “ošetřeno” na zasedání

vlády, že pomoc povstalcům bude probíhat neoficiálně přes soukromé sklady v

ČR.

Jakmile padla Nečasova vláda a odešel ministr zahraničí Schwarzenberg,

začalo zametání stop.

Ministr zahraničí v Nečasově vládě Karel Schwarzenberg o neautorizovaných

dodávkách zbraní z českých muničních skladů do Libye a do Sýrie v rozporu s

mezinárodními normami věděl, a věděl i to, že normy zakazují dodávky zbraní

povstaleckým skupinám napojeným na Al-Kajdu a její odnože na Blízkém

Východě. Vyplývá to z jednoho z dokumentů. Evropská unie přitom zrušila

embargo na vyzbrojování syrské opozice až v květnu 2013.

Jenže z Česka proudily zbraně do Sýrie a Libye již od roku 2011, tedy

dokonce i v rozporu s evropským embargem. Podle našeho zdroje česká vláda v

té době balancovala opravdu na ostří nože nelegálního obcházení

mezinárodních zbrojních embarg.

Počátkem června 2013 ale vypukl proti Nečasovi de facto připravený a

nachystaný puč policejních plukovníků, kteří obvinili jeho přítelkyni Janu

Nagyovou z přijímání úplatků a nepřiznaných darů od lobbistů, kteří se

chtěli setkat s premiérem, tedy s jejím partnerem, přičemž Nagyová prý  

zaúkolovala Vojenské zpravodajství sledováním Nečasovy tehdejší ještě stále

manželky. Nečas začal čelit tlaku na odstoupení a skutečně tak učinil a 10.

července 2013 skončil ve funkci premiéra a vláda padla. Pád jeho vlády

znamenal předčasné volby na podzim v říjnu 2013. Nečas totiž začal vadit

Američanům, a to v souvislosti s dostavbou Temelína a kvůli příliš dobrým

vztahům s Dmitrijem Medveděvem, což se ukázalo během Nečasovy návštěvy v

Moskvě na jaře 2013. Američané se tedy Nečase zbavili, ale nastal další

problém.

Po nástupu Bohuslava Sobotky k moci po volbách na podzim v roce 2013 se do

funkce ministra zahraničí dostal Američany velice neoblíbený Lubomír

Zaorálek, který odmítl zrušit českou ambasádu v Damašku, zatímco západní

ambasády na povel USA je začaly uzavírat a opouštět na symbol izolace

Asadovy vlády v zemích kolektivního Západu.

Nástup Zaorálka na zamini a příchod Babiše ohrozil tajné dodávky Daeš z ČR

do Libye a Sýrie

Zaorálek se totiž etabloval jako politik, který nešel na ruku Američanům

tak, jako předtím jim šel Karel Schwarzenberg ve vládě Petra Nečase, a  

Američané dostali strach, že Sobotkova socialistická vláda s účastí

pragmatického oligarchy Andreje Babiše, který se několikrát pozastavil nad

tím, proč vojenské sklady spravují v ČR soukromé firmy, by mohla začít

vyvíjet aktivity na návrat muničních skladů ve Vrběticích zpátky pod křídla

českého ministerstva obrany, což by znamenalo provést inventury.

A pomocí inventur potom porovnat skladové účetnictví se skutečnými zásobami

v muničních skladech. A tím by se vše odhalilo. Najednou Američané již

neměli na českém ministerstvu zahraničí podporovatele Arabského jara a navíc

Babiš začal kritizovat nehospodárnost, kdy muniční sklady státu mají v

pronájmu soukromé firmy a dokonce jednu z firem ve Vrběticích obvinil z

černého vývozu zbraní do Konga. To bylo na Američany už příliš.

Náš zdroj nám napsal, že Američané dostali obavy z úniku informací do médií

a bylo rozhodnuto “zvenku” o “zametení stop” po chybějící munici a zbraních

ve skladech v ČR, které od roku 2011 až do roku 2013 proudily do rozvrácené

Libye a Sýrie, ale ne přímo, nýbrž vždy skrze legální exportéry a obchodníky

ze 3. zemí. Operace na zametení stop byla podle našeho zdroje provedena

nadvakrát. Nejprve došlo k prvnímu zásahu s výsledkem, a to 16.října 2014.

Výbuch se ale podle našeho zdroje operátorovi nepovedl, i když zabil 2 lidi,

ale expanzní tlaková vlna neměla očekávanou kumulaci. Druhý zásah s

výsledkem nastal 3. prosince. Tento zásah byl naprosto devastující a

sousední obce musely být vyklizeny, protože exploze rozházely munici do

vzdálenosti mnoha kilometrů po širokém okolí. Výbuchy skladů zametly všechny

stopy po inventurních číslech zbraní, munice a ostatní uskladněné výzbroje

bývalé ČSLA.

Zbraně z Česka odcházely teroristům v Daeš/ISIL

Taková je skutečná pravda o explozích ve Vrběticích. Prosím, napište o tom,

aby se lidé dozvěděli pravdu. Já už na to nemám sílu a ani nervy. Zbytečná

práce a umlčování faktů.

Toto nám napsal na závěr náš zdroj. Po zvážení jsme se rozhodli nepublikovat

žádné obrazové materiály a ani kopie map, které nám zdroj poskytl, protože

nevíme, zda-li nejde o materiály se stupněm vojenského utajení, protože jde

zjevně o živé vojenské mapy.

Radši dvakrát poslat, než jednou zapomenout.