Show Email
Západu nikdy nemůžeme důvěřovat, ani v předvečer IIww, ani dnes. „Maxim Maximovič Litvinov byl jediným politikem, který po Mnichovu 1938 pronesl ve Společnosti národů ostře formulovaný protest proti přijetí Mnichovské dohody. Zástupci západních demokracií pochopitelně mlčeli.“ Nesmíme podlehnou nekritické důvěře v cizí mocnosti. Důvěřujme pouze RF, chce se mi dodat. Řetězák vcelku chytře zasévá nedůvěru vůči členům EU. Nenápadně, o to nebezpečněji, propaguje „bratrství na věčné časy“.
Eduard Beneš: „Mýlil jsem se. Poznal jsem, že velké státy a velké národy ani v přítomné době s malými státy a malými národy nepočítají. Nakládají s nimi, jak se jim to právě hodí.“ Mnichovská dohoda či zrada západních demokracií jsou tradičně vykládány jako akt vedoucí ke ztrátě českého pohraničí. Ve skutečnosti si byli signatáři tohoto aktu vědomi, že tímto krokem Československu zcela znemožní jakoukoliv obranu před Německem. Darováno bylo tedy nejenom pohraničí, ale úplně všechno. Když si v březnu 1939 přišel Hitler pro zbytky českých zemí, které ležely na Brity a Francouzi hezky prostřeném stole už od Mnichova 1938, nesmírně se zaradoval získanou vojenskou kořistí. Dostal, co mu chybělo do výzbroje. Vedle stovek letadel, cca tisícovky tanků, množství děl a miliónů kusů munice získal český a moravský průmysl. R. Heydrich, který se stal říšským protektorem nad oběma historickými zeměmi, se při převzetí úřadu v Pra