Show Email

Tělo:

DMITRIJ BAVYRIN komentuje rozhodnutí mezinárodního soudu v Haagu, který tento týden odmítl

žalobu kyjevských nácků na Rusko za údajné zločiny na Donbasu a účast na

sestřelení civilního Boeingu - což česká dezinformační hlavní média jaksi

"nezaznamenala", jakož ani ukrajinské volání o "zradě Západu"

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, kolem kterého si ukrajinské orgány

vybudovaly kult, odmítl téměř všechna obvinění Kyjeva vůči Moskvě včetně

klíčových obvinění týkajících se domobrany v Donbasu, lidských práv na

Krymu a havárie Boeingu letu MH17. Navíc to Ukrajincům oznámila Američanka,

což v Kyjevě posílilo pocit „zrady“.

 

Díra do kyjevské mytologieHaag zaujímá zvláštní místo v mytologii, která

ovládla vědomí Ukrajinců po státním převratu v roce 2014. Půlmilionové

holandské město se zakořenilo v reklamě, rétorice a memoárech

naznačujících, že Rusko a jeho vedení bude souzeno mezinárodním tribunálem,

stejně jako bylo souzeno vedení Jugoslávie v čele s Miloševičem (poté, co

NATO ilegálně rozbombardovalo Srbsko).Mezinárodní trestní tribunál pro

bývalou Jugoslávii (ICTY) byl častěji označován jednoduše jako Haagský

tribunál nebo Haag. Jeho vytvoření však bylo jednorázovou akcí Rady

bezpečnosti OSN a sloužilo pouze k posouzení zločinů spáchaných během

balkánských válek. Jeho jurisdikce se nevztahovala na jiné epochy a regiony

(že ICTY vůbec vznikl, byla velká chyba Ruska, které mělo v Radě

bezpečnosti právo veta). V Haagu však nesídlí jen tento tribunál a celá

nizozemská vláda (zasedá tam monarcha, vláda a parlament, nikoli v hlučném

Amsterdamu), ale i některé další mezinárodní soudy.Kyjevský režim se v 

hodnocení těchto soudů chronicky plete, ale pevně se drží haagského mýtu. V

Haagu sídlí Mezinárodní trestní soud (ICC), západní projekt 21. století,

který se specializuje na válečné zločiny. K tomu, aby se stát stal smluvní

stranou ICC, je třeba ratifikovat Římský statut, což neudělalo ani Rusko,

ani Ukrajina, ani Spojené státy. To znamená, že ukrajinský konflikt je mimo

jurisdikci tohoto soudu, nehledě na to, že uvedené země neuznaly a

neuznávají jeho pravomoc.

 

Kyjev pohořel Západ se proto rozhodl, že místo Ukrajiny si na Rusko mohou

Mezinárodnímu trestnímu soudu stěžovat jiné země (například Japonsko).

Další události ukázaly, že odmítnutím ratifikace Římského statutu ruský

parlament jednal moudře. Poté, co ICC vyhodnotil záchranu sirotků zpod

palby a jejich přesun na ruské území jako únos dětí, se ukázalo, že tato

organizace nemá nic společného se spravedlností a její jednání je čistě

politické.V Haagu ovšem existuje ještě třetí mezinárodní soud (a nejspíš

nebude ani poslední): Soudní dvůr OSN, který má pravomoc nad porušovateli

úmluv OSN. Patnáct soudců této komory, založené v roce skončení druhé

světové války, jmenuje Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Vliv západních

zemí je v ní tedy alespoň částečně vyvážen ostatními státy.V roce 2017 tam

Kyjev podal žalobu a  obvinil Rusko z porušení pouze dvou úmluv (to

znamená, že junta zplozená krvavým státním převratem se neodvážila

dokazovat většinu předchozích nejrůznějších obvinění Ruska) – o boji proti

financování teroristických aktivit a o odstranění všech forem rasové

diskriminace.První formulace zakrývá podporu donbaské domobrany ze strany

běžných ruských občanů. Druhá naznačuje, že Rusko diskriminovalo

národnostní menšiny na Krymu. Po pěti letech tedy vydal soud OSN verdikt,

kterým zamítl všechny nároky na odškodnění, protože téměř všechny nároky

Kyjeva vůči Rusku byly neopodstatněné. “Téměř”, protože po roce 2014 prý

prudce klesl počet těch, kteří na Krymu studují v ukrajinském jazyce.

