Show Email

Tělo:

Tak co Vy na to?

Předmět: Fwd: České zemědělství - srovnání 1990 až 2020

Text v pdf příloze:

Českého zemědělství a

potravinářská výroba před

Zeleným údělem a po jeho

implementaci

Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc.

Člen představenstva AK ČR

Současný stav českého zemědělství

(údaje za rok 2020) ve srovnání s rokem 1990

A. ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA

1990 2020 %

Skot v ks 3 506 000 1 404 117 40,0

Dojnice v ks 1 236 000 357 014 28,9

Mléko v litrech 4 802 000 000 3 083 800 000 64,2

Hovězí maso

v tunách ž.hm.

509 000 164 900 32,4

 Žádná rozvinutá země nepřipustila takový

vývoj.

 V případě vypuknutí konfliktu či přírodní

katastrofy je obyvatelstvo bez dostatečné

potřeby mléka, mléčných výrobků, masa, vajec,

ovoce a zeleniny, brambor atd.

 Oslabování přísunu organického hnojiva do půdy

po dlouhá léta působí na snižování úrodnosti

půdy a její devastaci.

V ČR se produkuje 75 000 litrů mléka/100ha zemědělské půdy

V SRN se produkuje 170 000 litrů mléka/100 ha zemědělské půdy tj. 227

%.

V NL se produkuje 621 000 litrů mléka/100ha zemědělské půdy tj. 828

%.

Je úsměvné, když máme poslouchat od „odborníků“, že mléka je nadbytek a je

nutné snižovat stavy skotu.

I poslední kus skotu bude nadbytečný, jelikož ve starých zemích stoupla

produkce mléka od 7 % v SRN až do 29 %

v Irsku.

1. MLÉKO

2. STAVY PRASAT A VEPŘOVÉ MASO

1990 2020 %

Počet prasat

celkem v ks

4 790 000 1 404 000 29,3

Prasnice v ks 311 000 87 000 27,9

Vepřové maso

v tunách ž.hm

763 000 294 600 38,5

Je to neuvěřitelné, ale za 31 leté úsilí devastace

české živočišné výroby se podařilo tuto výrobu

dostat na měně než 30 %, zatímco uvedené

staré země několikanásobně zvyšovaly výrobu, i

když máme společný trh a v roce 1990 byla výroba v těchto zemích obdobná.

Pokud by zemědělská politika nebyla u nás

nastavena ve prospěch extenzivní výroby, ale ve

prospěch skutečných hospodářů, kterých máme

dostatek, nebyli bychom na pokraji likvidace

některých odvětví živočišné výroby.

B. ROSTLINNÁ VÝROBA

Pokles živočišné výroby v průměru na 1/3 , by měl logicky

přinést růst rostlinné výroby. Jak je to však ve skutečnosti?

Za pouhých 31 let se snížila výměra z. p. o 17,4 %, to je

neuvěřitelné.

1990 2020 %

Zemědělská

půda v ha

4 228 000 3 493 608 82,6

Jak to bude pokračovat v dalších desetiletích?

I když ŽV vyjádřená v produkci, tj. ve stálých cenách

klesla téměř na polovinu, jsou obiloviny pěstovány

pouze na 57,3 % orné půdy, oproti 61,8 % v roce 1990,

kde ŽV byla více než dvojnásobná.

Jen pro ilustraci, už v roce 1936 se obiloviny pěstovaly na

58 % orné půdy. Místo, abychom na půdě, která se

uvolnila po snížených ha na krmné plodiny, pěstovali

zeleninu a ovoce s vysokou potřebou lidské práce, u

kterých spotřeba stále roste, zlikvidovali jsme asi 2/3

ploch (ovoce a zeleniny).

Konzumujeme dováženou zeleninu a nevíme, na jakých půdách je pěstována, čím je chemicky ošetřována, jaká

hnojiva byla použita, zda není pěstována třeba na

kontaminovaných půdách.

„Potravina chudých“ – brambora, která zúrodňuje půdu, je to vznikající předplodina, vyčistí

pozemky bez použití chemických prostředků, je náročná na pracovní sílu.

V roce 1989 jsme jich pěstovali 115 446 ha a

v roce 2020 jen 23 877 ha tj. 20,8 % a z toho na

produkci škrobu 5 774 ha.

