Show Email

Tělo:

Kverulant.org zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Zjistil, že jsou plné rozežraných politiků a vysokých státních úředníků. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Za posledních šest let takto politici již z veřejného zdravotního pojištění vyvedli dohromady více než 185 milionů korun do svých kapes. Kverulant každého z nich vyzval, aby peníze, které si „vydělal“, daroval libovolné dobročinné, nejlépe pacientské, organizaci. Kverulant usvědčuje rozežrané politiky již od roku 2009. Pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem

Zleva předseda Tom Philipp, místopředseda Miroslav Kalousek, místopředsedkyně Věra Adámková a ředitel Zdeněk Kabátek na tiskové konferenci po jednání Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, 30. ledna 2023 / ČTK / Šulová Kateřina

Od roku 1993 na území České republiky působilo celkem 29 zdravotních pojišťoven. Tento počet se postupem času zredukoval na současných sedm: Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a RBP zdravotní pojišťovna. Všechny hospodaří s veřejnými penězi z povinného zdravotního pojištění občanů. Celková výše vybraného pojištění překonala už v roce 2021 částku 400 miliard korun.

Největší je Všeobecná zdravotní pojišťovna, která zajišťuje zdravotní pojištění pro zhruba 5,9 milionu pojištěnců. Druhou největší je Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra s více než 1,3 milionu klientů. Třetí je pak Česká průmyslová zdravotní pojišťovna s 1,28 milionu klientů.

Všem pojišťovnám položil Kverulant na jaře 2023 dotaz dle zákona, aby zjistil, kdo sedí v jejich statutárních orgánech, jak často chodí na jednání a kolik za to bere. Zjistil při tom, že většina statutárních orgánů pojišťoven je prolezlá rozežranými politiky a vysokými státními úředníky, kteří vedle toho ještě „stihnou“ zastávat mnohé další dobře placené posty. Tito lidé berou v pojišťovnách desítky tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Existuje však čestná výjimka. Tou je Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Ta členům správní a dozorčí rady neposkytuje žádné peněžité plnění ani odměny.

Kverulant se ve svém seriálu soustředil na čtyři zdravotní pojišťovny. Vojenská zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, Všeobecná zdravotní pojišťovna a Oborová zdravotní pojišťovna. Informace od VZP nebyly zadarmo. Aby je Kverulant dostal, musel pojišťovně zaplatit téměř 7000 korun.

Vojenská zdravotní pojišťovna

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má 15člennou správní radu a 9člennou dozorčí radu. Tím však výčet placených funkcí nekončí. V rozhodčím orgánu VoZP zasedá 10 lidí a výbor pro audit má 3 členy. Práce ve statutárních orgánech, ba ani v rozhodčím orgánu či výboru pro audit rozhodně není časově náročná. Všechny tyto orgány se scházejí přibližně 6krát do roka. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na 168 tisíc korun ročně. To je 28 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Jde však jen o průměr. Někdo si vydělá mnohem víc.

Tak třeba takový brigádní generál MUDr. Zoltán Bubeník si v pojišťovně od roku 2017 do roku 2022 přišel na 2 miliony korun. To je ročně v průměru 340 tisíc korun. Při šesti zasedáních do roka to vychází na 57 tisíc za jeden den práce. Šikovný brigádní generál dělal v VoZP nejprve místopředsedu správní rady a pak i jejího předsedu. A ne dosti na tom, generál Bubeník k tomu ještě stíhá dělat ředitele sekce vojenského zdravotnictví na ministerstvu obrany.

Velitel teritoriálních sil

K pěkným penězům za pár dnů práce si ale můžete pomoci i jako řadový člen. Receptem je kumulace funkcí. Štábní plukovník Ing. Antonín Genser je členem dozorčí rady, ale i členem rozhodčího orgánu. Tyhle dvě „práce“ mu od roku 2017 do roku 2022 vynesly skoro 1,5 milionu korun. Přibližně v průměru čtvrt milionu ročně za cca 14 dnů. A pan plukovník k tomu ještě dokáže být velitelem teritoriálních sil a to zní hrdě, ať už to znamená cokoliv.

Ředitel vojenské rozvědky

Vojenská pojišťovna je vůbec plná báječně schopných lidí. Řekli byste možná, že řídit vojenskou rozvědku je práce na více než plný úvazek, a což teprve když za humny zuří válka, na jejímž výsledku nám opravdu velmi záleží. Omyl, ředitel Vojenského zpravodajství generálporučík Ing. Jan Beroun stíhá řídit rozvědku a ještě být i členem správní rady VoZP. Dostal za rok 2021 a 2022 celkem 334 tisíc korun a jeho účast na jednáních v pojišťovně nebyla špatná. Krásných 74 %. VoZP mu za to odměny trochu zkrátila, ale 19 tisíc za den práce není špatný výdělek.