 

Něco Kyjevu přiznat museli V tomto případě soudci zjevně nezohlednili

zvláštní atmosféru a vyhrocenost jazykové otázky na Krymu za ukrajinské

vlády, když se ukrajinský jazyk snažili prosadit a manažerská třída byla

záměrně ředěna ukrajinci z ”pohyblivých” regionů.Soud k této otázce

přistoupil formálně: podle údajů k lednu 2023 je počet osob, které se

vzdělávají v ukrajinštině (kterou si ovšem na Krymu stále lze zvolit za

vyučovací jazyk) 197 osob. To opravdu není mnoho, ale za nepopularitu

ukrajinského jazyka na poloostrově nemůže Rusko a nemá to nic společného s

"rasovou diskriminací" (nebo jsou Ukrajinci zvláštní rasa?). Jde jen o to,

že ukrajinský jazyk téměř nikdo nepotřebuje.A ještě něco soud Rusku vytkl.

Týká se „opatření k vyšetření možných skutečností financování terorismu“:

Moskva je prý neuplatnila vůči osobám, na které Kyjev poukázal. Ruské

ministerstvo zahraničních věcí se k tomu vyjádřilo takto: „Znejistil nás

závěr soudu, že Rusko ve dvou případech řádně nevyšetřilo činnost osob,

které podle ukrajinské verze sbíraly v Rusku finanční prostředky na pomoc

obyvatelům Donbasu.Soud musel jít proti své vlastní praxi a stanovil

bezprecedentně nízkou laťku k prokázání použitelnosti Úmluvy o financování

terorismu při absenci jakýchkoli důkazů o „terorismu“ i o jeho „financování

“. Pominul "zvláštní cynismus kyjevského režimu", který se "pokusil

humanitární pomoc obyvatelům Donbasu, kteří trpěli ukrajinským ostřelováním

a hospodářskou blokádou, označit za financování terorismu".

 

"Zrada" - a skandálně navíc americkými ústy! Soud se však jednoznačně

popasoval s hlavním bodem žaloby kyjevského režimu. Odmítl uznat Doněckou

(DNR) a Luhanskou (LNR) republiku za „teroristické organizace“, a Rusko za

„agresorský stát“ - stejně jako údery na ukrajinské vojenské objekty v

Donbasu za „teroristické činy“. Současně ješě odmítl obvinění, že Rusko se

podílelo na havárii malajsijského boeingu, a uznal, že Moskva v dobré víře

dodržuje mezinárodní úmluvy.Soud OSN tak celkově zamítl téměř 20 obvinění

Kyjeva. I to ukazuje, proč Rusko stále trvá na tom, že vedoucí role v

mezinárodních záležitostech by měla patřit OSN. Této organizaci se dá

vytknout mnoho věcí, zejména pokud jde o její efektivnost, ale nic lepšího

se zatím nevymyslelo. Ostatně neefektivnost a  nedostatečné financování je

přímým důsledkem snahy USA a jejich spojenců obejít OSN a podkopat její

autoritu zahájením válek z vlastní iniciativy a vyzdvihnutím jiných

mezistátních projektů, jako jsou NATO, G7, G20 a Mezinárodní trestní soud.

Právě to jsou alternativy k OSN, jak je prezentuje Západ - protože je plně

ovládá.Je u tohoto hlediska docela příznačné, že současnou předsedkyní

soudu, která rozsudek v procesu proti Rusku přečetla, je Američanka Joan

Donoghueová. Dala tak najevo, že v OSN, kterou americké úřady - v

případech, kdy se jim postoje této světové organizace nelíbí - pohrdají, je

v první řadě soudkyní, a teprve potom občankou USA.Jaký div, že první

reakcí kyjevského režimu na rozhodnutí soudu (skrze podrobená média) bylo

tradiční volání "zrada!". Vždyť soud tím kyjevským nacistům zamítl i

všechny "nároky na odškodnění".Druhou reakcí bylo prohlášení, že Kyjev bude

moci dosáhnout "skutečné spravedlnosti" jen na zvláštním tribunálu proti

Rusku. Na to však bude muset Západ vyhrát na Ukrajině vojenský konflikt s

Ruskem. Vlastně se tím stává aktuální otázka budoucnosti Ukrajiny jako

takové. Kvůli zmařenému úsilí kyjevských orgánů a jejich americko-

natovských protektorů se za soudním výrokem vynořuje otázka existence

samotného žalobce. Tedy ukrajinské státnosti.