Je nutné dovážet většinu brambor ze Španělska,

Turecka, Egypta atd., kde neznáme podmínky pěstování nebo podpořit výrobu a výstavbu temperovaných skladů, zaměstnávat lidi a

vyrábět řadu výrobků z vlastní produkce?

PROČ MŮŽEME BÝT ÚSPĚŠNÍ V KOMODITÁCH, V

KTERÝCH NEMÁME SOBĚSTAČNOST?

•Přírodní podmínky pro výrobu v ČR jsou optimální k

výrobě všech produktů patřících do mírného pásma:

 relativní dostatek srážek, půdní struktura (tam, kde

je dostatek organické hmoty dodávané organickým

hnojením)

 dostatek slunečního svitu a teploty vyhovující délce

vegetace jednotlivých plodin

 půdy jsou od hlinitopísčitých k produkci zeleniny až

po těžké půdy vhodné k pěstování obilovin.

Výrobně-technické podmínky:

 jsou mimořádně dobré úrovně s výjimkou nedostatečného přísunu organických látek (z hnoje) a

vápnění

 máme u hospodářů či sedláků hospodařících intenzivně

ale i šetrně, výnosy obilí, brambor, cukrovky, řepky,

ovoce, zeleniny, krmných plodin na úrovni hospodářů v

západních zemích s obrovskou výhodou koncentrace

výroby, vysokou produktivitou práce i nejkvalitnější techniku, která je ve světě nabízena

 máme jednu z největších užitkovostí dojnic v Evropě (cca 9 tis. l. na dojnici a rok.

 u intenzivní produkce vepřového masa v

repopulovaných chovech konkurujeme bez problému vyspělým chovům v západní Evropě, ale nižší cenou

práce a nižšími cenami krmiv jsme i levnější.

Jedině, co nám chybí je zemědělská gramotnost rádoby

zemědělských odborníků k nastavení motivujících podmínek k

podnikání a neznalost světových trendů v zemědělství, které

směřují k výrobě laciných potravin, nikoliv k prodeji

nejlacinějších dotovaných a v kvalitě podezřelých potravin:

 ti, kteří káží zastropování EU obratem z národních zdrojů

dotují slučování menších hospodářství ve větší a dělají

vše, co přispěje ke koncentraci výroby, zvýšení

produktivity práce, lepšímu využití strojů atd.

 naši kormidelníci zemědělství za 31 let nepochopili, že

našim souputníkům v EU nejde o vyvážený společný trh,

ale o likvidaci našeho trhu s potravinami a jeho ovládnutí

vlastními výrobky

 o tom svědčí již uvedené několikanásobné produkce

jednotlivých komodit na 100 ha zemědělské půdy.

Předpokládaná implementace Zeleného údělu

mimo jiné zahrnuje

 omezit používání pesticidů o 50 %

 omezit používání průmyslových hnojiv o 30 %,

nyní o 20 %

 omezit antimikrobiální látky pro zvířata o 50 %

 produkci konvenčního zemědělství omezit ve

prospěch ekologického zemědělství na 25 až

30 %

 snižovat stavy hospodářských zvířat z důvodu

produkce metanu.

Předpokládaná implementace Zeleného údělu

Tyto omezení jsou velmi nesrozumitelná, protože

nereflektují současnou úroveň používání jak pesticidů

na 1 ha zemědělské půdy, tak průmyslových hnoji na ha

orné půdy v jednotlivých zemích EU.

Pesticidy:

•ČR 1,89 kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy

•SRN 3,45 kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy

•FR 3,85kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy

•ES 5,65 kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy

•Itálie 7,8 kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy.

Pokud ČR sníží aplikaci pesticidů na 50 % dojde k snížení nejen

výnosů, ale i kvalita produktů nebude standardní (plísně…).

Pokud sníží používaní pesticidů země s nejvyšší spotřebou

pesticidů, dojde pouze k nižšímu nadužívání a nižšímu plýtvání,

ale úroveň kvality ani produkce se zásadně nezmění.

Naší nižší produkci opět uvolníme domácí trh ve prospěch

dovozů.

Průmyslová hnojiva:

•ČR cca 124 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

•Švýcarsko cca 200 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

•SRN cca 220 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

•Holandsko cca 240 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

•Belgie cca 290 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

•Irsko cca 510 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

Česká republika postupně snižovala spotřebu průmyslových

hnojiv na uvedených 124 kg čistých živin na 1 ha orné půdy,

když před vstupem do EU se spotřeba pohybovala kolem 300

kg č. ž. na 1 ha o. p. Snížení dosáhlo cca 60 %. Není tedy

důvodu dále snižovat o dalších 30 % či 20 %, jelikož dopady

dalšího snižování by omezily úrodu i kvalitu vyráběné

produkce.

