Show Email
Časopis pro ty, kteří nemají rádi naši vládu a nemyslí si, že soudruh generál na Hradě je prezident.. Vyšel nový tištěný časopis
konzervativního zaměření. Časopis jsme obdrželi v pdf formě, takže přeposíláme dál ke čtení, kdo má zájem.
Nový časopis "TO" na trhu - 1. číslo
Je to časopis pro ty, kteří nemají rádi naši vládu a nemyslí si, že soudruh generál na Hradě je prezident...Vyšel nový tištěný časopis konzervativního zaměření. Časopis jsem obdržel v pdf formě, takže přeposílám dál ke čtení, kdo má zájem. --úvodní slovo časopisu-- Mainstreamová média v posledních le- tech selhala ve své roli kritických pozo- rovatelů doby, místo toho se proměnila v pejsky, poslušně se lísající k novodo- bým mocným liberálním demokratům, kteří mají se skutečnými demokraty společného asi tolik, co ministr vnitra se svobodou slova. Smečka novinář- ských pudlíků za piškotek těmto politikům ochot- ně aportuje vyslovené nesmysly, panáčkuje, sedá si i lehá na povely ještě dříve, než je páníčci stihnou vyslovit. Jejich média nás s oblibou peskují, urážejí a ši- kanují. A ve chvíli, kdy se kriticky myslící člověk dopustí jen náznaku jiného, než oficiálního ná- zoru, spustí válečný pokřik a aby takového rebe- la umravnila a poslala do patřičných mezí, jsou schopna vymyslet a šířit nové urážky a nálepky. Vzpomeňme na dobu covidovou a výraz ̈"anti- vaxer" nebo současnou válečnou se ̈"chcimíry a dezoláty". Jejich smůla je, že počet lidí, kteří se nechávají vychovávat ̈"evropskými hodnotami" naspído- vanými televizními svazáky, neroste, naopak, důvěra a ochota si takový typ angažované no- vinařiny kupovat, číst a sledovat, klesá. Není divu. Je to podobné, jako si koupit progre- sivním managementem automobilky na- programované auto, které vám po měsíci provozu řekne, že jím už jezdit nebudete, protože jako zjevně tradiční rodina nere- prezentujete ty správné moderní hodnoty. Přestože mají taková média, pří- padně výrobci ̈"výchovných" aut, v rukou nejmodernější digitál- ní nástroje pro komunikaci, tak sebe i nás sice nevědomky, ov- šem zcela neomylně sunou zpět do doby, kterou známe my všich- ni, kdo jsme prožili část života před listopadem 1989: Do doby cenzury, propagandy, dvojí morálky a všeobecné- ho předstírání, kterou Alexandr Solženicyn de- finoval výrokem: ̈"My víme, že lžou. Oni vědí, že lžou. Oni vědí, že my víme, že lžou. My víme, že oni vědí, že my víme, že lžou. Ale stejně lžou." Na- příklad na současný marketing, který vypouštějí vládní propagandisté kolem veřejných rozpočtů, jsou Solženicynova slova jako šitá na míru. Dnešní doba se dá ovšem chápat i jako válka ge- nerací. Dorostli mladí, kteří se nestydí veřejně psát a sdílet například názor, že by se mělo omezit volební právo starším lidem, protože ve volbách hlasují o něčem, čemu nerozumí, a v čem už stej- ně žít dlouho nebudou. A tito nositelé mladých pokrokových myšlenek pak jdou k volbám a volí si stranu, která hlásá ̈"demokratizaci" soukromého majetku, vizi sdílené ekonomiky a komunitní so- cialismus ve jménu boje proti chemickému prvku zvanému uhlík. V médiích dominují jim podobné ̈"osobnosti", které proti vůli většiny hodlají redefinovat rodi- nu, manželství, chtějí zrušit naši stoletou měnu. Nikým nezvolení novodobí inženýři lidských duší, ať už v médiích, neziskovkách, centrálních úřadech nebo v Bruselu, stále více ovlivňují, ne- jen co si máme myslet, ale i jak máme žít. Přes- tože sami nikdy nevydělali ani korunu, nestydí se přisát na jakoukoliv dotaci a žít z peněz daňových poplatníků. Máme slabou vládu, která jim podlehla a není dobrým správcem této země. Nejen že se bojí vládnout a problémy valí před sebou. Dvěma lety vlády se prolhala a dále se cynicky ̈"veze" jen kvůli vládnutí samotnému a zcela oprávněnému stra- chu z odklizení do politického suterénu. Tento typ politiků je čím dál směšnější, a také o tom je TO. A hry, že někdo jiný by byl ješ- tě horší, my rozhodně hrát nebudeme. Kvůli nim nebudeme zavírat oči před osekáváním svobody, rostoucí hydrou byrokratického státu, vysáváním ener- gie i peněz ze střední třídy na absurdní sociálně inženýrské utopie. Jsem rád, že nás právě dr- žíte v ruce, a děkuji tímto všem, kteří se na tomto zázraku podíleli. Věřím, že nás čekají společná dobro- družství, kultivované kon- frontace a radost ze čtení, které bude stát za TO. Marek Stoniš šéfredaktor