Show Email

Tělo:

"Toto jsem obdržel od kamaráda"

Přepis přílohy:

CO ZNAMENÁ POMOC ZÁPADU

Politici a jejich rozhodovací procesy jsou koncentrovaným extrémním obrazem lidské povahy, protože jejich skutky jsou generované pocitem moci a pocit moci funguje jako opiát. Proto se dlouhodobá moc svými účinky projevuje jako každá jiná závislost. Jejím důsledkem je odtržení od reality, protože začne produkovat vlastní realitu a rituály pravdy. Jestliže v léčbě závislosti na opiátech lze zavést substituční léčbu, tak v případech opiátu moci je jedinou účinnou cestou substituce daného politika či instituce, včetně EU.

Jakmile politici prohlásí, ať již vládní či nevládní, že dotyčné zemi poskytnou všestrannou pomoc, měly by se rozblikat všechny varovné signály. Historie i dnešek ukazuje, že pod hlavičkou »pomoci« se ukrývají jen jejich mocenské i jiné darebácké choutky. Bratrská pomoc Československu v roce 1968, ze strany států Varšavské smlouvy nebyla žádnou výjimkou. Jediným státem, který odmítl účast na této »pomoci« bylo Ceausescovo Rumunsko. Převážná většina tzv. »pomoci« neřeší vzniklý problém, ale vede ke konfliktům. Důvodem k této »pomoci« nebo »odplaty« byla vždy vyfabrikovaná záminka, která maskovala skutečné cíle a zájmy poskytovatelů pomoci. Připomeňme si některé z nich.

Druhá světová válka začala 1. září 1939 útokem proti Polsku. Záminkou se stalo Němci zinscenované napadení německého rozhlasového vysílače v Glivnicích, na německo-polské hranici, ke kterému došlo 31. srpna 1939. A to přesto, že již několik let existoval německo-polský pakt o neútočení (též Pakt Pilsudski-Hitler, plným názvem Prohlášení mezi Německem a Polskem o nepoužití násilí) uzavřený 26. ledna 1934 v Berlíně, pod patronací polského ministra zahraničí Józefa Becka. Jak strašlivě se tehdy Poláci zmýlili. Podobná smlouva byla o několik let později podepsaná mezi Sovětským svazem a Německem (Pakt Ribbentrop-Molotov). K podpisu došlo 23. srpna 1939 v Moskvě. O tomto paktu se více hovoří než o tom německo-polském, a to z ideologických důvodů. EU svého času vyhlásila superblábol o tom, že II. světovou zavinili Rusové a Němci společně, právě tímto paktem. Tehdejšímu SSSR pod vedením Stalina se pakt s Německem vyčítá jako zločin, Beckovu Polsku však nikoli.

Prezident Beneš vnímal polské nebezpečí, a proto okamžitě polsko-německý pakt odsoudil a polskému vyslanci Grzybowskimu řekl: »Pokládám podpis vaší smlouvy s Německem za velkou ránu dnešní evropské politice.« V dalším mu vyčetl, že tímto paktem Polsko pomáhá Německu k definitivnímu volnému válečnému zbrojení. Ale bohužel se Beneš obrovským způsobem zmýlil, když předpokládal, že Francie dodrží smluvní závazky a Británie jí v tom podpoří. Přitom i Polsko se zachovalo v roce 1938 vůči ČSR podobně jako Německo. Skupiny polských diverzantů téměř každou noc prováděly na našem území ozbrojené přepady. Polští generálové se jasně vyslovili proti případné vojenské i letecké pomoci SSSR Československu vedené přes jejich území. Polsko dne 3. října 1938 vojensky obsadilo a anektovalo část československého území Těšínska. Anexe byla spojena s tvrdou polonizací a odsunem českého obyvatelstva. Vzor si vzali z nacistického Německa. Ze strany EU jde o další padělání dějin a použití dvojího metru.

Francie, jako spojenec Československa, měla dvě možnosti: buď bude hned od začátku společně s Británií bránit Německu v jeho evidentních válečnických choutkách, anebo se budou muset obě tyto země s Německem a Itálii dohodnout, i za cenu nějaké oběti. Těmi oběťmi se nakonec stalo Rakousko a Československo. Západ nehnul ani prstem a obzvlášť negativní roli sehrál britský premiér Chamberlain. Nepochopil, že touto zradou, která Hitlerovi umožnila Mnichovskou dohodu, se nezajistí mír. Pro Beneše byla Francie druhým domovem. O to nešťastněji nesl skutečnost, že nás Francie a Británie zaprodaly. Komentoval to slovy: »To je evidentní zrada. Zrada Francie na nás.« Díky této zradě došlo k likvidaci bývalého Československa, která byla dovršena 15. března 1939, kdy německá vojska obsadila zbytek země. Den předtím slovenský sněm odhlasoval vytvoření Slovenského štátu a Maďarsko předalo naší vládě ultimatum požadující uvolnění Podkarpatské Rusi. A tak nacistické N