Omezení antimikrobiálních látek pro zvířata o 50 % je opět

fikce. Proč?

- Řada zemí EU 27 využívá antibiotika několikanásobně víc než

Česká republika. Například v produkci vepřového Španělsko

používá antibiotika plošně a vyváží maso do celého světa a to

více než 70 % své produkce. ČR je postižena dovozem

španělského vepřového masa nejvyšším procentem.

- Pokud v ČR využíváme léčiva jen selektivně a budeme také

omezovat o 50 % antimikrobiální látky, neproběhne

odpovídající léčba a zvířata budou strádat a nebude možné je

vůbec chovat.

- Těžko pochopitelný je tento požadavek, když v humánní

medicíně spotřeba těchto látek stále roste a většina států

financuje rozsáhle výzkumy k získání nových a účinnějších

látek na této bázi.

- Jde opět o plácnutí do vody, k snížení těchto látek by mělo

docházet, ale vlivem výzkumu a prodeje nových účinných

léků, ale vždy selektivně podle výše spotřeby v každé

konkrétní zemi.

Omezení produkčního zemědělství o 25 až 30 % ve prospěch

ekologického zemědělství.

- ČR má v ekologickém režimu 15,7 % zemědělské půdy

- Rakousko v ekologickém režimu 5 % zemědělské půdy

- SRN má v ekologickém režimu 4,5 % zemědělské půdy

Pokud by došlo v celé EU k posunu ekologické výroby na 30 %

zemědělské půdy, dojde k nedostatku potravin, protože v

tomto režimu (ekologickém) je produkce na 1 hektar sotva

poloviční.

Snižování stavu hospodářských zvířat ve všech zemích EU

ve stejném rozsahu je úplný nesmysl.

- v ČR je na 1 ha z. p. 0,38 VDJ

- v SRN je na 1 ha z. p. 1,40 VDJ

- V Holandsku je téměř 3 VDJ na 1 ha z. p.

Z těchto připravovaných opatření plyne, že v ČR budeme

chovat na 1 ha zemědělské půdy méně než 0,2 VDJ a

v Holandsku 1,5 VDJ, to je téměř 8 krát více než u nás.

Teorie, jak řešit Zemědělský úděl do roku 2030 je nejen

utopie, ale tragédie nejen pro produkci dostatku potravin,

ale i pro životní prostředí v zemích s zanedbatelnou úrovní

živočišné výroby, jako jsou například ČR, Slovensko,

Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a další.

V případě implementace Zeleného údělu u nás v rozsahu navrhovaném dojde:

- k dalšímu snížení soběstačnosti v základních potravinách,

která není bezpečná již v současné době, v průměru všech

základních potravin je nyní cca 55 %

- nezajistit dostatek potravin v době, kdy máme vysokou životní

úroveň může směřovat k nepokojům obyvatelstva,

- dovoz potravin pak bude pocházet ze zemí MERCOSUR-u, kde

nejsou zajištěny standardy na úrovni EU,

- k snížení kvality potravin z důvodu používání u nás již

zakázaných přípravků ve výživě zvířat, léků u nás již

zakázaných (např. řady kokcidiostatik), hormonálních

přípravků apod.

- úroveň kvality domácích výrobků nemůže být nahrazena

stejnou kvalitou z dovozu, to bude působit na zdraví a

snižování dlouhověkosti naší populace. Největší škody vniknou

utlumením produkčního zemědělství ve prospěch ekologického

zemědělství a zavedení až 10 % neobdělávané půdy.

To přinese:

•Dojde k obrovskému výpadku přírodního organického hnojiva, což způsobí zejména:

- další snižování procenta humusu v půdě,

- špatnou údržnost vody v půdě

- další narušení drobtovité struktury půdy,

- další okyselování půd,

- utužování půdy a nedostatek vzduchu v půdě

- snížení množství půdních živočichů rozkládajících organické součásti půdy.

Výše uvedené nebude prospívat životnímu prostředí, ale

naopak bude snižovat úrodnost půdy a obyvatelstvo

vystaví také obrovskému nebezpečí v kvalitě a dostatku

potravin.

DĚKUJI ZA POZORNOST.