Show Email

Tělo:

Historik popsal starověkou jadernou válku v Indii. Otec novodobé atomové

bomby Oppenheimer to také věděl

INDIA: Stojí člověk na prahu nového světa, nebo jen uvízl v bludném kruhu a

opakuje své osudové chyby, ze kterých se zřejmě nikdy nepoučí?

Stále více vědců se domnívá, že neuvěřitelná fascinace světa jadernou válkou

a high-technologiemi je jen dalším opakováním z řad omylů.

Starověké příběhy hovoří o létajících vimanech. Vimany byly skutečnými

dopravními prostředky a stály u zrodu „letadel“. Velké války byly popsány v

raných náboženských textech. Zbraně typu pohyblivých silových polí dokázaly

vše doslova srovnat se zemí. Ve starověké Indii najdeme slova pro určité

délkové míry; jednou z nich byla vzdálenost světelných let a druhou délka

atomu. Odpovědi na takové otázky mohla znát pouze společnost, která

disponovala minimálně jadernou energií.

Vezměme si tyto verše ze starověké Mahábháraty: (volně přeloženo)

...jediný projektil

nabitý veškerou silou vesmíru.

Žhavý sloup dýmu a plamenů.

zářivý jako tisíc sluncí

v celé své nádheře…

kolmá exploze

s oblaky dýmu…

…mrak kouře

stoupající po první explozi

se zformoval do rozšiřujících se kruhových oblouků

jako rozevírající se obří slunečníky…

…byla to neznámá zbraň,

železný blesk,

obrovský posel smrti,

který proměnil v popel

celou rasu Vríšnisů a Andhaků.

…Mrtvoly byly tak spáleny.

že je nebylo možné poznat.

Vlasy a nehty vypadaly;

Keramika se rozbila bez zjevné příčiny,

a ptáci zběleli.

Po několika hodinách

byly všechny potraviny nakažené…

…uniknout z tohoto ohně

se vojáci vrhali do proudů

aby se umyli a umyli své vybavení.

Až do bombardování Hirošimy a Nagasaki si moderní lidstvo nedokázalo

představit žádnou tak strašnou a ničivou zbraň, jakou popisují staroindické

texty. Přesto velmi přesně popisovaly účinky atomového výbuchu. Při otravě

radioaktivitou padají vlasy i nehty. Ponoření do vody přináší určitou úlevu,

i když není lékem.

Když se vykopávky v Harappě a Mohendžo-Daro dostaly na úroveň ulic, objevili

po městech roztroušené kostry, z nichž mnohé se držely za ruce. Válely se po

ulicích, jako by se odehrála nějaká okamžitá, strašlivá zkáza. Lidé prostě

leželi nepohřbení v ulicích města. Vykopávky až na úroveň ulic odhalily 44

roztroušených koster, jako by zkáza přišla tak náhle, že se nemohli dostat

do svých domovů. Otec, matka a dítě byli nalezeni rozplácnutí na ulici,

tváří dolů a stále se drželi za ruce. Tyto kostry jsou staré tisíce let,

dokonce i podle tradičních archeologických měřítek. Co mohlo něco takového

způsobit? Proč se těla nerozložila nebo je nesežrala divoká zvířata? Navíc

archeologům není zřejmá žádná příčina fyzicky násilné smrti.

Tyto kostry patří k nejradioaktivnějším, jaké kdy byly nalezeny, a jsou

srovnatelné s kostrami z Hirošimy a Nagasaki. Na jednom místě našli sovětští

vědci kostru, jejíž radioaktivita byla padesátkrát vyšší než je norma. V

severní Indii byla objevena další města, která vykazují známky explozí

velkého rozsahu. Jedno takové město, nalezené mezi Gangou a pohořím

Rádžmahal, bylo zřejmě vystaveno intenzivnímu silovému žáru. Obrovské masy

zdí a základy domů starobylého města jsou srostlé, doslova zesklovatělé! A

protože v Mohendžodáru ani v jiných městech neexistují žádné známky

sopečného výbuchu, intenzivní žár, který by roztavil hliněné nádoby, lze

vysvětlit pouze atomovým výbuchem nebo nějakou jinou neznámou zbraní. Města

byla zcela vyhlazena.

