Show Email

Tělo:

Text v příloze:

Ohlednutí za knížetem Schwarzenbergem

O víkendu nás zastihla zpráva o úmrtí bývalého kancléře, senátora, poslance, ministra, neúspěšného kandidáta na prezidenta a zakladatele Top09 Karla Schwarzenberga, představitele orlické větve rodu Schwarzenbergů.

Karel Schwarzenberg se narodil 10. prosince 1937. Byl nejstarším synem Karla VI, knížete ze Schwarzenbergu (1911 – 1986) a jeho manželky Antonie, rozené princezny z Fürstenbergu (1905 – 1988).

Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zabaven majetek orlické větve Schwarzenbergů, kteří posléze v prosinci 1948 odešli do emigrace do Rakouska. Mladý Karel Schwarzenberg tedy žil v Čechách do svých jedenácti let a zpět se mohl vrátit až na podzim roku 1989 po tzv. sametové revoluci.

V roce 1960 Karla adoptoval strýc Jindřich ze Schwarzenbergu, člen hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů. Tato adopce pro Karla znamenala finanční zajištění, neboť po strýcově smrti v roce 1965 tak získal dědictví, které v dnešní hodnotě představuje až 400 milionů EUR.

V dubnu 1967 se Karel Schwarzenberg oženil s Terezou hraběnkou z Hardeggu (Therese Gräfin zu Hardegg). Otec Terezy Johann Hardegg byl čelným nacistou a velkým stoupence Adolfa Hitlera, od roku 1930 byl členem NSDAP a později velitelem jednotek SA v Rakousku…

V prosinci 1967 se manželům Schwarzenbergovým narodil syn Johann a roku 1968 dcera Anna. Roku 1979 se Tereze narodil druhý syn Karel. Otcem Karla byl však rakouský průmyslník Prinzhorn, který Karla roku 1988 adoptoval. Údajně kvůli této aféře se manželé Schwarzenbergovi roku 1988 rozvedli (Karel sám měl tehdy vztah k maďarsko-italské hraběnce Zitě Pallavicini) aby se v roce 2008 zase opět vzali…V současné době Schwarzenbergova manželka Tereza žije střídavě ve Vídni a na zámku Obermurau.

O mrtvých jen dobře, a aby se mluvilo dobře, musí se také mluvit pravdivě.

Měl Karel Schwanzenberg právo na restituci majetku v České republice?

České právo říká, že dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají. Jak je výše uvedeno, Karel Schwarzenbeg byl v roce 1960 adoptován svým v Rakousku žijícím strýcem Jindřichem do hlubocko-krumlovské větve Schwarzennbergů (majetek hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů byl v Československu zabaven před únorem 1948). Karel tedy na majetek orlické větve Schwarzenbergů již podle českého práva neměl nárok. České právo tedy nebylo soudem respektováno, patrně díky Karlově postavení nejbližšího spolupracovníka tehdejšího novopečeného prezidenta Václava Havla.

Kníže měl plná ústa boje proti korupci, ale když se na ministerstvu zahraničí na korupci přišlo, blahosklonně ji přikryl a toho, kdo na ni upozornil, vyhodil. O tom se přesvědčil úředník ministerstva zahraničí Jakub Klouzal, který upozornil v létě 2010 Karla Schwarzenberga na nevýhodné zakázky na nákup počítačových sítí. Některé se mu podařilo zastavit, i tak přišel stát o 60 milionů korun. Úředník poté přišel o místo.

Kníže byl také spjat s kontroverzním miliardářem Bakalou. Bakala byl Karlovým dlouholetým přítelem a obchodním partnerem. Společně zprivatizovali karlovarskou Becherovku. Třebaže jejich nabídka byla druhá nejvyšší (a nezvítězila ani v jediném z kritérií vypsaného veřejného řízení), nakonec byla přiklepnuta Schwarzenbergovi a spol. Becherovce se pak ale příliš nevedlo a podnik, který měl v roce 1997 zisk 148 milionů, skončil za tři roky poté v mínusu až 140 milionů. Média tehdy psala o tom, že se Becherovka tuneluje státu před očima…

Podivně dopadlo i hospodaření Nadace Bohemiae, kterou založil Karel Schwarzenberg s Miroslavem Kalouskem. Rok po svém založení přestala však nadace platit daně, aby skončila v konkurzu s dluhem tří milionů – na daních.

