Show Email
Rakousko, potažmo Habsburkové, mají stále ve vlastnictví gotické žezlo a jablko, které bylo součástí korunovačních klenotů, ale patří Česku. Historický a právnický rozbor tohoto stavu.
______Text odkazu _____
České korunovační klenoty v Rakousku
Zdeněk Koudelka -18.10.2018 0
Dvojí královské jablko a žezlo
Korunovační klenoty jsou jako symbol státu uloženy na Pražském hradě. Klenoty nechal zhotovit Karel IV. (moravský markrabí 1333-49, český král 1346-78). Karlova gotická koruna je však dnes doplněna renesančním královským jablkem a žezlem z 16. století.
Kde jsou ale gotické žezlo a jablko? Je s podivem, že není obecně známo, že gotické královské jablko a žezlo Království českého jsou v pokladnici vídeňského Hofburgu, což je součást státního Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Tento údaj absentuje v informacích o korunovačních klenotech v dějepisných učebnicích.
Rakouské muzeum samo uvádí, že jde o žezlo a jablko Království českého zhotovené z pozlaceného stříbra ve 14. století v Praze. Je tam uložen i ceremoniální český kurfiřtský plášť. Gotické žezlo a jablko jsou méně zdobné a z pozlaceného stříbra ve srovnání s renesančním zlatým jablkem a žezlem, avšak jsou podstatně starší a jde o starší korunovační klenoty, proto je jejich symbolická a historická cena vyšší.
Korunovační klenoty byly za třicetileté války v obavě před švédským vojskem převezeny do Vídně, což je zachránilo před uloupením, když Švédové obsadili Pražský hrad. Do Prahy byly přiváženy jen na korunovace, trvale se vrátily roku 1791. Původní žezlo a jablko zůstaly v Rakousku. Z portrétů králů s korunovačními insigniemi lze zjistit, že gotické žezlo a jablko ještě užil král Matyáš (1611-19) a Fridrich Falcký (1919-20). Lze předpokládat, že byly užity i v roce 1617 při korunovaci Ferdinanda II., když klenoty byly uloženy v Čechách. Nejpozději od korunovace Karla VI. roku 1723 (král 1711-40) bylo užíváno zdobnější renesanční žezlo a jablko. Nejasné je, jaké jablko a žezlo bylo užíváno u korunovací 1627 (Ferdinand III.) až 1656 (Leopold I.).
Vlastnictví klenotů
Korunovační klenoty byly majetkem země České bez ohledu, zda byly uloženy v Čechách nebo v Rakousku. Habsburci jako čeští králové byli jejich řádnými držiteli, nikoliv vlastníky. Právo řádné držby jim zaniklo sesazením z českého trůnu, což se stalo 14. 11. 1918 na první schůzi Národního shromáždění.
Majetek země České přešel na československý stát a následně na Českou republiku. I když byly korunovační klenoty uložené na Pražském hradě za první Československé republiky fakticky ve správě Kanceláře prezidenta republiky, právně přešlo jejich vlastnictví na Československou republiku až po zrušení zemí a následném přechodu zbytkového majetku České země na stát.
Rakousko se dodnes platnou saintgermainskou mírovou smlouvu z 10. 9. 1919 zavázalo Československu k vydání listin a věcí, které má v držení a patřily zemským úřadům, potažmo Království českému, Markrabství moravskému a Vévodství slezskému. Stát se hlásí k odkazu Karla IV. Ponechává-li ale gotické žezlo a jablko v držení cizího státu, skutkem to popírá.
O předmětech kulturní povahy Habsburků se jednalo po první světové válce. Tříčlenný Právní výbor Reparační komise ustanovený k saintgermanské mírové smlouvě československé argumenty doplněné tím, že různé předměty kulturní povahy byly vyhotoveny či zakoupeny z daňových výnosů zemí Koruny české, nevzal v potaz. Hlavní argumentační linií rakouské strany byla, že sbírky ve Vídni vykazují historickou celistvost. U listin a archiválií se československý požadavek na vydání opíral o nutnost vybudovat československou státní správu.
Přípravná jednání k realizaci saintgermainské mírové smlouvy začala v lednu 1920 a mezivládní dohodu o reali