Předseda vlády Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová a ředitel vojenské rozvědky Jan Beroun / Foto: ANNA BOHÁČOVÁ / MAFRA / Profimedia

Best in covid

Skvělý výkon ředitele vojenské rozvědky, který mimo službu vlasti dokáže ještě pomoci státu s řízením pojišťovny, však není ojedinělý. O sebeobětování jistě může vyprávět i plukovník ve výslužbě Roman Prymula. Pravda, souběh jeho funkcí netrval dlouho, ale i tak si ocenění jistě zaslouží. Dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví, ale stihl být i členem dozorčí rady VoZP v letech 2018, 2019 a 2020. A to ještě není všechno. Pan Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Od února 2018 do půlky října 2020 byl i ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra. Dohromady si v obou pojišťovnách vydělal téměř 420 tisíc korun. A to není špatný výdělek za celkem přibližně 22 pracovních dnů.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV ČR) je po Všeobecné zdravotní pojišťovně druhým největším příjemcem plateb zdravotního pojištění. ZPMV má 15člennou správní radu a 9člennou dozorčí radu. Tím však výčet placených funkcí nekončí. V rozhodčím orgánu ZPMV zasedá 10 lidí a výbor pro audit má 5 členů. Práce ve statutárních orgánech, ba ani v rozhodčím orgánu či výboru pro audit rozhodně není časově náročná. Všechny tyto orgány se scházejí přibližně 6krát do roka. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na 270 tisíc korun ročně. To je v průměru 28 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce.

Předseda správní rady se vzdal odměn

Přestože si ZP MV ČR vyžádala na zpracování Kverulantova dotazu dle zákona čas navíc, v její odpověď chyběly údaje o odměnách dlouholetého člena správní rady, a od 10. 7. 2019 dokonce jejího předsedy JUDr. Ing. Jiřího Nováčka. Jiří Nováček je od roku 2014 náměstek ministra vnitra pro řízení sekce. Kverulant se domníval, že se nejedná o opominutí ale, že Nováček bere za svoje angažmá tak nemravné peníze, že se to pojišťovna stydí napsat. Této hypotéze svědčilo i to, že ZP MV ČR sice Kverulantovi neposkytla údaje o Nováčkových odměnách, ale informace o jeho docházce na jednání správní rady ano. Kverulant se mýlil a příjemné překvapení se tentokrát konalo. Kverulant si vyžádal doplnění informací a ZP MV ČR mu sdělila, že Jiří Nováček se svých odměn zřekl. Tím však dobré zprávy o členech statutárních orgánů vnitrácké pojišťovny končí.

Vrchní bachař

Od 1. 7. 2019 je členem správní rady generál poručík ve výslužbě PhDr. Petr Dohnal. Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly. Před tím, od roku 2015 do 2021, byl generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky (VS ČR).

Dohnal má za sebou několik afér. V únoru 2014 zahájila krátce po svém nástupu ministryně spravedlnosti Helena Válková s Dohnalem řízení o odvolání z funkce. Po mnoha soudních peripetiích se však Dohnal do funkce vrátil a jen tři dny po tom, v prosinci 2015, odvolal své dva nejbližší podřízené. Některá média tento krok označila za „čistku“.

V prosinci 2017 se nechal vrchní bachař Petr Dohnal vyznamenat předsedou Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslavem Vodičkou. Vodička je bývalý člen pohraniční stráže a agent Veřejné bezpečnosti, který dokonce dvakrát vstoupil do KSČ. Od roku 2011 je předsedou Českého svazu bojovníků za svobodu. V letech 2016 až 2020 působil jako krajský zastupitel Ústeckého kraje za koalici SPO a SPD.

„Za dlouholetou a záslužnou práci pro Český svaz bojovníků za svobodu převzal Petr Dohnal z rukou předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky Pamětní medaili II. stupně“, 21. prosince 2017. Foto: Vězeňská služba ČR

„Za dlouholetou a záslužnou práci pro Český svaz bojovníků za svobodu převzal Petr Dohnal z rukou předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky Pamětní medaili II. stupně“, 21. prosince 2017. Foto: Vězeňská služba ČR

Dne 8. května 2017 bývalý prezident Miloš Zeman jmenoval Dohnala generálmajorem a dne 27. října 2020 generálporučíkem. Ke dni 30. září 2021 skončil Dohnal na vlastní žádost ve funkci generálního ředitele VS ČR a odešel do civilu. Základní plat vojáka v hodnosti generálporučík činí od 1. 1. 2023 celkem 129 430 měsíčně. Plat generálporučíka vězeňské služby na podzim roku 2021 se díky všem příplatkům od tohoto platu nebude příliš lišit. Když tento plat dosadíme do tabulky pro výpočet výsluhového příspěvku, zjistíme, že Dohnal bere mimo odměny ZP MV ČR a mimo plat náměstka ministra spravedlnosti ještě 71 510 korun čistého měsíčně.

Policejní prezident

Nejspíš ještě lépe je na tom, co se týče výsluh, další člen správní rady ZP MV ČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten si sice v ZP MV ČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 jen necelých 700 tisíc korun, ale na výsluhách bere měsíčně od dubna 2022, kdy odešel z postu policejního prezidenta do civilu, částku kolem 100 000 korun čistého měsíčně.

Výsluhový příspěvek vojáků, policistů a bachařů má primárně sloužit sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však