Show Email
Děti nikdy nebyly agresivnější než dnes. Tradiční hodnoty se rozpadají, společnost rozdělují ti, kteří poukazují na extremismus a dezinformace.
Stojí to za přečtení ! Je to tak pravdivé a smutné .
Nikdy jsem se nesetkal s tak otřesnými případy násilí dětí, říká Max
Kašparů.
Má za sebou 45 let praxe dětského psychiatra, ale dnešní společnost ho
neustále překvapuje. A často i negativně.
„Nikdy jsem se nesetkal s tak otřesnými případy násilí ze strany dětí jako v
této době,“ říká Max Kašparů, držitel největšího počtu vysokoškolských
titulů v České republice.
Začali jsme nový rok, vánoční smířlivost vyvanula, vše opět vklouzlo do
starých kolejí.
Jaký jev ve společnosti vás nejvíce zaujal na přelomu těchto let, který
řadíte k těm nejdůležitějším? „Samozřejmě pokračující rozpad hodnot, jakými
jsou slušnost nebo stud za zlé jednání. A také rozdělená a stále více
rozdělovaná společnost,“ říká psychiatr a teolog Max Kašparů.
Kdo a co společnost rozděluje?
Takzvaných rozdělovačů je více, ale důležití jsou dva. Jednak je to ona
stará známá rozdělovací příčina – ekonomické rozdíly. Na jedné straně velmi
bohaté a pořád bohatší skupiny lidí a na straně druhé chudé a chudnoucí jiné
skupiny. Je to patrné už ve školách, šikana nemajetných není nijakou
výjimkou. A víme z minulosti, že kdykoli se tyto dvě skupiny dostaly do
konfliktu, nikdy to neskončilo dobře. Potom je tady ale ještě horší,
plíživější, a tím pádem nebezpečnější rozdělování. Je záměrné, umělé a velmi
promyšlené. Často se ho dopouštějí politici, ale k hlavním jeho strůjcům
patří samozvaní intelektuálové.
Jak se to jejich rozdělování konkrétně projevuje?
Předně dělí lidi na chytré – k těm počítají sami sebe a všechny, kdo mají
stejné či podobné politické, světonázorové a ideologické názory – a na ty
ostatní, hloupé. Rozdělují tak už podle bydliště. Na nás, kdo žijeme na
venkově a volíme jiné strany než oni, se dívají jako na méněcenné a podřadné
lidi. Objevily se už i názory, že by každý občan neměl mít právo volit.
Mělo by to být prý dovoleno jen tomu, kdo má určité vzdělání, tudíž patří
mezi intelektuály. Oni se pasují do role jakýchsi pionýrů nového života,
nového životního stylu a považují se za majitele pravdy. Přičemž jsou to
obyčejní novodobí kádrováci. Nálepkují těmi nejhoršími nálepkami každého,
kdo si myslí něco jiného než oni, a obzvlášť rádi sahají až k extrémním
nálepkám. Třeba člověka, který se prohlásí za vlastence, označí jako
extremistu, xenofoba, nacistu… a zdá se, že si už nejenže neuvědomují svou
agresivitu, ale především asi ani netuší, jak právě oni ze všech nejvíc
rozdělují společnost a zasévají do ní nesvár, spory a nenávist. Mnohem více
než všichni ti, které označují těmi svými extrémními nálepkami.
Z čeho to pramení? Je to pohrdání lidmi, kteří se dívají na svět jinak?
Vychází to z pýchy. Křesťanství učí, že nejtěžší ze všech hříchů je pýcha. Z
pýchy vycházejí všechny ostatní hříchy. Všechno zlo vychází z pýchy. A
tohle je pýcha na svůj domnělý intelekt. Teď mě napadá, vy se šesti
doktoráty a jednou profesurou se nepokládáte za intelektuála? Chraň mě toho
Bůh, abych se považoval za intelektuála. Jsem vesnický člověk, žiji mezi
lidmi, kteří mají své obyčejné starosti a někdy velké starosti, a nemám čas
filozofovat o takových věcech, kvůli kterým intelektuálové nálepkují své
spoluobčany. Vadí mi na nich třeba i to, že se sice pokládají za
intelektuály, ale přitom s vámi nesoupe