Show Email
Přehled o rozsudcích smrti a amnestiích po roce 1945 strukturovaný podle funkčního období jednotlivých prezidentů. Edvard Beneš je nazýván justičním vrahem a naopak Jozef Tiso prý nepodepsal jediný rozsudek smrti. Benešem popravených obětí 1945 - 1948, bylo celkem 738 lidí, počet popravených v době komunistické totality 1948 – 1990, celkem 456 lidí. Autor nezohledňuje fakt, že po r. 1945 byli popravování váleční zločinci.
Beneš a popravy po květnu 1945 u nás...
Berwid-Buquoy: Justiční vrah Beneš aneb Utajované procesy.
Pokrytecky dnes píšeme jen o zločinech komunismu. Jde o mystifikaci dějin, neboť problematika je daleko složitější. Svalovat vše špatné a kruté na komunisty je snadným alibismem. Ve skutečnosti krutost a barbarství nejsou záležitostí politického nebo náboženského smyšlení, nýbrž se jedná o prostá lidská selhání. Pomstichtivost, zášť, závist a vyřizování osobních účtů dělá tento svět nesnesitelným, bez ohledu na ideologii nebo církevní vyznání... Letos 27. června si připomeneme 68. výročí popravy JUDr. Milady Horákové. Komunistická justice tehdy popravila ženu a matku. Její provinění (vyzvědačství) odpovídalo i podle tehdejších právních norem, maximálnímu trestu v rozmezí mezi 15 – 20 roky odnětí svobody. Poprava oběšením byla tedy zcela jasnou justiční vraždou.
Ano, komunisté zavraždili ženu a matku. Málokdo však ví, že justice prezidenta Edvarda Beneše v letech 1945 – 1948 (Benešovy dekrety, Lidové soudy a Košický vládní program) popravila celkem 66 žen a matek – z toho dokonce dvě příbuzné Milady Horákové (rozené Králové).
Jednalo se o Marii Královou (narozenou 2. 8. 1897), oběšenou v Pankrácké věznici, dne 8. 10. 1945 a Julii Horákovou (narozenou 6. 2. 1910), oběšenou v Pankrácké věznici 17. 1. 1946. Tak jako i v případě zbývajících 64 popravených žen, žádné z nich prezident Beneš milost neudělil.
Chceme-li tedy hovořit o justičním vrahovi Gottwaldovi (1948 - 1953), musíme k tomu při
Benes_a_popravy.pdf
96.89 KiB