Třebaže se Karel často snažil ze své zodpovědnosti chytrými či vtipnými hláškami a mlžením vyvázat, byl spojen s řadou kontroverzních hlasování v parlamentu. Zvednul ruku pro snížení důchodů, pro zvýšení daní, pro zrušení základní slevy na dani z příjmu fyzických osob pro starobní důchodce, pro Evropský stabilizační mechanismus, který nás zavazuje vyplatit Bruselu 350 miliard v okamžiku přijetí eura, církevní restituce, stejně jako předtím v Senátu pro americkou radarovou základnu v Brdech, či svou nepřítomností umožnil přijmout povolenky pro ČEZ nebo privatizaci letiště Ruzyně.

V Topolánkově vládě mnoho svých sympatizantů zklamal, když nedodržel slovo, že odejde, pokud se Jiří Čunek vrátí do vlády - Čunek se vrátil, ale Karlovi se z vyhřátého místa ministra zahraničí nechtělo a tak samozřejmě nedodržel své slovo a z vlády neodešel.

Kníže taktéž rád posluhoval mocným tohoto světa Bylo to vidět na jeho blízkých vztazích s Bilderberg Group, soukromou vlivovou nadnárodní elitářskou organizací jednoho z nejbohatších mužů planety a nenapravitelného globalisty Davida Rockefellera. Schwarzenberg tajně navštívil schůzi Bilderberg Group v roce 2008 v USA. Karel byl také členem jiné Rockefellerovy soukromé vlivové organizace, tzv. Trilaterální komise, jakési dceřiné společnosti Bilderbergu. Obě organizace podporují vytvoření světové vlády.

Kníže silně lobboval za zřízení americké vojenské základny v Brdech - v roce 2008 pro agenturu Reuters prohlásil, že pokud v parlamentu neprojde smlouva o radaru, nabídne svou rezignaci. „Smutným okamžikem je i jím prolobované uznání islámského a mafiánského státu Kosovo českou vládou, o což usiloval ještě před vyhlášením nezávislosti Kosova. Na jeho návrh byl tento bod zařazen na jednání vlády a prohlasován.

Kníže oslnil mnoho českých občanů, také fotografie, na nichž je s proslulými světovými osobnostmi nevalné morální kvality, jsou pro mnohé jakýmsi politickým afrodiziakem. Liberálně se tvářící a často nonšalantně vtipkující a jindy často kdekoliv spící potomek staré šlechty zastižený fotografy v přítomnosti krvavé madly Albrightové, rodiny Clintonů spojovaných s rozsáhlou politickou korupcí, s Obamou či Merkelovou je důkazem toho, k jaké části společnosti patřil. Spojením s Kalouskem při zakládání Top09, která vyprodukovala Pekarovou Adamovou či Dominika Feriho, už jen završil svou kariéru.

Schwarzenberg splnil zadání, kterým bylo vrácení rozsáhlého majetku jeho rodině v Čechách. Jako bonus přidal ovlivňování naší politiky. Smutno po něm bude jak Sorosovi, tak i Sudetoněmeckému Landsmannschaftu, který do něj vkládal naděje ohledně dalšího zborcení Benešových dekretů. Podobně budou jeho odchod vnímat Lichtenštejnové, kteří touží po svých majetcích zabavených po 2. světové válce českým státem. Také posthavlisté uroní mnoho slz.

A tak už jen zbývá jedna velice důležitá otázka:

Co dobrého vlastně udělal Karel Schwarzenberg pro Českou republiku a její občany?