Existují důkazy, že Ramova říše byla zničena jadernou válkou. Údolí Indu je

dnes pouští Thár a v jeho okolí se nachází místo nálezu radioaktivního

popela. Silná vrstva radioaktivního popela v indickém Rádžasthánu pokrývá

oblast o rozloze tří čtverečních mil, deset mil západně od Džódhpuru. Vědci

zkoumají místo, kde se stavělo sídliště. Již delší dobu se zjišťuje, že ve

stavěné oblasti je velmi vysoký výskyt vrozených vad a rakoviny. Úroveň

radiace zde byla na měřicích přístrojích zaznamenána tak vysoká, že indická

vláda nyní oblast uzavřela. Vědci odkryli starobylé město, kde podle důkazů

došlo k atomovému výbuchu starý tisíce let – 8 000 až 12 000 let. Zničil

většinu budov a pravděpodobně všechny obyvatele. Zhruba půl milionu lidí.

Jeden z výzkumníků odhaduje, že použitá jaderná bomba byla přibližně stejně

velká jako ty, které byly svrženy na Japonsko v roce 1945.

Obří kráter u Bombaje

Další zajímavou známkou dávné jaderné války v Indii je obří kráter poblíž

Bombaje. Téměř kruhový kráter Lonar o průměru 2 154 m, který se nachází 400

km severovýchodně od Bombaje a jehož stáří je méně než 50 000 let, by mohl

souviset s dávnou jadernou válkou. Na místě ani v okolí nebyly nalezeny

žádné stopy po meteorickém materiálu apod. a jedná se o jediný známý

„impaktní“ kráter v čediči na světě. Z místa lze zjistit známky velikého

otřesu a intenzivního, náhlého žáru (na který poukazují kuličky čedičového

skla).

Historik komentuje starověkou jadernou válku

Je zajímavé, že hlavní vědec projektu Manhattan, Dr. J. Robert Oppenheimer

byl známý tím, že znal starověkou sanskrtskou literaturu. V rozhovoru, který

poskytl poté, co sledoval první atomový test, citoval Bhagavadgítu: „Nyní

jsem se stal Smrtí, ničitelem světů.“

Když byl sedm let po jaderném testu v Alamogordu v rozhovoru na Rochesterské

univerzitě dotázán, zda to byla první atomová bomba, která kdy byla

vytvořena, odpověděl: „Starověká města, jejichž cihly a kamenné zdi byly

doslova zesklovatělé, to znamená srostlé, lze nalézt v Indii, Irsku,

Skotsku, Francii, Turecku a na dalších místech. Neexistuje žádné logické

vysvětlení pro zeskelnatění kamenných pevností a měst, kromě atomového

výbuchu.“

Historik Kisari Mohan Ganguli říká, že indické posvátné spisy jsou plné

takových popisů, které připomínají atomový výbuch, jaký zažila Hirošima a

Nagasaki. V odkazech se podle něj objevují bojové nebeské vozy a

neuvěřitelné zbraně. Dávná bitva je popsána v Drona Parvě, části

Mahábháraty. „Pasáž vypráví o boji, kde výbuchy zbraní decimují celé armády

a způsobují, že zástupy bojovníků s oři a slony uschnou jako listy stromů,“

říká Ganguli.

„Z hřibovitých mraků popisuje autor kolmý výbuch a valící se oblaky dýmu.

Objevují se komentáře o kontaminaci potravin a vypadávání vlasů lidem.“

„Je tak vysoce zarážející představit si, že nějaká civilizace měla jadernou

technologii dříve než my. Radioaktivní popel v mnoha oblastech Indie přidává

staroindickým záznamům, které popisují atomovou válku, na věrohodnosti.“